Édouard Philippe

Centrista Gabriel Attal tvrdí, že se stal obětí falešných zpráv šířených na X, které jsou připisovány síti spojené s Kremlem. Édouard Philippe a Raphaël Glucksmann se také stali terčem pomluv.

Francie má podezření, že se Moskva pokusila šířit falešné zprávy o dvou politicích, kteří kandidují nebo budou pravděpodobně kandidovat ve francouzských prezidentských volbách. Informovala o tom v...

Marine Le Penová je dnes silnější než kdy dřív a vyhlíží prezidentské křeslo. Pokud se ve druhém kole proti krajně pravicové političce nepostaví středový kandidát, ale zástupce radikální levice Mélenchon, má vyhráno.

První předvolební průzkum společnosti Ifop přiznává Marine Le Penové vítězství v prvním i druhém kole prezidentských voleb, které se ve Francii uskuteční v příštím roce. Dosavadní výzkumy počítaly s tím, že Le Penová ovládne první kolo a ve druhém zafunguje tzv. republikánská fronta, kdy se ostatní strany (od levice po pravici) spojí proti ní, aby zabránily jejímu zvolení, díky čemuž zvítězí její soupeř.

Francouzské prezidentské volby v roce 2027 se mění v noční můru pro evropský establishment. Zatímco Brusel stále doufá v pokračování liberálního kurzu, realita ukazuje něco jiného: favority volebního klání jsou dva politici, kteří by každý po svém rádi přepsali pravidla hry. A pro tradiční evropské elity je jedno, který z nich vyhraje – oba scénáře jsou děsivé. Článek Noční můra Bruselu: Francouzi si vybírají mezi krajní pravicí a krajní levicí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Nový průzkum agentury Odoxa výrazně proměňuje výhled na francouzské prezidentské volby v roce 2027. V jeho čele totiž s velkým náskokem stojí Jordan Bardella, předseda konzervativního Národního sdružení (RN), který podle aktuálních dat dominuje jak prvnímu kolu, tak i hypotetickým soubojům ve druhém kole prezidentských voleb.

Francouzští vyšetřovatelé prověřují podezření ze zpronevěry veřejných prostředků v případě prezidentského kandidáta a starosty města Le Havre Édouarda Philippa. Podle prokuratury kauza souvisí s přidělením zakázky na provoz digitálního centra v roce 2020 organizaci vedené jeho zástupcem.

Český premiér by měl v EU dohodnout se svými politickými nepřáteli maximum, než zas nastoupí k moci jeho političtí přátelé.

Ve Francii se rok před prezidentskými volbami rýsuje scénář, který může mít vážné důsledky i pro Evropskou unii. Poté, co předseda levicové strany Nepodrobená Francie Jean-Luc Mélenchon potvrdil, že bude usilovat o prezidentský úřad, mohli by v druhém kole proti sobě stát zástupci obou krajních proudů politického spektra.

Přední osobnost krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon se ve volbách v roce 2027 bude ucházet o prezidentské křeslo. V neděli to řekl televizi TF1. Stávající prezident Emmanuel Macron, který zastává druhý mandát, znovu kandidovat nemůže.

Francie počítá s tím, že jedno místo ve druhém kole prezidentských voleb zaujme krajní pravice. Bojovat se bude jen o to druhé. Momentálně je největším favoritem expremiér Édouard Philippe. O víkendu si připsal důležité vítězství.

Středový kandidát a uchazeč o Elysejský palác byl znovuzvolen starostou Le Havru v Normandii

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě částečných výsledků druhého kola komunálních voleb.

Socialista Emmanuel Grégoire v neděli s přehledem porazil konzervativní protikandidátku Rachidu Datiovou v soupeření o funkci pařížského starosty. Vyplývá to podle agentury Reuters z odhadů na základě…

Grégoireovo vítězství prodlužuje kontrolu levice nad francouzským hlavním městem, kde jsou socialisté u moci již 25 let.

Krajní pravice se blíží k radnici v Marseille, zatímco levice se snaží odolávat v Lyonu a Paříži

Macronův vliv spolu s blížícím se koncem mandátu slábne. „Jediné, co může dělat, je snažit se ze všech sil zabránit tomu, aby země sklouzla do jednoho či druhého extrému,“ říká pro SZ francouzský politolog Jean-Yves Camus.

Komunální volby ve Francii ukázaly, nebo lépe řečeno potvrdily, jak je tamější politická scéna fragmentovaná. Krajní pravici se dařilo, i když méně než její lídři doufali, silnou pozici má i radikální levice. Umírněné tábory na levici i pravici zase těžko hledají prostor. Hotovo však ještě není, na příští neděli se chystá druhé kolo s typickou tvorbou více či méně nahodilých spojenectví.

Ve Francii skončilo první kolo místních voleb, ve kterých občané rozhodují o starostech a zastupitelích ve zhruba 35 tisících městech a vesnicích. Ve městě Le Havre podle předběžných výsledků uspěl bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, kterému tak vzrostly šance pro prezidentské volby plánované na rok 2027.

V Paříži, Marseille a Lyonu se bude konat v neděli 22. března druhé kolo komunálních voleb. Žádné volební uskupení totiž nezískalo o víkendu ve třech nejlidnatějších městech Francie polovinu hlasů v prvním kole. Ukazují to téměř úplné výsledky hlasování. V největších městech uspěly levicové koalice. Výsledky v Marseille a Lyonu jsou relativně těsné, v Paříži ale má sociálnědemokratický kandidát Emmanuel Grégoire náskok více než deset procentních bodů.

Známý poradce, podnikatel a spisovatel si myslí, že nejlepším řešením krize by byl odchod hlavy státu, kterého považuje za „nehodného“ své funkce.

Francie může mít nového premiéra do 48 hodin. Ve středu večer to po jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil dosluhující ministerský předseda Sébastien Lecornu, napsala agentura Reuters. Lecornu po pouhých 27 dnech ve funkci v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do dnešního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Sébastian Lecornu se ve středu večer vrátí do Elysejského paláce, aby projednal věci se stranami. Macron bude muset rozhodnout o jmenování nového předsedy vlády, vypsání nových voleb nebo o rezignaci.

Vinu za francouzskou politickou krizi přičítají prezidentovi už i někteří jeho političtí spojenci. Tlak na Emmanuela Macrona sílí. Odchod mu doporučil už i jeden z bývalých premiérů, který má ale sám prezidentské ambice.

Dosluhující premiér se schází se stranami, aby získal dohodu, která by zabránila předčasným volbám do Sněmovny či sesazení prezidenta

Francouzské akcie dnes zaznamenaly nejprudší pokles od srpna, investoři tak reagovali na překvapivou rezignaci nového francouzského premiéra. Celkově však evropský akciový trh uzavřel bez větších změn, protože počáteční pokles vyvolaný vývojem ve Francii kompenzoval růst akcií čipových firem.

Politická krize a střídající se premiéři vedou ke stále častějším spekulacím o nástupci Emmanuela Macrona. Zdá se, že za jeho vlády se politický pat v zemi vyřešit nepodaří.

Pokud by odvolací soud potvrdil verdikt nad čelnou představitelkou francouzské krajní pravice Marine Le Penovou a znemožnil jí kandidovat v prezidentských volbách, je připraven ji nahradit šéf strany Národního sdružení (RN) Jordan Bardella. Podle průzkumů by nebyl bez šancí ve volbě hlavy státu uspět.

Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci (viz. například naši zprávu o hrozbě Macronovi impeachmentem ze strany vítězné partaje…

ANALÝZA / Francie se snaží vzpamatovat z volebního šoku. V nedělním druhém kole parlamentních voleb totiž propadlo krajně pravicové Národní sdružení (RN), které přitom přesvědčivě zvítězilo v kole prv…

Francouzi vyberou ve druhém kole zbývající nové poslance. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN. ČT24 nabídne od 19:51 do 23:00 k Francii speciální volební vysílání.

Francouzský premiér Gabriel Attal vyzval, aby lidé ve druhém kole parlamentních voleb nedali ani jeden hlas krajně pravicovému Národnímu sdružení (RN). To podle odhadů se zhruba 34 procenty vyhrálo první kolo. Mandát získalo už v prvním kole 75 poslanců. Velký podíl na tom má vysoká účast, která činila 66,71 procenta. Krajní pravice získala 37 mandátů, levicová koalice 32, vyplývá z údajů francouzského ministerstva vnitra.

Paříž - Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová by podle průzkumu společnosti Ifop měla nyní šanci vyhrát francouzské prezidentské volby, které se budou konat v roce 2027. V prvním kole by ji aktuálně volilo 36 procent dotazovaných a v kole druhém by nejspíš těsně porazila současného premiéra Gabriela Attala, pokud by se proti ní rozhodl kandidovat. Pokud by proti ní ve druhém kole stanul expremiér Édouard Philippe, šance by byly vyrovnané, napsal dnes ultrakonzervativní server Valeurs Actuelles, zadavatel průzkumu.

Novým francouzským premiérem se v úterý stal dosavadní ministr školství Gabriel Attal. Jmenoval jej prezident Emmanuel Macron, uvedl v tiskovém prohlášení Elysejský palác. Attalovi je 34 let, a bude tak nejmladším premiérem v dějinách země. V minulosti byl i mluvčím vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovou, která v pondělí rezignovala.

Lidé ve Francii vyšli znovu do ulic, celkem je na dnešek ohlášeno více než 300 demonstrací a protestů, většinou proti důchodové reformě a za sociální spravedlnost. Na bezpečnost dohlíží 12.000 policistů a strážníků v ulicích, z toho 5000 v Paříži, uvedla francouzská média. Například v Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář.

Lidé ve Francii vyšli znovu do ulic, celkem je na pondělí ohlášeno více než 300 demonstrací a protestů, většinou proti důchodové reformě a za sociální spravedlnost. Na bezpečnost dohlíží 12.000 policistů a strážníků v ulicích, z toho 5000 v Paříži, uvedla francouzská média. Například v Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář.

Lidé ve Francii vyšli znovu do ulic, celkem je na dnešek ohlášeno více než 300 demonstrací a protestů, většinou proti důchodové reformě a za sociální spravedlnost. Na bezpečnost dohlíží 12 000 policistů a strážníků v ulicích, z toho 5000 v Paříži, uvedla francouzská média. Například v Lyonu skupina maskovaných lidí v černém rozbila výlohu pojišťovny a zapálila městský mobiliář.

Neúspěšná kandidátka na prezidentku Francie Marine Le Penová by tentokrát vyhrála, kdyby se o post znovu ucházela, vyplývá z nejnovějších volebních průzkumů. Podle agentury Elabe by získala 55 procent, pokud by se znovu utkala s Emmanuelem Macronem. V prvním kole voleb by nad Macronem vyhrála v poměru 31 procent oproti 23 procentům. Sběr dat proběhl na začátku dubna, tedy hned po schválení nepopulární důchodové reformy.

Strana Republika v pohybu vytvořila před červnovými parlamentními volbami koalici s dalšími dvěma centristickými stranami.

Knižní veletrh v Paříži je přehlídkou nejnovější literatury, komiksů i dětských knih. Zároveň je ale pro některé politiky místem, kde se chtějí nechat vidět. Svou nejnovější knihu zde dnes podepisoval bývalý francouzský premiér Édouard Philippe, který má na kontě několik policejních románů. Jak se ČTK na místě přesvědčila, zavítal dnes ale mezi čtenáře i neúspěšný prezidentský kandidát Jean-Luc Mélenchon, který deklaroval zájem stát se po červnových parlamentních volbách příštím francouzským premiérem.

Ve Francii se koná druhé kolo voleb, v nichž lidé vybírají vedení regionů a departementů. Po rekordně nízké účasti v prvním kole minulou neděli se ani teď nečeká příliš velký zájem voličů. Jde o poslední volby před prezidentskými.

O uzavření elitní školy, kterou absolvovalo hned několik hlav státu, mluvil francouzský prezident už před dvěma lety. Reagoval tak na požadavky sociálního hnutí žlutých vest, které odmítá elitářství.

Castex od dubna koordinoval uvolňování opatření, které francouzská vláda přijala v boji proti šíření koronaviru.

Podle odborníků je prezident Emmanuel Macron vnímán jako ten, kdo neudělal pro ekologii nic.

V době karantény kvůli pandemii covidu-19 objevili Francouzi výhody práce na dálku. Postupně se však situace měnila. Izolace, neustálé připojení k internetu či nevhodné řízení - bylo mnoho důvodů, proč někteří zaměstnanci pracující z domova nesli svou situaci s nelibostí, píše nyní francouzský deník Le Figaro.

Profesionální cyklisté ve Francii by měli mít od 11. května možnost trénovat i venku. Podle informací deníku L'Equipe jim to v úterý oficiálně umožní vláda. Trénovat budou mít patrně dovoleno pouze samostatně, i tak to pro ně bude znamenat vysvobození po takřka dvou měsících, kdy se mohli kvůli opatřením spojeným s pandemií koronaviru připravovat pouze doma.

V sobotu 14. března večer oznámil francouzský premiér Édouard Philippe, že od půlnoci má být zavřené všecko, co není nezbytné pro život země. „A do toho zejména spadají kavárny, bary, restaurace, biografy a diskotéky,“ cítil potřebu zdůraznit. Věděl proč. Jak si Francie zvyká na život za zavřenými dveřmi?

Francie ode dneška začíná omezovat leteckou, vlakovou a autobusovou dopravu mezi městy. Na tiskové konferenci v Paříži to společně oznámili ministryně životního prostředí Élisabeth Borneová a ministr dopravy Jean-Baptiste Djebbari. Premiér Édouard Philippe přitom v sobotu ujišťoval, že hromadné dopravy se žádná omezení nedotknou.

Francie kvůli šíření nového typu koronaviru uzavře od dnešní půlnoci kavárny, restaurace a obchody, s výjimkou těch se zbožím běžné potřeby. Na tiskové konferenci to dnes oznámil premiér Édouard Philippe. Občany přitom vyzval, aby omezili pohyb a pokud možno pracovali z domova. Nedělní první kolo komunálních voleb se podle Philippa uskuteční.

Ústupky francouzské vlády v důchodové reformě jejím odpůrcům a odborářům nestačily. Do ulici vyšly v sobotu opět demonstranti, kteří pochodovali Paříží a skandovali slogany proti vládě a reformě. Do demonstrací se zapojily i Žluté vesty.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží zmírnit napětí kolem plánované důchodové reformy. Slíbil, že se vzdá nároku na prezidentskou penzi 6000 eur (150 tisíc korun) měsíčně, který mu automaticky vznikne po odchodu z úřadu. Reaguje tak na masivní několikatýdenní odborářskou stávku, uvedl server listu Financial Times.

Francouzské odbory daly na srozuměnou, že v boji proti vládní reformě důchodového systému ani o Vánocích neodvolají stávky paralyzující už jedenáct dní především dopravu.

Francouzský premiér Édouard Philippe ve středu představil transformaci důchodového systému. Podle něj má být „spravedlivý a vymaže nejrůznější výjimky“. Vládě nejde o drobné úspory, minimální důchod garantuje 1000 eur (25 500 korun) měsíčně, uvedl na tiskové konferenci. Ve Francii se už sedmým dnem protestuje proti politice vlády prezidenta Emmanuela Macrona.

Pátý den časově neomezené stávky v dopravě ve Francii kvůli vládnímu plánu reformy důchodového systému přinesl zácpy v okolí Paříže, které ráno přesáhly 600 kilometrů. To je dvojnásobek oproti běžnému stavu a rekord pro letošní rok, informují francouzská média. Podle nich v zemi jezdí jen 15 až 20 procent vlaků, v metropoli pak pouze deset linek metra ze 16 a polovina autobusů a tramvají.

Ve Francii pokračují protesty proti plánované reformě penzijního pojištění. Kvůli té stávkují zaměstnanci státních drah SNFC, dopravního podniku, státních aerolinek Air Frances. Podle informací agentury AFP hodlají francouzské odbory se stávkou pokračovat i v úterý.

Desetitisíce Francouzů vyšlo v sobotu do ulic několika francouzských metropolí. Vyjadřují tak nesouhlas s domácím násilím. Každý rok kvůli domácímu násilí ve Francii zemře kolem 100 žen. Za letošní rok jich bylo partnerem a nebo bývalým partnerem zavražděno už 116.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přitvrzuje v migrační politice. Může za to zřejmě rostoucí popularita opozičního Národního sdružení Marine Le Penové spolu s blížícími se komunálními volbami i těmi prezidentskými v roce 2022. Země tak zavede celkem dvacet nových opatření, mimo jiné zavede kvóty na pracovníky ze zemí mimo EU a vyklidí provizorního tábořiště migrantů v Paříži.