Atomová bomba

Sovětský svaz 8. března 1950 šokoval svět prohlášením o vlastnictví atomové bomby. Konec amerického monopolu změnil rovnováhu sil a odstartoval novou éru dějin.

Bylo úterý, 6. března 1951. Na lavici obžalovaných usedli manželé, jejichž jména měla již brzy vstoupit do historie. Spolu s nimi tam seděl také inženýr Morton Sobell. Ten měl štěstí – zatímco Rosenbergovi skončili na elektrickém křesle, on vyvázl „jen“ s dlouholetým vězením a dožil se požehnaného věku.

Válka v Íránu opět budí emoce ve společnosti. A opět ji rozděluje, nebo přinejmenším její část. Je však alespoň částečně oprávněná, na rozdíl od Ruské invaze na Ukrajinu.

Nebyl to jen letoun, který svrhl atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Jeho samotná existence změnila poměr sil v Pacifiku. Američané do jeho vývoje investovali obrovské prostředky. Výsledkem byl stroj, který se stal symbolem technologické převahy.

Je to úplná ironie osudu. Na Írán teď útočí dvě jaderné mocnosti právě proto, aby se jí Teherán rovněž nestal. Přitom právě Izrael se k atomové bombě dostal zajímavým způsobem a podobně jako u Íránu z toho žádné nadšení ve světě nepanovalo.

Jejich tajný náklad měl ukončit válku, oni sami ale zamířili do temnoty. Na hladině plné nafty zůstaly stovky mužů bez člunů. Zatímco marně vyhlíželi pomoc, spalující žízeň je nutila pít slanou vodu, což vedlo k děsivým halucinacím.

Amerika byla opakovaně jen krok od jaderné katastrofy. Desítky nehod, ztracené hlavice i utajené exploze ukazují, jak blízko měl svět k nevratné tragédii – a jak málo o tom veřejnost dodnes tuší.

I během jaderných jednání se Spojenými se Írán chlubil, že má dostatek vysoce obohaceného uranu na relativně rychlou výrobu jedenácti atomových bomb. Tvrdí to alespoň zvláštní zmocněnec Steve Witkoff, který při rozhovorech USA zastupoval. Írán podle Witkoffa přiznal 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu. K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent, takový proces ale může být relativně rychlý, upozorňovali už loni vědci.

Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, který by mohl být použit k výrobě jedenácti atomových bomb, řekl stanici Fox News americký zmocněnec Steve Witkoff. Ten se společně se zetěm amerického prezidenta Jaredem Kushnerem zúčastnil nepřímých jednání s íránskými vyjednávači, které ale nevedly k dohodě a USA s Izraelem o víkendu na Írán vojensky zaútočily.

Operace Castle Bravo měla být testem nové zbraně, skončila ale jako největší radiologická katastrofa v dějinách USA. Tragický omyl zničil životy tisíců lidí.

Nacistické Německo mělo špičkové fyziky i ambice, přesto atomovou bombu nedokončilo. Jak by se druhá světová válka změnila, kdyby Hitler získal jadernou zbraň jako první?

Před více než třiceti lety otřásla světem zpráva o výbuchu kolumbijského boeingu. Pablo Escobar tehdy nechal chladnokrevně zavraždit 107 lidí, aby zlikvidoval jednoho politika.

Umělá inteligence (AI) již v roce 2024 v simulacích válečného konfliktu šokovala vědce, když ve jménu míru odpálila atomovku.

Víte, že atomové bomby shozené na Hirošimu a Nagasaki fungovaly na naprosto rozdílných principech?

Málo se to ví, ale po skončení studené války existoval dokument, který popisoval rizika budoucího vývoje v Evropě a jako jedno z řešení pro ochranu České republiky navrhoval vyvinout vlastní jaderné zbraně. Projekt se jmenoval Kladivo a jeho autorem byl generál Radovan Procházka. Deník přibližuje, jak reálné je, že by Česko vyrobilo vlastní atomovou bombu.

Náhled do největší tragédie, při níž zemřelo na 300 tisíc lidí – a která přinesla 80 let bez přímého konfliktu velmocí

Z čisté teorie se stal nástroj zkázy, který změnil svět. Kdo ale rozhodl o tom, že se věda použije k zabíjení? Stopa vede od Einsteinova stolu až do oválné pracovny Bílého domu.

Použití atomových bomb proti Japonsku v srpnu 1945 patří k nejdiskutovanějším událostem moderních dějin. Šlo o první a dosud jediné bojové nasazení jaderných zbraní, které zásadně ovlivnilo konec druhé světové války i celý poválečný svět.

Těžká voda byla pro nacistické Německo klíčovou surovinou – bez ní nemohli vědci kolem Wernera Heisenberga vyrobit jadernou bombu. Jediné místo v Evropě, kde se vyráběla, byla norská továrna Vemork. Spojenci věděli, že ji musí zničit za každou cenu.

Když se probrala, byla uvězněná pod sutinami a kolem umíraly spolužačky. Hirošima přestala existovat během jediné vteřiny, ale následky trvaly celý život. Příběh Setsuko Thurlow, přeživší Hirošimy, ukazuje atomový výbuch očima třináctileté dívky.

Dvě dochované fotografie z roku 1945 nesou otisk chvíle, kdy svět poprvé pocítil sílu atomu. Jsou tiché, ale nesou tíhu celého století.

Ráno bylo jasno, teplo a bez poplachu. Lidé šli do práce, děti do školy, úředníci na schody před banku. V 8:15 se všechno zastavilo. Hirošima se během jediné vteřiny stala místem, kde po lidech zůstaly jen stíny.

Tajný projekt A119 měl jediný cíl: odpálit na Měsíci atomovou bombu a ukázat Sovětům sílu USA. Odtajněné dokumenty odhalují, proč šílený plán naštěstí nevyšel.

Lidstvo by se mělo děsit dne 5. února? V té době patrně vyprší smlouva mezi USA a Ruskem Nový START, která omezuje jaderné zbraně. Když se na to však podíváme střízlivýma očima, je to skutečně celkem jedno – naopak možná i dobře.

Noc, kdy Británie zapomněla dýchat. Když televize BBC v roce 1984 poprvé uvedla snímek Vlákna, vyvolala tím národní trauma. Žádné hollywoodské triky, jen mrazivě realistický scénář konce světa.

Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.

Odtajněné dokumenty a vládní analýzy potvrzují, že atmosférické testy jaderných zbraní sypaly radioaktivní spad přímo na civilisty.

Sovětský svaz nadělil světu atomový dárek, který zastínil slunce a otřásl planetou v základech během největšího testu v dějinách.

Atomovou bombu zkonstruovali jako první Američané. Sovětům pak pomohl k vlastní nukleární zbrani prvotřídní špion Klaus Fuchs.

V Hirošimě stojí torzo budovy, které svět zná jako Památník míru nebo Atomový dům. Symbol hrůzy a připomínka ničivosti jaderných zbraní.

V japonské Hirošimě v sobotu díky testu DNA z vlasů identifikovali 13letou dívku, která zemřela při atomovém bombardování města na konci druhé světové války. Jedná se o první úspěšný případ identifikace oběti americké jaderné pumy pomocí DNA,

Osud Lilli Hornig, rodačky z Ústí nad Labem, ukazuje, jak dějiny umí měnit život lidí. Jako úspěšná chemička se zapojila i do americkém projektu Manhattan, který vedl k vývoji atomové bomby.

V lednu 1966 došlo nad španělským pobřežím k nehodě, která mohla mít hrozivé důsledky. Dodnes se táhnou ekologické dozvuky, jsou tam prý i radioaktivní šneci, ale to může být kachna.

Atomová bomba v Hirosimě zanechala na zdech lidské stíny. Jak vznikly a proč jsou dodnes nejtišší připomínkou jaderné destrukce?

Představitelé EU vyzvali jaderné velmoci, aby přestaly hrozit testy zbraní hromadného ničení. Svoji výzvu EU směřovala především k Rusku, obnovení testů nukleárních zbraní ale nařídil i americký prezident Trump.

V jižní Číně byl objeven největší dopadový kráter z období holocénu. Síla dopadu odpovídala 40 atomovým bombám svrženým na Hirošimu. Dopad musel zdevastovat místní ekosystém i tehdejší lidské obyvatele.

Nad pouští se obloha náhle rozzářila. Nešlo o východ slunce. V tu chvíli svět poprvé poznal sílu atomové bomby. První jaderný výbuch nesl název Trinity test.

V sobotu 13. ledna 2018 ráno se po celých Havajských ostrovech na telefonech, televizích i rádiích objevila děsivá zpráva: na cestě je balistická střela a všichni se mají okamžitě ukrýt.

Pokračování Zapomenutých jaderných průšvihů - dneska se podíváme do USA, kde se též vypouštěla chladící voda z reaktorů rovnou do řeky Columbia.

B-29 Superfortress byl bombardér s dálkově řízenými děly, který stál víc než vývoj atomové bomby a zasáhl dějiny letectví.

Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.

Ne, nebojte se, Rusko zatím až do středověkých zvyklostí nekleslo tak, aby prověření sibiřští šamani nosili posvátnou amputovanou ruku současného imperátora v čele hrdinných pluků, které se tak odvážně vrhají do nebezpečných ataků.

Indie otestovala jadernou balistickou střelu Agni-5 s dosahem přes 5000 km. Střela disponuje technologií MIRV a dosahuje extrémní rychlosti Mach 24. Jedná se o odstrašující prostředek namířený především proti sousední Číně.

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.

Řekne-li se Hirošima, vybaví se každému atomová bomba. Méně už se ale ví, že jen 6 týdnů poté přišla další rána. Město čelilo tajfunu a běsnění přírody. A nešlo o žádnou maličkost - bouře Ida byla jedna z nejničivějších v celé japonské historii!

Operace Downfall byl název pro rozsáhlou invazi Spojenců na japonské ostrovy. Měla to být největší obojživelná operace v historii, která by co do rozsahu a počtu nasazených sil výrazně překonala i vylodění v Normandii. A očekával se masakr.

Uplynulo osmdesát let od nasazení sovětských jednotek proti Japonsku. Rudá armáda zaútočila v srpnu 1945 na japonské síly rozmístěné v Mandžusku. Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin vyhlášením války Japonsku tak splnil svůj slib z Jaltské konference z března téhož roku.

Japonské město Nagasaki vstoupilo na samém konci druhé světové války do historie jako jedno ze dvou míst, které se staly terčem jaderného bombardování. Plutoniová bomba přezdívaná Fat Man neboli Tlouštík tam 9. srpna 1945 způsobila podobnou zkázu jako o tři dny dříve uranová puma nad Hirošimou. Teprve tento druhý ničivý výbuch a další desetitisíce zabitých v jediném okamžiku přiměly japonskou vládu kapitulovat.

Osmdesátileté výročí jaderného útoku na japonské město Nagasaki během druhé světové války doprovodilo symbolické gesto. Obyvatelé po desetiletích znovu slyšeli oba zvony místní katedrály a uctili oběti minutou ticha.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

6. srpna 1945 v 8:15 ráno explodovala nad Hirošimou první atomová bomba v historii lidstva. Za 57 sekund pádu zabila na místě sedmdesát tisíc lidí. Tři dny později následovalo Nagasaki. Svět už nikdy nebyl stejný.

Smutná připomínka atomového výbuchu má výraznou českou stopu. Podívejte se na exkluzivní fotky i video z ruin kdysi impozantního průmyslového paláce.

Nejznámějším dílem náchodského rodáka, architekta Jana Letzela, je budova Průmyslového paláce v japonské Hirošimě. Budova právě před 80 lety vstoupila do dějin, i když jinak, než její autor zamýšlel. 6. srpna 1945 zůstala po svržení atomové bomby na město jako jediná stavba v epicentru výbuchu stát. Dnes ji známe jako Atomový dóm. Město Náchod si tyto okamžiky připomenulo ve středu pietním aktem u hrobu Jana Letzela.

Obavy z konce světa se nedají přehrát na story vědců zmítajících se mezi triumfem rozumu a výčitkami z jeho odvrácené strany. Všichni jsme tak trochu Oppenheimer.