Buňka

Gastrointestinální trakt (GIT) ...Polopaticky 5. Díl V tomto videu se podrobně podíváme na tlusté střevo a jeho funkce. Krok za krokem vás provedeme jeho strukturou, mikrostrukturou, fyziologií a častými nemocemi, které ho mohou postihnout. Naučíte se, jak tlusté střevo funguje, a jaké všechny problémy mohou nastat. Připojte se k nám na této fascinující cestě lidským tělem! Dejte nám like, sdílejte video a přihlaste se k odběru, abyste nezmeškali další zajímavé a vzdělávací obsah! #TlustéStřevo #Fyziologie #Zdraví #Medicína #Anatomie #Gastroenterologie Timestamps: 0:00 Intro 0:45 Struktura 2:24 Mikrostruktura 6:40 Fyziologie 9:52 Časté nemoci Tlustého střeva 10:08 Antibiotika 10:55 Ulcerózní Kolitida 11:30 Infekční Kolitida 12:18 Syndrom dráždivého tračníku (IBS) 13:16 Watershed infarkt Děkuji 3.lfUK, všem svým učitelům a lidem, kteří mi předali své znalosti a zkušenosti.

Játra... polopaticky a srozumitelně! 🧠 Co všechno naše játra dělají? Proč jsou tak klíčová pro trávení, detoxikaci i metabolismus? V tomto videu vám krok za krokem vysvětlíme anatomii, mikroskopickou stavbu (histologii), zásobení krví, funkce i nejčastější onemocnění jater – od steatózy přes hepatitidu až po cirhózu. 🎓 Vhodné pro studenty medicíny, zdravotníky i zvídavou veřejnost 📚 Témata: stavba, funkce, cévní zásobení, žluč, detoxikace, jaterní choroby 👉 Učte se medicínu jednoduše – dejte odběr a sledujte další videa! Timestamps: 0:00 Intro 1:43 Struktura 6:24 Mikrostruktura 13:10 Funkce 23:00 Nemoci 23:25 Ztukovatění jater 25:26 Hepatitida 27:46 Poškození jater alkoholem 29:46 Cesta k cirhóze 31:16 Cirhóza 32:42 Terminální cirhóza 34:02 Portální hypertenze Děkuji 3.lfUK, všem svým učitelům a lidem, kteří mi předali své znalosti a zkušenosti.

Gastrointestinální trakt (GIT) ...Polopaticky 3. Díl Vítejte u videa o fungování jícnu a žaludku. Připravte se na komplexní zkoumání struktury jícnu a žaludku, kde se zaměříme na strukturu (anatomii, histologii) a funkci (fyziologii). Budeme se zabývat trávením potravy v žaludku a jak se tento proces liší od ostatních částí trávicího systému. Navíc prozkoumáme časté onemocnění spojená s jícenem a žaludkem, abychom vám poskytli ucelený pohled na možná rizika a prevenci. Připojte se k nám a prohloubíme společně znalosti o těchto důležitých orgánech lidského těla. Timestamps: 0:00 Intro 0:32 Struktura 8:26 Fyziologie 9:21 Nervus Vagus X 10:35 Fyziologické schéma žaludku 14:09 Nemoci jícnu a žaludku Děkuji 3.lfUK, všem svým učitelům a lidem, kteří mi předali své znalosti a zkušenosti.

Jak fungují plíce a jak probíhá dýchání v lidském těle? Toto video detailně vysvětluje, jak plíce zajišťují přenos kyslíku do krve a odvod oxidu uhličitého, jak fungují plicní sklípky (alveoly) a proč mají tak obrovský povrch. Dozvíte se, jak kyslík putuje krví pomocí hemoglobinu až do buněk, kde se využívá pro tvorbu energie, a jak se oxid uhličitý vrací zpět do plic. Video také vysvětluje mechaniku dýchání, roli bránice, změny tlaku v plicích a řízení dýchání mozkem. Součástí je i přehled toho, co plíce poškozuje, jak vznikají onemocnění jako astma, emfyzém nebo zápal plic a proč je zdraví plic zásadní pro celý organismus. Kompletní a srozumitelné vysvětlení fungování plic a dýchací soustavy.

Jiřina Bartůňková celý svůj profesní život zkoumá, proč někdy naše imunita vypoví službu a člověk vážně onemocní. Za rozvoj takzvané nádorové imunoterapie získala nedávno vyznamenání od prezidenta Petra Pavla.

Jak se hledají mikroskopičtí hrdinové (a padouši) v Antarktidě RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D., Mikrobiologický ústav – Lékařská fakulta MU Antarktida není jen nejchladnějším místem na Zemi, ale také domovem nespočtu neviditelných mikroorganismů – někteří z nich jsou užiteční, jiní mohou být nebezpeční. Jak je vědci zkoumají a jak poznají, kdo je hrdina a kdo padouch? Co všechno na nich lze pozorovat pod elektronovým mikroskopem a proč jsou mikrobi z Antarktidy pro vědu tak zajímaví? Přijďte zjistit, jak se dělá věda v Antarktidě a co všechno se skrývá mezi nekonečnými ledovými pláněmi. 1:35 Objev antibiotik a rezistence k antibiotikům 4:10 Hrdina první - bakteriofág 7:00 Hrdina druhý - bakterie produkující antimikrobiální látky 8:56 Jak poznat, kdo je hrdina a kdo padouch 11:10 Diskuse

Jak dlouho trvá naučit se anglicky a jakými postupy tu dobu zkrátit? Praktický návod, jak si (zdarma) zlepšit angličtinu. 👉 ONLINE KURZY: https://brona.cz/online-kurzy/ 👉 NEWSLETTER: https://brona.cz/newsletter/

„Jenom část z toho, co se stane s naším zdravím, je v genetické informaci. Já si myslím, že je to menšina,“ říká imunolog a biolog Jan Černý s tím, že většina nádorů vznikne nešťastnou náhodou. Naše tělo se totiž na úrovni buněk stokrát obmění, což prakticky znamená, že vyzkoušíme všechny kombinace mutací v naší genetické informaci, a pak je to taková ruská ruleta, která průměrně jednou za život vystřelí. Genetika tomu může nahrávat, ale přibližně z 10 nebo 20 %, u některých onemocnění, třeba z 50 nebo 60 %. Rozhodují tzv. enviromentální příspěvky, resp. jejich součet. Patří mezi ně kouření, obezita, UV radiace, dlouhodobé záněty nebo vysoce zpracované potraviny, v souvislosti se kterými zmiňuje červené maso nebo cukry. Máme sice vyvinuté receptory pro sladkost, které nám říkají, co je zralé a obsahuje velké množství energie, ale nikdy jsme nekonzumovali tolik sacharidů a v takové formě jako dnes. Že bychom si za rakovinu mohli sami svým chováním, jak tvrdí někteří „provazovači nádorů a osudů“, odmítá. Co jsme za člověka a s jakým psychologickým naladění na svět přicházíme, je nám z velké části dáno do vínku. Stejně tak je do jisté míry geneticky předurčené, koho volíme. Vrozené dispozice se nicméně mohou, ale nemusí rozvinout, formující je i vnější prostředí. Sám je Husákovo dítě, a tak vyrůstal v době, kdy byl svět černobílejší a o spoustě věcech se nepřemýšlelo. Dnešní mladí lidé dostanou do kolíbky sociální sítě a s nimi obrovské množství informací, z nichž řada není pravdivá. Před očima nám tak vyrůstá generace, která je hodně jiná, asi nejvíc ze všech v dějinách Homo sapiens sapiens. Vlastně ho udivuje, že přísun dat, která neustále proudí do našeho mozku, pořád dáváme. Možným vysvětlením je, že jeho fungování už začíná narážet na biologické limity, což je doslova katastrofa. Na závažnost situace přitom upozorňují i psychologové a psychiatři, co s tím ale zatím nevědí. Je to jako chtít zabočit v Titaniku. Navzdory tomu je Jan Černý optimistou. Co ho k tomu vede, nebo proč je biologickým feministou, si poslechněte v našem rozhovoru. Mluvili jsme v něm i o tom, co je příčinou častějších genetických poruch u mužů a superioritě žen, čemu lze částečně přičítat nárůst alergických onemocnění, o kontraproduktivních hygienických standardech nebo proč si nenechal přečíst svou genetickou informaci. 00:00 Cesta k delšímu životu a vytěžování genetické informace 05:15 Genetická zátěž a služba budoucím generacím 09:10 Většina nádorů je náhoda a součet enviromentálních příspěvků 14:52 Provazovači nádorů a osudů 20:33 Vrozené psychologické naladění i volební preference 26:00 Polarizovanější svět Husákových dětí vs. generace Z 31:20 Mozek na biologických limitech CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR

Imunita sílí zhruba do 20. roku života, kdy dosahuje maxima, ale pak už pomalu a setrvale klesá. Těžko se dá však změřit, jestli má člověk obranyschopnost na 80 % nebo 90 %. Výsledky jsou individuální a mohou se lišit i v rámci jednoho měsíce, říká imunolog Václav Větvička. Na to, jak ji posílit, kdy zpozornět a jestli je lepší imunita získaná očkováním nebo proděláním nemoci, se ptala moderátorka Martina Kuzdasová v dalším díle videopodcastu LÉKAŘI V ÉTERU.

Ať jste start-up nebo korporát, měli byste (a do budoucna zcela jistě budete muset) umět fungovat velmi flexibilně. Klíčem k úspěchu bude schopnost rychle se adaptovat, velmi dobře prioritizovat a v neposlední řadě podporovat networking, spolupráci a spolutvorbu napříč jednotlivci, týmy, celou organizací i firmami jako takovými. Dobrá zpráva pro vás: bakterie tohle všechno dělají už čtyři miliardy let. A rády poradí.

Za životně nejdůležitější smysly jsou považovány zrak a sluch. Poškození či dokonce ztráta kteréhokoli z nich citelně změní kvalitu našeho života. Díky zraku vnímáme až tři čtvrtiny podnětů z našeho okolí. Zrakem vnímáme světlo, umožňuje nám rozeznávat tvary, velikost, prostorové uspořádání, vzdálenost a také jakýkoli pohyb a s ním spojená možná rizika.

Neplodnost se řadí mezi civilizační onemocnění, přičemž problémy s početím řeší každý pátý český pár. Příčin neplodnosti může být celá řada, mnoho z nich lze ale řešit. Nejen o tom, jak probíhá umělé oplodnění, přišla do podcastu Neklepat pohovořit vedoucí lékařka Prague Fertility Centre Lucie Švabíková.

Jak změnit počet desetinných míst v Excelu? Naučte se snadno a rychle upravit počet desetinných míst u čísel v Excelu! V tomto krátkém videu vám ukážeme dva jednoduché způsoby, jak na to.

Nádorová onemocnění jsou jedním z největších témat současné medicíny. Sužují specialisty mnoha oborů a trápí pacienty napříč celou společností. Jak proti nim bojuje současná radioterapie, kam směřuje a jaké nástrahy překonává? A co se stane, když odnesete tunu radioaktivního odpadu do sběru? Hostem dalšího Neurazitelného rozhovoru byl tentokrát radiofyzik Vladimír Vondráček z pražského Protonového centra. PODÍVEJTE SE NA CELÝ ROZHOVOR (153 MIN.) NA https://herohero.co/neurazitelny

Bioložka Kateřina Rohlenová je ve svých 38 letech jednou z velkých nadějí české vědy. Společně s týmem z Biotechnologického ústavu Akademie věd, který vede, pracuje na nové metodě léčby nádorových onemocnění.

Bioložka Kateřina Rohlenová z Akademie věd chystá se svým třináctičlenným mezinárodním týmem podání žádosti o patent na látku, která by mohla oddělit rakovinné buňky v těle od živin.

Ať jste start-up nebo korporát, měli byste (a do budoucna zcela jistě budete muset) umět fungovat velmi flexibilně. Klíčem k úspěchu bude schopnost rychle se adaptovat, velmi dobře prioritizovat a v neposlední řadě podporovat networking, spolupráci a spolutvorbu napříč jednotlivci, týmy, celou organizací i firmami jako takovými. Dobrá zpráva pro vás: bakterie tohle všechno dělají už čtyři miliardy let. A rády poradí.

Dnes se podíváme na tajemný svět jedovatých látek, které jsou schopny způsobit smrtelné následky v neuvěřitelně malých dávkách. Připravte se na strhující a děsivý pohled na pět nejnebezpečnějších látek, které existují a kterých bychom se měli vyvarovat za každou cenu.

Chcete zlepšit výkonnost svého mozku? Pak je toto video určeno právě vám!

U příznakových pacientů dokážeme zastavit zhoršování spinální svalové atrofie, ale nejsme schopni tuto nemoc zcela uzdravit. Díky novorozeneckému screeningu ji ale umíme zachytit v novorozeneckém věku, kdy příznaky nejsou plně rozvinuté. Spuštěn byl v lednu tohoto roku a evidujeme již děti, které jsou odléčeny a zatím se vyvíjejí normálně, říká Jana Haberlová, vedoucí lékařka Neuromuskulárního cen

Thomas Hicks byl prvním olympionikem, který užil doping: několik dávek strychninu rozmíchaných v brandy. To ho kupodivu nezabilo, dokonce závod vyhrál. V 30. letech došlo k dalším událostem, na nichž měl podíl i jugoslávský chemik českého původu Leopold Ružička – vyvíjely se syntetické látky a testosteron. Sport už nikdy nebyl jako dřív. A současný dopingový trend? Z toho už jde mráz po zádech.