Bašár al-Asad

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Osmnáctiletá Ryan měla také poškodit dobré jméno rodiny, protože měla přítele a chovala se příliš podle západních zvyklostí, píší média.

Čeští dárci pomohli najít střechu nad hlavou tisícovce obětí syrské občanské války a zemětřesení. Na samém severu Sýrie postavila nezisková organizace Člověk v tísni unikátní městečko pro ohrožené rodiny. Syřané si v těchto dnech připomínají rok od pádu režimu Bašára Asada. Dlouhá občanská válka ale připravila o domovy a blízké milióny z nich.

Po pěti letech začaly v Sýrii opět vycházet státní tištěné noviny. Stát zastavil vydávání všech tištěných novin v období pandemie covidu-19 v roce 2020. Krok tehdy odůvodnil rostoucími náklady na tisk a problémy s distribucí.

Při zadržení dvou členů islámské militární organizace v Sýrii se izraelští vojáci dostali pod palbu. Od loňského prosince provedl Izrael stovky vzdušných úderů na Sýrii.

Více než dekádu trvající občanská válka přivedla Sýrii na pokraj apokalypsy, rozpoutala migrační krizi a zničila životy milionů lidí. O to působivější je vidět počátek její obnovy.

Uskutečnila se podrobná výměna názorů na situaci v blízkovýchodním regionu, včetně vývoje v Pásmu Gazy, uvedl Kreml.

Ceny ropy dnes na světových trzích rostou. Děje se tak poté, co ukrajinský útok na ruský černomořský přístav Novorossijsk přerušil dodávky ropy z tohoto významného transportního uzlu.

Když syrský prezident Ahmed Šara navštívil v pondělí Bílý dům, zaskočil ho jeho americký protějšek Donald Trump překvapivou otázkou.

Trump při setkání se syrským prezidentem položil neobvyklou otázku, když mu předával dvě balení své kolínské vody.

Americký prezident Donald Trump se v pondělí při jednání v Bílém domě ptal syrského prezidenta Ahmada Šary, kolik má arabský vůdce manželek. Na video ze schůzky dnes upozornil izraelský server The Times of Israel. Šara odvětil, že má jen jednu manželku.

Při setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se současnou hlavou Sýrie Ahmadem Šarou v Bílém domě došlo i na vtipkování, například když Trump syrským představitelům v praxi předváděl, jak voní jeho vlastní kolínská voda.

Američané rozhodně nechtějí, aby Sýrie znovu spadla do ruského vlivu. Je to proto klasický konkureční boj o moc, hodnotí novinář Břetislav Tureček.

Setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou proběhlo bez přítomnosti novinářů. Jednat se mělo i o připojení Sýrie ke koalici bojující proti Islámskému státu.

Americký prezident Donald Trump v pondělí přijal v Bílém domě syrského prezidenta Ahmada Šaru, informovala agentura Reuters. Šara přitom ještě loni v prosinci byl na americkém seznamu hledaných teroristů se čtvrtmilionovou odměnou za dopadení. Agentura jeho návštěva označila za významný obrat pro Sýrii.

Syrský prezident se v pondělí v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se bude mimo jiné týkat i připojení Sýrie k vojenské koalici proti Islámskému státu vedené Spojenými státy.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Syrský prezident Ahmad Šara, vůči kterému Spojené státy zrušily sankce teprve v sobotu, si během návštěvy USA zahrál basketbal s americkými generály. Politik s džihádistickou minulostí, za jehož dopadení původně Washington nabízel 10 milionů dolarů, si nyní v hlavním městě USA s americkými armádními špičkami zaházel na koš krátce před očekávanou pondělní schůzkou s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

Rada bezpečnosti OSN zrušila sankce na syrského prezidenta Ahmada Šaru, které na něj uvalila v roce 2013 kvůli jeho blízkosti k teroristické organizaci Al-Káida. Píší to agentury s tím, že zrušeny byly také sankce, kterým čelil syrský ministr vnitra Anas Chattáb. Zrušení sankcí už je víceméně jen symbolickým krokem, Šara totiž už nyní dostával z jejich uplatňování výjimky pro zahraniční cesty. Sankce vůči Šarovi zrušily také USA a Velká Británie a chystá se k tomu i EU.

Syrský prezident Ahmad Šara už není na sankčním seznamu OSN. Rada bezpečnosti nařízení z roku 2013 zrušila. Sankční výbor uvedl, že Šara už nespolupracuje s povstaleckou skupinou, která bývala syrským křídlem al-Káidy.

Rada bezpečnosti OSN schválila zrušení sankcí krátce před Šarovou cestou do Spojených států. V pondělí ho v Bílém domě přijme Donald Trump.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v uplynulých dnech rozvířil debatu o návratu syrských uprchlíků do vlasti. Křesťansko-demokratický politik po návštěvě občanskou válkou zničené země uvedl, že s ohledem na masivní destrukci nelze očekávat, že by se do ní dobrovolně vracel větší počet utečenců, kteří v současnosti žijí v Evropě. Do Sýrie se však podle údajů OSN vrátil již více než milion lidí - ale jen nepatrná část z nich z Německa. Problém bude v nadcházejících dnech řešit německý…

Spolkový kancléř Friedrich Merz pozval na návštěvu Německa prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaru. Podle agentury Reuters s ním chce jednat o deportacích Syřanů, kteří mají v Německu trestní záznam.

Cestu zatím oficiálně nepotvrdil ani Washington, ani Damašek.

Po pádu režimu Bašára Asada se tisíce syrských uprchlíků začaly vracet z Turecka zpět do své vlasti. Podle Turků se domů vrátilo už přes půl milionu lidí, přesto v Turecku zůstávají miliony dalších.

Ztráta syrských základen by představovala pro Moskvu vážný strategický neúspěch.

Masivní nasazení záložníků, silně vyčerpaná ekonomika, téměř nepostřehnutelný a neúměrně nákladný postup na frontě a technologické vylepšení ukrajinských zbraní a schopností. Tyto nikoliv politické, ale technicko- vojenské důvody přesvědčují americké tajné služby, že ruský diktátor Vladimír Putin nemůže na Ukrajině zvítězit.

Přechodná syrská vláda na jaře slíbila, že jednou z jejích priorit bude vypořádání se s proponenty bývalého režimu Bašára Asada. A zdá se, že sliby v tomto ohledu plní. Jen za poslední měsíc zatkla tři muže, kteří byli úzce spjati s bývalým režimem. Nejvýše postaveným je v tomto ohledu generálmajor Akram Salúm al-Abduláh, kterého zatkla

Syrský vůdce Bašár Asad, který byl svržen na konci loňského roku, údajně žije v moskevské luxusní čtvrti a většinu času tráví hraním online videoher. Informuje o tom německý deník Die Zeit s odvoláním na zdroje blízké jeho rodině. Podle dostupných informací žije bývalý syrský vůdce, přezdívaný „řezník z Damašku“, v mrakodrapu v luxusní obchodní čtvrti Moscow-City, kde jeho rodina vlastní obrovský komplex z 20 bytů, jež se rozkládají na třech patrech. Asad má také k dispozici soukromou ochranku, kterou platí ruská vláda.

Na obnovu Sýrie po více než 13 letech občanské války bude zapotřebí asi 216 miliard dolarů (4,5 bilionu Kč), odhaduje ve své zprávě Světová banka (SB). Tato částka je téměř desetinásobkem odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Sýrie za loňský rok.

V době, kdy válka na Ukrajině sužuje světové potravinové trhy se ukázalo, že ruské lodě nejen blokovaly export obilí, ale také pašovaly statisíce tun z okupovaných území. Vyšetřování po pádu Asadova režimu v Sýrii odhalilo, jak se nelegální obchod stal nástrojem financování agresorů. Po konci režimu v prosinci 2024 se situace změnila – Ukrajina nyní posílá humanitární pomoc právě do Sýrie.

Kdysi mocná ruská flotila se mění v relikt minulosti. Ponorka Novorossijsk, poškozená a pomalá, vzbudila v evropských vodách spíš údiv než strach – a NATO z její plavby udělalo ukázku ruského úpadku.

Bašár Asad žije v luxusní rezidenci v Moskvě a po městě se pohybuje s ochrankou placenou ruským státem. Zjistil to německý týdeník Die Zeit díky svědectví z blízkosti svrženého syrského diktátora.

Zatímco Česká republika integrovala novou pracovní sílu bez větších potíží, Německo hledá spojence na neobvyklých místech. Kancléř Merz ale musí řešit problém nezvládnuté migrace, než vládu nad zemí převezmou skuteční extrémisté.

Syrský prezident Ahmad Šara jedná v Moskvě s Vladimirem Putinem. Očekává se, že bude žádat o vydání svého předchůdce Bašára Asada, kterému Rusko poskytlo azyl.

Moskva - Syrský prezident Ahmad Šara je v Moskvě, kde jedná se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informovaly o tom dnes světové i ruské tiskové agentury. Šara je v roli syrského vůdce v Rusku poprvé, podle agentury AFP měl v plánu požádat šéfa Kremlu o vydání uprchlého syrského exprezidenta Bašára Asada, jenž býval spojencem Moskvy a po svém svržení se uchýlil do Ruska.

Zatímco Sýrie se vzpamatovává z dekád Asadovské tyranie, bývalý diktátor tráví většinu času hraním videoher ve svém luxusním komplexu v centru Moskvy.

Syrský prezident Ahmad Šara hodlá během středeční návštěvy Ruska požádat šéfa Kremlu Vladimira Putina o vydání svrženého syrského vůdce Bašára Asada. Podle agentury Reuters bude Šara jednat také o pokračující ruské přítomnosti na letecké základně Hmímím a v přístavu v Tartúsu.

Podle předběžných výsledků nepřímých parlamentních voleb v Sýrii bylo do 210členného parlamentu vybráno na 119 poslanců, z toho pouze šest žen. Voleb se zároveň neúčastnili zástupci dvou regionů, nad kterými nemá vláda kontrolu.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Bývalý syrský prezident Bašár Asad, který je od pádu svého režimu v prosinci loňského roku v exilu v Rusku, byl nedávno v kritickém stavu přijat do nemocnice poblíž Moskvy. Podle syrské nevládní organizace SOHR byl údajně otráven, píše deník Le Figaro. Je to již poněkolikáté, co od odchodu do exilu přicházejí zprávy o jeho otravě.

Bývalého syrského vůdce Bašára al-Asada, který uprchl ze Sýrie a žije v ruském exilu, se někdo pokusil otrávit přímo v jeho domě nedaleko Moskvy. S odkazem na Syrskou observatoř pro lidská práva (SOHR) o tom informují světová média. Podle observatoře Asada 20. září převezli v kritickém stavu do nemocnice u Moskvy, kde se léčí výhradně bezpečnostní a vojenské osobnosti. Tuto informaci nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Místní výbory v Sýrii volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šara má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šara.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

V Sýrii proběhly parlamentní volby, které byly podle kritiků nedemokratické. Poslance totiž vybíral prezident Ahmad Šara a jím kontrolované místní výbory. Podle něj řádné volby v zemi zatím pořádat nelze.

Vážné technické problémy spojené s únikem paliva do vnitřku trupu přiměly ruskou ponorku Novorossijsk k tomu, aby se vynořila ve Středozemním moři nedaleko břehů Gibraltaru. Na incident, o němž původně koncem září informoval telegramový kanál VČK-OGPU, nyní upozornila stanice France 24. Ponorka tak nechtěně odhalila svou pozici, její nynější osud zůstává neznámý.

Březnový masakr Alávitů u Tartúsu a červencové zabíjení Drúzů v Suvajdá vrhají stín na nový syrský režim. Národní vyšetřovací komise identitu viníků prozatím tají, bojí se dalšího násilí.

Častá narušení vzdušného prostoru členských zemí NATO, nálety stíhaček a dronových rojů, hackerské útoky proti letištním a jiným protileteckým obranným zařízením, které zesílily v posledních týdnech na východním křídle Aliance, nebo nečekané návštěvy válečného loďstva u břehů západních zemí, jak se to stalo nedávno poblíž Dánska – to vše svědčí o tom, že hybridní válka Ruska proti Západu vstoupila do aktivní fáze. Putinova říše jedná zcela v duchu staré sovětské školy provokací. Jejich smyslem je jednak vyzkoušet odhodlání protivníka, jednak připravit závěrečný akt konfrontace: zahájení ozbrojeného konfliktu.

Ukrajina a Sýrie formálně obnovily diplomatické vztahy, oznámil v noci na čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se na okraj Valného shromáždění OSN setkal se svým syrským protějškem Ahmadem Šarou. Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Damaškem v červnu 2022 poté, co vláda tehdejšího syrského vůdce Bašára Asada uznala nezávislost dvou proruských útvarů na východě Ukrajiny.

Do Sýrie se od pádu autoritářského režimu syrského vůdce Bašára Asada loni v prosinci vrátil milion syrských uprchlíků. Informoval o tom podle agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Více než 4,5 milionu Syřanů podle něj stále zůstává v zahraničí, dalších sedm milionů je vnitřně vysídlených ve své vlasti.

Až 300 tisíc lidí zmizelo v Sýrii beze stopy během vlády Asadova režimu. Uvádí to Komise pro pohřešované osoby, kterou ustavila nová syrská vláda v květnu tohoto roku. Ridá Džalchí, hlavní vyšetřovatel zločinů jednoho z nejkrutějších režimů na Blízkém východě, zkoumá období od roku 1971. Od té doby vládl Asadův režim Sýrii 53 let. A Syřané se s jeho dědictvím bolestivě vyrovnávají.

Podle prezidenta Petra Pavla je důležité umožnit Sýrii, která je rozvrácená dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla. Proto si myslí, že by se sankce proti zemi měly podmínečně uvolnit.

Český prezident Petr Pavel je pro podmínečné uvolnění sankcí vůči Sýrii. Je podle něj důležité umožnit zemi rozvrácené dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla, a to se nepodaří, pokud budou tvrdé sankce nadále platit. Prezident to řekl českým novinářům v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN, kde se odpoledne místního času setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šaráem.

V Sýrii žije na svobodě 120 džihádistů původem z Francie, kteří do země přijeli během občanské války. Dalších 130 členů takzvaného Islámského státu drží v zajateckých táborech Kurdové.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Jubilejní desátý ročník Týdne inovací se 9. až 10. října 2025 vrací do Kampusu ČSOB v pražských Radlicích. Slibuje dvoudenní program, čtyři scény, více než 300 řečníků, přes 150 seminářů a přibližně sto projektů. Mise? Udělat z akce největší evropský event o inovacích a umělé inteligenci. „Chceme Česko prezentovat světu jako místo, které se aktivně podílí na vytváření globální budoucnosti,” říká zakladatel a ředitel Týdne inovací Lukáš Sedláček.

V Sýrii v pondělí začínají první parlamentní volby od doby, co loni v prosinci povstalci svrhli diktátorský režim prezidenta Bašára Asada. Volby potrvají do soboty, ale nejsou přímé. Dvě třetiny zákonodárců nového parlamentu v nich vyberou sbory volitelů, třetinu jmenuje prezident Ahmad Šara. Hlasování se koná pouze v 11 ze 14 syrských provincií.

Dvě třetiny zákonodárců nového parlamentu v nich vyberou sbory volitelů, třetinu jmenuje prezident Ahmad Šara.

V Sýrii v pondělí začínají první parlamentní volby od doby, co loni v prosinci povstalci svrhli diktátorský režim prezidenta Bašára Asada. Volby potrvají do soboty, ale nejsou přímé. Dvě třetiny zákonodárců nového parlamentu v nich vyberou sbory volitelů, třetinu jmenuje přímo prezident Ahmad Šara. A hlasování se koná pouze v 11 ze 14 syrských provincií.