André Derain

Jeho sběratelům nevadí, že autor děl si za padělání obrazů odseděl několik let ve vězení. Němec Wolfgang Beltracchi namaloval díla, jež měla být připisována Maxi Ernstovi, Andrému Derainovi či Fernandu Légerovi, a jejich prodejem se obohatil. Po propuštění z vězení rozjel kariéru umělce. Od 7. května do 27. září bude mít výstavu v pražském Obecním domě.

Boloňský malíř Giorgio Morandi (1890-1964) je dnes považován za jednu z klíčových postav umění 20. století. Až do konce dubna je možné obdivovat jeho díla v muzeu Erica Estoricka, amerického sociologa a spisovatele, který založil v Londýně privátní muzeum zasvěcené modernímu italskému umění. Vystavená díla pochází ze sbírky muzikologa a sběratele Luigi Magnaniho, který se s Morandim osobně znal.

Jejich vzorované látky se objevovaly v nejlepších módních časopisech, nyní se mnohé předměty dostanou díky výstavě poprvé i do Spojených států.

Má smysl vracet se po dvaceti letech k románu o nemožnosti návratu? Ano, protože se zásadně změnil kontext. Nevědění Milana Kundery, o němž je tu řeč, předběhlo čas, který nám teď ve svém posunu umožňuje nacházet v díle nové odstíny významů. České Nevědění už není jen o emigraci, ale i o diskontinuitě jako principu lidského času.

„Derain je inženýr, který přepjal rokli obloukem, pochybuje však dosud o správnosti svých výpočtů.“ (Petr Denk)

Pojďte navštívit Paříž na přelomu 19. a 20. století, a to díky snímkům legendárního fotografa Eugena Atgeta.