Druhá světová válka

Alice Herz-Sommerová milovala hudbu od chvíle, kdy její prsty poprvé dosáhly na klávesy. Netušila, že jí jednou zachrání život. V Terezíně odehrála okolo 150 koncertů – za ostnatým drátem se klavír stal jejím štítem proti strachu, hladu i smrti.

Josef Vlasák se narodil pět let před druhou světovou válkou do česko-německé rodiny. Nepovažuje se za Němce ani za Čecha – říká o sobě, že je Znojemák. Jeho rodiče se před válkou hlásili k německé národnosti. Otec, ač aktivní antifašista, musel v roce 1940 narukovat do wehrmachtu. Díky jeho postojům se rodina po válce vyhnula odsunu. Amatérský fotograf a sběratel historických snímků je spoluautorem knihy Milované Znojmo a před deseti lety se stal čestným občanem města.

Druhý z úspěšných hromadných útěků několika stovek vězňů z koncentráku se odehrál ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Povstání bylo od začátku až do konce drsné a krvavé. Přibližně 600 uprchlíkům snažícím se utéct nezbylo, než vraždit nacistické dozorce.

Jak se Vánoce vyvíjely v období mezi roky 1933 a 1945? Jak nacisté zneužili tradice, jaké nové rituály se snažili prosadit a proč se jejich snaha o úplné odkřesťanštění Vánoc nikdy zcela neujala? Na to se dnes podíváme.

Ocelárna Azovstal bývala „malým státem ve státě“, který dal práci generacím rodin. Dnes z ní zůstaly ruiny a příběhy lidí, kteří přežili tři měsíce v jejím podzemí, zatímco nad nimi hořel Mariupol. Osud nám ukazuje, jak se dějiny 20. století opakují.

Američané si v neděli připomněli 84. výročí od útoku na Pearl Harbor. Letos poprvé na akci nedorazil nikdo z přeživších.

1940: Čeněk Šlégl podepisuje přihlášku do Vlajky. Jeho dcera se zamilovala do Žida. Gestapo vyhrožuje deportací. Herec si nasazuje masku kolaboranta, aby zachránil rodinu. Po válce mu nikdo neuvěří – jako jediný český herec dostane doživotní zákaz.

Národní den památky Pearl Harboru, označovaný také jako Den památky Pearl Harboru nebo Den Pearl Harboru, se ve Spojených státech každoročně slaví 7. prosince v uctění 2 403 Američanů, kteří byli zabiti při překvapivém japonském útoku na Pearl Harbor 7. prosince 1941. To vedlo k tomu, že Spojené státy následující den vyhlásily válku Japonsku, a tím vstoupily do druhé světové války.

Zlatá ulička skrývá spoustu tajemství. Jedním z nich je domek č. p. 14, kde žila vyhlášená vědma Matylda Průšová zvaná Madame de Thébes. Klientelu měla až za hranicemi Československa, ovšem jedna z jejích předpovědí se jí stala osudnou.

V neděli, 7. prosince 1941, zaútočila japonská letadla na hlavní základnu amerického tichomořského loďstva. O den později vystoupil prezident Roosevelt se slavným projevem a USA vstoupily do války.

Antisemitismus jednoho z nejvlivnějších podnikatelů 20. století ovlivnil USA i svět.

Zní to jako nesmysl, přesto se ale podle všeho jedná o skutečnou kapitolu českého odboje za druhé světové války. Jak to tedy s onou československou ponorkou vlastně bylo?

Článek o významné roli Elbrusu během německého tažení k ovládnutí kavkazských ropných polí i okultních aspektech nacistické Operace Edelweiss.

Nic v jejím životě nebylo zázračné. Jen hladomor, praxe, disciplína a schopnost vydržet. A právě to z ní udělalo nejúspěšnější sniperku všech dob.

Někdo by ho asi rovnou vyhodil do smetí. Vědci však z úlomku digitálně vytvořili kompletní kachel.

V neděli uplyne 84 let od útoku na Pearl Harbor. Japonský úder byl taktickým triumfem, ale strategickou sebevraždou. Proč admirál Nagumo ušetřil to nejcennější?

Lidé padali na ulicích, děti jedly tapety a mráz zastavil i vlaky. Přes zimu 1941–42 se Leningrad ocitl na samé hraně existence. Vojáci čekali na jeho pád, ale město odmítlo zemřít.

Úspěšné bitvy u Charkova a Rostova na Donu uvolnily armádám Wehrmachtu cestu do jihovýchodního Ruska přes Kavkaz jak k ropným vrtům v Ázerbajdžánské SSR, tak k pobřeží Černého moře do Gruzínské SSR, avšak včas opět zasáhli Západní spojenci.

Z učitelky spoutané celibátem se stala feministka, která zrušila zákaz svatby, objela svět, a navíc dopisem hodně naštvala Hitlera.

Jelikož Spojené státy převracejí globální řád, který samy vytvořily, Německo možná nemá jinou možnost, píše The Atlantic.

Dvanáctiletý německý chlapec prožívá poslední dny války na ostrově v odlehlé oblasti Fríska. Film režiséra Fatiha Akina je navzdory nelehké době, o které vypráví, plný pochopení i naděje.

Praha, léto 1934. Dvacetiletá dívka s neuvěřitelně souměrnými rysy nastupuje do vlaku směr Berlín. Vyhrála soutěž filmových studií UFA a čeká ji kariéra, o jaké dosud mohla jen snít. Lída Baarová míří na vrchol – a padne hlouběji, než dokázala tušit.

De Wever zabavení ruských fondů označil za bezprecedentní „krádež“ a varoval, že porážka Ruska je podle něj „iluze“.

Mikulášský běh, jedna z nejstarších běžeckých tradic v České republice, vstupuje do nové etapy své historie. Letos se koná již 80. ročník tohoto závodu, který se tradičně běhá v obci Brada-Rybníček u Jičína. A jak jinak oslavit toto jubileum než příběhem, který symbolizuje spojení generací. Jeden z týmů nastoupí na startovní čáru, kde mezi nejmladším a nejstarším běžcem bude věkový rozdíl 82 let. Start závodu je naplánován na 7. prosince v 9:45.

Praha, únor 1939. Mezi druhým a třetím aktem přišel do šatny poslíček. Otevřel obálku: „Jelikož jste ve svých dokumentech přiznal svůj židovský původ, jste propuštěn s okamžitou platností.“ Na plakátech před divadlem stálo: R.U.R. – Hugo Haas.

Píše se 8. květen 1945. Po šesti letech hrůz je kapitulací nacistického Německa ukončen nejničivější konflikt v moderních dějinách. Konec války v Evropě. Hlásají kameloti v ulicích a noviny jim mizí z napřažených rukou.

Příběh Lebensbornu je příběhem toho, jak rychle lze proměnit péči v kontrolu. Fotografie domovů ukazují klid. Příběhy dětí odhalují opak.

Druhou světovou válku máme pevně spojenou s obrazem vítězství Spojenců včetně Británie nad nacistickým Německem a militaristickým Japonskem. Skutečnost je ale o dost složitější a pro Brity temnější.

Praha, 1945. Do slavné vily na Hanspaulce vtrhli muži s puškami. „Vlasta Burian?“ „Ano, to jsem já.“ „Jste zatčen za kolaboraci s nacisty.“ Herec, který před týdnem ještě bavil tisíce lidí, teď stojí mezi vrahy. V cele vedle něj spí příslušníci SS.

Jsme na pokraji nejvíc ponižující porážky Evropy v moderním věku. Trumpův tým pokračuje v jednání o míru s Ruskem – a Evropané ani nesedí v místnosti.

Korejec Yang Kyoungjong měl za 2. světové války vystřídat uniformy třech armád - japonské, sovětské a německé. Jeho příběh však stojí spíše na domněnkách a slavné válečné fotografii než historických pramenech.

V chaotických závěrečných dnech druhé světové války v Evropě, kdy se Třetí říše hroutila pod náporem spojeneckých armád, se v Berlíně odehrál jeden z nejméně pravděpodobných a nejtragičtějších příběhů. Mezi posledními obránci Führerova bunkru, symbolu nacistické moci, stáli muži z divize „Charlemagne“ – skupina francouzských dobrovolníků, kteří se rozhodli bojovat za Říši až do hořkého konce, a to i proti své vlastní zemi.

V prosinci 1939 přišli lidé v tehdejším „Protektorátu Čechy a Morava“ ke stromečku poprvé od březnového obsazení země nacistickými vojsky. Jak vypadaly Vánoce v této pochmurné atmosféře?

Útlá kniha „Na vlastní kůži“ by podle mého názoru měla být zařazena mezi povinnou literaturu. Je tenká a čtivá a nese v sobě poselství, s nímž by se každý mladý člověk měl seznámit.

Německé hospodářství je podle předsedy Svazu německého průmyslu (BDI) Petera Leibingera v nejhorší krizi od konce druhé světové války. V rozhovoru s agenturou DP, zveřejněném v úterý, řekl, že vláda kancléře Friedricha Merze nedělá dost pro to, aby hospodářství oživila. Na výkonu německého hospodářství je závislá i řada českých firem.

Peter Leibinger řekl, že podle nové zprávy o stavu německého průmyslu klesne průmyslová výroba letos o dvě procenta, a sníží se tak čtvrtý rok v řadě.

OECD očekává o něco vyšší investice díky unijním fondům na podporu obnovy a odolnosti, které budou k dispozici do konce roku 2026.

Ruský exdiplomat Boris Bondarev v prostředí diplomacie pracoval a jako insider popisuje, jak jednání se zavřenými dveřmi v Kremlu nejspíš vypadá.

Tragédie lodi Arandora Star si v roce 1940 vyžádala 800 životů. Britský omyl a ego německého kapitána změnily deportaci v masakr. Co se na palubě stalo?

Německo vrátí Polsku cenné historické artefakty spojené s Řádem německých rytířů, které byly uloupeny během druhé světové války. Informaci přinesla polská média před pondělním setkáním polského premiéra Donalda Tuska s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Jednání se zúčastní i ministři zahraničí a obrany, řeč má být mimo jiné i o ruské válce na Ukrajině.

V listopadu 1944 již bylo v běhu druhé dějství SNP. Jeho účastníci na povstalecké straně byli zahnáni do slovenských hor. Od počátku v Povstání působili zástupci tajných služeb USA a Velké Británie.

Emil Hácha je někdy hodnocen jako kolaborant, jindy jako oběť. Faktem zůstává, že byl tragickou postavou našich dějin a na své působení v politice doplatil nejvíc on sám. Ve skutečnosti není mnoho věcí, které by se mu daly vyčítat.

Místní mají svou vlastní teorii, kde se kosti berou, věda dosud uspokojivou odpověď nenašla.

Nacistické Německo bylo za války ochotné udělat leccos, aby získalo v boji převahu. Velitelé se proto vůbec neostýchali zásobovat vojáky ohromným množstvím tvrdých drog.

Rumuni na svůj poklad nikdy nezapomněli a o jeho navrácení se snaží dodnes. Zatím marně. Zlato dosud leží v moskevských trezorech.

Byly jich tisíce, dnes jejich jména často už téměř nikdo nezná. Ve 20. století zaniklo na území Česka tolik obcí, že jejich seznam už asi nikdy nebude kompletní. Pamětníci mizí, a tak dříve živé vesnice často připomínají už jen opuštěné hřbitovy v lesích. V posledních letech ale klíčí snahy tyto zaniklé osady alespoň připomínat – jednou z nich je i nová publikace.

Partyzánské hnutí se ve velké vlastenecké válce pod bedlivým dohledem „strany a vlády“ a NKVD rodilo velmi těžce. Do konce roku 1942 ho držely nad vodou hlavně kádry a ideje, významnější logistická podpora nastala až v roce 1943.

2. prosince si připomínáme úmrtí Hany Benešové, někdejší první dámy, jejíž jméno dodnes vzbuzuje nejhlubší respekt pro svou přirozenou noblesu, která se stala pro mnoho dam vzorem.

Přežil španělskou chřipku i smrt svého syna a manželky. Zapojil se do odboje, byl britským agentem a učil na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Valašsko bylo na přelomu let 1944 a 1945 hlavním centrem partyzánského odporu proti nacismu v Protektorátu Čechy a Morava. Obyvatelé obce Prlov za podporu partyzánů zaplatili svými životy.

Hudba ji provázela od narození a stala se jejím osudem i v těch nejtemnějších chvílích lidských dějin. Alma Rosé, rakouská houslistka, neteř Gustava Mahlera a dcera slavného koncertního mistra Arnolda Rosého, byla ženou krásná, vzdělaná, talentovaná a patřila k hudební elitě meziválečné Evropy. Ani to však nestačilo, aby přežila.

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Osudy obcí mezi Vltavou a Sázavou, které za druhé světové války vystěhovali nacisté, mapuje projekt Hornického muzea Příbram Lidé bez domova. Na jeho přípravě…

Třicet pět kilometrů od Prahy, uprostřed lesů na Neveklovsku, stával během války koncentrák. Po třiceti tisících vystěhovaných lidech zůstala prázdná oblast, kterou Němci přeměnili na cvičiště SS a pobočku Flossenbürgu.

Jméno Přemysla Šámala je dnes známé méně, než by si zasloužilo. Jednalo se o jednu z nejvýznamnějších osobností první republiky. Nás ale bude dnes zajímat osud jeho vnoučat, byť s jeho osobou souvisí.

Příběh jednoho z československých pilotů, kteří měli to štěstí, že se z války vrátili. Jejich vlast se k nim ale krátce poté na mnoho desetiletí otočila zády.

Pomohly jí utéct z vězení, kde čekala na trest smrti, a 10 let ji ukrývaly v Polsku. Johanna Langefeldová byla jedinou nacistickou dozorkyní, kterou před popravou zachránily její vlastní oběti, přeživší vězeňkyně koncentračního tábora Ravensbrück.

Letos připadá první adventní neděle na 30. listopadu. Při zapálení první svíce si připomeňme i zvolení Emila Háchy prezidentem 30. listopadu 1938, událost zahajující nešťastnou éru, za kterou on osobně nenese vinu.

Nikdo kompetentní mu totiž neřekl, že Japonsko kapitulovalo, a proto společně se třemi muži dál vedl partyzánské boje na Filipínách - až do roku 1974.

Raději na operační stůl než před nacistický mikrofon. Plachý komik z Osvobozeného divadla ukrýval odbojáře, odmítal kolaborovat a lékaři řekl: „Rozhodl jsem se zemřít, než pro ty svině cokoliv udělat.“