Blog

Získávání poutnických razítek je na Svatojakubské cestě tak trochu sport. Většinou jsou v Německu hezky přístupná hned u dveří kostelů. Ovšem vyrazit ho ze zavilého kostelníka je už vyšší liga.

Jeden ze čtenářů se v diskuzi na Novinkách vyjádřil, že neví, proč by měli mít starší lidé automaticky jeho respekt a úctu, jen proto, že jsou starší. Že si to přece musí zasloužit svým chováním. Má i nemá pravdu. Chápu ho, kdysi jsem mluvil stejně.

Někteří skutečně nemocní lidé musí státu znovu dokazovat, že nemocní jsou. Dva bratři z Opavy podle policie roky zvládali pravý opak. Pokud se obvinění prokáže, je to příběh drzosti i systému, který se nechal vodit za nos.

Je to cesta na jih s mnoha efekty, se kterými se původně nepočítalo, ale co už. Žít se musí dál.

Richarda Brabce premiér a předseda ANO Andrej Babiš nechválil náhodou. Připravuje si půdu pro možnou politickou rošádu - a boj se suchem může definitivně ukončit politickou kariéru Filipa Turka.

Je to pár dní, co ruská streamerka označila Pavlodar za „náš“, zesměšňovala Kazachstán a dostala pětiletý zákaz vstupu. Není sama. Podobné incidenty spojuje honba za sledovaností, pocit nadřazenosti i imperiální pohled na sousední země.

Jedná se o jednu z nejpozoruhodnějších a nejzáhadnějších postav v historii porevoluční politické scény. Bráno přísnou logikou neúprosného politického vývoje, už by dávno měl být v propadlišti dějin.

O reorganizaci FF UK, o akademické samosprávě a o tom, čemu na ní většinou nerozumíme.

Vozil jsem pana prezidenta V. Havla.

Vzpomínáte na vůni pilin v dílnách, pečení bábovky ve cvičné kuchyni a hlínu za nehty? Hodiny praktického vyučování tvořily nezapomenutelnou součást tehdejších školních let. Učily zručnosti i soběstačnosti a daly dovednosti, které platí dodnes.

Politici nám už zase zachraňují školství. Jeden ruší deváté třídy, druhý překopává letní prázdniny, třetí podzimní volno. Stabilita může počkat. Před začátkem školního roku se totiž lépe prodávají velká gesta a rychlé nápady. Snad to 1. září skončí.

Myslíte si, že po smrti všechno končí, nebo se naopak děsíte věčnosti?

KOMENTÁŘ – Premiéra může v politice nyní ohrozit asi jen jeho vlastní neschopnost. Minule mu prohrálo volby nezvládnutí covidu a tentokrát ho mohou podobně ohrozit státní dluhy.

Projekt, který provází pochyby a nedůvěra od samého počátku. Proč a co se skrývá pod povrchem?

To, co dokážou někteří lidé napsat ostatním jen proto, že vypadají nebo se chovají jinak než oni, mě začíná děsit. Bylo to tu vždy, ale zdá se, že se to postupem času jenom zhoršuje. Kdy nám začalo připadat nenávistné chování naprosto normální?

Václav Moravec, Nora Fridrichová, Marek Wollner nebo Zuzana Černá. Kritika jejich práce se stále častěji mění v osobní delegitimizaci. Důkaz centrálně řízené kampaně nemáme. Opakující se vzorec už ale přehlédnout nejde.

Armáda squishy zabírá psací stůl, ale spousta z nich vytlačila také školní věci ze šuplíků. Marně čekám, kdy tahle mánie skončí.

Klempíř na kritiku celé kulturní obce ke své kulturní strategii reagoval velmi arogantně a vzkázal, že za strategii odpovídá on jakožto ministr, nikoli oborová sdružení nebo kulturní asociace.

Když něčemu nerozumím, tak se zeptám dřív, než vypustím bláboly. Ovšem to bych si musela připustit, že nevím vše, což většina politiků současné politické scény vůbec neumí.

Píšu články per huba a občas si s mladou generací nerozumím. Zavedla jsem proto svět fifty fifty. Schválně, kolik starých slov ze seznamu v článku dáte vy? Nebo víte prdlačku?

Když se můj těžce nemocný otec přestal sám umývat, naše rodina se musela bez přípravy naučit pomáhat mu při jednom z nejintimnějších úkonů. Teprve později jsem pochopil, že čistota nestačí. Člověk potřebuje i bezpečí.

V minulých dnech proběhl Pride pochod v Praze a otevřela se s tím další otázka. A to, jestli by Česko mělo zavést manželství i adopci dětí pro homosexuální páry.

Všichni mi vnucují pojištění pohřbu a prášky na paměť. Moje duše se přitom cítí na osmnáct a léčím se pivem. Až to jednou přijde, běda tomu, kdo přijde v černém a nepřinese mi dort!

Pozoruju to už pět let, v masnách, v cukrárnách, na pokladnách v supermarketech: lidé nechávají – spropitné. Jako v hospodě….

O čem to dneska bude? O rodinných vztazích. A taky o oslavách a návštěvách.

Slavný citát „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“ se v poslední době vrací na mysl stále častěji. Jen s malou obměnou.

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ: Povídková série Z bufetu u vlakového nádraží z pera Viléma Famma. Řeší život, přemýšlí o údělu, o osudu, o tématech věčných.

Když mě oslovilo Zalando s tím, že by mě rádo vzalo na kodaňský týden módy na přehlídku vítěze tradiční Zalando Visionary Award, věděla jsem jediné: pojedu vlakem. Ostatně pokud má Copenhagen Fashion Week nastavené udržitelné standardy pro módní značky, jež tam prezentují nové kolekce, proč by neměly platit i pro návštěvnictvo?

Alkoholový detox doma bez dozoru lékaře mě málem stál život. Skončil jsem na JIPce poté, co u mě propuklo těžké delirium a vlastní mysl mě přesvědčila, že jsem způsobil hrozivou nehodu. Tento příběh není varováním z brožury, ale čistá prožitá hrůza.

Těhotné ženy odlétají rodit na pevninu, mrtví se tu nepohřbívají a za posledními domy číhají lední medvědi. V hrobech navíc vědci našli stopy španělské chřipky. Vítejte v Longyearbyenu, městě, kde se žije podle pravidel Arktidy.

Jeden z horkých letních dnů jsem strávil fotografováním žní u Žirovnice – kombajny v řepce, balíky sena, západ slunce. Fotil jsem s Fujifilmem X-T5, občas mi chyběl objektiv s delším ohniskem.

ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ: „Katedra aplikovaného inkluzivismu a transdimenzionálního sociálního inženýrství Fakulta proevropské dekonstrukce předsudků a podsvětního diskurzu,“ začíná dnes Marek Dobeš (jeho nynější povídka přímo reaguje na události v Ceutě, takže je navýsost aktuální).

Když mi moje irská spřízněná duše Grejs z naší milované abúdhabské školy oznámila, že pár dní letní dovolené stráví v Brně, málem jsem vymazala Netflix.

Medovou kavárnu najdete v širším centru městečka Bělá nad Radbuzou. Těšit se můžete na klidné prostředí, milý personál a nabídku, která slibuje hezkou zastávku na kávu nebo něco sladkého. Ale ani zde není vše 100%.

Nixi, border kolie, tři měsíce. Moje tříměsíční štěně border kolie jménem Nixi mělo doteď za kamarády jen dvě domácí kočky. Nyní přibyl někdo nový – starší a mnohem klidnější, s vlastní historií, která by sama vydala na knihu.

Severozápadní Itálie patří k oblastem, kde lze během několika dnů zažít pestrou směs historie, architektury, přírodních krás, ale i současných problémů spojených s masovým turismem.

Šedesát kilometrů Šumavou, 1143 metrů převýšení a pět vrcholů Vrchařské koruny Plzeňského kraje. Trasa z Velhartic nabídne krásné výhledy, historická místa, Otavu, horské hřebeny i tajemná zákoutí Šumavy.

Od ledna vždy přemýšlím, jestli se mnou ještě děti budou chtít o prázdninách něco podniknout a zatím prý jo. Letos jsme si vyrazili užít stanování, přírodní krásy a „trochu“ toho šlapání na Korsiku.

Veřejným prostorem české mediální bažiny zarezonoval rozhovor prezidenta Václava Klause pro TV Nova. Rozhovor, u kterého se musel člověk až zastydět nad urválkovskou umanutostí moderátorky.

GLOSA: Pan premiér z dovolené krmí národ vizemi, jak by vládl hned po revoluci. S jeho minulostí by schytal jen vajíčka. Jeho sen by podle všeho poměrně tvrdě narazil na realitu tehdejší doby.

Večer 5. září 2007 se vědkyně Irene Pepperbergová rozloučila se svým nejslavnějším kolegou. „Buď hodná. Mám tě rád. Uvidíme se zítra,“ řekl jí žako jménem Alex. Byla to věta, kterou jí říkával při odchodu z laboratoře. Ráno byl mrtvý.

Na okraji CHKO Český ráj se u obce Holín-Prachov nachází skalní město, které se i objevilo v jedné z písní Ivana Mládka. Jde o jedno z nejnavštěvovanějších míst v Českém ráji.

Loučím se s Brazílií, Argentinou i Uruguayí. Stálo by za to se sem ještě vrátit. Ale svět je veliký a je mnoho míst, která ještě chci vidět. Vracet se může mladý člověk. Já už tolik času nemám.

Šimon Magus píše o vystřízlivění z umělé inteligence. Jeho text však současně ukazuje něco zajímavějšího. Ne slabiny AI samotné, ale slabiny způsobu, jakým ji někteří lidé používají.

Brutal Assault je festival, kde se člověk může ráno probudit ve vojenské pevnosti, vzít si do ruky kávu, projít kolem někoho v plynové masce, minout nafukovací člun plující nad hlavami davu a za chvíli sledovat stovku metalistů, jak valí kliky.

Sovětský agronom Trofim Lysenko se stal symbolem okamžiku, kdy politická ideologie zvítězila nad vědou. Jeho vzestup vedl k likvidaci genetiky v SSSR, perzekuci stovek vědců a nedozírným následkům.

Filip Turek se dlouhé měsíce schovával za hloupé výmluvy. Policie ale teď jasně ukázala, že tenhle pan poslanec schvaloval vraždy, hajloval a veřejně o tom všem lhal. Zachránil ho jen obyčejný kalendář.

Reprezentoval národ a vyhrál Středoevropský pohár. Když ale zmlátil komunistického papaláše, který osahával jeho paní, režim ho zničil. V roce 1968 byl na obyčejné lidi hrdý.

Čtyřletá Pavlínka mávla šátkem a mongolská step se rozběhla… Z cyklu „Jak jsem potkal Čingischána“, Mongolsko 1990.

Brutal Assault v Josefově je nejen pro mě už léta srdeční záležitostí. Od dovršení dospělosti, když jsem si mamince mohl hrdě dupnout se slovy „a stejně pojedu!“ jsem na festival jezdil pokaždé; letos však zdravotní potíže definitivně řekly stopku.

Se stále zastřeným zrakem otvírám předsíňku stanu, abych vyvětral dusný vzduch. Ptáci opět kálejí a běhají po stanu. Otřepaný příběh. Naučeným úderem pěstí ptáky vyháním pryč.

Po roce 1968 skončila maminka v ústavu a tatínka strkali po všech koutech republiky. Mně zakázali medicínu, a tak jsem to komunistům vrátila po svém.

Provedu vás po futuristickém Muzeu zítřka a Metropolitní katedrále svatého Šebestiána, navštívíme slavný stadion Maracaná a projdeme se po bláznivě barevných Selarónových schodech.

Tajemná krasová jezera, divoké vápencové vrcholky i šelmy ukryté v horské vesnici. Vydejte se za hranici přímořských letovisek a objevte nevšední krásy Chorvatska.

Platino Mare leží pár kroků od pláže i rušné promenády ve Svinoústí. Během víkendového pobytu potěšila poloha a jídlo, méně už rozkládací přistýlka a davy, které jsou od atraktivního místa neoddělitelné.

Žiju tak trochu ve svém přírodně vzniklém anonymním vakuu. Myslím, že tady o mně nikdo nic neví, a já taky o nikom nic nevím.

Myslely jsme si, že po prvních deseti důkazech máme jasno. Jenže pak přišel další tropický den, další rozteklá zmrzlina, další písek nalepený úplně všude (opravdu úplně všude) a pár dalších drobných letních katastrof, které by normálně stačily na samostatný film. A tak jsme začaly mít podezření, že první díl byl vlastně jen zahřívací kolo.

Doma mám hrnek, ze kterého už třináct let nikdo nepije. A přesto bych ho za nic na světě nevyhodila. Býval mojí maminky. Mám taky spoustu jiných věcí, které by někdo nazval zbytečnými krámy. A mně to vůbec nevadí.

Zatímco se zbytek světa snaží užít poslední letní dny, u nás doma se schyluje k ozbrojenému konfliktu. Začíná Operace středoškolák – akce, která prověří psychickou odolnost matky i kapacitu peněženky.

Brutal Assault v Josefově dávno není jen o metalu.