Bedřich Moldan

Úleva i rozčarování byly vidět na účastnících summitu COP27, když shromáždění dospělo k dohodě. Zástupci téměř 200 zemí o ní debatovali o 36 hodin déle, než se plánovalo. Výsledkem je domluva na vzniku fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím, popsal pro Radiožurnál první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan z TOP 09, nyní zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

V prostorách Radlické Kulturní Sportovny na pražském Smíchově proběhlo slavnostní představení šesti finalistů čtrnáctého ročníku soutěže E.ON Energy Globe, ve které budou oceněny projekty v oblasti ekologie. Nominováno bylo celkem 165 projektů, šest finalistů se mezi sebou utká v jedné kategorii. O vítězství rozhodne veřejnost v anketě.

Prvního června tomu bylo přesně 30 let od nabytí účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), ale také sto let od předložení prvního návrhu zákona na ochranu přírodních památek u nás poslancem národního shromáždění J. V. Stejskalem a dalšími 22 poslanci v roce 1922.

Publikace Římského klubu s názvem Meze růstu, která vyšla 2. března 1972 a upozorňovala, že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy, si získala celosvětovou pozornost. Studie prezentovala výsledky počítačové simulace exponenciálního ekonomického a populačního růstu s limitovanými zdroji. Publikace týmu výzkumníků v čele s Donellou Meadowsovou a Dennisem Meadowsem byla později přeložena do zhruba 30 jazyků, v Československu byl překlad, na kterém spolupracovali Bedřich Moldan a Josef Vavroušek, šířen samizdatově.

My, níže podepsaní, jsme malinko nervózní z úvodu vládnutí naší (jako opravdu naší, všichni jsme ji volili, a někteří jsme členy koaliční politické strany) koalice v otázkách životního prostředí a ochrany klimatu. Proto jsme si dovolili napsat krátký dopis panu premiérovi. Protože co se zanedbá na začátku, později už se prakticky nedá dohonit...

Časopis Sedmá generace je jeden z mála dlouhověkých tištěných periodik, které se u nás věnují životnímu prostředí. Aktuálně vychází už třicátým rokem. K tomuto výročí jeho redakce připravila výbor 30 rozhovorů, které v časopisu dosud vyšly.

Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vybírá největší talenty zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, má za sebou letošní finále. Na něm vědeckou radu nejvíce oslovila absolventka Univerzity Karlovy Šárka Stříbrská.

Třetím držitelem Ceny za komunikaci globálních změn klimatu se stal klimatolog Miroslav Trnka. Ocenění převzal v Akademii věd ČR v Praze. ČTK o tom informovali organizátoři z Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti České republiky (USČR). Letos poprvé udělili také čestnou cenu za celoživotní přínos. Jejím držitelem je ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.

Ekolog Bedřich Moldan se zapojil do projektu Planeta v nouzi.

Stovky studentů a studentek v pátek místo školy vyrazily do ulic stávkovat kvůli klimatické změně.

Přes tisíc lidí dnes demonstrovalo v Praze za klima. Protest zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.

Podle aktivistů politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protestem chtějí apelovat na příští vládu, aby to změnila.

Jak se demonstrovalo za ekologii před více než třiceti lety? Jak se demonstruje dnes? A jak tuto zkušenost předat studentům?

Před půlstoletím dospěla skupina vědců k poznatku, že průmyslová civilizace založená převážně na ekonomickém růstu spěje ke kolapsu, protože omezený počet zdrojů nemůže stačit neomezené poptávce rostoucí populace. Nová data jí dávají za pravdu.

Hlavní město chce spojit dvě nespojitelné věci: razantně omezit skleníkové plyny a současně výrazně rozšířit letecký provoz nad metropolí. V červnu 2019 se Praha zavázala snížit emise oxidu uhličitého o minimálně 45 procent do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí nejpozději do poloviny století. O rok a půl – v prosinci 2020 – se rozhodla podpořit stavbu nové ranveje na Letišti Václava Havla, čímž by se mohl zvýšit počet cestujících bezmála dvojnásobně.

Vláda o ochraně klimatu jen mluví, pan Babiš tomu nerozumí, říká mezinárodně uznávaný ekologický odborník Nebezpečí klimatických změn doprovázených hurikány, rozsáhlými požáry nebo povodněmi je ještě větší, než si jsme v „pohodlí“ české kotliny ochotni připustit. „Myslím, že situace je opravdu mimořádně vážná,“ říká někdejší ministr životního prostředí a mezinárodně uznávaný ekologický odborník Bedřich Moldan. Současná vláda Andreje Babiše podle něj o ochraně klimatu více mluví, než něco reálně dělá. A odmítá premiérovu představu, že Česko nemůže splnit ambiciózní evropské závazky na razantní omezení emisí skleníkových plynů bez dalšího rozvoje jaderné energetiky. „Pan Babiš tomu samozřejmě nerozumí,“ tvrdí Moldan.

Špatným signálem světu a promeškanou příležitostí nazval rozhodnutí Uhelné komise ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Někdejší ministr životního prostředí by uvítal rychlejší scénář útlumu, než je konec uhlí v roce 2038. Jako rozumnou volbu vidí naopak tento scénář jaderný fyzik Vladimír Wagner. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR komise ukázala, že ochrana klimatu není pro Česko prioritou. Uhelná komise pracovala se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Pět bývalých ministrů životního prostředí Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Martin Bursík, Jan Dusík a Ladislav Miko v polovině listopadu vyzvalo, aby Česko skončilo s využíváním uhlí coby energetické suroviny už v roce 2030, tedy ještě o tři roky dříve, než byl nejambicióznější termín Uhelné komise. Nebylo to ale nic platné. Komise doporučila ukončit „dobu uhelnou“ až v roce 2038. Současný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) navrhoval termín 2033. Nejzazší zvažovanou variantou byl rok 2043.

Špatným signálem světu a promeškanou příležitostí nazval dnešní rozhodnutí Uhelné komise ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Někdejší ministr životního prostředí by uvítal rychlejší scénář útlumu, než je konec uhlí v roce 2038. Jako rozumnou volbu vidí naopak tento scénář jaderný fyzik Vladimír Wagner. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR komise ukázala, že ochrana klimatu není pro Česko prioritou. Uhelná komise pracovala se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Muzikant a herec v časopise Neovlivní.cz mluví nejen o tom, zda má prezident pravdu, že nejlepší díla umělců vnikají, když jsou hladoví. Rozhovory příliš nedává. Možná jsem se toho interview i trochu bál. V jaké náladě asi musí být po roce, který se kromě strachu z nákazy nesl ve znamení zavřených klubů, koncertních sálů, divadel a kin, hudebník a herec uvyklý tomu, že se o něj produkce přetahují? Odpověď jsem měl ještě dřív, než jsem pustil diktafon.

3. prosince se uskuteční finále studentské soutěže Czech Envi Thesis. Představí se v něm pět nejlepších, kteří uspěli v konkurenci 62 studentů a studentek ze 14 univerzit a vysokých škol napříč Českem. Informuje o tom za pořadatel soutěže Marek Hekrle z Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.

Několik bývalých ministrů životního prostředí zaslalo nynějšímu šéfovi resortu Richardu Brabcovi (ANO) dopis požadující co nejrychlejší konec využívání uhlí. Exministři chtějí, aby se Brabec při jednání uhelné komise zasadil o přijetí termínu konce uhlí v roce 2033. O dopisu informoval geochemik a ekolog Bedřich Moldan, který vedl resort jako první porevoluční ministr. Moldan ČTK řekl, že dopis není otevřený. Kromě Moldana jsou signatáři Martin Bursík, Libor Ambrozek, Jan Dusík a Ladislav Miko. Vyjádření ministerstva ČTK shání.

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí dnes v Senátu převzala starostka brněnské městské části Nový Lískovec Jana Drápalová (Zelení). Ocenění za dlouhodobý přínos získal kybernetik Jiří Dlouhý, v kategorii pro mladé porotci udělili ceny novinářce a aktivistce Kristině Klosové a youtuberkám Anně a Elišce Víravovým.

Prvního června byl vyhlášen druhý ročník celonárodní studentské soutěže. Ta napříč vysokými školami v Česku vybírá nejlepší bakalářské či diplomové práce v oblasti životního prostředí. Přihlásit se může každý, kdo v roce 2020 úspěšně obhájil nebo do konce září 2020 obhájí svoji bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenskovědního pohledu. Termín pro podání přihlášek je 30. září 2020. Finálové kolo pak proběhne za účasti veřejnosti 3. prosince 2020 v Ústí nad Labem.

Žijeme v míru, v zemi, která v posledních desítkách let zůstává ušetřena válečných konfliktů. Přesto se tady neustále bojuje.

Země by se měly poučit jak z epidemie koronaviru, tak z historicky nevídaného období sucha a zaměřit se na ekologičtější fungování. Shodli se na tom světoví státníci i čeští experti.

Ekolog Bedřich Moldan k článku v Učitelských novinách: "Je to dezinformace a fake news v krystalicky čisté podobě." Jak si s tím mají učitelé poradit?

Řasnatá Vltava, Kaňonem Křemelné či Modravské pláně - to jsou jen některé z 30 tras do unikátní "šumavské divočiny". Proč má smysl ji poznávat?

První český ministr životního prostředí Bedřich Moldan v rozhovoru pro Právo vzpomínal na předlistopadovou i polistopadovou dobu a formování tuzemské ekologické politiky, ale mluvil také o současných výzvách, které představují klimatické změny.

Sametová revoluce spustila masivní ekologizaci českých elektráren, která nemá v někdejším východním bloku obdoby. Shodli se na tom zástupci vybraných firem i ekologů. ČEZ uvedl, že do modernizace svých uhelných zdrojů investoval ve dvou vlnách od roku 1989 více než 200 miliard korun, peníze do ekologizace ale vynakládali prakticky všichni účastníci trhu. Ekologové upozornili, že trend musí pokračovat i nadále a v nejbližších letech musí být odstaveny nejstarší a "nejšpinavější" uhelné elektrárny.

Pana profesora Moldana si vážím, nicméně jeho na Ekolistu uveřejněný článek Environmentální souvislosti jaderné energie hrubě zkresluje realitu jaderné energetiky, její enviromentální význam a roli současnou i potenciální budoucí. V následujícím textu budu reagovat na některá zavádějící tvrzení.

V roce 2019 vyrábí na světě 450 jaderných reaktorů okolo 10 % elektřiny (zhruba 5 % globální spotřeby primárních energetických zdrojů). Jejich počet už od 80. let zůstává přibližně stejný, některé nové se uvedly do provozu, jiné odstavily. Žádný z odstavených zatím nebyl rozebrán a dekontaminován, což se všeobecně považuje za mimořádně náročnou a nákladnou operaci. Tento stav nejspíš bude trvat i do budoucnosti, nějaký nový průlom pravděpodobně nenastane.

S významným českým ekologem o tom, proč jsou Češi k otázkám životního prostředí laxní a proč tak jako tak bude v budoucnu nutné výrazně omezit spotřebu.