Eduard Stehlík

Letošní pieta za oběti tragédie v Lidicích za druhé světové války se konala bez přítomnosti Miloše Zemana. Prezident se z akce omluvil „z časových důvodů“. Deník N nyní zjistil, co měl Zeman, který se prakticky neukazuje na veřejnosti, v ten den na práci.

GLOSA. Udělali mi radost jako první. Anebo jako jedni z prvních. Už na počátku dubna zbylí dinosauři z legendární britské kapely Pink Floyd napsali (prý po desetiletích) novou písničku – protestsong Hey Hey Rise Up. Nemohli mlčet k válečné tragédii na Ukrajině. Známý a typický sound „Floydů“ doprovází netypická ukrajinština v podání Andriye Khlyvnyuka. Jsem zastáncem poučené interpretace staré floydovské

Pieta za povražděných třiadvacet dospělých a jedenáct dětí, z nichž nejmladšímu byl sotva rok, se konala v neděli v obci Ležáky na Chrudimsku. Tragédii za druhé světové války přežily pouze sestry Šťulíkovy vhodné podle nacistických rasových pravidel k poněmčení.

Poslechněte si třetí hodinu třetí rozhlasové zpravodajské rekonstrukce Operace Anthropoid, tentokrát z pražského Karlova náměstí a kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Jaké argumenty rozhodly o doporučení Evropské komise nabídnout Ukrajině status kandidátské země? Jak se obyvatelé Luhanské oblasti vyrovnávají s dopady mohutné ruské ofenzivy? Dotkneme se také několika otázek souvisejících s bitvou, kterou před 80 lety svedla v pražském kostele skupina parašutistů s mohutnou nacistickou přesilou. Poslechněte si celou Odpolední publicistiku.

Gestapo vtrhne do bytu rodiny Moravcových, jedněch z největších podporovatelů parašutistů. Zatímco nacisté zatýkají Aloise Moravce, jeho ženě Marii se podaří otrávit. Jejich syna Vlastimila zvaného Aťa vylákají nacisté z rodinného statku do Prahy telegramem. Po příjezdu ho gestapo zatkne a sedm hodin brutálně mučí. Nakonec mu ukážou matčino mrtvé tělo. Teprve tehdy se 21letý Aťa zlomí a prozradí, že parašutisté se nejspíš ukrývají v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Poté, co novináři upozornili, že ve videoklipu, který má propagovat české předsednictví v Radě EU, je faktická chyba, rozhodl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN), že je třeba ji opravit. Nesprávně uvedený rok začátku druhé světové války ale není jediným přešlapem, který se při středečním slavnostním představení priorit přihodil. Objevila se totiž i gramatická chyba.

Na úřadovnu gestapa v pražském Petschkově paláci přichází příslušník výsadkové skupiny Out Distance Karel Čurda. Prozradí všechno, co ví o parašutistech i o lidech, kteří jim pomáhají. Dvacet dní od atentátu na Reinharda Heydricha jsou do té doby bezradní nacisté na stopě Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi. Zatýkání odborářských rodin začne už za několik hodin. Před popravčí četu v pražských Kobylisích se postaví dalších 26 lidických obyvatel.

Začátek druhé světové války je v klipu datován rokem 1938. Podle expertů je to jednoznačná chyba.

Prezident Miloš Zeman opět chyběl totiž víkendové mši a pietní akci na uctění obětí vyhlazení Lidic.

Pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů pokračovala v neděli v Lidicích pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty.

Slouží ji kardinál Dominik Duka, účastní se desítky lidí.

Manželka prezidenta Miloše Zemana moc často na veřejnosti nevystupuje a drží se spíše v ústraní. Nyní se po dlouhé době Ivana Zemanová objevila na veřejnosti a promluvila k lidem. Bylo to u příležitosti uctění památky obětí z Lidic.

V Lidicích si dnes přeživší a jejich potomci připomněli 80. výročí zničení obce nacisty. Pietní akce začala mší a pokračovala pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů. Památku lidických obětí uctil premiér Petr Fiala (ODS), předsedové obou komor Parlamentu a další politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ČTK řekl, že odkaz Lidic je v dnešní době velmi aktuální, touha po moci a totalita se podle něj nezastaví před ničím a ruský prezident Vladimir Putin je obdobou nacistických vůdců. Ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis dostal od kardinála Dominika Duky jako dar obraz Panny Marie pro chrám v Buče. Lidické oběti přišly uctít stovky lidí z různých míst Česka i ze zahraničí.

Pokládáním květinových darů u společného hrobu lidických mužů pokračovala dnes v Lidicích pietní akce při příležitosti 80. výročí zničení obce nacisty.

Památník Lidice dnes představil virtuální 3D model původních Lidic. Jejich vyhlazení nacisty nepřežilo 340 obyvatel, vesnice byla zcela zničena, místo domů zbyla holá pláň, upraven byl i terén. Od tragédie v pátek uplynulo 80 let.

Sbory z celé ČR dnes odpoledne přehlídkou na nádvoří Památníku Lidice uctily dětské obětí lidické tragédie, od které v pátek uplynulo 80 let. Členy sborů tvoří několik stovek dětí ze všech 14 krajů České republiky. Program pokračoval večerním děkovným koncertem Pro Lidice, vystoupila na něm Ústřední hudba Armády České republiky, Monika Absolonová, 4 Tenoři a Dáša Zázvůrková. Lidé také rozsvítili svíčky na místech, kde stávala původní lidická stavení.

Památník Lidice dnes představil virtuální 3D model původních Lidic. Jejich vyhlazení nacisty nepřežilo 340 obyvatel, vesnice byla zcela zničena, místo domů zbyla holá pláň, upraven byl i terén. Od lidické tragédie v pátek uplynulo 80 let.

Tragédii, která se před 80 lety udála v Lidicích, připomíná nové památné místo v Praze 6, nazvané Lidické ořešáky. Tvoří jej sedm statných stromů, které vyrostly z plodů, jež v obci vyhlazené nacisty v roce 1942 nasbírali dva šestnáctiletí hoši.

Poslechněte si druhou hodinu druhé rozhlasové zpravodajské rekonstrukce Operace Anthropoid, tentokrát z Památníku Lidice.

Poslechněte si první hodinu druhé rozhlasové zpravodajské rekonstrukce Operace Anthropoid, tentokrát z Památníku Lidice.

V kladenském gymnáziu dnes potomci přeživších i hosté uctili památku lidických žen a dětí, které zde v roce 1942 strávily tři dny. Poté byly děti matkám odebrány. Krátký projev přednesla první dáma Ivana Zemanová a také ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Právě dnes uplynulo od vyhlazení Lidic 80 let. Nyní žije poslední lidická žena, Jaroslava Skleničková, které je 96 let, a několik lidických dětí. Skleničková se dnešní akce ze zdravotních důvodů neúčastnila, přijel například Pavel Horešovský, který se narodil 25. května 1942 v Lidicích a válku strávil v dětském sirotčinci v Praze-Krči, po válce se setkal se svou matkou.

Totální válka, kterou na Ukrajině prosazuje ruská armáda, se podobá genocidě z 10. června 1942, kdy nacisté vyhladili Lidice na Kladensku a vyvražďování postupně podlehlo 340 civilistů. „Na Ukrajině se odehrává prakticky totéž jako v Lidicích,“ říká ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, plukovník generálního štábu v záloze.

Po smutečním obřadu 7. června 1942 zamířila rakev s tělem Reinharda Heydricha do Berlína ke státnímu pohřbu. Nacisté zároveň zahájili další masivní akci ve snaze najít útočníky zodpovědné za Heydrichovu smrt. Bez výsledku.

V 8 hodin ráno vystaví nacisté katafalk s rakví, ve které je tělo Reinharda Heydricha na hlavním nádvoří Pražského hradu. Příchozí k němu můžou pokládat květiny a věnce. Smutečního obřadu se účastní také prezident Emil Hácha spolu s celou protektorátní vládou. Ten samý den začne rozsáhlá pátrací akce nacistických a protektorátních bezpečnostních složek. Přestože se policii a gestapu podaří zatknout na 400 lidí, nenajdou žádnou stopu vedoucí k parašutistům.

Osm dní po útoku umírá parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka v Kobylisích umírá zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Úkol výsadku Anthropoid je u konce.

Nacisté intenzivně pátrají po dívce, která ukryla zakrvácené kolo Jana Kubiše. Čtrnáctiletou Jindřišku Novákovou ale neodhalí. Ve Slaném předá ředitel tamní fabriky četníkům dopis, který nakonec rozhodne o tragickém osudu Lidic. Stav zraněného zastupujícího protektora není stabilizovaný. Reinhardu Heydrichovi zbývá poslední den života.

Gestapo dopadlo v protektorátu parašutistu Oldřicha Pechala z výsadku Zinc. Ve večerních hodinách se zdravotní stav po atentátu zraněného Heydricha prudce zhoršil.

Profesor Karl Gebhart, ošetřující lékař Reinharda Heydricha, telefonicky informoval šéfa SS Heinricha Himmlera, že Heydrichův zdravotní stav se nadále zlepšuje. Večer odvysílá rozhlas zprávu, že byl v Praze Kobylisích popraven Vladislav Vančura. Ráno bude jeho jméno v novinách první na seznamu popravených. Do úkrytu v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici dorazí Adolf Opálka, velitel výsadku Out Distance. Po něm přichází také Josef Gabčík.

Když Reinhard Heydrich přišel na podzim 1941 do protektorátu, byl si dobře vědom, že prvními, s kým se musí vypořádat, chce-li paralyzovat domácí odboj, jsou sokolové. Hned na začátku října proběhla takzvaná Akce Sokol, která poslala na smrt a do koncentračních táborů půl druhého tisíce členů sokolské organizace. Atentát, který 27. května 1942 provedli Jozef Gabčík a Jan Kubiš, byl tedy tak trochu i pomsta za říjen, vysvětluje historička organizace Sokol Kateřina Pohlová.

Vzpomínková akce nazvaná Den Jana Kubiše k 80. výročí atentátu na Reinharda Heydricha, zastupujícího říšského protektora, se bude konat v sobotu 28. května v Panenských Břežanech severně od Prahy.

Jan Kubiš nechal kolo, na kterém prchal od atentátu, opřené u prodejny s obuví Baťa v Libni. Kousek odsud v Slavatově ulici bydlí Novákovi, jeho záchytný bod na příští minuty. Jejich dcera Jindřiška se vydává zakrvácené kolo ukrýt, bohužel si jí všimnou dvě ženy a řeknou o tom později gestapu. Kubiš se přesouvá do Vysočan k Piskáčkovým. Jozef Gabčík se mezitím ukryl u Svatošových v Melantrichově ulici a pak zamířil na Vinohrady. Gestapo tou dobou už uzavírá Prahu.

Je slunečný den, auto je otevřené a střecha stažená. Heydrichův vůz neprovází ani žádný ozbrojený doprovod. Heydrich si sedá na sedadlo vedle řidiče, má s sebou aktovku s dokumenty. Z Břežan vyrazili o něco později, než bylo původně v plánu. V 10:35 přijíždí k ostré zatáčce v ulici v Holešovičkách. Heydrich si všimne na chodníku muže v klobouku, který má přes rameno přehozený plášť. Je to Josef Gabčík. Jsou od sebe asi metr a půl. Gabčík odhazuje plášť, v rukou drží samopal.

Je to přesně 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Lze to považovat za největší čin protinacistického odboje? Co pro Edvarda Beneše atentát znamenal? Jak moc nacistický režim v Praze atentát zasáhl a jak byl vnímán v průběhu let? Na to odpovídal v rozhovoru pro Rádio Z vojenský historik a ředitel památníku Lidice Eduard Stehlík.

Hádka v rodině se 23. května 1942 stala osudnou podporovateli parašutistů Václavu Stehlíkovi. Okolnosti, které vedly k jeho dopadení gestapem, vám přiblížíme v dalším díle našeho audiodeníku z protektorátu. V něm od začátku dubna sledujeme, co předcházelo útoku na Reinharda Heydricha. Od nejdůležitějšího činu českého odboje zanedlouho uplyne přesně 80 let.

Nejlepší přátelé, kterým nakonec nebylo dopřáno umřít spolu. Josef Gabčík a Jan Kubiš. Byli to právě oni, kdo 27. května 1942 provedli v Praze úspěšný atentát na Reinharda Heydricha.

Ústav pro studium totalitních režimů je přes pět let bez svého sídla. Podle předsedy rady Eduarda Stehlíka by se rád nastěhoval do Petschkova paláce, kde byla za druhé světové války mučírna gestapa, tedy nacistické tajné policie.

Česko si v první polovině června připomene 80 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Hlava státu se ale chystaného pietního aktu nezúčastní.

V Památníku v Lidicích i Ležákách za sebou mají nepříjemnou zkušenost. Neznámý pachatel tam zničil ukrajinské vlajky.

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) rezignovala na protest proti výběru nového šéfa ústavu Ladislava Kudrny. Podle ní se Kudrna dopustil v minulosti plagiátorství. Ten to však odmítá, stejně tak Rada ÚSTR, která ho vybrala. Končící vědecké radě se také nelíbí směřování ústavu, jak ho Kudrna do budoucna narýsoval.

V Ústavu pro studium totalitních režimů opět panuje napětí kolem nového šéfa. Současného ředitele ústavu Zdeňka Hazdru má 1. května nahradit Ladislav Kudrna.

Vědecká rada ÚSTR se usnesla, že nový ředitel Ladislav Kudrna je plagiátor. Oponent jeho habilitační práce mluví o praktikách "StB".

Chápeme rozhořčení lidí, ale nedopusťme hanobení hrobů vojáků, kteří osvobozovali v roce 1944 a 1945 Československo, apelují historici.

15. březen 1939 byl den, který většina z nás zná z učebnic dějepisu jako datum vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Od začátku jedné z nejkrvavějších etap české historie uplynulo 83 let. Co to pro Čechy znamenalo a jaké vztahy jsou mezi Čechy a Němci teď, pro TN.cz přiblížil historik Eduard Stehlík.

Na řadě fotografií z frontové oblasti současné Ukrajiny lze spatřit protitankové zátarasy v podobě těžkých železných traverz svařených či snýtovaných do zkříženého „ježatého“ tvaru. Tato překážka se česky jmenuje správně „rozsocháč“, ve většině zemí světa je však známá zejména jako „ježek“ nebo také „český ježek“. Jejím vynálezcem je totiž skutečně Čech. Legionář a později vedoucí opevňovacích prací major František Kašík.