Eduard Stehlík

Je povinností paměťových institucí připomínat památku lidí, kteří se zapojili do protinacistického odboje. Přímých pamětníků je už jen málo. ČTK to dnes v Pardubicích řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík při vzpomínkové akci na paravýsadek Silver A. Na dalších generacích podle něj je, aby vzpomínku na statečné činy přinášely dalším. Letos uplynulo 80 let, kdy skupina Silver A operovala v Pardubicích a okolí a zajišťovala radiové spojení mezi domácími a exilovými odbojáři. Pomáhala také s přípravou atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Před 80 lety si Jan Kubiš a Josef Gabčík procházeli posledními dny příprav na atentát na Reinharda Heydricha.

Příští rok si budeme připomínat 80. výročí vypálení Lidic. Mnichovo Hradiště si toto jubileum připomene v kulisách zrenovovaného nároží ulic Lidické a Obránců míru.…

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.

"Byť byl handicapovaný, stal se už za svého života legendou. Nejen v armádě, ale i mimo ni," řekl Aktuálně.cz vojenský historik Eduard Stehlík.

České veterány z války v Afghánistánu a pozůstalé po padlých nyní po pádu Kábulu sužuje otázka, jestli jejich oběť nepřišla vniveč.

Kvůli sporům nakonec rezignovala tehdejší ředitelka památníku Martina Lehmannová a s ní odešlo i deset zaměstnanců.

Malá průrva v hrázi rybníka Ležák v Památníku Ležáky na Chrudimsku vytvořená čtvrteční bouřkou způsobila vyplavení velké části pietního území. Podle slehlé trávy je patrno, že voda ráno vystoupala minimálně do metrové výše, naštěstí kromě samotné hráze rybníka nejspíš nenapáchala žádné hmotné škody. Hráz je však už delší dobu v havarijním stavu a její opravy jsou neúspěšně plánovány již léta.

Lidickou ženu nelze kategoricky vinit z udání židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové, kterou následně v roce 1942 zavraždili nacisti v Osvětimi. Vyplývá to z posudků historiků pro Památník Lidice. Historik Vojtěch Kyncl, který údajné udání popsal předloni v reportáži České televize, s takovým závěrem nesouhlasí. Podle něj se posuzovatelé dopouštěli chyb. S Kynclovým názorem se ztotožnil pouze jeden posudek, památníku jich bylo po oslovení deseti institucí dodáno 13, uvedl ředitel památníku Eduard Stehlík. V reportáži hovořila i tehdejší ředitelka památníku Martina Lehmannová, někteří lidičtí pamětníci ji pak kvůli tomu kritizovali.

Třináct historiků, včetně experta na nacistické válečné zločiny Františka Šístka, odmítlo udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové.

V neděli 27. června uplynulo již 71 let od popravy odpůrkyně komunistického režimu Milady Horákové. Před svou smrtí významná právnička a politička napsala dojemný dopis, který o více než šedesát let později spojil životy dvou významných žen české historie. Vzkaz na rozloučenou totiž načetla nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková. V mnohých pasážích má však posluchač pocit, že se loučí právě legendární česká Popelka.

Milada Horáková byla 27. června 1950 popravena na dvoře pankrácké věznice. Justiční vražda dokonala vykonstruovaný proces, kdy se komunistický režim zbavil politických odpůrců. Poslední dopis Horákové, který svým blízkým napsala těsně před smrtí, dříve namluvila nedávno zesnulá herečka Libuše Šafránková.

Lidický památník vytváří digitální model starých Lidic, tedy podobu obce z června 1942 před vypálením nacisty. Podle ředitele památníku Eduarda Stehlíka už je hotová velká část budov z takzvané horní návsi.

Lidický památník vytváří digitální model starých Lidic, tedy podobu obce z června 1942 před vypálením nacisty. Podle ředitele památníku Eduarda Stehlíka už je hotová velká část budov z takzvané horní návsi. Příští rok si návštěvníci budou moci prostřednictvím mobilů či tabletů prohlédnout jednotlivé domy starých Lidic přímo na pietním území, v místech, kde kdysi stávaly, uvedl dnes na svém facebookovém profilu Stehlík.

Ve čtvrtek si připomínáme 79. výročí vypálení obce Lidice. Postupem let přímí pamětníci této tragédie z 10. června 1942 ubývají. Někteří naštěstí své vzpomínky vyprávěli svým dětem, vnoučatům nebo při besedách. Podobnou zkušenost má i starostka Nových Lidic Veronika Kellerová. Její babička totiž byla jednou z přeživších lidických žen. Ta si i přes těžký osud uchovávala optimistického ducha a společně s ostatními se na místo staré obce ráda vracela. Měla pocit, že je zase doma.

Pro Němce byl obrovský šok, že někdo zaútočil na tak vysokého funkcionáře. Bez zázemí a bez pomoci stovek mimořádných lidí v protektorátu by Kubiš s Gabčíkem svou akci nedotáhli do konce. Atentát na Heydricha, k němuž došlo 27. května 1942, ve vysílání CNN Prima NEWS okomentovali historici Eduard Stehlík a Jindřich Marek.

27. května si připomínáme výročí útoku na říšského protektora Reinharda Heydricha, k němuž došlo před 79 lety. Dlouhé měsíce připravovanou akci úspěšně završili vojáci československé armády Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Projděte si v reportáži CNN Prima NEWS poslední cestu prominentního nacisty.

Den Jana Kubiše - poprvé v Heydrichově sídle v Panenských Břežanech. Vystaví i parašutistův milostný dopis, který napsal 14 dnů před atentátem.

Desítky lidí se v Kladně rozloučily s lidickou pamětnicí Marií Šupíkovou. Zemřela v pondělí, bylo jí 88 let. Celý život připomínala památku obětí lidické tragédie a šířila odkaz obce vyhlazené nacisty v roce 1942.

Desítky příbuzných, přátel i významných osobností se přišly v sobotu 27. března hodinu před polednem do velké kaple Kladenských hřbitovů rozloučit s Marií Šupíkovou z Lidic. Zemřela v pondělí 22. března v 88 letech. Marie Šupíková rozená Doležalová, byla lidické dítě, které v roce 1942 přežilo zkázu nacisty vypálených Lidic.

Rouška, která zakrývá jen nos, podle výzkumníků poskytuje lepší ochranu, než když má člověk klasickou roušku a při jídle si ji úplně sundá.

Desítky lidí se dnes v kapli u kladenských hřbitovů rozloučily s lidickou pamětnicí Marií Šupíkovou. Zemřela v pondělí, bylo jí 88 let. Celý život připomínala památku obětí lidické tragédie a šířila odkaz obce vyhlazené nacisty v roce 1942.

V pondělí v noci zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Bylo jí 88 let. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům.

V noci na pondělí zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Bylo jí 88 let.

V noci na pondělí zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Bylo jí 88 let. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům.

V noci na pondělí zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Podle ředitele Památníku Lidice Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům.

Svědectví o hrůzách války nejmladším generacím předávala celý život.

Dnes v noci zemřela Marie Šupíková, jako dítě přežila vyhlazení Lidic. Bylo jí 88 let. Podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka patřila k nejaktivnějším pamětníkům, řekl ČTK Stehlík.

Po Eduardu Stehlíkovi se Odboru pro válečné veterány ujal plukovník gšt. Karel Vávra, který objasnil nejen fungování odboru, jeho význam, ale také změny, které se chystají již od příštího roku. Půjde zejména o systémové a procesní změny, ale mělo by dojít i k lepší komunikaci s řadou veteránských organizací, jejichž význam i nadále poroste.

Od roku 1990 padlo na zahraničních misích již 31 českých a československých vojáků.

Nesmírně si vážím toho, že jsem vyznamenaný současně s generálem Heliodorem Píkou, řekl Aktuálně.cz ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Senátorkou ve volebním obvodu Praha 1 bude bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Ve volebním obvodu Praha 9 porazil David Smoljak (STAN) Eduarda Stehlíka (ODS) a senátorem ve volebním obvodu Praha 5 bude znovu Václav Láska (SEN 21).

Voliči v Praze 9 vybírali včera a dnes nového senátora. Zastupovat je bude v horní komoře Parlamentu České republiky i nadále současný senátor David Smoljak. Zvítězil s výsledkem 54,87 procent hlasů nad Eduardem Stehlíkem, jeho výsledek je 45,12 procent.

Ve dvacátém čtvrtém obvodu, který pokrývá skoro celou část Prahy 9 a dalších deset městských částí, své křeslo senátora obhajuje scenárista David Smoljak, kandidát Starostů, Pirátů a TOP 09. Dostal se do druhého kola.

Do klání o funkci v senátu se za 24. pražský obvod přihlásilo deset kandidátů. Mezi nimi jsou i dva bratři Smoljakovi, synové zesnulého režiséra Ladislava Smoljaka z legendárního Divadla Járy Cimrmana.

Michal Klíma napsal další otevřený dopis, který se týká přepisování historie a potlačování názorů lidí, kteří považují komunistický režim za zločinný. 

Voliče, kteří na Praze 9 na podzim vyrazí k senátním volbám, čeká nezvyklé dilema. Postaví se tu totiž proti sobě bratři Smoljakovi, synové režiséra a scenáristy Ladislava Smoljaka. Starší David Smoljak coby kandidát STAN senátorský mandát obhajuje, zatímco mladší Filip Smoljak kandiduje za hnutí Zdraví Sport Prosperita. O Filipu Smoljakovi je v poslední době slyšet především v souvislosti se spory, které vede o dílo Divadla Járy Cimrmana.

Je bývalý voják a aktuálně vojenský historik a ředitel Památníku Lidice. Na podzim by Eduard Stehlík pronikl rád do Senátu, kam kandiduje v Praze 9 za ODS a KDU-ČSL. V rozhovoru pro Novinky Stehlík zkritizoval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) za přístup k epidemii koronaviru, naopak ocenil epidemiologa Romana Prymulu. Ohledně cesty šéfů Senátů Kubery i Vystrčila na Tchaj-wan řekl, že je škoda, že nepanuje s Hradem shoda, a že oba předsedy chápe.

Svoboda veřejnoprávních médií je i nadále hlavním tématem scénáristy a politika Davida Smoljaka, se kterým jde do boje o Senát v Praze 9. Dnes to řekl v pražské Vinoři na tiskové konferenci ke své kandidatuře. Smoljak je nyní senátorem za STAN, na další funkční období ho do Senátu společně vysílají STAN, Piráti a TOP 09. Smoljak bude mandát obhajovat mimo jiné proti historikovi a řediteli Památníku Lidice Eduardu Stehlíkovi, který je kandidátem ODS a lidovců.

Připomínka vyvraždění obyvatel Ležáků z 24. června 1942 se letos kvůli koronavirové pandemii uskutečnila v prostoru bývalé osady na Chrudimsku v komorním duchu bez projevů politiků a ceremonií. Masovou akci s účastí až tří tisíc lidí nahradil prostý pietní akt s účastí několika desítek návštěvníků.

V Památníku Ležáky se dnes uskutečnil pietní akt k 78. výročí vyhlazení osady nacisty. Zúčastnili se jej mimo jiné ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti), bývalý předseda KDU-ČSL Marek Výborný nebo místopředsedkyně Senátu Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Krátký projev pronesl Eduard Stehlík, ředitel Památníku Lidice, po nějž Památník Ležáky spadá.

Podle bádání historika Vojtěcha Kyncla matka jednoho z přeživších lidických dětí udala četníkům svou židovskou podnájemnici Štěpánku Mikešovou.

Před osmaosmdesáti lety 18. června 1942 svádělo sedm mužů po sedm hodin nerovný boj se stonásobnou německou přesilou. Hrdinové, kteří provedli atentát na Heydricha svůj boj v kostele sv. Cyrila a Metoděje však nakonec prohráli. Už třetím rokem si toto datum připomínáme jako Den hrdinů druhého odboje.

Pamětníci a politici si ve středu v Lidicích připomněli 78. výročí vyhlazení obce nacisty. Pietní akt za účasti prezidenta Miloše Zemana proběhl kvůli epidemii koronaviru neveřejně a v omezeném rozsahu. Veřejnost může přijít uctít památku obětí odpoledne.

Akce byla kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 1945 neveřejná. Odpoledne může přijít uctít památku obětí i veřejnost.

V Lidicích si dnes přeživší i ústavní činitelé včetně prezidenta Miloše Zemana připomněli 78 let od vyhlazení obce. Akce byla kvůli pandemii koronaviru poprvé od roku 1945 neveřejná. Na místě se sešly desítky lidí, odpoledne může přijít uctít památku obětí i veřejnost.

Pietní vzpomínka v Lidicích připadající na 10. června bude letos kvůli opatřením souvisejícím s covid-19 neveřejná. Přijede prezident Miloš Zeman i další představitelé státu. Veřejnost ale bude moci uctít památku obětí, které nepřežily vyhlazení obce v roce 1942, ve stejný den odpoledne. V předvečer vzpomínky bude u pietního území malý koncert přenášený prostřednictvím internetu, řekl na dnešní tiskové konferenci ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.

Spojovat síly nebo alespoň je netříštit by chtěly opoziční pravicové strany v říjnových krajských i senátních volbách. Ale ne všude se jim to daří. Příkladem je souboj o senátorské křeslo v Praze 9. Tady chce obhajovat David Smoljak, kterého do voleb vysílá hnutí STAN. Bude mít však těžkou práci, protože ODS a lidovci se domluvili, že ve stejném okrsku podpoří kandidaturu ředitele Památníku Lidice a historika Eduarda Stehlíka.

Stehlík v současnosti působí jako ředitel Národního památníku v Lidicích, z kterého ale v případě zvolení zatím neuvažuje odejít.

Pandemie koronaviru pravděpodobně neumožní českým turistům vycestovat na dovolenou do zahraničí pěkně dlouhou dobu. To ale na druhou stranu nemusí být nutně překážka ve sbírání jedinečných zážitků, protože i na území naší země se jednoznačně nachází velké množství míst, které stojí za návštěvu.

Ve čtvrtek zemřel ve věku 92 let Jan Decker, bývalý politický vězeň a poslední předseda Svazu Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací ČR (Svaz PTP). Informaci ze sociálních sítí ČTK potvrdil vojenský historik Eduard Stehlík. Decker byl nuceně nasazený v období druhé světové války, zapojil se do Pražského povstání i protikomunistického odboje.

O důležitosti připomínání si okolností konce druhé světové války, Pražského povstání i o tom, jak v Česku pečujeme o hroby rudoarmějců jsme hovořili s vojenským historikem a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem.

Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík Aktuálně.cz potvrdil, že jeho předchůdkyně Martina Lehmannová nepřijala nabídku na novou pozici.

Seznam Zprávám jeho kandidaturu potvrdily zdroje z pražské ODS, ale i dalších politických stran tzv. sněmovního demobloku, které si v hlavním městě domlouvaly podporu senátních kandidátů tak, aby netříštily síly.

Vávra je sám válečným veteránem, v letech 1999 až 2000 se účastnil zahraniční mise v Bosně a Hercegovině.

Novým ředitelem Památníku Lidice je historik Eduard Stehlík. Známý historik skončil před několika měsíci za nejasných okolností u Armády ČR. Hovořil tehdy o nátlaku, který na něj nadřízení vyvíjeli. Důvodem zřejmě byly jeho názory. „Je potřeba narovnat vztah mezi obcí Lidioce a Památníkem Lidice,“ upozornil Eduard Stehlík. Chce pokračovat v badatelské činnosti.