Dalibor Holý

Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let dosáhla v říjnu 75,4 %. Oproti stejnému období roku 2024 se zvýšila o 0,2 procentního bodu. Zaměstnanost mužů činila 80,0 %, zatímco u žen dosáhla 70,8 %.

Podle dat Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) dosáhla míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let v září 2025 hodnoty 75,5 %, což představuje meziroční nárůst o 0,4 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů činila 80,0 %, u žen 71,0 %. V posledních dvou měsících byly hodnoty stabilní.

Podíl zaměstnaných k celé populaci 15 až 64letých dosáhl v září 75,5 %. Podíl ekonomicky aktivních k populaci 15 až 64letých dosáhl 77,9 %.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,7 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněného předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,7 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) zveřejněného ve čtvrtek. Analytici většinou očekávali nižší růst HDP.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla míra zaměstnanosti ve věkové skupině 15–64 let v srpnu 2025 hodnoty 75,5 %, což představuje meziroční nárůst o 0,4 procentního bodu. U mužů činila 79,8 %, u žen 71,3 %.

Zaměstnanost u žen v Česku v posledních letech začala strmě stoupat, u mužů naopak od začátku letošního roku klesá. Obě hodnoty se přiblížily nejvíc v historii měření. Příčinou může být vysoká zaměstnanost ukrajinských uprchlic nebo podpora částečných úvazků.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil statistiku trhu práce za červenec 2025. Míra nezaměstnanosti dosáhla 3,0 %, meziročně o 0,2 procentního bodu více. Podíl zaměstnaných osob ve věku 15–64 let stoupl na 75,8 % (o 0,7 p. b.) a míra ekonomické aktivity se zvýšila na 78,1 % (o 0,9 p. b).

V červnu 2025 dosáhla míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let 75,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,7 procentního bodu. Muži vykazovali zaměstnanost na úrovni 80,2 %, ženy pak 71,2 %. Meziroční pokles rozdílu v zaměstnanosti mezi pohlavími (ze 13,4 na 9 procentních bodů) souvisí s rostoucím zapojením žen do pracovního trhu, které významně ovlivňuje celkovou dynamiku ekonomické aktivity.

Firmy nemohou najít kvalitní zaměstnance, aby se mohly rozvíjet. I proto je růst české ekonomiky mizerný, v letošním roce to bude kolem jednoho procenta.

Mzdové úrovně se v Evropě postupně sbližují. České mzdy rostou, ale některé dynamičtější východoevropské státy předhánějí Česko v posunu k západoevropským úrovním. Struktura domácího pracovního trhu se od vstupu do EU výrazně proměnila.

Mzdové úrovně se v Evropě postupně sbližují. České mzdy rostou, ale některé dynamičtější východoevropské státy předhánějí Česko v posunu k západoevropským úrovním. Struktura domácího pracovního trhu se od vstupu do EU výrazně proměnila.

Ve kterém odvětví se lidem zvedly mzdy a kde dostávají jen minimální mzdu? Které profese za posledních dvacet let zmizely z trhu práce a po kterých je naopak sháňka? A jak si stojíme s příjmy ve srovnání s ostatními státy Evropy? Tahle data od Českého statistického úřadu stojí za pozornost.

Nad 80 tisíc korun měsíčně nevydělávají pouze zaměstnanci v informačních technologiích, jak by se dalo předpokládat. Na středeční tiskové konferenci to oznámil Dalibor Holý z Českého statistického úřa…

Praha - V Česku se dlouhodobě snižuje počet zaměstnanců v zemědělství a v průmyslu, naopak roste jejich počet ve službách. V posledních letech je nejdynamičtější nárůst ve zdravotní a sociální péči, což souvisí se stárnutím populace. Na tiskové konferenci to dnes řekl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Dalibor Holý.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil aktuální údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě za duben 2025. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let dosáhla 75,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,9 procentního bodu. Nejvyšší míry zaměstnanosti vykazují muži na úrovni 81 %, zatímco u žen činí 70,5 %.

Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity - duben 2025

Česká průměrná mzda za poslední rok rostla o sedm procent, tedy více než inflace. Přesto to nestačí, uvedl Český statistický úřad. Česká republika už pro evropské pracovníky není atraktivní. “V posle…

Český statistický úřad zveřejnil nejnovější data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti za březen 2025, která ukazují pokračující pozitivní trend na trhu práce. V březnu 2025 dosáhla míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let 75,9 %, což představuje meziroční nárůst o 1,3 procentního bodu. Zaměstnanost mužů činila 81,2 %, zatímco u žen 70,5 %.

V březnu byla očištěná míra nezaměstnanosti 2,7 %

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla v únoru 2025 míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let hodnoty 75,9 %, což znamená meziroční zvýšení o 0,8 procentního bodu. Zaměstnanost mužů dosahovala 81,5 %, zatímco u žen byla 70,2 %. Tento pozitivní vývoj odráží rostoucí zapojení žen na pracovním trhu, které přispělo k celkovému zlepšení výsledků.

Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity - únor 2025

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil aktuální údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě v lednu 2025. Míra zaměstnanosti dosáhla 75,6 %, což představuje nárůst o 0,1 procentního bodu ve srovnání s lednem 2024. Míra zaměstnanosti mužů se vyšplhala na 81,1 %, zatímco u žen činila 69,8 %.

Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity - leden 2025

Za pár dní už to budou tři roky, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Za tu dobu Česko přijalo několik stovek tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří tu hledali azyl a zejména bezpečí. Jenže brzy nato se ve veřejném prostoru objevila celá řada dezinformací, vykreslujících Ukrajince ve špatném světle. Jaká je pravda? Na to se podívala redakce eXtra.cz.

Česká ekonomika loni podle odhadu ČSÚ stoupla o jedno procento. V posledním čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt meziročně o 1,6 procenta vyšší, mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta.

Ukrajinci se po letech dominance Slováků stali aktuálně nejpočetnější cizineckou skupinou na českém trhu práce. Vyplývá to z podrobných statistik, které v aktuálním vydání magazínu Českého statistického úřadu Statistika&My zanalyzoval ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. „Třebaže ukrajinští pracovníci působí v Česku dlouhodobě, v posledních dvou letech situaci výrazně proměnil příchod válečných uprchlíků,“ píše.

Míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity - listopad 2024

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil údaje o zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivitě za říjen 2024. Míra nezaměstnanosti se udržela na nízké úrovni 2,7 %, což je pokles o 0,2 procentního bodu oproti stejnému období loňského roku.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil údaje o mírách zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity za září 2024. Podíl zaměstnaných osob ve věku 15–64 let dosáhl 74,9 %, přičemž míra zaměstnanosti mužů činila 80,7 % a žen 68,8 %. Celková míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 0,2 procentního bodu na 2,9 %.

V září byla očištěná míra nezaměstnanosti 2,9 %

Vzpomenete si, jestli jste za poslední rok někomu s něčím pomohli? Třeba při pořádání společenské akce, při úklidu ve svém okolí anebo i sousedům s nákupy? Jestli je odpověď ano a zabralo vám to víc než jednu hodinu, počítáte se mezi dobrovolníky. A těch je prý v Česku přes milion a půl, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.

Dobrovolnictví se v Česku věnuje více než 1,6 milionu lidí, to je téměř pětina lidí nad 15 let. Ukázal to průzkum Českého statistického úřadu, který jeho zástupci představili na tiskové konferenci. V…

Dobrovolnictví se v Česku věnuje 1,66 milionu lidí nad 15 let. V průměru odpracoval každý zdarma skoro dvě a půl hodiny týdně, zjistil Český statistický úřad. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ministerstvo vnitra podle Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.

Praha - Dobrovolnictví se v Česku věnuje téměř pětina lidí nad 15 let. Celkem je tak v zemi přes 1,66 milionu dobrovolnic a dobrovolníků. V průměru každý z nich odpracoval týdně téměř dvě a půl hodiny zdarma. Za rok tak odvedli práci za víc než 47 miliard korun. Ukázal to průzkum o dobrovolnictví v Česku. Výsledky dnes na tiskové konferenci představili zástupci vlády a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ministerstvo vnitra podle svého šéfa Víta Rakušana (STAN) připravuje koncepci na podporu dobrovolnictví s opatřeními do roku 2030.

Mzdové rozdíly mezi zaměstnanci s vysokou školou a se základním vzděláním se snižují. Důvodem je mimo jiné migrace z Ukrajiny, kdy válečné uprchlice pozměňují chudé dno trhu práce, řekli Dalibor Holý a Jitka Erhartová z Českého statistického úřadu.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Český statistický úřad tak zhoršil svůj původní odhad. Proti předchozímu čtvrtletí byl HDP vyšší o 0,3 procenta.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci loňského roku na 3,7 %. V listopadu činila nezaměstnanost 3,5 %. Počet lidí, kteří hledali práci, se zvýšil o 16 000 na celkových 279 227.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta, v listopadu přitom byla 3,5 procenta. Lidí, kteří hledali práci bylo 279.227, tedy o 16.000 více. Aktuální čísla dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Čeští senioři jsou stále více aktivní, přibývá mezi nimi pracujících i těch, kteří uzavírají sňatek, používají chytrý telefon, dělají si řidičský průkaz nebo skončili ve vězení. Vyplývá to z analýzy Senioři v ČR v datech 2023, kterou v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Poslední rok ale také ukázal, že domácnosti důchodců jsou v porovnání s ostatním obyvatelstvem více ohrožené zdražováním potravin a energií. Za seniora statistici považují člověka ve věku 65 či více let, ve starších…

Praha - Čeští senioři jsou stále více aktivní, přibývá mezi nimi pracujících i těch, kteří uzavírají sňatek, používají chytrý telefon, dělají si řidičský průkaz nebo skončili ve vězení. Vyplývá to z analýzy Senioři v ČR v datech 2023, kterou dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Poslední rok ale také ukázal, že domácnosti důchodců jsou v porovnání s ostatním obyvatelstvem více ohrožené zdražováním potravin a energií. Za seniora statistici považují člověka ve věku 65 či více let, ve starších datech se lze setkat i s 60 lety jako hranicí pro seniorský věk.

V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.

Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku 41 265 korun. To je sice oproti loňsku růst, jenomže co se reálných mezd týče, skoro všichni si pohoršili. A někteří výrazně.

Do patnácti let ovládnou pracovní trh šedesátníci. Potíž je v tom, že tato věková skupina má stále často problém zaměstnání sehnat, když o to předešlé přišla. Přitom z některých průzkumů vyplývá, že řada lidí v tomto věku by pracovat chtěla, ale mnohé firmy jim nechtějí dát šanci.

Šedesátníci jsou na pracovním trhu čím dál početnější skupinou. A v budoucnu jich vzhledem k plánovanému odsunutí důchodového věku a věkové struktuře české populace ještě přibude. Zaměstnavatelé však na tuto realitu nejsou příliš připravení a ve společnosti pořád přetrvává přesvědčení, že po padesátce jsou lidé po pracovní stránce za zenitem, a starší ročníky tak čelí diskriminaci.

Česká republika nadále zůstává evropským rekordmanem v nízké míře nezaměstnanosti, obzvláště v poslední době ji přitom táhnou ženy. Ty v květnu letošního roku poprvé pokořily hranici míry zaměstnanosti 70 procent, dosud nejlepší je také míra jejich ekonomické aktivit. V tuzemsku tak pracuje nejvíce žen v historii, což může mít mimo jiné i jeden ne zcela očekávaný dopad. Vyprázdněné státní kase mohou přinést kýžené miliardy navíc.

Česká republika stále patří v nákladech práce mezi chudší polovinu států Evropské unie. Mzdy ale u nás rostou rychleji než v západních zemích a rozdíly se proto snižují. ČR také dokáže přilákat nejlépe placené manažery a specialisty z Východu. Krajské rozdíly ve mzdách se nezvětšují, Praha však zůstává svým trhem práce výjimečná.

Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli dnes na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun.

Průměrná hrubá mzda v letošním prvním čtvrtletí stoupla na 41 265 korun měsíčně a v porovnání se stejným obdobím loňského roku je vyšší o 8,6 % (3265 korun). Oznámil to Český statistický úřad.

Podíl ekonomicky aktivních lidí v populaci ve věku 15 až 64 roky dosáhl 77,8 procenta. Podíl zaměstnaných dosáhl 75,7 procenta. Míra ekonomické aktivity je aktuálně o 8 procentních bodů vyšší, než byla v dubnu 2009.

Kolik bylo v Česku v březnu 2023 zaměstnaných osob? Jaká byla nezaměstnanost u žen a jaká u mužů?

„Jsme na tom velmi dobře ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie,“ zní z jednoho politického tábora. „Prohlubuje se zaostávání za vyspělými zeměmi EU,“ křičí hlasy z tábora druhého. Údaje se vždy překrucovaly a data se takzvaně znásilňovala. Politici je využívají jako nástroj politického boje. Jak jsme ale na tom reálně ve srovnání s ostatními zeměmi EU?

Podíl nezaměstnaných v České republice dosáhl v lednu 2,6 procenta. Meziročně se zvýšil o 0,2 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,3 procenta, u žen 3,1 procenta, uvedl Český statistický úřad.

Hrubý domácí produkt Česka vzrostl v roce 2022 podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Ve 4. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Někteří analytici míní, že česká ekonomika se letos začne odrážet ode dna.

Zpomalování české ekonomiky vedlo ke zvýšení nezaměstnanosti. I tak je ale v České republice dostatek neobsazených pracovních míst. Problémem však zůstává jejich relevance a regionální zastoupení.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v letošním třetím čtvrtletí meziročně klesla o 9,8 procenta. Důvod je vysoká inflace. Medián mezd v Česku dosáhl 34 993 korun. Uvedl to Český statistický úřad.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná hrubá mzda stoupla v letošním třetím čtvrtletím nominálně o 6,1 procenta v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Reálně – po započtení vysoké inflace – však klesla o 9,8 procenta. Oznámil to Český statistický úřad.

Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v září 2,2 procenta. Meziročně se snížil o 0,5 procentního bodu, oproti srpnu pak o 0,3 bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 1,9 procenta, u žen 2,6 procenta, uvedl Český statistický úřad.