Druhá světová válka

Zabít Adolfa Hitlera se Němci snažili téměř po celou dobu jeho šílené vlády. Historici napočítali 42 pokusů o atentát na vůdce třetí říše, Hitler ale všem jako zázrakem unikl.

Jen si to představte: Co kdyby vás po návratu z války nečekal klid, nýbrž další boje, tentokrát na domácí půdě? Děsivá historická událost dodnes fascinuje.

Leckdo dnes niterně pociťuje obavy z civilizačního úpadku. Jedny straší ekonomický vzestup Číny a dalších mimoevropských zemí, jiní zakoušejí obavy z kulturního a morálního rozkladu. Pochybnosti o směřování pokroku pak sdílí asi ještě daleko větší počet obyvatel, ať už je děsí blížící se environmentální krize, nebo nejnovější zkušenosti z chatování s umělou inteligencí.

Válka na Ukrajině ukazuje, jak mohou bomby a přítomnost tanků zcela proměnit obyčejný život v peklo na zemi. Obrázky nových domů, čistých ulic a parků plné matek s dětmi se mění v bojiště. Podobnou zkušenost prožilo na konci druhé světové války také Brno. Byť Československo oproti jiným zemím v Evropě válečné boje nepocítilo v takové míře, i zde umírali nevinní civilisté.

V posledních dnech války už se pomalu rozděluje území vlivu. Evropa se proměnuje v šachovnici a figurky jsou v ruce Stalina a generála Eisenhowera. Churchill z ústraní tlačí na Američany, aby dobyli Prahu dříve než Rudá armáda. Bylo o osudu Československa dávno rozhodnuto, nebo stačilo málo a občané Prahy by oslavovali americké vojáky?

Milevští policisté vyjížděli minulý pátek k neobvyklému nálezu. Přivolal je majitel jedné z chalup v obci Chyšky, který při jarním úklidu narazil na velké množství nepoužité munice a pyrotechniky. Některé výbušniny pocházely dokonce z období druhé světové války. K nálezu byl přivolán také pyrotechnik z Českých Budějovic, který na místě předměty zajistil a odvezl je k bezpečné likvidaci.

Před devadesáti lety nacisté založili první koncentrační tábor. Dachau pak posloužil jako vzor pro vznik dalších podobných vyhlazovacích míst. Z vězňů se v táboře stávaly chodící kostry - pokud vůbec přežili. Kromě hladu, nelidské dřiny a neustálého psychického i fyzického ponižování zažívali také děsivé pokusy. Pohled na zubožené přeživší a stohy mrtvých těl osvobozující americké vojáky v roce 1945 zasáhl natolik, že dozorce na místě rovnu popravili.

Hrobku Františka Havránka na prostějovském hřbitově zařadilo město Prostějov mezi významné hroby a hrobky a bude se o ni starat. Významný zahradník a zahradní architekt stál například u zrodu Kolářových sadů, zasadil se také o vybudování skleníku nebo zimní zahrady.

Psal se rok 1938 a situace v československém pohraničí se začínala vyostřovat. Vůdce Sudetoněmecké strany Konrád Henlein vydal 14. září prohlášení, kterým jasně sdělil požadavek připojit území sudet k Německu. Přiložil tak do ohně už v tak horkém babím létu, které vyvrcholilo podepsáním Mnichovské dohody. Kdo však byl Konrád Henlein a jak skončil osud jednoho z nejnenáviděnějších Němců v Československu?

O svém rodném Jablonci vydal knihu, kterou mohou ostatní města závidět. Dosahuje až k rýmům nebo poetickým vyznáním.

Ke sklonku druhé světové války bylo nutné zlomit silného nepřítele. Aby Japonsko ustalo ve válečných snahách, uchýlily se Spojené státy k brutálnímu masakru civilistů.

Papež Jan Pavel II. se 16. března 1998 omluvil za neposkytování dostatečné podpory Židům ze strany křesťanů. Postavil se nicméně za „Hitlerova papeže“ Pia XII.

Dnes je to přesně 50 let od úmrtí brigádního generála a rodáka z Červeného Hrádku Josefa Ereta. Jeho památku dnes přišly uctít desítky lidí na hřbitov v obci Dýšina na Plzeňsku. Původně vystudovaný učitel byl během první světové války příslušníkem československých legií v Itálii. Za Protektorátu Čechy a Morava se angažoval v domácím protinacistickém odboji. Po válce byl nucen emigrovat před komunisty do USA.

Před 84 lety vpochodovala na území Československa, již okleštěného o Sudety po podepsání Mnichovské dohody v září 1938, vojska nacistického Německa. Šlo o další předzvěst druhé světové války, která oficiálně vypukla 1. září 1939 německým napadením Polska.

Národní památník 2. světové války v Hrabyni na Opavsku, který je kvůli rozsáhlé rekonstrukci vnitřní expozice od konce roku 2021 uzavřený, se v dubnu opět otevře veřejnosti.

Nacisty zničená socha sokola se po 82 letech dočkala obnovy.

Prudké boje za pomoci tanků a děl sváděla na úplném východě republiky československá armáda s Maďary ještě několik dnů poté, co Němci 15. března 1939 vstoupili do Prahy a obsadili Čechy a Moravu. Zbytky našich obránců Podkarpatské Rusi se vracely už do protektorátu.

Tvrdit, že jsme se německé okupaci nebránili, je historický mýtus. Ve skutečnosti na jaře 1939 došlo k ozbrojeným střetům československé armády s německým wehrmachtem, maďarskou armádou nebo velkoukrajinsky orientovanou organizací Karpatská Sič.

Před 84 lety začala okupace zbytku Čech a Moravy německými vojsky, tímto krokem tak zanikla Druhá republika. Ne všude byl ale průběh obsazování tak…

Němci je v zákopech první světové války popisovali jako barbary, Francie je líčila jako nepřemožitelné, krvežíznivé bojovníky.

Vadim Adamov je v jednotce, která má na starosti drony. Nejhorší je pro něj nedostatek spánku a odpočinku, říká pro Aktuálně.cz.

Nacistické jednotky Einsatzgruppen během září 1941 prakticky vyhladily židovské obyvatelstvo města Vinnycja. Dochovaná fotografie je dodnes mementem tehdejších hrůz.

Ukrajinská bezpečnostní služba zablokovala řadu účtů. Radily lidem, jak se vyhnout odvedení do armády.

Tajná akce americké armády, kdy bez vědomí Prahy vyjela skupina vojáků vyzvednout desítky beden z neznámým obsahem do Štěchovic, rozpoutala v roce 1946 diplomatickou roztržku. A další desítky let zaměstnávala úřady i média.

Být válečným fotografem vyžaduje specifický druh odvahy. Mezi střelami se totiž pohybuje místo zbraně s fotoaparátem v ruce. Jedním z nejznámějších a nejšílenějších osobností tohoto fotografického žánru byl Robert Capa. Možná jako jediný se během Dne D vylodil na Omaha Beach pod sprškou nacistických výstřelů, aniž by měl zbraň. Jeho municí byl fotografický film. Reportážní fotograf přežil největší peklo, ale z původní stovky snímků přežilo jen jedenáct.

Rudá armáda postupovala Berlínem a Adolf Hitler ve svém krytu propadal do čím dál větší beznaděje. 30. dubna se společně s Evou Braunovou rozhodl ukončit svůj život. Ač je průběh sebevraždy veřejnosti dobře znám, stále existují desítky konspiračních teorií, které smrt jednoho z největších zločinců v dějinách zpochybňují.

U Sokolova se 8. a 9. března 1943 poprvé do bojů s Němci dostali příslušníci 1. československého samostatného praporu pod vedením Ludvíka Svobody. Tvrdá bitva, ve které padl jeden z velitelů Otakar Jaroš, byla za komunistů opěvována, o čemž svědčí velkofilm Otakara Vávry nebo to, kolik ulic nese jméno Sokolovská. To však nic nemění na významu bitvy a hrdinství vojáků, i když vše je trochu složitější.

Když se jednoho zimního dne roku 1959 vracel Tido Holtkamp podél pobřeží Connecticutu domů, nevěřil vlastním očím. Byla tady. Zakotvená v přístavu se svými třemi stěžni a plachtami, jejichž rozložení se mu během služby v německém válečném námořnictvu nesmazatelně vrylo do paměti. Trup měla natřený v barvách americké vlajky, ale její linie byly nezaměnitelné

Kanadská režisérka v novém dokumentu prezentuje důkazy o tom, že lidi formují nejen geny, ale také prostředí dělohy.

Psalo se 29. září 1941 a ukrajinští Židé mysleli, že budou převáženi do válečných ghett. Místo toho je ale čekal nejhorší masakr historie, na kterém si nacisté zkoušeli své sklony k židovské genocidě.

O pachateli nejsou známé žádné podrobnosti. Jde zřejmě mezi osmi mrtvými.

Jak a z čeho se syntetické palivo vyrábí? Je to argument pro zachování spalovacího motoru? A pomůže českému motoristovi s průměrným platem?

V březnu 1943 se nedaleko ukrajinského Charkova, konkrétně u vesnice Sokolovo, odehrála z pohledu českých a československých dějin významná bitva. Vojáci 1. čs. samostatného praporu integrovaného do struktury sovětské armády pod velením budoucího prezidenta Ludvíka Svobody dostali za úkol udržet bojové postavení na linii nově budované obrany na řece Mža a zabránit dalšímu postupu Němců.

Hovořit o spravedlnosti v době druhé světové války lze jen těžko. Nacistické Německo rozpoutalo tento šílený konflikt s cílem ovládnout zvrácenou myšlenkou celý svět. Sovětský svaz, USA a Británie tak často šly až na hranu toho, co bylo ještě nutné. Operace Gomora byla v rámci boje proti nacismu velmi důležitou akcí. Proč?

"Marjinka zmizela. Tak vypadají následky činnosti teroristického Ruska," okomentoval hrůzné záběry ukrajinský šéf prezidentské kanceláře.

Do druhé světové války vstupovalo nacistické letectvo s různě vyspělými konvenčními letadly. Jak se ale situace na frontě zhoršovala, přicházeli němečtí konstruktéři se stále bizarnějšími nápady. Jedním z nich byl raketový stíhací letoun Bachem Ba 349 Natter.

Za druhé světové války byla pomoc Západu tehdejšímu Sovětskému svazu zásadní. Bez této pomoci by Ruská armáda stála snad ještě dnes na hranicích Stalingradu.

Oba se narodili ve stejný den, jen rok po sobě. Před 105 lety přišel ve vesnici Brzice na Náchodsku na svět Otto Špaček, československý stíhací pilot druhé světové války, a přesně na den o rok dřív ho v Kunvaldu předstihl František Trejtnar, další československý stíhač, jehož jeden letecký souboj vstoupil do dějin. Hrou osudu se z obou stali přátelé, kteří ještě s třetím kamarádem společně opustili zemi, aby za ni mohli bojovat.

Veterán Emil Boček oslavil minulý týden sto let. „Matka mě po těch šesti letech nepoznala po hlase,“ vzpomíná na návrat z války v rozhovoru pro Seznam Zprávy poslední žijící český válečný pilot.

V diskusích o Ukrajině se stále znovu a znovu vynořuje téma tzv. volyňského masakru či volyňských masakrů, což bylo vyvražďování zejména polských obyvatel Volyně ukrajinskými nacionalisty během druhé světové války. Volyňské masakry začaly zhruba před 80 lety, na jaře 1943 a trvaly dva roky. Zůstalo po nich přes 100 tisíc mrtvých, zabitých sekerami, vidlemi, kosami a noži. Proč k tomu došlo a co a jak se stalo?

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi.

V těžkém protektorátním čase za druhé světové války najdeme hned několik odvážných osobností, které se nesmířily s útlakem nacismu. Jedna z nejodvážnějších bojovnic proti krutému režimu byla česká vlastenka Irena Bernášková. Proč je její jméno v české historii neprávem opomíjeno?

Konflikt na Ukrajině odhaluje, jak může válka proměnit krásná města v neobyvatelné ruiny. Praha za druhé války měla oproti jiným místům v Evropě relativní štěstí, ale bombardování se jí přesto nevyhnulo. I v ulicích hlavního města umírali lidé a 25. března na Květnovou neděli se tak stalo po náletu amerických bombardérů.

Psal se 4. březen roku 1938 a předseda československé vlády Milan Hodža vystoupil v tehdejší Poslanecké sněmovně s velmi energickým projevem o obraně republiky. Měl k tomu důvod: jen pár dní předtím napadl německý vůdce Adolf Hitler v říšském Reichstagu Československo a celkem neskrývaně mu pohrozil invazí. Projev se stal Hodžovou hvězdnou chvílí a sklidil bouřlivé ovace. Ale o půl roku později bylo vše jinak.

Obžaloba tvrdí, že Skála a další dva obžalovaní muži na kanálu YouTube zpochybňovali, že katyňský masakr spáchali Sověti. Verdikt není pravomocný.

Po 81 letech vzniká snaha, aby se rozjelo pátrání po sedmi hlavách hrdinů operace Anthropoid. Po válce zmizely a od té doby nikdo neví, kde jsou. Nyní vzniká iniciativa, aby se pozůstatky zkusily nalézt.

Násilí produkuje jenom další násilí. Konec druhé světové války sice oficiálně přinesl mír, ale frustrované, ponížené a často dokonce mučené obyvatelstvo vypustilo zlost vůči všem Němcům, kteří se jim dostali pod ruku. Někteří šli s davem, další zase kryli vlastní zločiny. Zásadní problém, který nebylo čas rozlišit, byl fakt, že nepřítel nebyl Němec, ale nacista. Kolik Němců na našem území v důsledku poválečné pomsty zemřelo?

14. února 1945 došlo k bombardování Prahy americkým letectvem. Škody na majetku i oběti na životech byly značné. Zničeno bylo i nespočet dominant Prahy včetně jednoho unikátu. Vysvětlení? Šlo o navigační chybu.

Díky absolutní převaze amerického letectva a námořnictva měla být bitva o japonský ostrov Iwodžima rozhodnuta v horizontu dní. Boje se ale protáhly na šest týdnů a poslední japonští obránci se vzdali až v lednu 1949.

Proti nacistům nebojovali pouze ostřílení vojáci. Na bitevním poli se vyznamenali i odborníci na historii a umění, kteří byli součástí obří honby za pokladem.

Davy gratulantů s květinami a dary se dnes scházejí u posledního žijícího českého pilota RAF. Brněnský rodák Emil Boček, který bojoval na druhoválečné západní frontě, oslavil 25. února své 100. narozeniny. Ve vzpomínkách se vrátil k působení v Anglii i setkání s královnou.

Jedná se o ten nejděsivější symbol druhé světové války. Továrna na smrt, kde celkem zemřelo přes milion vězňů, převážně židovského původu. Z nacistického koncentračního tábora, ležícího na území Polska v Osvětimi, Rudá armáda našla jenom torzo. Co tehdy nacisté dělali, aby zahladili stopy?

"Putin sám sebe tím zahnal do kouta a neví, jak z něj ven," podotýká britský publicista Philip Short.

Od požáru, který značně poškodil budovu Říšského sněmu (Reichstagu) v Berlíně, uplynulo 90 let. Událost z 27. února 1933 byla jednou z nejvýznamnějších a vlastně i nejzáhadnějších z období nástupu nacistického režimu v Německu. Vláda kancléře Adolfa Hitlera ji využila jako záminku k masivnímu omezování lidských práv.

Čechoslováci či jejich potomci umírali během druhé světové válce na všech bojištích. Někteří dokonce přímo ve Spojených státech 7. prosince 1941 při útoku na Pearl Harbor. Jejich památku uctil ve čtvrtek na Havaji položením věnce u památníku na místě potopení bitevní lodi USS Arizona český generální konzul v Los Angeles Jaroslav Olša.