Zavřít
Buňka

Buňka

Nejnovější články na Seznamu na téma Buňka
  • Neklepat!

    24 min

    Podcast
    První biobanka dřeně z dětských zubů. Kmenové buňky mají být kvalitnější

    Před 1 měsícem

    ·

    24 minut

    Kmenové buňky se přirozeně vyskytují v mnoha tkáních a tělo je využívá k opravě a obnově. Přesto jsou velmi vzácné – tvoří maximálně jedno procento všech buněk v těle. Díky schopnosti sebeobnovy a přeměny na různé typy buněk jsou již několik desetiletí předmětem výzkumu po celém světě. Česká republika nyní díky první biobance zaměřené na uchování kmenových buněk z dřeně dětských zubů nezůstává pozadu. Nejen o tom, jaký potenciál mají kmenové buňky pro léčbu různých onemocnění, přišel do podcastu Neklepat pohovořit vědec a doktor Petr Bauer.
     Komentáře
  • NEJ hradecké články týdne

    22 min

    Podcast
    Štítná žláza a naše tělo, Pekárny a pekaři v Hradci a Mládě bércouna Petersova. NEJ reportáže týdne

    Před 2 měsíci

    ·

    22 minut

    Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.
     Komentáře
  • MUDrování s...

    21 min

    Podcast
    Kvalita spermií i vajíček v populaci klesá. Ženy by měly řešit zmrazení buněk o dost dříve

    Před 2 měsíci

    ·

    21 minut

    Mražení pohlavních buněk dává lidem čas. A naději na dítě, až přijde ten správný moment. Bude to v budoucnosti běžný postup, jak přelstít biologické hodiny?
     Komentáře
  • Českokrumlovský deník

    Bistro Buňka v Krumlově u rybníka má úspěch. Inspirací byla dovolená na Korsice

    Před 3 měsíci
    Nově otevřené bistro s názvem Buňka můžete najít u rybníka na Horní Bráně v Českém Krumlově. V červnu ho otevřeli manželé Schandlovi a od té doby u nich lidé stojí fronty. Jídlo i pití si u nich můžete vychutnat s výhledem na rybník.
     Komentáře
  • Přednášky pod hvězdami

    Antibiotika mohou přestat fungovat. Vědci hledají cesty, jak si s tím poradit

    Před 4 měsíci
    Jak se hledají mikroskopičtí hrdinové (a padouši) v Antarktidě RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D., Mikrobiologický ústav – Lékařská fakulta MU Antarktida není jen nejchladnějším místem na Zemi, ale také domovem nespočtu neviditelných mikroorganismů – někteří z nich jsou užiteční, jiní mohou být nebezpeční. Jak je vědci zkoumají a jak poznají, kdo je hrdina a kdo padouch? Co všechno na nich lze pozorovat pod elektronovým mikroskopem a proč jsou mikrobi z Antarktidy pro vědu tak zajímaví? Přijďte zjistit, jak se dělá věda v Antarktidě a co všechno se skrývá mezi nekonečnými ledovými pláněmi. 1:35 Objev antibiotik a rezistence k antibiotikům 4:10 Hrdina první - bakteriofág 7:00 Hrdina druhý - bakterie produkující antimikrobiální látky 8:56 Jak poznat, kdo je hrdina a kdo padouch 11:10 Diskuse
     Komentáře
  • Konečně pátek

    32 min

    Podcast
    Lucie Benešová: DNA se vyskytuje ve všem buňkách těla. Realita se od kriminálních seriálů ale liší

    Před 5 měsíci

    ·

    32 minut

    Ondra Kubala si tentokrát pozval velmi speciálního hosta. Do Večerního pokecu dorazila specialistka na DNA Lucie Benešová. Co vlastně DNA je a co z něj všechno můžeme zjistit? Jak moc se liší představa DNA od kriminálek? A jak se z DNA dají zjistit rodiče a baví nás hledat svoje předky? Poslechněte si celý rozhovor.
     Komentáře
  • ČT24

    Čeští lékaři našli nečekanou příčinu nebezpečné genetické nemoci

    Před 6 měsíci
    Fabryho chorobou trpí v tuzemsku podle odhadu asi tisíc lidí. Lékaři a vědci si dlouho mysleli, že má jedinou příčinu, teď ale tým pražských expertů našel i další. Objev přináší naději na možnou léčbu.
     Komentáře
  • ReadZone

    Zajímavosti o lidském těle, které nevíte: Každých 7 let jste jiný člověk, mozek “svítí” jak žárovka a více buněk než hvězd

    Před 7 měsíci
    Lidé jsou úžasná stvoření a naše těla fascinující zařízení. Těchto sedm skutečností o našem těle vám ukáže, jaká magie je lidský organismus.
     Komentáře
  • Angličtina s Broňou

    Návod: Jak se opravdu naučit anglicky, když na to nemáte čas, peníze a talent

    Před 9 měsíci
    Jak dlouho trvá naučit se anglicky a jakými postupy tu dobu zkrátit? Praktický návod, jak si (zdarma) zlepšit angličtinu. 👉 ONLINE KURZY: https://brona.cz/online-kurzy/ 👉 NEWSLETTER: https://brona.cz/newsletter/
     Komentáře
  • Čestmír Strakatý podcast

    Pravičák vs. levičák. Vrozené psychologické naladění i volební preference

    Před 10 měsíci
    „Jenom část z toho, co se stane s naším zdravím, je v genetické informaci. Já si myslím, že je to menšina,“ říká imunolog a biolog Jan Černý s tím, že většina nádorů vznikne nešťastnou náhodou. Naše tělo se totiž na úrovni buněk stokrát obmění, což prakticky znamená, že vyzkoušíme všechny kombinace mutací v naší genetické informaci, a pak je to taková ruská ruleta, která průměrně jednou za život vystřelí. Genetika tomu může nahrávat, ale přibližně z 10 nebo 20 %, u některých onemocnění, třeba z 50 nebo 60 %. Rozhodují tzv. enviromentální příspěvky, resp. jejich součet. Patří mezi ně kouření, obezita, UV radiace, dlouhodobé záněty nebo vysoce zpracované potraviny, v souvislosti se kterými zmiňuje červené maso nebo cukry. Máme sice vyvinuté receptory pro sladkost, které nám říkají, co je zralé a obsahuje velké množství energie, ale nikdy jsme nekonzumovali tolik sacharidů a v takové formě jako dnes. Že bychom si za rakovinu mohli sami svým chováním, jak tvrdí někteří „provazovači nádorů a osudů“, odmítá. Co jsme za člověka a s jakým psychologickým naladění na svět přicházíme, je nám z velké části dáno do vínku. Stejně tak je do jisté míry geneticky předurčené, koho volíme. Vrozené dispozice se nicméně mohou, ale nemusí rozvinout, formující je i vnější prostředí. Sám je Husákovo dítě, a tak vyrůstal v době, kdy byl svět černobílejší a o spoustě věcech se nepřemýšlelo. Dnešní mladí lidé dostanou do kolíbky sociální sítě a s nimi obrovské množství informací, z nichž řada není pravdivá. Před očima nám tak vyrůstá generace, která je hodně jiná, asi nejvíc ze všech v dějinách Homo sapiens sapiens. Vlastně ho udivuje, že přísun dat, která neustále proudí do našeho mozku, pořád dáváme. Možným vysvětlením je, že jeho fungování už začíná narážet na biologické limity, což je doslova katastrofa. Na závažnost situace přitom upozorňují i psychologové a psychiatři, co s tím ale zatím nevědí. Je to jako chtít zabočit v Titaniku. Navzdory tomu je Jan Černý optimistou. Co ho k tomu vede, nebo proč je biologickým feministou, si poslechněte v našem rozhovoru. Mluvili jsme v něm i o tom, co je příčinou častějších genetických poruch u mužů a superioritě žen, čemu lze částečně přičítat nárůst alergických onemocnění, o kontraproduktivních hygienických standardech nebo proč si nenechal přečíst svou genetickou informaci. 00:00 Cesta k delšímu životu a vytěžování genetické informace 05:15 Genetická zátěž a služba budoucím generacím 09:10 Většina nádorů je náhoda a součet enviromentálních příspěvků 14:52 Provazovači nádorů a osudů 20:33 Vrozené psychologické naladění i volební preference 26:00 Polarizovanější svět Husákových dětí vs. generace Z 31:20 Mozek na biologických limitech CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR
     Komentáře
  • Jihlavská Drbna

    Na Třebíčsku řádil zloděj, hledá ho policie. Ze stavební buňky ukradl věci za 200 tisíc

    Před 10 měsíci
    Třebíčští policisté pátrají po zloději, který se v době mezi 9. a 10. lednem vloupal do stavební buňky v katastru obce Rapotice. Zloděj způsobil škodu kolem 200 tisíc korun.
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Kvíz: Odmaturovali byste ještě z biologie? Otestujte své středoškolské znalosti v našem kvízu

    Před 1 rokem
    Konec prázdnin a nicnedělání. Žákům a studentům nastal konečně pravidelný režim, ačkoliv naši vysokoškoláci si ještě mají možnost nějakou chvíli odpočinout. Někteří maturanti, kterým se nedařilo odmaturovat v běžném termínu musí teď v září trochu máknout. No, a právě z toho důvodu jsme pro vás připravili procvičování biologie ze střední školy. Právě tato témata se často objevují mezi maturitními otázkami a nás zajímalo, jak jste na tom se znalostmi z oblasti biologie právě vy. Neváhejte a vyzkoušejte si, jestli byste ještě dnes u maturity vůbec obstáli.
     Komentáře
  • Lékaři v éteru

    Obranyschopnost je nejvyšší kolem 20. roku života, říká imunolog. Pak už to jde z kopce

    Před 1 rokem
    Imunita sílí zhruba do 20. roku života, kdy dosahuje maxima, ale pak už pomalu a setrvale klesá. Těžko se dá však změřit, jestli má člověk obranyschopnost na 80 % nebo 90 %. Výsledky jsou individuální a mohou se lišit i v rámci jednoho měsíce, říká imunolog Václav Větvička. Na to, jak ji posílit, kdy zpozornět a jestli je lepší imunita získaná očkováním nebo proděláním nemoci, se ptala moderátorka Martina Kuzdasová v dalším díle videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU.
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Kvíz: Opakování matka moudrosti: otestujte se ze znalostí přírodopisu ze základní školy

    Před 1 rokem
    Vím, jsou sice ještě stále prázdniny, ale to přece neznamená, že necháme zahálet naše mozkové závity, že? Kolik si myslíte, že si toho pamatujete ze základní školy? Jste si jisti v kramflecích nebo už vše vidíte docela mlhavě? Tak právě pro ty z vás, kteří rádi zkoušíte své možnosti, jsme připravili malý kvíz na znalosti přírodopisu ze sedmé třídy. Máte-li odvahu, své znalosti poměřte s nějakým sedmákem či osmákem. Výhodou je, že my vás z toho rozhodně známkovat nebudeme.
     Komentáře
  • Inspirativní přednášky Brain&Breakfast

    Bakterie do každé firmy

    Před 1 rokem
    Ať jste start-up nebo korporát, měli byste (a do budoucna zcela jistě budete muset) umět fungovat velmi flexibilně. Klíčem k úspěchu bude schopnost rychle se adaptovat, velmi dobře prioritizovat a v neposlední řadě podporovat networking, spolupráci a spolutvorbu napříč jednotlivci, týmy, celou organizací i firmami jako takovými. Dobrá zpráva pro vás: bakterie tohle všechno dělají už čtyři miliardy let. A rády poradí.
     Komentáře
  • ČT24

    Vědci přišli na způsob, jak lépe rozeznat mozkový nádor od zdravé tkáně

    Před 1 rokem
    Nový objev vědců pomáhá lépe odlišit nádory v mozku od zdravé tkáně. Popsali molekulární sondy, které v blízkosti nádoru začnou světélkovat a vytvoří výrazný kontrast. Díky tomu mohou neurochirurgové odstranit co největší část nádoru a s minimem zdravé tkáně. Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky česko-americké spolupráce publikoval v březnu odborný časopis Journal of Neurosurgery.
     Komentáře
  • Dopady nehody

    „Nekazte si život.“ Trvalé poškození zraku při autonehodě

    Před 1 rokem
    Za životně nejdůležitější smysly jsou považovány zrak a sluch. Poškození či dokonce ztráta kteréhokoli z nich citelně změní kvalitu našeho života. Díky zraku vnímáme až tři čtvrtiny podnětů z našeho okolí. Zrakem vnímáme světlo, umožňuje nám rozeznávat tvary, velikost, prostorové uspořádání, vzdálenost a také jakýkoli pohyb a s ním spojená možná rizika.
     Komentáře
  • Novinky

    Každý pátý český pár se potýká s neplodností, moderní medicína dokáže pomoci

    Před 1 rokem
    Neplodnost se řadí mezi civilizační onemocnění, přičemž problémy s početím řeší každý pátý český pár. Příčin neplodnosti může být celá řada, mnoho z nich lze ale řešit. Nejen o tom, jak probíhá umělé oplodnění, přišla do podcastu Neklepat pohovořit vedoucí lékařka Prague Fertility Centre Lucie Švabíková.
     Komentáře
  • Jak?

    Jak změnit počet desetinných míst v Excelu

    Před 1 rokem
    Jak změnit počet desetinných míst v Excelu? Naučte se snadno a rychle upravit počet desetinných míst u čísel v Excelu! V tomto krátkém videu vám ukážeme dva jednoduché způsoby, jak na to.
     Komentáře
  • Neurazitelný podcast

    Budoucnost léčby nádorů? Záření, které nezničí imunitu, tvrdí radiolog Vondráček

    Před 1 rokem
    Nádorová onemocnění jsou jedním z největších témat současné medicíny. Sužují specialisty mnoha oborů a trápí pacienty napříč celou společností. Jak proti nim bojuje současná radioterapie, kam směřuje a jaké nástrahy překonává? A co se stane, když odnesete tunu radioaktivního odpadu do sběru? Hostem dalšího Neurazitelného rozhovoru byl tentokrát radiofyzik Vladimír Vondráček z pražského Protonového centra. PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR (153 MIN.) NA https://herohero.co/neurazitelny
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Nové strategie pro boj s rakovinou. „Jdeme správným směrem,“ říká vědkyně

    Před 1 rokem
    Bioložka Kateřina Rohlenová je ve svých 38 letech jednou z velkých nadějí české vědy. Společně s týmem z Biotechnologického ústavu Akademie věd, který vede, pracuje na nové metodě léčby nádorových onemocnění.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Vyhladovět rakovinu? Experimenty na myších jsou nadějné, říká vědkyně

    Před 1 rokem
    Bioložka Kateřina Rohlenová z Akademie věd chystá se svým třináctičlenným mezinárodním týmem podání žádosti o patent na látku, která by mohla oddělit rakovinné buňky v těle od živin.
     Komentáře
  • Naše krásná zahrada

    Kvíz: Otestujte své znalosti z Přírodopisu ze 6. třídy a zjistěte, co všechno se vám z hlavy už vypařilo

    Před 1 rokem
    Měli jste na základní škole rádi Přírodopis? Pokud ano a myslíte si, že znalosti ze šesté třídy si ještě dobře pamatujete, vyzkoušejte si v našem kvízu, jak na tom opravdu jste. Často postačí, pokud zaměníte slova, jinak položíte otázku a najednou máme chybnou odpověď. Jestli máte kuráž a ve vaší rodině je školák, nejlépe právě ze šesté třídy, můžete si zasoutěžit mezi sebou. Možná totiž budete překvapeni, co všechno jste zapomněli a jak to vašemu dítěti pálí. Jste tedy připraveni dát svoji hlavu na špalek?
     Komentáře
  • Inspirativní přednášky Brain&Breakfast

    Bakterie do každé firmy

    Před 1 rokem
    Ať jste start-up nebo korporát, měli byste (a do budoucna zcela jistě budete muset) umět fungovat velmi flexibilně. Klíčem k úspěchu bude schopnost rychle se adaptovat, velmi dobře prioritizovat a v neposlední řadě podporovat networking, spolupráci a spolutvorbu napříč jednotlivci, týmy, celou organizací i firmami jako takovými. Dobrá zpráva pro vás: bakterie tohle všechno dělají už čtyři miliardy let. A rády poradí.
     Komentáře
  • Klub Oldřicha Tamáše

    Mládnu, mládneš, mládneme

    Před 2 roky
    Kdo cestou do studia padal ze schodů a jak to dopadlo. Omlazení už není jen sen. Kdy klient končí s procedurami aneb dobere se spokojenosti? Srazíme vám z věku i deset let. Jak se pečuje o zadek? Někteří chtějí úplně jiné masáže. Po vstupní je i výstupní kontrola. Chodí kovářova kobyla bosa? Kdo dbá víc na zdraví, muži nebo ženy? Co ukazuje na nebezpečí mrtvice?
     Komentáře
  • To nejlepší ze světa

    Nejsmrtelnější látky na světě

    Před 2 roky
    Dnes se podíváme na tajemný svět jedovatých látek, které jsou schopny způsobit smrtelné následky v neuvěřitelně malých dávkách. Připravte se na strhující a děsivý pohled na pět nejnebezpečnějších látek, které existují a kterých bychom se měli vyvarovat za každou cenu.
     Komentáře
  • CzechSight

    Kdopak to mluví? Buňky. Někdy si předají pouhý signál, někdy celou organelu

    Před 2 roky
    Buňky spolu mluví. Ale jak? To vědci zkoumali na způsobech komunikace rakovinných buněk. Jaký je nejefektivnější a co si buňky předávají? Jak lze takový výzkum použít v medicíně?
     Komentáře
  • Fonetech

    Vědci vytvořili živý počítač pomocí 80 000 myších mozkových buněk. Přiblížili nás kyberpunkové budoucnosti

    Před 2 roky
    Američtí vědci hlásí zásadní objev. Podařilo se jim sestavit hybridní bio počítač kultivací více než 80 000 myších kmenových buněk.
     Komentáře
  • Knihy

    Jak si vybudovat lepší mozek (v jakémkoli věku)

    Před 2 roky
    Chcete zlepšit výkonnost svého mozku? Pak je toto video určeno právě vám!
     Komentáře
  • FocusOn rozhovory

    Nejdražší lék v historii medicíny je u nás a pomáhá v léčbě spinální svalové atrofie

    Před 3 roky
    U příznakových pacientů dokážeme zastavit zhoršování spinální svalové atrofie, ale nejsme schopni tuto nemoc zcela uzdravit. Díky novorozeneckému screeningu ji ale umíme zachytit v novorozeneckém věku, kdy příznaky nejsou plně rozvinuté. Spuštěn byl v lednu tohoto roku a evidujeme již děti, které jsou odléčeny a zatím se vyvíjejí normálně, říká Jana Haberlová, vedoucí lékařka Neuromuskulárního cen
     Komentáře
  • CzechSight

    Ptačí neurony jsou energeticky úspornější než savčí — a to hned třikrát

    Před 3 roky
    Ptačí mozek obsahuje v porovnání se savčím mnohem více neuronů. Nabízí se tak otázka, jak ptáci zvládají takové množství energeticky pokrýt. Němečtí vědci nyní ukázali, že mozkové buňky letců jsou mnohem spořivější.
     Komentáře
  • CzechSight

    Byl objeven nový druh plicních buněk. Jejich absence souvisí s rozvojem CHOPN

    Před 3 roky
    Výzkum publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature (i.f. 49,96) popisuje analýzu tkáně lidských plic, díky které byly identifikovány tzv. RASCs buňky, které ohraničují vlákna hluboko v plicích blízko plicních sklípků, kde se dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého.
     Komentáře
  • Sport je věda

    První doping na světě? Jed na krysy! Z dnešních látek jde ještě větší mráz po zádech

    Před 3 roky
    Thomas Hicks byl prvním olympionikem, který užil doping: několik dávek strychninu rozmíchaných v brandy. To ho kupodivu nezabilo, dokonce závod vyhrál. V 30. letech došlo k dalším událostem, na nichž měl podíl i jugoslávský chemik českého původu Leopold Ružička – vyvíjely se syntetické látky a testosteron. Sport už nikdy nebyl jako dřív. A současný dopingový trend? Z toho už jde mráz po zádech.
     Komentáře
  • Jihlavská Drbna

    Zloděj vykradl unimobuňky a mysliveckou chatu. Sebral nářadí a víno za skoro 400 tisíc korun

    Před 3 roky
    Třebíčští policisté pátrají po zloději, který se v době od pátečního odpoledne 1. dubna do pondělního rána vloupal do unimobuněk a myslivecké chaty. A způsobil vysokou škodu.
     Komentáře
  • CzechSight

    Buňka odsouzená k zániku může zvrátit svůj osud, potvrzuje výzkum

    Před 3 roky
    Programovaná buněčná smrt je nevratný proces, který směřuje k zániku buňky. Speciální typ buněčné smrti zvaný pyroptóza ale zánikem buňky skončit nemusí. Američtí vědci objasnili mechanismus, který za tím stojí.
     Komentáře
  • CzechSight

    První žijící roboti, kteří se dokáží množit

    Před 3 roky
    Malé živé stroje zvané “xenoboti” dokáží vytvářet své kopie. Stroje, které vypadají jako Pacman jsou vyrobené z žabích buněk. Nově popsaná forma replikace nabízí vhled do navrhování biologických robotů, kteří se budou sami množit.
     Komentáře
  • CzechSight

    Synchronizace neuronů pomocí théta vln zlepšuje paměť

    Před 4 roky
    Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.
     Komentáře
  • Magazín Plus

    Vědci se obávají neznámých patogenů z vesmíru. Mohou pro život znamenat větší zkázu než asteroid

    Před 4 roky
    Vědci mají v souvislosti s nárůstem vesmírných letů v posledních desetiletích stále větší obavy o to, aby se na Zemi nedostaly neznámé patogeny z vesmíru. Přestože se může jednat pro většinu lidí o sci-fi, vědci upozorňují, že tato hrozba se může stát do konce století naprosto reálnou.
     Komentáře
  • inStory

    Po více než 140 letech vědci vzkřísili rod záhadných žlutých buněk

    Před 4 roky
    Hluboko v tkáních mořských sasanek a některých korálů jsou přítomné zvláštní žluté buňky, které jsou odlišné od buněk všech ostatních mořských tvorů. Více než 140 let po jejich objevení nyní vědci přicházejí s několika novými druhy těchto zvláštních buněk.
     Komentáře
  • CzechSight

    Vědcům se podařilo vyvinout myší embryo s bijícím srdcem

    Před 4 roky
    Díky pokroku, který věda udělala za několik posledních dekád, jsme mohli slyšet o nejrůznějších případech laboratorním vytvoření tkáně či celých orgánů. Nedávno publikovaný výzkum popsal další posun. Vědci vyvinuli myší embryo s funkčním srdcem.
     Komentáře
  • CzechSight

    Vědci vytvořili první syntetický organismus schopný dělení

    Před 4 roky
    První syntetický jednobuněčný organismus, který se dělí jako běžná živá buňka – k takovému výsledku se propracovali vědci z J. Craig Venter Institute (JCVI). Projekt, kterým strávili více než 10 let práce, by mohl vést k novým metodám produkce vybraných molekul, například léků.
     Komentáře
  • CzechSight

    "Zombie geny" se po smrti probouzejí, odhalil výzkum

    Před 4 roky
    Pozoruhodný objev učinili američtí vědci, kteří analýzou mozkových buněk při simulované smrti zjistili, že se některé z nich probouzejí k životu a výrazně zvyšují expresi konkrétních genů. Tyto poznatky zřejmě ovlivní budoucí léčbu obvyklých neurologických poruch.
     Komentáře
  • CzechSight

    Slzné žlázy z kmenových buněk. Naděje pro léčbu Sjogrenova syndromu

    Před 4 roky
    Vědcům se poprvé podařilo vypěstovat slzné žlázy přímo z lidských kmenových buněk tak, aby dokázaly produkovat skutečné slzy. Zdánlivě nevýznamný objev by mohl pomoci lidem trpících poruchami produkce slz.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Bývalí členové brněnského ANO podají žádost o vznik nové buňky

    Před 4 roky
    Jihomoravské hnutí ANO přijalo dalších 12 členů z bývalé brněnské organizace, kterou loni zrušilo předsednictvo kvůli sporům. Celkem jich je už 17 a požádají o založení nové brněnské organizace.
     Komentáře
  • CzechSight

    Chytrá kmenová buňka může opravovat poškození kdekoli v těle

    Před 4 roky
    Vědci z University of New South Wales vyvinuli "chytré buňky", odborně zvané "indukované multipotentní kmenové buňky (iMS), které jsou vyjmuté z lidské tukové tkáně a přeprogramovány tak, aby fungovaly jako kmenové. V budoucnu by mohly zastávat důležitou roli v klinické praxi.
     Komentáře
  • Drbna

    Zloděj vzal na ubytovně klíče jinému muži a vykradl buňku na výpadovce na Pelhřimov

    Před 5 roky
    Škodu za více než třicet tisíc korun má na svědomí osmatřicetiletý muž z Ústecka, který se v polovině září vloupal do stavební buňky na staveništi u silnice ve směru od Jihlavy na Pelhřimov. Tohoto muže nyní vypátrali jihlavští policisté.
     Komentáře
  • iReceptář

    Zapomeňte na diety. Bramborák může být zdravější než salát, tvrdí vědkyně

    Před 5 roky
    „I bramboráky nebo smažený sýr nasáklé olejem jsou zdravější než salát, pokud je děláte s pozitivní energií. Je prokázáno, že lze jídlo ovlivňovat myšlenkou,“ říká profesorka Anita Woollandová.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Invaze koronaviru pod mikroskopem. Třicet podob nepřítele, který sužuje celý svět

    Před 5 roky
    Podívejte se na částice viru získané ze vzorků od pacientů i těžce napadené laboratorní buňky ve stadiu buněčné smrti.
    Vědci z amerického Národního institutu pro alergie a infekční nemoci NIAID zveřejnili desítky snímků koronaviru SARS-CoV-2, pořízených elektronovým mikroskopem. Jsou na nich vidět částice viru získané ze vzorků od pacientů i těžce napadené laboratorní buňky ve stadiu buněčné smrti. Na tomto snímku částice viru vystupují z povrchu buňky. Hroty viditelné na vnějším okraji viru připomínající korunu daly viru jeho jméno - koronavirus.
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (fialové). Apoptóza je jeden z hlavních typů buněčné smrti.
    Na tomto snímku je virus SARS-CoV-2 zobrazen ve žluté barvě.
    Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje laboratorní buňku VERO E6 (modrou) těžce napadenou virem SARS-CoV-2 (oranžová). Buňky VERO E6 byly izolovány z ledvinových epitelových buněk opic.
    Koronaviry (fialové) na povrchu buňky, kultivované v laboratorních podmínkách ze vzorku od pacienta.
    Snímek z elektronového mikroskopu zobrazuje virus SARS-CoV-2 (žlutý), který způsobuje nemoc covid-19. Virus, který je zde vidět na povrchu buňky, byl získán ze vzorku od pacienta z USA a kultivován v laboratoři amerického institutu NIAID.
    Aby vědci v institutu lépe ukázali rozdíl mezi buňkou a virem, snímky z elektronového mikroskopu kolorují. Toto je jiná barevná varianta předchozího snímku.
    Snímek koronaviru SARS-CoV-2 z elektronového mikroskopu.
    Na tomto snímku je virus na povrchu buňky zobrazen modře.
    Tentýž snímek v jiném barevném provedení.
    Snímek koronaviru SARS-CoV-2 z elektronového mikroskopu.
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (zelené). Apoptóza je jeden z hlavních typů buněčné smrti.
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (červené).
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Snímek apoptotické buňky, napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (červené).
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Snímek z elektronového mikroskopu zachycuje buňku napadenou virem, která vykazuje morfologické znaky apoptózy (buněčné smrti).
    Částice viru, izolované ze vzorku od pacienta.
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (žluté).
    Snímek apoptotické buňky, napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (žluté).
    Snímek apoptotické buňky (zelená), těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (fialové).
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (žluté).
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (oranžové).
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (žluté). Černá oblast je mezibuněčný prostor.
    Snímek apoptotické buňky, těžce napadené částicemi viru SARS-CoV-2 (žluté). Černá oblast je mezibuněčný prostor.
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Vědci z Brna a Curychu odhalili část mechanismu stárnutí buněk

    Před 5 roky
    Vědci z Brna a Curychu odhalili důležitou část procesu dělení buněk. Jejich zjištění mohou pomoci k pochopení vzniku nádorových buněk, ale i buněčného stárnutí.
     Komentáře
  • CzechSight

    Nanočásticové vypínače se mohou stát nejefektivnější známou genovu terapií

    Před 5 roky
    Genová terapie zaznamenává ve 21. století zásadní rozvoj. V pondělí byla publikována práce vědců z MIT, jejichž speciálně upravené nanočástice mohou znamenat revoluci nejen v léčbě rakoviny, ale možná mnohých jiných nemocí.
     Komentáře
  • CzechSight

    Britští vědci objasnili schopnost buněčné navigace v miniaturních bludištích

    Před 5 roky
    Výzkum migrace buněk je, především z hlediska studia nádorové biologie důležitou disciplínou, neboť nám umožňuje pochopit způsoby, kterým se otevírají dveře nebezpečným metastázám. Ve Velké Británii bylo v tomto oboru dosaženo dalšího čerstvého objevu.
     Komentáře
  • Deník

    VIDEO: Jak funguje buňka? Vědci odpovídají zpěvem a tancem

    Před 5 roky
    DNA dlouhá je, v klubíčku smotaná, chromozom tvaruje a je jí celá buňka protkaná, zpívá ve videoklipu sdružení studentů brněnské Masarykovy univerzity Kampustňáci. Hudební počin mladých vědců popisuje fungování buňky.
     Komentáře
  • Drbna

    Ze stavební buňky zmizelo nářadí za více než 50 tisíc korun. Zloděje hledá policie

    Před 5 roky
    Policisté z Bystřice nad Pernštejnem hledají zloděje, který se z pátka na sobotu vloupal do stavební buňky umístěné v ulici Nový Dvůr. Vypáčil vstupní dveře, kterými se dostal dovnitř.
     Komentáře
  • CzechSight

    Pohřbeny zaživa — japonští vědci probudili 100 milionů let spící bakterie z oceánského dna

    Před 5 roky
    Země je pohřbila ještě dříve, než na ni poprvé stanul Tyranosaurus rex. Uplynulo 100 milionů let a objevil se člověk, který je probudil. Japonští vědci zjišťují, že i po takto dlouhé době a bez potřebných nutrientů jsou bakteriální buňky schopné růstu a dělení.
     Komentáře
  • Magazín Plus

    Studie odhaluje znepokojivá fakta. Imunita proti koronaviru může trvat jen velmi krátce

    Před 5 roky
    Nový vědecký výzkum naznačuje, že lidé, kteří prošli nemocí COVID-19, nemusí být proti novému typu koronaviru imunní příliš dlouho. Tvrzení vychází z dat lidí nakažených koronavirem, kterým se podařilo úspěšně zotavit.
     Komentáře
  • Magazín Plus

    Vědcům se podařilo objevit anomálie v DNA. Výzkum může být klíčem k léčbě vážných onemocnění

    Před 5 roky
    Vědcům z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR se podařilo nahlédnout do DNA způsobem, který moderní věda nezná. Jejich nová metodologie totiž umožňuje vyhledat poškozená místa DNA, která byla již opravena funkční molekulou. Tyto pomyslné jizvy zůstávají například v buňkách pacientů trpících neurodegenerativním onemocněním.
     Komentáře
  • Čtidoma

    Buňky si umí ochočit nepřítele. Čeští vědci přišli s významným objevem

    Před 5 roky
    Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí buňky využít takzvané bakteriofágy, tedy viry, které je napadají, k přenosu své vlastní DNA. Popis struktury částice označované jako GTA (gene transfer agent) a mechanismy, které těmto částicím brání, aby znovu napadaly buňky, zveřejnil časopis Nature Communcations.
     Komentáře
  • Magazín Plus

    Koronavirus dokáže zničit lék na vši. Vědci mají dobré laboratorní výsledky

    Před 5 roky
    Australští vědci přišli na to, že virus SARS-CoV-2 lze účinně zničit za pomoci léku proti vším. V laboratorních zkouškách na uměle vytvořených buněčných kulturách vykazoval lék z názvem ivermektin velice dobré výsledky a virus dokázal zlikvidovat během dvou dní.
     Komentáře
  • Magazín Plus

    Vědcům z Izraele se podařilo vyrobit hovězí maso ze sojové bílkoviny. Od pravého je k nerozeznání

    Před 5 roky
    Tým izraelských vědců dokázal vyrobit s pomocí kravských buněk a sojové bílkoviny hovězí maso, které je od toho pravého takřka k nerozeznání. Sojovou bílkovinu použili jako strukturu, na které rostou kravské svalové buňky. Výsledný produkt svou chutí a strukturou skutečně připomíná hovězí maso.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Český vědec opustil Cambridge, aby vedl tým v Ostravě. V buněčné terapii jsou špička

    Před 6 roky
    Mezinárodně uznávaný vědec Michal Šimíček odešel z Cambridge zpět na Ostravsko, aby zde žil, bádal a farmařil.
     Komentáře
Reklama