V severozápadní provincie Srí Lanky, 25 kilometrů od města Kurunegala, se rozprostírá skutečný drahokam přírody a tradiční medicíny – Zahrada léčivých rostlin Ganewatta.
Podstupovala tvrdé tréninky, žila jen tancem. Dařilo se jí. Tanečnice Adéla Bučková toužila být primabalerínou a ničím jiným nežila. Ale krutá diagnóza překazila její životní plány. Kvůli baletu dokonce málem skončila na vozíku.
Vánoce s generálem byly po narození našeho syna opravdu dobrodružné. Nejenže měl v tu dobu narozeniny, ale pokaždé i mimořádně křehkou psychiku — jako kdyby se ho příchod Spasitele dotýkal velmi osobně, ačkoliv byl vždycky ateista a Vánoce pro něj měly spíš materiální význam. Dojala ho koleda, rozplakal živý betlém a v přeplněném obchodním centru chodil s výrazem muže, který právě pochopil, že letos musíme mít všechno. I Ježíška na telefonu.
Poslední týdny čtu texty svých kolegů o tom, co a jak jíst a nejíst, jak se hýbat, čeho se vyvarovat a na co dbát. A co ten koktejl života dělá s našimi těly, aniž bychom si toho na první pohled třeba všimli.
Vánoce se blíží a pro milovníky zážitkové turistiky mohou být vhodným dárkem pod stromeček letenky do Jordánska s cílem navštívit starověkou Petru a další pamětihodnosti a zajímavosti.
Také si kladete neustále otázku, proč jsou na adventních trzích od začátku až do konce takové davy? Přiznejme si, že v některých oblastech, jako je předvánoční shon v domácnosti, někteří stále pokulhávají.
Michal Šabršula je sympatický a velmi inteligentní mladý muž. Velkou část svého života však věnoval nekonečnému boji s démony. V jeho případě je to řada psychických poruch a hlavně alkoholismus. Jeho příběh je sledem dobrých předsevzetí, drtivých pádů a nových odhodlání. O svých fatálních selháních, návratech do léčebny, zklamání a smutku, které působí své rodině, ale i o nadějích se už několik let dělí s lidmi na svém blogu Michalovi démoni.
Je herečka, která vstupuje na scénu s energií, která okamžitě zaplní celý prostor. Její hlas, humor i cit pro detail z ní dělají jednu z nejvýraznějších osobností českého divadla. Jak vzpomíná na svého slavného otce a jak vidí svého talentovaného syna? Dnešním hostem Face to Face byla Bára Hrzánová.
Myslím – a jsem s tím dokonce vnitřně smířen – že na přílišné pochopení nenarazím. Ovšem se mnou se to má dlouhodobě takto: období mezi listopadem a březnem mě až na malé výjimky naplňuje hlubokou skepsí.
Máte rádi příběhy Tima Burtona, Wednesday, Hotel Transylvánie apod.? Pak by vám nebo vašim dětem neměla uniknout příjemně temná novinka Martina Howarda - Mallory a kletba užvaněné lebky, která vás zavede na strašidelný zámek Carrion.
Sexuální napadení je traumatizující zkušenost. Nikomu bych ji nepřála. Ale nikdy by mě nenapadlo, jak vážně může oběť poznamenat reakce. Zvlášť těch nejbližších.
Boží zázrak Nikdy jsem si nevšiml, že by u těch domácích (!!) bramboráků na vánočních trzích na stáncích někdo loupal a strouhal brambory - opravdové kouzlo vánoc.
Šumavou letos v létě putovala karavana vezoucí sůl. Prošla po jedné z větví středověké obchodní cesty, které se pro její výnosnost začalo říkat Zlatá stezka.
Knížku Jitky Holasové s názvem Klimasmutek jsem si před časem objednala, protože ji doporučoval někdo, jehož úsudku si vážím, ale ještě jsem ji nestačila přečíst. Mám ji v pořadí. Netušila jsem, že něco takového existuje. Přesto se mi zdá, že do toho tématu dnes dobře zapadá, že mé emoce obtížně zvládají tak banální věc, jako je pokácení stromu.
Čínu jsme si do života pozvali sami. Od tenisek po auta zaplavila náš trh tak tiše a důkladně, že dnes už bez ní skoro nedokážeme fungovat. Přesto si namlouváme, že se bez čínského zboží obejdeme. Neobejdeme, a je načase si to přiznat.
Po krátké nemoci zemřel ve věku 59 let právní aktivista Tomáš Pecina. Působil jako programátor, překladatel a bloger, ale známý byl především tím, že usiloval o transparentnost soudnictví a svobodu projevu.
Maminka mé vnučky je Španělka, stejně jako její rodina. Já funguji jako podpora českých kořenů a ambasador našich tradic. S dětskými písničkami jsem si ale trochu naběhla.
Nespavost rozhodně není životní výhrou, to nikdo soudný netvrdí a já v tomto směru nejsem výjimkou. Ovšem stejně tak je – možná méně známou – skutečností, že jedinci napadení insomnií se ne vždy dokáží podívat na problematiku v širších souvislostech.
Daniel Sterzik opouští vedení Stačilo! Předsednictví prý škodilo jeho blogu, kde se zabývá zemědělstvím, životem na vesnici, politikou a konspiracemi, často s proruským a euroskeptickým zaměřením. Nyní oznámil, že se na lednovém sněmu nebude ucházet o znovuzvolení. Dál se chce výhradně věnovat jen své literární činnosti.
Pískat fotbalový prales v obklíčení fanatických fanoušků, to je takový slušný bobřík odvahy! Ale úzkostlivé lpění na pravidlech se nevyplácí! Mohu potvrdit…
Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik se na lednovém sněmu nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedl to na svém blogu. Dál se chce výhradně věnovat jemu. Být předsedou a zároveň blogerem Vidlákem bylo podle něj jednou z příčin volebního neúspěchu – hnutí se v říjnových volbách s 4,3 procenty hlasů nedostalo do Poslanecké sněmovny.
Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik ve funkci skončí, v lednu post předsedy obhajovat nebude. Na blogu přirovnal uskupení k dítěti a sebe k rodiči, který se musí upozadit.
Epizoda Hra na sochy je jako živá metafora rodičovství: snažíte se udržet klid, když všechno kolem vás tančí – a většinou bez kalhot. Bing se snaží být zodpovědný, Pando ignoruje realitu a Flop? Ten by měl dostat Nobelovu cenu za trpělivost.
Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik se na lednovém sněmu nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedl to na svém blogu s tím, že se chce dál výhradně věnovat právě psaní na své stránky. Být předsedou a zároveň blogerem Vidlákem bylo podle něj jednou z příčin volebního neúspěchu, kdy se hnutí s 4,3 procenta hlasů nedostalo do Poslanecké sněmovny.
Daniel Sterzik, známý jako bloger Vidlák, skončí ve funkci předsedy hnutí Stačilo!. Na svém blogu v pondělí oznámil, že se na lednovém sněmu nebude ucházet o znovuzvolení. Koalice komunistů, SOCDEM a…
Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik nebude obhajovat funkci předsedy. Sterzik, přezdívaný Vidlák, to napsal na svém blogu. Hnutí Stačilo! propadlo ve sněmovních volbách, když nezískalo nutných pět procent pro vstup do Sněmovny. Funkci šéfky SOCDEM nebude obhajovat ani Jana Maláčová. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná už dříve oznámila, že dává funkci k dispozici.
Brno - Předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik se na lednovém sněmu nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedl to na svém blogu.Dál se chce výhradně věnovat jemu. Být předsedou a zároveň blogerem Vidlákem bylo podle něj jednou z příčin volebního neúspěchu, kdy se hnutí v říjnových volbách s 4,3 procenty hlasů nedostalo do Poslanecké sněmovny. Mluvčí Stačilo! a KSČM Roman Roun sdělil, že Sterzik zůstává výraznou osobností hnutí, která se bude podílet na jeho dalším směřování.
33 kilometrů v zimě, blátě a pak déšť a tma. Myslela jsem, že to nedám — a pak se objevil člověk, který mi úplně změnil den. Na putování z Doroťanky na Bačkárku jen tak nezapomenu.
Moderátorský žert mířící na orientaci Pavla Vítka a Janise Sidovského otevřel otázku, kam až může zajít humor na velkých galavečerech a co všechno se dá ještě omluvit atmosférou „živáku“.
Pokud vám bude někdo tvrdit, že knížka Kornélie patří mezi ženské romány, nevěřte mu. I když v ní hrají muži spíš třetí než druhé housle, je to příběh čtivý napříč generacemi i pohlavími.
V sobotu 15. listopadu oživil Černovír bohatý program prvních Cirkusových nocí v Olomouci, spojených s tradičním lampionovým průvodem. Na návštěvníky čekalo podzimní odpoledne plné cirkusové zábavy pod taktovkou Kejklířského spolku Cascabel. Program byl součástí mezinárodní akce zaměřené na podporu současné novocirkusové tvorby, píše Iveta Navrátilová z Kejklířského spolku Cascabel.
Byl to obyčejný večer, kdy jsem přišla domů unavená, hladová a sama. Při večeři pro jednoho jsem si najednou uvědomila, jak moc mi chybí společnost. A právě tehdy mi došlo, že i u prázdného stolu může někdo tiše čekat – Ten, kdo se mnou chce večeřet.
Možná si řeknete, že jsme se zbláznili. Ale je to tu, 15. 8. 2025 dopoledne přilétá naše letadlo z Prahy na letiště London Stansted. Chystáme se procestovat jih Velké Británie obytňákem.
Jsem žena. Je mi čtyřicet. Občas se chovám na dvacet. Nechodím do posilovny. Nemám trpělivost na hulváty. Miluju tatarák a klid. A nestydím se za nic z toho.
Není důležitějšího svátku než 17. listopad. Nepřipomínejme si pouze boj za svobodu a demokracii, ale také příčiny, proč jsme si je museli vybojovat zpět.
Nebýt našich blízkých kamarádů, nikdy bychom s manželem neobjevili jedno kouzelné místo. Když vám o něm budu vyprávět, možná ani neuvěříte. Je to zkrátka jiný svět, už jenom když vstoupíte do dveří.
Ne každý den na horách je slunečný. Cesta z Dolní Lomné k Doroťance ukazuje, že i mlha, déšť a čvachtající boty mohou být tím nejkrásnějším dobrodružstvím na Stezce Českem.
Dnes je 17. listopadu. Pro někoho velmi významný den a pro ty další pouze další den v kalendáři. Co však tento den znamená pro mě? Čím je tak mimořádný, tak výjimečný, tak zvláštní?
Česko možná není dokonalé, ale je opravdové. A právě ta opravdovost, ten neuchopitelný pocit domova vás vždycky přitáhne zpátky. Stačí málo – užít si ho, milovat ho – a všechno najednou dostává jiný význam.
36 let, to je dost času na společenské kvašení velmi dobře vypáleného bolehlavu. Socialismus jsme vyměnili za kapitalismus, kapitalismus pak za nějakého podivného režimního zkřížence bezčasí.
Třicet šest let po sametové revoluci si znovu připomínáme, že svoboda není samozřejmost. Přestože komunisté už podruhé po sobě zůstali mimo Sněmovnu, znepokojivé hlasy v politice znovu zpochybňují rovnost a práva menšin. 17. listopad tak není jen vzpomínkou na minulost, ale i výzvou pro přítomnost.
Kdyby se mě někdo ptal, co jsem dělala 17. listopadu 1989, nevím. Pravděpodobně jsem byla s dětmi. Byla jsem na mateřské s třetím dítětem a listopadové události pro mě začaly až 20. listopadu.
Minulý víkend skončil sjezd ČLK, který potvrdil dalších pět let ve funkci stávajiícího prezidenta MUDr. Milana Kubka. A pan staronový prezident obeslal členy ČLK prvním dopisem.