Buňka

Američtí vědci hlásí zásadní objev. Podařilo se jim sestavit hybridní bio počítač kultivací více než 80 000 myších kmenových buněk.

Dva důležité mechanismy, které objasňují, jak přesně se v buňce přenáší informace o bolesti nebo teplu a chladu, odhalil mezinárodní výzkum vědců z Univerzity v Lundu, na němž se podíleli experti Fyziologického ústavu AV ČR..

Vědci z Harvard Medical School pořídili živý záznam toho, jak virus proniká do buňky a infikuje ji. Viry se připojily k živým buňkám a později do nich vnesly své genomy. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise PNAS. Viry infikují buňky uvolňováním svého genetického materiálu (RNA) do cytosolu, gelovité látky uvnitř buněk. RNA pak může vstoupit do jádra, kde se replikuje a poté je ribozomy přeložena do virových proteinů mimo jádro.

Ptačí mozek obsahuje v porovnání se savčím mnohem více neuronů. Nabízí se tak otázka, jak ptáci zvládají takové množství energeticky pokrýt. Němečtí vědci nyní ukázali, že mozkové buňky letců jsou mnohem spořivější.

Výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature (i.f. 49,96) popisuje analýzu tkáně lidských plic, díky které byly identifikovány tzv. RASCs buňky, které ohraničují vlákna hluboko v plicích blízko plicních sklípků, kde se dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého.

Třebíčští policisté pátrají po zloději, který se v době od pátečního odpoledne 1. dubna do pondělního rána vloupal do unimobuněk a myslivecké chaty. A způsobil vysokou škodu.

Programovaná buněčná smrt je nevratný proces, který směřuje k zániku buňky. Speciální typ buněčné smrti zvaný pyroptóza ale zánikem buňky skončit nemusí. Američtí vědci objasnili mechanismus, který za tím stojí.

Malé živé stroje zvané “xenoboti” dokáží vytvářet své kopie. Stroje, které vypadají jako Pacman jsou vyrobené z žabích buněk. Nově popsaná forma replikace nabízí vhled do navrhování biologických robotů, kteří se budou sami množit.

Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.

Mezinárodní vědecký tým vedený Courtney Hodgesem z Baylor College of Medicine v USA a Václavem Veverkou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR odhalil důležitý díl ve složité a z velké části neznámé skládačce procesů, které řídí zapínání a vypínání (tzv. expresi) genů v buňce.

Vědci mají v souvislosti s nárůstem vesmírných letů v posledních desetiletích stále větší obavy o to, aby se na Zemi nedostaly neznámé patogeny z vesmíru. Přestože se může jednat pro většinu lidí o sci-fi, vědci upozorňují, že tato hrozba se může stát do konce století naprosto reálnou.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR objevili nový typ látek schopných bezpečně transportovat do buněk různé typy nukleových kyselin, které se používají pro léčebné účely, od základních stavebních kamenů až po dlouhé řetězce RNA či DNA. .

Detailní fungování molekulárního komplexu klíčového pro růst buněk popsali odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dalších institucí.

Kontraktilita dává buňkám možnost dělení, pohybu a změny tvaru. Doposud se mělo za to, že jediným mechanismem kontraktility v živočišných buňkách je vzájemná interakce proteinů aktinu a myozinu.

Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny.

Hluboko v tkáních mořských sasanek a některých korálů jsou přítomné zvláštní žluté buňky, které jsou odlišné od buněk všech ostatních mořských tvorů. Více než 140 let po jejich objevení nyní vědci přicházejí s několika novými druhy těchto zvláštních buněk.

Díky pokroku, který věda udělala za několik posledních dekád, jsme mohli slyšet o nejrůznějších případech laboratorním vytvoření tkáně či celých orgánů. Nedávno publikovaný výzkum popsal další posun. Vědci vyvinuli myší embryo s funkčním srdcem.

První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků.

Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.

Vědcům se poprvé podařilo vypěstovat slzné žlázy přímo z lidských kmenových buněk tak, aby dokázaly produkovat skutečné slzy. Zdánlivě nevýznamný objev by mohl pomoci lidem trpících poruchami produkce slz.

Jihomoravské hnutí ANO přijalo dalších 12 členů z bývalé brněnské organizace, kterou loni zrušilo předsednictvo kvůli sporům. Celkem jich je už 17 a požádají o založení nové brněnské organizace.

Čeští vědci vyvinuli nový optický mikroskop, který svou citlivostí vysoce předčí ostatní. Je totiž schopný zachytit pohyb v nitrobuněčných strukturách složených jen z několika molekul a umožňuje přímé pozorování změny tvaru bílkovin.

Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.

Vědci pod vedením Josefa Lazara z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) prokázali, že molekuly fluorescentních proteinů se chovají jako antény, jejichž optické vlastnosti, tedy to, jak dokáží pohlcovat a vyzařovat světelné záření, závisí na jejich prostorové orientaci.

Škodu za více než třicet tisíc korun má na svědomí osmatřicetiletý muž z Ústecka, který se v polovině září vloupal do stavební buňky na staveništi u silnice ve směru od Jihlavy na Pelhřimov. Tohoto muže nyní vypátrali jihlavští policisté.

Tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR publikoval nové poznatky o vývoji a klíčení pylu v Plant Physiology, jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů zaměřených na rostlinnou biologii.

„I bramboráky nebo smažený sýr nasáklé olejem jsou zdravější než salát, pokud je děláte s pozitivní energií. Je prokázáno, že lze jídlo ovlivňovat myšlenkou,“ říká profesorka Anita Woollandová.

Vědci z Brna a Curychu odhalili důležitou část procesu dělení buněk. Jejich zjištění mohou pomoci k pochopení vzniku nádorových buněk, ale i buněčného stárnutí.

Genová terapie zaznamenává ve 21. století zásadní rozvoj. V pondělí byla publikována práce vědců z MIT, jejichž speciálně upravené nanočástice mohou znamenat revoluci nejen v léčbě rakoviny, ale možná mnohých jiných nemocí.

Výzkum migrace buněk je, především z hlediska studia nádorové biologie důležitou disciplínou, neboť nám umožňuje pochopit způsoby, kterým se otevírají dveře nebezpečným metastázám. Ve Velké Británii bylo v tomto oboru dosaženo dalšího čerstvého objevu.

DNA dlouhá je, v klubíčku smotaná, chromozom tvaruje a je jí celá buňka protkaná, zpívá ve videoklipu sdružení studentů brněnské Masarykovy univerzity Kampustňáci. Hudební počin mladých vědců popisuje fungování buňky.

Policisté z Bystřice nad Pernštejnem hledají zloděje, který se z pátka na sobotu vloupal do stavební buňky umístěné v ulici Nový Dvůr. Vypáčil vstupní dveře, kterými se dostal dovnitř.

Země je pohřbila ještě dříve, než na ni poprvé stanul Tyranosaurus rex. Uplynulo 100 milionů let a objevil se člověk, který je probudil. Japonští vědci zjišťují, že i po takto dlouhé době a bez potřebných nutrientů jsou bakteriální buňky schopné růstu a dělení.

Nový vědecký výzkum naznačuje, že lidé, kteří prošli nemocí COVID-19, nemusí být proti novému typu koronaviru imunní příliš dlouho. Tvrzení vychází z dat lidí nakažených koronavirem, kterým se podařilo úspěšně zotavit.

Vědcům z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se podařilo nahlédnout do DNA způsobem, který moderní věda nezná. Jejich nová metodologie totiž umožňuje vyhledat poškozená místa DNA, která byla již opravena funkční molekulou. Tyto pomyslné jizvy zůstávají například v buňkách pacientů trpících neurodegenerativním onemocněním.

Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pod vedením Hany Hanzlíkové objevil způsob, jak v buňkách označit a sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA, tzn. zaznamenat paměť buněčných oprav.

Studie vědeckého týmu Ústavu molekulární genetiky AV ČR může zásadním způsobem změnit chápaní vzniku autoimunitních chorob, jejich prevence a léčby. Ukazuje totiž, že pomoci mohou právě mikroby.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí buňky využít takzvané bakteriofágy, tedy viry, které je napadají, k přenosu své vlastní DNA. Popis struktury částice označované jako GTA (gene transfer agent) a mechanismy, které těmto částicím brání, aby znovu napadaly buňky, zveřejnil časopis Nature Communcations.

Auxin je jeden z nejdůležitějších rostlinných hormonů. Mezinárodní tým vědců, v jehož čele stál mimo jiných i český rodák Jiří Friml, nyní zkoumal, jak je řízen transport auxinu mezi buňkami.

Australští vědci přišli na to, že virus SARS-CoV-2 lze účinně zničit za pomoci léku proti vším. V laboratorních zkouškách na uměle vytvořených buněčných kulturách vykazoval lék z názvem ivermektin velice dobré výsledky a virus dokázal zlikvidovat během dvou dní.

Tým izraelských vědců dokázal vyrobit s pomocí kravských buněk a sojové bílkoviny hovězí maso, které je od toho pravého takřka k nerozeznání. Sojovou bílkovinu použili jako strukturu, na které rostou kravské svalové buňky. Výsledný produkt svou chutí a strukturou skutečně připomíná hovězí maso.

Miniaturní repliky milionkrát zmenšených lidských orgánů disponují v podstatě stejnými schopnostmi jako orgány skutečné. Experti, kteří vyvíjejí léčiva, mohou lépe určovat výhody i nevýhody sloučenin při výzkumech.

Parazitologové v BIOCEV objevili anaerobní peroxisomy u volně žijícího prvoka Mastigamoeba balamuthi. Informace přinesl časopis "Proceedings of the National Academy of Science of the USA".

Při studiu modelové střevní bakterie E. coli vědci objasnili funkci „alarmonů“, malých molekul, které se ve zvýšené míře vyskytují ve všech typech organismů ve chvílích, kdy jsou vystaveny zátěži.

Molekula DNA se někdy nazývá „kniha života“, neboť jsou v ní zakódovány všechny zásadní informace o organismu. Při přepisu z DNA do RNA, což je nezbytné pro výstavbu bílkovin, se však občas celý proces zastaví a na úrovni chromozomů vznikne překážka.

Bahno pocházející z hloubky více než 2,4 kilometrů pod hladinou oceánu obsahovalo zvláštní jednobuněčný organismus, jehož existence by podle vědců mohla vysvětlit původ života.

Kořeny rostlin odpovídají na různé podněty včetně gravitace. Podstatnou roli v tomto procesu mají rostlinný hormon auxin a bílkoviny, které ho přenášejí mezi buňkami.

Mezinárodně uznávaný vědec Michal Šimíček odešel z Cambridge zpět na Ostravsko, aby zde žil, bádal a farmařil.

Mark Prost z univerzity v nizozemském Maastrichtu byl první, kdo před šesti lety vypěstoval maso ve zkumavce. Firma, ve které působí, teď bude žádat o povolení k jeho komerčnímu prodeji. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz vysvětluje, proč si myslí, že běžné maso zakáže Evropská unie, a jak prodej toho umělého ovlivní vegetariánství.

Cukrovka (neboli diabetes mellitus) patří mezi civilizační choroby. Nevyzpytatelná je hlavně tím, že se může objevit u kohokoliv a kdykoliv. Nebolí, ale nechává za sebou pořádnou spoušť.

Anthrax je smrtící bakteriální infekcí. Jeho toxin ale skvěle funguje proti nádoru močového měchýře.

Postel a všechno, co k ní patří, je zřejmě tím nejoblíbenějším místem v naší domácnosti. Podle toho se také chováme, balíme se do peřiny, převalujeme se po prostěradle, jen abychom si našli tu nejpříjemnější polohu a mačkáme si polštář pod hlavou tak, abychom mohli ležet pohodlně a oddávat se hlubokému spánku. Bohužel, ale náš polštář je také plný slin, odumřelých kožních buněk, roztočů a jejich výkalů. Nechutné, že? Proto bychom neměli zapomínat čistit polštáře každé tři měsíce. Bojíte-li se, abyste je nezničili, ukážeme vám, jak bezpečně na to!

Pražskou organizaci ANO nadále povede Jan Říčař. Rozhodl o tom v úterý krajský večer sněm hnutí. Pro Říčaře hlasovalo 132 ze 197 členů, kteří se volby zúčastnili. Rozhodnutí musí ještě schválit celostátní předsednictvo. Říčař je předsedou pražské buňky od listopadu 2017, kdy nahradil bývalého ministra a současného českého velvyslance v Izraeli Martina Stropnického. Sněm zvolil také zbylé členy předsednictva.