Bedřich Moldan

ROZHOVOR: Jmenování poslance Filipa Turka vládním zmocněncem pro Green Deal překvapilo světově uznávaného odborníka v oblasti životního prostředí. Tvrdí, že tento krok postrádá logiku. „Green Deal není věc, která se prostě někde odškrtne,“ řekl serveru PrahaIN.cz bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

ROZHOVOR: Je světově uznávaným odborníkem v oblasti životního prostředí. Nevědecké teorie o změně klimatu pokládá za absurdní. „Je zřetelně vidět, že pan Macinka této oblasti vůbec nerozumí,“ řekl serveru PrahaIN.cz první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

Evropa vždy byla a je globálním lídrem zelené politiky. Je dobře, že se státy EU shodly na klimatickém cíli pro rok 2040, prohlásil někdejší ministr životního prostředí Bedřich Moldan, který sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu roku 1989. Před začátkem světové klimatické konference COP30 v Brazílii pustil do kritiky Česka.

Lidé mají velmi krátkou paměť. V sedmdesátých a zvláště v osmdesátých letech minulého století jsme v severních Čechách zažívali katastrofální stav životního prostředí. Vládli nám v totalitním režimu komunisté nepřipouštějící žádnou diskuzi o čemkoliv. Příroda byla průmyslem ničena drastickým a nesmyslným způsobem ve jménu pokroku a spokojeného života pracujícího lidu.

Zpráva, která už několik měsíců visela ve vzduchu, se dnes potvrdila. Praha vykáže provozovatele sdílených elektrokoloběžek z města.

Inspiraci, poučení ale i smutné příběhy přinese letošní ročník Ekofilmu, který v Praze slavnostně zahájil bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan spolu se současným ministrem Petrem Hladíkem.

Devadesátiletý Bedřich Moldan, první český ministr životního prostředí, je dodnes věrný hnutí woodcraft, vyznávající citlivý přístup k přírodě. Třeba rodinná chalupa na Šumavě nemá zavedenou vodu a musí se pro ni ke studánce.

Co se stane, když se potkají tvůrci podcastu Přepište dějiny a ministr životního prostředí v muzeu? To není začátek vtipu, ale pozvánka na večer nabitý vášní, inspirací a vizí moderní budoucnost.

U příležitosti 80. výročí vzniku Organizace spojených národů a v předvečer Světového dne životního prostředí uspořádaly Informační centrum OSN v Praze, Ministerstvo životního prostředí ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) speciální promítání nezávislého dokumentárního filmu The Agreement (Dohoda), po němž následovala odborná diskuse o současných výzvách udržitelného rozvoje.

U příležitosti 80. výročí vzniku Organizace spojených národů a v předvečer Světového dne životního prostředí uspořádaly Informační centrum OSN v Praze, Ministerstvo životního prostředí ČR a Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) speciální promítání nezávislého dokumentárního filmu The Agreement (Dohoda), po němž následovala odborná diskuse o současných výzvách udržitelného rozvoje.

„… Když však pozorujeme svět, vidíme, že tato úroveň lidského zasahování – nezřídka ve službách finančního sektoru a konzumismu – ve skutečnosti způsobu­je, že Země, na které žijeme, přichází o své bohatství a krásu, stává se stále více omezenou a šedivou, zatímco technický rozvoj a konzumní nabídky nadále neomezeně rostou. Zdá se, že podléháme iluzi, že můžeme nahradit neopakovatelnou a neobnovitelnou krásu nějakým svým výtvorem.“ Laudato si´ / Buď pochválen Papež František, 2015

Co je to vlastně národní poklad? Někdo za náš největší národní poklad pokládá pivo. Jiní, a k něm se rozhodně přikláníme i my, pokládají za národní poklad krásy naší přírody. Budeme mít ale takovou přírodu i v budoucnu? Ředitelé našich národních parků se obávají, že by chystané změny v legislativě mohly díky několika poslancům stav našich nejvíce chráněných území nenávratně změnit. Zde je jejich otevřený dopis, ve kterém své obavy přesně popisují.

Botanická zahrada, elektřina ze zeleného vodíku nebo skautské Patronáty.To jsou projekty, které se spolu s dalšími třemi letos utkají v soutěži E.ON Energy Globe.

Redakce Obnovitelně.cz už počtvrté vybírala mezi českými vědci, pedagogy a dalšími environmentálními odborníky aspoň některé osobnosti, které se zasloužily o výjimečné počiny uplynulého roku.

To, že se světová konference OSN o změně klimatu COP28 koná ve Spojených arabských emirátech je sice obří střet zájmů, ale nakonec to může být i k něčemu dobré, říká bývalý ministr životního prostředí České republiky a mezinárodně uznávaný environmentální odborník Bedřich Moldan. V rozhovoru pro Novinky.cz vysvětluje, proč zrovna v Česku je tak velký odpor proti tzv. zelené transformaci, že nové jaderné bloky se tu nakonec možná vůbec nepostaví i proč je pro klima hlavní problém rozklížená stabilita ve světě.

Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) má svůj expertní Klimatým. Osmnáctičlenný Klimatým se 15. listopadu 2023 stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci v Česku. Cena je určena vědcům a expertům, kteří přispívají k osvětě, kultivaci diskuse a přemosťování názorových rozdílů, které bezpochyby v oblasti změny klimatu panují.

Expertní Klimatým Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se dnes, 15. listopadu 2023, stal v pořadí pátým laureátem Ceny za komunikaci změny klimatu v Česku. Organizátoři udělili i dvě čestné ceny ve stejné kategorii za mimořádný počin. Informuje o tom Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky.

Podle ministra Petra Hladíka odešel státník, který formoval českou společnost. Jaromír Bláha z Hnutí Duha uvedl, že i přes svůj vysoký věk měl Schwarzenberg mladou mysl.

V sobotu (konečně!) dostal státní vyznamenání můj velký učitel, kolega, přítel a bývalý vedoucí na dětském táboře Bedřich Moldan. Že na to musel čekat do svých 88 let, to mi přijde neuvěřitelné...

Zachraňují vzácná území i druhy, pomáhají vracet vodu do krajiny, komunikují veřejnosti problémy životního prostředí nebo vzdělávají o klimatu. Od 20. února až do 31. března mají lidé možnost takové osobnosti nominovat na Environmentální Cenu Josefa Vavrouška a pomoct ocenit jejich práci. Cenu udílí Nadace Partnerství ve třech kategoriích – za celoživotní přínos, za výjimečný počin a ekozásek pro mladé do 26 let. Nominovat lidé mohou na www.cenajosefavavrouska.cz.

V době stálých legislativních změn je až k nevíře, že za celou tu dobu třiceti let nedošlo k podstatným změnám zákona o životním prostředí. Na začátku milénia sice byla snaha o jeho nahrazení celým kodexem životního prostředí, ta však nebyla úspěšná (1). Nejspíše proto, že to byl příliš veliký zásah do zaběhané struktury našeho práva (zákoník v sobě zahrnoval dílčí zákony z oblasti životního prostředí) i struktury celého resortu životního prostředí (zaváděl např. environmentální agenturu s na české poměry rozsáhlými pravomocemi), takže při změně politické garnitury v neprospěch životního prostředí už v přípravě zákoníku nebylo pokračováno.

Úleva i rozčarování byly vidět na účastnících summitu COP27, když shromáždění dospělo k dohodě. Zástupci téměř 200 zemí o ní debatovali o 36 hodin déle, než se plánovalo. Výsledkem je domluva na vzniku fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím, popsal pro Radiožurnál první český ministr životního prostředí Bedřich Moldan z TOP 09, nyní zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

V prostorách Radlické Kulturní Sportovny na pražském Smíchově proběhlo slavnostní představení šesti finalistů čtrnáctého ročníku soutěže E.ON Energy Globe, ve které budou oceněny projekty v oblasti ekologie. Nominováno bylo celkem 165 projektů, šest finalistů se mezi sebou utká v jedné kategorii. O vítězství rozhodne veřejnost v anketě.

Prvního června tomu bylo přesně 30 let od nabytí účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), ale také sto let od předložení prvního návrhu zákona na ochranu přírodních památek u nás poslancem národního shromáždění J. V. Stejskalem a dalšími 22 poslanci v roce 1922.

Publikace Římského klubu s názvem Meze růstu, která vyšla 2. března 1972 a upozorňovala, že svět stojí před vyčerpáním přírodních zdrojů, především ropy, si získala celosvětovou pozornost. Studie prezentovala výsledky počítačové simulace exponenciálního ekonomického a populačního růstu s limitovanými zdroji. Publikace týmu výzkumníků v čele s Donellou Meadowsovou a Dennisem Meadowsem byla později přeložena do zhruba 30 jazyků, v Československu byl překlad, na kterém spolupracovali Bedřich Moldan a Josef Vavroušek, šířen samizdatově.

My, níže podepsaní, jsme malinko nervózní z úvodu vládnutí naší (jako opravdu naší, všichni jsme ji volili, a někteří jsme členy koaliční politické strany) koalice v otázkách životního prostředí a ochrany klimatu. Proto jsme si dovolili napsat krátký dopis panu premiérovi. Protože co se zanedbá na začátku, později už se prakticky nedá dohonit...

Časopis Sedmá generace je jeden z mála dlouhověkých tištěných periodik, které se u nás věnují životnímu prostředí. Aktuálně vychází už třicátým rokem. K tomuto výročí jeho redakce připravila výbor 30 rozhovorů, které v časopisu dosud vyšly.

Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, který vybírá největší talenty zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu, má za sebou letošní finále. Na něm vědeckou radu nejvíce oslovila absolventka Univerzity Karlovy Šárka Stříbrská.

Třetím držitelem Ceny za komunikaci globálních změn klimatu se stal klimatolog Miroslav Trnka. Ocenění převzal v Akademii věd ČR v Praze. ČTK o tom informovali organizátoři z Informačního centra OSN v Praze a Učené společnosti České republiky (USČR). Letos poprvé udělili také čestnou cenu za celoživotní přínos. Jejím držitelem je ekolog, vysokoškolský učitel a publicista Bedřich Moldan.

Ekolog Bedřich Moldan se zapojil do projektu Planeta v nouzi.

Stovky studentů a studentek v pátek místo školy vyrazily do ulic stávkovat kvůli klimatické změně.

Přes tisíc lidí dnes demonstrovalo v Praze za klima. Protest zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem "Teď nebo nikdy", po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.

Podle aktivistů politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protestem chtějí apelovat na příští vládu, aby to změnila.

Jak se demonstrovalo za ekologii před více než třiceti lety? Jak se demonstruje dnes? A jak tuto zkušenost předat studentům?

Před půlstoletím dospěla skupina vědců k poznatku, že průmyslová civilizace založená převážně na ekonomickém růstu spěje ke kolapsu, protože omezený počet zdrojů nemůže stačit neomezené poptávce rostoucí populace. Nová data jí dávají za pravdu.

Hlavní město chce spojit dvě nespojitelné věci: razantně omezit skleníkové plyny a současně výrazně rozšířit letecký provoz nad metropolí. V červnu 2019 se Praha zavázala snížit emise oxidu uhličitého o minimálně 45 procent do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí nejpozději do poloviny století. O rok a půl – v prosinci 2020 – se rozhodla podpořit stavbu nové ranveje na Letišti Václava Havla, čímž by se mohl zvýšit počet cestujících bezmála dvojnásobně.

Vláda o ochraně klimatu jen mluví, pan Babiš tomu nerozumí, říká mezinárodně uznávaný ekologický odborník Nebezpečí klimatických změn doprovázených hurikány, rozsáhlými požáry nebo povodněmi je ještě větší, než si jsme v „pohodlí“ české kotliny ochotni připustit. „Myslím, že situace je opravdu mimořádně vážná,“ říká někdejší ministr životního prostředí a mezinárodně uznávaný ekologický odborník Bedřich Moldan. Současná vláda Andreje Babiše podle něj o ochraně klimatu více mluví, než něco reálně dělá. A odmítá premiérovu představu, že Česko nemůže splnit ambiciózní evropské závazky na razantní omezení emisí skleníkových plynů bez dalšího rozvoje jaderné energetiky. „Pan Babiš tomu samozřejmě nerozumí,“ tvrdí Moldan.

Špatným signálem světu a promeškanou příležitostí nazval rozhodnutí Uhelné komise ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Někdejší ministr životního prostředí by uvítal rychlejší scénář útlumu, než je konec uhlí v roce 2038. Jako rozumnou volbu vidí naopak tento scénář jaderný fyzik Vladimír Wagner. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR komise ukázala, že ochrana klimatu není pro Česko prioritou. Uhelná komise pracovala se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Pět bývalých ministrů životního prostředí Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Martin Bursík, Jan Dusík a Ladislav Miko v polovině listopadu vyzvalo, aby Česko skončilo s využíváním uhlí coby energetické suroviny už v roce 2030, tedy ještě o tři roky dříve, než byl nejambicióznější termín Uhelné komise. Nebylo to ale nic platné. Komise doporučila ukončit „dobu uhelnou“ až v roce 2038. Současný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) navrhoval termín 2033. Nejzazší zvažovanou variantou byl rok 2043.

Špatným signálem světu a promeškanou příležitostí nazval dnešní rozhodnutí Uhelné komise ekolog a geochemik Bedřich Moldan. Někdejší ministr životního prostředí by uvítal rychlejší scénář útlumu, než je konec uhlí v roce 2038. Jako rozumnou volbu vidí naopak tento scénář jaderný fyzik Vladimír Wagner. Podle Alexandra Ače z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR komise ukázala, že ochrana klimatu není pro Česko prioritou. Uhelná komise pracovala se scénáři konce uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Muzikant a herec v časopise Neovlivní.cz mluví nejen o tom, zda má prezident pravdu, že nejlepší díla umělců vnikají, když jsou hladoví. Rozhovory příliš nedává. Možná jsem se toho interview i trochu bál. V jaké náladě asi musí být po roce, který se kromě strachu z nákazy nesl ve znamení zavřených klubů, koncertních sálů, divadel a kin, hudebník a herec uvyklý tomu, že se o něj produkce přetahují? Odpověď jsem měl ještě dřív, než jsem pustil diktafon.

3. prosince se uskuteční finále studentské soutěže Czech Envi Thesis. Představí se v něm pět nejlepších, kteří uspěli v konkurenci 62 studentů a studentek ze 14 univerzit a vysokých škol napříč Českem. Informuje o tom za pořadatel soutěže Marek Hekrle z Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.

Několik bývalých ministrů životního prostředí zaslalo nynějšímu šéfovi resortu Richardu Brabcovi (ANO) dopis požadující co nejrychlejší konec využívání uhlí. Exministři chtějí, aby se Brabec při jednání uhelné komise zasadil o přijetí termínu konce uhlí v roce 2033. O dopisu informoval geochemik a ekolog Bedřich Moldan, který vedl resort jako první porevoluční ministr. Moldan ČTK řekl, že dopis není otevřený. Kromě Moldana jsou signatáři Martin Bursík, Libor Ambrozek, Jan Dusík a Ladislav Miko. Vyjádření ministerstva ČTK shání.

Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin pro životní prostředí dnes v Senátu převzala starostka brněnské městské části Nový Lískovec Jana Drápalová (Zelení). Ocenění za dlouhodobý přínos získal kybernetik Jiří Dlouhý, v kategorii pro mladé porotci udělili ceny novinářce a aktivistce Kristině Klosové a youtuberkám Anně a Elišce Víravovým.

Prvního června byl vyhlášen druhý ročník celonárodní studentské soutěže. Ta napříč vysokými školami v Česku vybírá nejlepší bakalářské či diplomové práce v oblasti životního prostředí. Přihlásit se může každý, kdo v roce 2020 úspěšně obhájil nebo do konce září 2020 obhájí svoji bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenskovědního pohledu. Termín pro podání přihlášek je 30. září 2020. Finálové kolo pak proběhne za účasti veřejnosti 3. prosince 2020 v Ústí nad Labem.

Žijeme v míru, v zemi, která v posledních desítkách let zůstává ušetřena válečných konfliktů. Přesto se tady neustále bojuje.

Země by se měly poučit jak z epidemie koronaviru, tak z historicky nevídaného období sucha a zaměřit se na ekologičtější fungování. Shodli se na tom světoví státníci i čeští experti.

Ekolog Bedřich Moldan k článku v Učitelských novinách: "Je to dezinformace a fake news v krystalicky čisté podobě." Jak si s tím mají učitelé poradit?

Řasnatá Vltava, Kaňonem Křemelné či Modravské pláně - to jsou jen některé z 30 tras do unikátní "šumavské divočiny". Proč má smysl ji poznávat?

První český ministr životního prostředí Bedřich Moldan v rozhovoru pro Právo vzpomínal na předlistopadovou i polistopadovou dobu a formování tuzemské ekologické politiky, ale mluvil také o současných výzvách, které představují klimatické změny.

Sametová revoluce spustila masivní ekologizaci českých elektráren, která nemá v někdejším východním bloku obdoby. Shodli se na tom zástupci vybraných firem i ekologů. ČEZ uvedl, že do modernizace svých uhelných zdrojů investoval ve dvou vlnách od roku 1989 více než 200 miliard korun, peníze do ekologizace ale vynakládali prakticky všichni účastníci trhu. Ekologové upozornili, že trend musí pokračovat i nadále a v nejbližších letech musí být odstaveny nejstarší a "nejšpinavější" uhelné elektrárny.

Pana profesora Moldana si vážím, nicméně jeho na Ekolistu uveřejněný článek Environmentální souvislosti jaderné energie hrubě zkresluje realitu jaderné energetiky, její enviromentální význam a roli současnou i potenciální budoucí. V následujícím textu budu reagovat na některá zavádějící tvrzení.

V roce 2019 vyrábí na světě 450 jaderných reaktorů okolo 10 % elektřiny (zhruba 5 % globální spotřeby primárních energetických zdrojů). Jejich počet už od 80. let zůstává přibližně stejný, některé nové se uvedly do provozu, jiné odstavily. Žádný z odstavených zatím nebyl rozebrán a dekontaminován, což se všeobecně považuje za mimořádně náročnou a nákladnou operaci. Tento stav nejspíš bude trvat i do budoucnosti, nějaký nový průlom pravděpodobně nenastane.