Digitální měny

Nejznámější kryptoměna bitcoin zaznamenala další strmý propad. Během soboty se jeho cena dostala na 34 331 dolarů (tedy zhruba 736 468 korun). Agentura Bloomberg uvedla, že jde o více než padesáti procentní propad z rekordního maxima bitcoinu loni v listopadu, kdy bitcoin dosáhl hranice 69 tisíc dolarů.

Stále častěji se objevuje názor, že digitální měny čeká velká budoucnost. K významnému kroku v této oblasti se nyní připojilo také Japonsko.

Digitální měny se od kryptoměn liší především ve své centralizaci. Jejich cílem není odluka peněz od státu, ale přesný opak. Stát chce kontrolovat veškeré oběživo, což se mu u hotovosti a v současném systému příliš nedaří. Ačkoliv vlády mluví o výhodách, pro běžného člověka to taková výhra být nemusí. Japonsko se chystá učinit významný krok směrem k vývoji digitální měny. Podle agentury Reuters konsorcium složené více než 70 japonských firem tento týden uvedlo, že v roce 2022 plánuje spustit kryptoměnu založenou na jenech.

Tržby newyorských aukčních síní během posledních dvou týdnů překročily dosavadní rekordy. Poptávka po umění je enormní, sběratelé jsou ochotní platit přemrštěné ceny. Koupi uměleckých děl vnímají i jako dobrý prostředek, jak se ubránit stále rostoucí inflaci.

Tradiční peníze zastaraly a dokonce jsou někde i na ústupu. Řada zemí, resp. jejich centrálních bank nyní upírají svoji pozornost k digitálním měnám centrálních bank.

Slovy klasika, rozmohl se nám tu takový nešvar. Je jím přirovnávání takzvaných digitálních měn centrálních bank – CBDC – ke kryptoměnám typu bitcoinu. Přirovnání je velkou dezinformací současného finančnictví.

Centrální banky ve světě pomalu začínají zvažovat zavedení oficiálních digitálních měn (CBDC – central bank digital currency). Například švédská Riksbank chce mít svou e-korunu do pěti let.

Mince a bankovky v blízké době z oběhu nezmizí. I přes nástup digitalizace je role hotovosti ve společnosti stále nepostradatelná. Důvodů je hned několik.

Čínská lidová banka (PBOC) zahájila v říjnu 2020 pokročilý experiment s digitální měnou. DCEP (Digital Currency Electronic Payment) má být digitální verze jüanu (resp. renminbi – pozn. red.) na bázi blockchainu. V roce 2019 bylo 80 % všech plateb v Číně realizováno prostřednictvím služeb WeChat Pay a AliPay. PBOC chce zajít ještě dál a prostřednictvím postupného přechodu na bezhotovostní společnost zvýšit účinnost monetární a fiskální politiky s cílem prohloubit finanční inkluzi.

Bitcoin letos láme rekordy. Nejrozšířenější kryptoměna je nejdražší v historii. Kdo do ní letos investoval, mohl si přijít na pěkný zisk. V kalkulačce v článku si můžete vypočítat, o kolik se mohla zhodnotit vaše investice.