Atomová bomba

Osud Lilli Hornig, rodačky z Ústí nad Labem, ukazuje, jak dějiny umí měnit život lidí. Jako úspěšná chemička se zapojila i do americkém projektu Manhattan, který vedl k vývoji atomové bomby.

V lednu 1966 došlo nad španělským pobřežím k nehodě, která mohla mít hrozivé důsledky. Dodnes se táhnou ekologické dozvuky, jsou tam prý i radioaktivní šneci, ale to může být kachna.

Atomová bomba v Hirosimě zanechala na zdech lidské stíny. Jak vznikly a proč jsou dodnes nejtišší připomínkou jaderné destrukce?

Představitelé EU vyzvali jaderné velmoci, aby přestaly hrozit testy zbraní hromadného ničení. Svoji výzvu EU směřovala především k Rusku, obnovení testů nukleárních zbraní ale nařídil i americký prezident Trump.

V jižní Číně byl objeven největší dopadový kráter z období holocénu. Síla dopadu odpovídala 40 atomovým bombám svrženým na Hirošimu. Dopad musel zdevastovat místní ekosystém i tehdejší lidské obyvatele.

Nad pouští se obloha náhle rozzářila. Nešlo o východ slunce. V tu chvíli svět poprvé poznal sílu atomové bomby. První jaderný výbuch nesl název Trinity test.

V sobotu 13. ledna 2018 ráno se po celých Havajských ostrovech na telefonech, televizích i rádiích objevila děsivá zpráva: na cestě je balistická střela a všichni se mají okamžitě ukrýt.

Pokračování Zapomenutých jaderných průšvihů - dneska se podíváme do USA, kde se též vypouštěla chladící voda z reaktorů rovnou do řeky Columbia.

B-29 Superfortress byl bombardér s dálkově řízenými děly, který stál víc než vývoj atomové bomby a zasáhl dějiny letectví.

Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.

Ne, nebojte se, Rusko zatím až do středověkých zvyklostí nekleslo tak, aby prověření sibiřští šamani nosili posvátnou amputovanou ruku současného imperátora v čele hrdinných pluků, které se tak odvážně vrhají do nebezpečných ataků.

Indie otestovala jadernou balistickou střelu Agni-5 s dosahem přes 5000 km. Střela disponuje technologií MIRV a dosahuje extrémní rychlosti Mach 24. Jedná se o odstrašující prostředek namířený především proti sousední Číně.

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Řekne-li se Hirošima, vybaví se každému atomová bomba. Méně už se ale ví, že jen 6 týdnů poté přišla další rána. Město čelilo tajfunu a běsnění přírody. A nešlo o žádnou maličkost - bouře Ida byla jedna z nejničivějších v celé japonské historii!

Operace Downfall byl název pro rozsáhlou invazi Spojenců na japonské ostrovy. Měla to být největší obojživelná operace v historii, která by co do rozsahu a počtu nasazených sil výrazně překonala i vylodění v Normandii. A očekával se masakr.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Osmdesátileté výročí jaderného útoku na japonské město Nagasaki během druhé světové války doprovodilo symbolické gesto. Obyvatelé po desetiletích znovu slyšeli oba zvony místní katedrály a uctili oběti minutou ticha.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

6. srpna 1945 v 8:15 ráno explodovala nad Hirošimou první atomová bomba v historii lidstva. Za 57 sekund pádu zabila na místě sedmdesát tisíc lidí. Tři dny později následovalo Nagasaki. Svět už nikdy nebyl stejný.

Smutná připomínka atomového výbuchu má výraznou českou stopu. Podívejte se na exkluzivní fotky i video z ruin kdysi impozantního průmyslového paláce.

Nejznámějším dílem náchodského rodáka, architekta Jana Letzela, je budova Průmyslového paláce v japonské Hirošimě. Budova právě před 80 lety vstoupila do dějin, i když jinak, než její autor zamýšlel. 6. srpna 1945 zůstala po svržení atomové bomby na město jako jediná stavba v epicentru výbuchu stát. Dnes ji známe jako Atomový dóm. Město Náchod si tyto okamžiky připomenulo ve středu pietním aktem u hrobu Jana Letzela.

Obavy z konce světa se nedají přehrát na story vědců zmítajících se mezi triumfem rozumu a výčitkami z jeho odvrácené strany. Všichni jsme tak trochu Oppenheimer.

Tajný program americké armády cvičil výsadkáře s jadernými bombami na zádech. Atomové batohy SADM měly změnit válku v Evropě.

Brigádní generál Paul Tibbets IV. je velitelem amerického letectva s více než čtyřmi tisíci nalétanými hodinami v kokpitech bombardérů. A je také vnukem Paula Tibbetse, muže, který svrhl atomovou bombu na Hirošimu. V rozhovoru pro ČT24 vzpomínal na svého dědečka.

Dnes je Hirošima symbolem jaderného věku, bývala to ale jen řadová regionální metropole imperiálního Japonska. Enola Gay zase bývalo řadové nepojmenované letadlo s číslem 82. Obě jména se přesně před osmdesáti lety historicky navždy propojila, a to když první jaderný útok v dějinách naplno ukázal sílu nového typu zbraně.

V den, kdy vychází tento článek, si připomínáme osmdesáté výročí svržení atomové bomby na japonskou Hirošimu. Stojí za to si připomenout i fakt, že jeden z účastníků historické mise měl české kořeny.

Srpen 1945 znamenal zlom v dějinách lidstva. Svržení amerických atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki nejen uspíšilo konec druhé světové války, ale navždy změnilo celosvětovou politiku i vojenství. V našem kvízu si můžete ověřit, kolik toho o této dramatické kapitole historie víte.

Japonsko si připomíná 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

V areálu bývalé továrny na jaderné zbraně našli radioaktivní vosí hnízda. Úřady to označily za historickou zátěž bez rizika pro okolí. Kritici ovšem upozorňují na nejasný původ nebezpečné kontaminace.

Naplánovat detaily prvního shození atomové bomby bylo extrémně náročné. Proto to dostal za úkol nejzkušenější americký letecký velitel. Paul Tibbets narazil na řadu nečekaných problémů.

Před osmdesáti lety dostalo Japonsko poslední možnost vyhnout se jadernému bombardování. Americký prezident Harry S. Truman ho v Postupimské deklaraci vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Císařství to ale ignorovalo. Už tehdy přitom vznikla finální podoba cílů. Na prvním místě byla Hirošima a na poslední místo a na poslední chvíli bylo doplněno Nagasaki. To je v první verzi rozkazu jaderné bombardování zahájit připsané ještě rukou. A i když bylo cílem s nejnižší prioritou, počasí nakonec vše změnilo.

Jaderný konflikt by vnesl do stratosféry saze, které by zablokovaly slunce. Následkem by byl pokles úrody kukuřice až o osmdesát sedm procent. Malou jiskřičkou naděje jsou „sady zemědělské odolnosti“.

Přední ruský propagandista a moderátor Vladimir Solovjov v ruské státní televizi ve své show prohlásil, že by Rusové měli dát jaderné zbraně do stavu pohotovosti a otestovat je v západoukrajinském městě Lvově. Než se tak ale stane, měla by ruská armáda pečlivě sledovat vítr, aby vanul na západ, čímž by radioaktivní spad zamířil nad Polsko. Na poslední Solovjovův výstřelek upozornil projekt Russian Media Monitor.

Letos v srpnu uplyne 80 let od svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki. Mnohokrát tak v médiích uvidíme ikonickou stavbu pavilonu průmyslové výstavy v Hirošimě právě od Jana Letzela.

Přední ruský propagandista a moderátor Vladimir Solovjov prohlásil, že by Rusko mělo využít 50denní lhůty amerického prezidenta Donalda Trumpa na uzavření příměří k nasazení jaderné zbraně proti Ukrajině a proměnit zemi v peklo. Uvedl to ve své víkendové show na stanici Rossija 1, kde dále řekl, že evropské země, které na Ukrajinou pošlou své systémy protivzdušné obrany Patriot, by se měly stát cílem ruské armády, protože budou nějakou dobu bezbranné.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Získat atomovou pumu se za druhé světové války pokoušeli Němci i Japonci, první pokusný jaderný výbuch se ale uskutečnil až 16. července 1945 v poušti u amerického městečka Alamogordo v Novém Mexiku. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, který v USA probíhal už od roku 1942.

V České televizi mohou diváci v této době sledovat zajímavý cyklus „Úsvit atomového věku“. V něm zazněla informace, kterou stojí za to podrobněji rozvést. Bytostně se totiž dotýká našich dějin.

Írán v pátek opustila skupina inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V zemi zůstali během konfliktu s Izraelem. Podle Trumpa Írán nesouhlasí s inspekcemi svého jaderného programu a nechce se vzdát obohacování uranu.

Když tu atomovku tolik chtějí, tak proč ji ještě nemají? Některé státy si na vývoji jaderných zbraní vylámaly zuby, jiné se do cílové rovinky dostaly až po desítkách let snažení. V čem spočívá obtížnost výroby hrozivé „atomovky“?

Německo se snažilo od začátku druhé světové války vyrobit vlastní jaderné zbraně. Nasadilo na to svoje nejlepší experty, přesto ale neuspělo. Proč, vysvětluje seriál Úsvit atomového věku.

Krásná, chytrá a dokonale vycvičená. Taková byla agentka Mosadu, která vylákala jaderného technika Mordechaje Vanunua do Itálie. Odtud byl unesen Izraelci, aby neprozradil jejich atomová tajemství.

Jedním z míst, které v Izraeli vyvolává největší obavy, je íránské Fordo. Na tomto místě se obohacuje uran způsobem, který se dá využít pro výrobu jaderných zbraní. A je ukryté pod zemí tak hluboko, že se nedá snadno zničit žádnou konvenční zbraní.

První jaderný výbuch změnil svět a poznamenal životy mnoha nic netušících lidí, kteří žili pod radioaktivním mrakem.

V pátek ráno zahájil Izrael rozsáhlý útok na Írán, při kterém zabil některé vojenské velitele či vědce důležité pro vývoj atomových zbraní. Írán útok opětoval. Jaké jsou další možné scénáře eskalace konfliktu?

Když 6. srpna 1945 v Hirošimě vybuchla první atomová bomba v dějinách, stál Tsutomu Yamaguchi jen několik kilometrů od centra exploze – a přežil. O tři dny později ho v rodném Nagasaki pohltilo totéž ohnivé inferno podruhé.

Rusové se zlobí, když se jim nedaří obsadit Ukrajinu a ta se brání. Pořád a stále. Někdy méně, jindy více. A volají po pomstě, na kterou však z logiky věci nemají vůbec žádný nárok.

Donald Trump se v hovoru s Vladimirem Putinem shodl, že Írán nesmí získat jadernou zbraň. Íránský vůdce Chameneí mezitím označil americký návrh za odporující národním zájmům.

„Stávám se smrtí, ničitelem světů,“ řekl „otec“ atomové bomby Robert Oppenheimer o jejím testu. Úsvit atomového věku ale započal mnohem dříve, v době, kdy devítiletý Oppenheimer chodil ještě na základní školu.

Armáda USA, Ruska i ostatních zemí světa vyvíjí revoluční hypersonické rakety dosahující rychlostí přes Mach 5. Jsou rychlejší než vzduch a nedají se zaměřit. Jak mění pravidla válčení?

Kosmos 2553 selhal na oběžné dráze a jeho stav zůstává nejistý. Američané ho spojují s vývojem vesmírné jaderné protisatelitní zbraně. Incident ukazuje na rizika militarizace vesmíru a zastaralý právní rámec.