Evropský soud pro lidská práva

Na sociálních sítích se šíří video Martiny Bednářové, kandidátka hnutí Stačilo!, že Evropský soud pro lidská práva „uznal Ukrajinu vinnou z masakru v Oděse“ a že „Ukrajinci nahnali asi padesát lidí do budovy, mučili je a upálili“. Tato tvrzení však neodpovídají realitě. Rozsudek, na který se odvoláv

Důvody pro trvání vazby u mladistvých pachatelů obviněných ze zvlášť závažného provinění – například z vraždy – budou soudy povinně přezkoumávat častěji než nyní. Konkrétně každé tři měsíce stejně jako u dospělých. Počítá s tím novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kterou ve středu projedná vláda.

Ústavní soud uložil pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč advokátovi, který ve stížnosti podané jménem klienta argumentoval neexistujícími soudními rozhodnutími. Podání vykazovalo typické znaky textu vygenerovaného umělou inteligencí, přičemž advokát si před odesláním správnost citovaných zdrojů neověřil. Tím podle soudu hrubě ztížil postup řízení a zbytečně zatížil justiční aparát ověřováním fiktivních dat. „V ústavní stížnosti argumentoval celkem 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského…

Nejvyšší soud konstatoval, že uložením podmíněného trestu muži ze Siřemi za znásilnění a omezování osobní svobody došlo k porušení zákona. Vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Česko zaplatí 37 000 eur, tedy skoro 900 tisíc korun, příbuzným mladého muže, který zmizel z pokoje Fakultní nemocnice Bulovka. Pacienta našli až za 12 dní mrtvého v areálu nemocnice. Český stát nebyl schopný za 12 let soudů reagovat v souladu s procesními povinnostmi práva na život podle článku 2 Úmluvy, uvedl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně zatím jasné. Vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno.

Praha - Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně v současnosti jasné a vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno. Pokud bude novela využita, zřejmě se takové případy dostanou až k Ústavnímu soudu či dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva, který už dříve judikoval, že ne všechny formy komunismu odůvodňují zásah proti nim ve smyslu evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, sdělil Mareš ČTK.

Pořádkovou pokutu 25 tisíc korun udělil Ústavní soud pražskému advokátovi Pavolu Kehlovi. Trestal za ústavní stížnost, kterou za něj zjevně sepsala umělá inteligence. Ke smůle advokáta jazykový model halucinoval a odkazoval se na celkem 12 neexistujících rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Ústavní soud advokáta potrestal za hrubé ztěžování postupu řízení.

Ústavní soud pokutoval advokáta, jenž při psaní stížnosti využil AI a výsledek dostatečně nezkontroloval. Jeho stížnost uváděla neexistující rozsudky, což zdrželo postup soudu.

Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25 tisíc korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost tak odkazovala na neexistující judikaturu.

Ústavní soud vyměřil pořádkovou pokutu 25 000 korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost odkazovala na neexistující judikaturu. Uvedl soud v omyl a zbytečně komplikoval a zdržoval jeho postup, stojí v usnesení, které je dostupné v databázi Ústavního soudu a upozornil na ně web Info.cz.

Brno - Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25.000 korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost odkazovala na neexistující judikaturu. Uvedl soud v omyl a zbytečně komplikoval a zdržoval jeho postup, stojí v usnesení, které je dostupné v databázi ÚS a upozornil na ně web Info.cz.

Program pomáhá romským studentům i žákům lépe se uplatnit ve škole i v budoucím pracovním životě.

Zakladatel společnosti Dignitas Ludwig Minelli, který dlouhá léta propagoval asistované úmrtí, v sobotu podstoupil asistovanou sebevraždu. Podle médií to oznámila švýcarská společnost, jejíž šéf svedl několik právních bitev o možnost dobrovolně ukončit život trpícího člověka. Minelli zemřel několik dní před svými 93. narozeninami.

Jednala jsem v sebeobraně, plácnutí není nic hrozného. A nebyla to vařečka, ale obracečka. S takovou obhajobou vyrukovala žena, kterou úředníci potrestali napomenutím za fyzické trestání jejího osmiletého syna. Žena trest odmítla a spor dovedla až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten uznal, že takový případ ještě nikdy neřešil.

Ludwig Minelli, bývalý novinář a právník, se řadu let věnoval soudním sporům o prosazování práva na dobrovolné ukončení života. Sám se rozhodl touto cestou odejít ve věku 92 let.

Zakladatel švýcarské organizace Dignitas Ludwig Minelli v sobotu sám podstoupil asistovanou sebevraždu. Učinil tak pár dní před svými 93. narozeninami. V současnosti není známo, kdo po něm vedení organizace převezme.

Než se interrupce v Československu staly legálním a dostupným zdravotním zákrokem, ženy často stály před volbou mezi nechtěným mateřstvím a život ohrožující operací.

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.

Nezákonně strávil dlouhých 20 let za mřížemi. Od státu za to vysoudil dohromady skoro 10 milionů.

Rozdělení Československa na Česko a Slovensko proběhlo v takovém klidu, že to s povděkem kvitoval celý svět. Díky tomu nebyl s mezinárodním uznáním nových států problém. S jednou výjimkou.

O novém dětském ombudsmanovi bude rozhodovat Sněmovna, navrhovat možné kandidáty bude kromě senátorů ještě prezident a Česká konference rektorů. Funkce ochránce práv dětí vznikla letos v červenci, zvolen pak bude na šest let.

Co nového se aktuálně chystá v oblasti legislativy? Přinášíme vám přehled návrhů zákonů a nařízení za první polovinu listopadu 2025.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta Petra Němce, který chtěl satisfakci za výroky europoslance Tomáše Zdechovského na síti X. Tvrdil, že jej politik nepravdivě a urážlivě označil poté, co se Němec dlouhodobě a konfrontačně vymezoval vůči Zdechovského spolupracovnici. ÚS potvrdil, že Zdechovský reagoval přiměřeně tónu debaty i stylu, který Němec sám na síti používal.

Poradní výbor Rady Evropy, který dohlíží na dodržování úmluvy o ochraně práv národnostních menšin, vyzval Českou republiku ke změně zákonů, které by zajistily účinnější ochranu těchto komunit. Uvedl to ve své dnešní zprávě. Zároveň vyzval české orgány, aby pokračovaly v boji proti stereotypům a předsudkům vůči menšinám žijícím v Česku. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva ČTK řekla, že ČR vytýkané skutečnosti napravuje a přijala několik opatření.

Před osmnácti lety, 13. listopadu 2007, prohlásil Evropský soud pro lidská práva, že romské děti v České republice byly systematicky umisťovány do zvláštních škol. Případ D. H. a ostatní vs. Česká republika měl být zlomem, momentem, kdy Evropa konečně uvidí to, co tak dlouho odmítala vidět. Soud to nazval diskriminací. A na chvíli se zdálo, že zeď mezi „nimi“ a „námi“ začíná praskat.

Praha - Senát své dva kandidáty na dětského ombudsmana bude vybírat ze čtyř adeptů, zjistila ČTK. Patří k nim bývalý ústavní soudce a někdejší prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa nebo předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která je rovněž zástupkyní vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva. Konkurovat jim budou opatrovnický soudce Martin Beneš a advokátka Eva Řehulková, která se věnuje mimo jiné rodinnému právu.

Ředitelka organizace Society for All (SOFA) Lenka Felcmanová odmítá, že by společné vzdělávání žáky "brzdilo".

Tím, jak se stává běžné soužití stejnopohlavních párů, které spolu vychovávají dítě, budou se soudy muset častěji potýkat i se situacemi, kdy se takový pár rozpadne a nastane klasický boj o dítě. Pražské soudy takto řešily případ dvou žen, z nichž jedna měla dítě z umělého oplodnění, a po rozchodu chtěla expartnerce co nejvíce zamezit s dítětem kontakt.

Více než tři čtvrtiny lidí se zdravotním postižením zažily v životě nějakou formu násilí. U více než poloviny šlo o násilí motivované předsudky. Odhalil to výzkum organizace In IUSTITIA. Nejčastěji li…

Předseda českého Nejvyššího soudu Petr Angyalossy dnes obhájil místopředsedy Sítě předsedů nejvyšších soudů členských států EU. Nový mandát získal během výročního valného shromáždění zástupců nejvyšších soudů v Haagu. Petr Angyalossy znovuzvolení vnímá jako ocenění práce českého Nejvyššího soudu a jeho mezinárodního zapojení.

Evropský soud pro lidská práva odmítl stížnost nájemníka bývalých hornických bytů OKD, že se české soudy nezabývaly jeho žalobou na průběh privatizace firmy z devadesátých let. Uzavřel se tak poslední privatizační spor po kdysi státní těžařské firmě. Nájemník se svou advokátkou namítali, že privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platným zákonem, jeho byty by tak měl stále vlastnit stát. Úřady i současný vlastník bytů tento výklad odmítají.

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.

Drastické omezení přístupu k potratům, které Polsko zavedlo po rozhodnutí ústavního soudu v roce 2020, zasáhlo do práva na soukromý a rodinný život. Evropský soud pro lidská práva to dnes jednomyslně uvedl v rozsudku týkajícím se ženy z Krakova. Ta kvůli nejisté právní situaci odjela na interrupci do Nizozemska.

Nový soubor opatření má přispět k desegregaci romských dětí a zamezit jejich umisťování do speciálních škol jen na základě sociálního znevýhodnění. Za to hrozí Česku od Evropské komise sankce za desítky milionů.

Prokuratura viní bývalého gruzínského premiéra Giorgiho Gachariu kvůli násilnému zásahu proti protivládním demonstrantům a také nezákonnému zřízení kontrolního stanoviště v září 2019 u hranice s Jižní Osetií.

Bezohledný manželský trojúhelník zničil rodinu i samotné dítě. Dvanáctiletý hoch narozený z nemanželského vztahu odmítá biologického otce a nově i svoji matku. Ta se vrátila k otci – milenci, kterého se dítě ale bojí. Soud hocha svěřil právnímu otci a nestanovil styk s biologickými rodiči. Biologický otec se stížností ve Štrasburku neuspěl. The post Manželský trojúhelník zničil rodinu. Dítě nechce vidět biologické rodiče appeared first on Česká justice.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů, nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nález přivítal, spolek Klimatická žaloba jej respektuje, ale zváží další právní kroky.

Ústavní soud zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazuje na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů.

Estonsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že zakázalo vězňům kouřit, rozhodl dnes Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Soud zdůraznil, že i ve vězení zůstává zachováno právo na soukromí a svobodu volby.

Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu třem estonským vězňům, kteří si stěžovali na omezování svobody úplným zákazem kouření ve věznicích. Nyní musí stát každému z nich zaplatit 1500 eur za soudní výlohy.

Syn se narodil z mimomanželského poměru. Podle zákona se otcem zapsaným na matrice stal manžel matky. Biologický otec se devět let domáhal styku se synem u českých soudů. Ty ho ale kvůli ostrému konfliktu mezi ním a právními rodiči neurčily. Dítě nechce o otci ani slyšet.

Ústavní soud příští středu vyhlásí dva dlouho očekávané verdikty týkající se životního prostředí. Rozhodne o platnosti vyhlášení chráněné krajinné oblasti Soutok, kterou napadli poslanci hnutí ANO, a také o stížnosti spolku Klimatická žaloba, jenž žádá, aby stát podnikl konkrétní kroky ke snižování emisí skleníkových plynů.

Polsko zažilo velký politický „pohřeb“ vládní strany, její transformaci i začátek opoziční mobilizace. Z politické mapy definitivně zmizel název Občanská platforma.

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

Nic jako segregované školy by nemělo existovat. V Česku je přitom podle analýzy PAQ Research stále minimálně 130 škol, kam chodí více než třetina Romů.

Jedenáctiletému chlapci z Mirovic u Blatné udělil soud pro mladistvé v Písku napomenutí. Ve Štrasburku si pak hoch stěžoval na nedostatek procesních práv na policii, nemožnost klást otázky svědkům a zásah soudu do své pověsti. Soud byl neveřejný a napomenutí se nedotklo žádných občanských práv, uvedl Evropský soud pro lidská práva.

Král Karel III. v pondělí slavnostně odhalil historicky první pomník věnovaný britským LGBT+ vojákům. Monarcha položil u monumentu květiny.

Klíčová výpověď spolupracující spoluobviněné dostala muže na deset let do vězení za obchodování s drogami v organizované skupině. Bylo to svědectví ze msty a výměnou za nižší trest, je přesvědčen. Proces byl jako celek spravedlivý, rozhodl ale Štrasburk. S tím nesouhlasí kyperský soudce Evropského soudu pro lidská práva Georgious Serghides.

V současném Rusku jsou Svědkové Jehovovi zakázáni a Rusové na ně pořádají policejní hony. Proč se jich tak bojí?

Na sociálních sítích se šíří obrázek s tvrzením, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) uznal Ukrajinu vinnou za „oděský masakr“ z roku 2014, o němž měl prý tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan tvrdit, že se nikdy nestal. Podle tohoto kolujícího příspěvku Rakušan a další údajně „popírali zvěrstva“

Rusko se odmítá řídit verdiktem Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého má Gruzii vyplatit odškodnění přesahující 253 milionů eur jako kompenzaci za porušení práv v separatistických regionech po válce z roku 2008.

Rusko se nebude řídit rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který nařídil Moskvě zaplatit odškodné Gruzii v souvislosti s válkou v roce 2008. Oznámil to ve středu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Kauza údajných rasistických a neonacistických příspěvků poslance Motoristů sobě Filipa Turka, kterou Deník N zveřejnil před pár dny, se rychle přesouvá z politické arény do té právní. Turek a hnutí Motoristé sobě mluví o manipulaci a avizují trestní oznámení, ale i možnou žalobu na ochranu osobnosti.

Rumunský scénář je označení, které se začalo používat nejen v souvislosti s letošními volbami do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Jak tento pojem vznikl a proč s aktuálním děním vlastně vůbec nesouvisí?

Jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová, dvojnásobná olympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa na 800 metrů, nevzdává svůj boj proti restrikcím ze strany vedení Světové atletiky (WA, dříve IAAF). Dál chce usilovat o nápravu – podle ní diskriminačních – opatření, které jsou zaváděny pod heslem „ochrany ženského sportu“.

Renata Vesecká a Radek Vondráček. Dva politici a tváře volebních programů, jejichž část se nebude líbit ani justici, ani bezpečnostním složkám. Motoristé chtějí prověřovat práci soudců a státních zástupců, hnutí ANO plánuje kontrolu zpravodajských služeb. Zasahují tak do institucí, které mají zůstat nezávislé. Varoval před tím i prezident republiky.

Seznam neplatičů daní se šíří Slovenskem. U Evropského soudu pro lidská práva si tři muži stěžovali, že slovenský stát protiprávně uchovává jejich údaje a nechává je unikat z daňových řízení. Finanční úřady přiznaly, že takové databáze užívají, ale od seznamu se distancovaly. Nejvyšší soud odmítl zveřejnění všech státních databází jako důkazu.

Dvojnásobná olympijská vítězka v běhu na 800 metrů Caster Semenyaová nebude pokračovat v právním sporu, v němž nesouhlasila s nutností hormonální léčby, aby jako atletka s přirozeně vyšší hladinou mužského hormonu testosteronu mohla závodit. Její právníci sdělili, že nevyužije možnost vrátit případ ke švýcarskému federálnímu soudu.

Dvojnásobná olympijská vítězka v běhu na 800 metrů Caster Semenyaová nebude pokračovat v právním sporu, v němž nesouhlasila s nutností hormonální léčby, aby jako atletka s přirozeně vyšší hladinou mužského hormonu testosteronu mohla závodit. Její právníci agentuře AP sdělili, že nevyužije možnost vrátit případ ke švýcarskému federálnímu soudu, na což by měla po červencovém verdiktu Evropského soudu pro lidská práva nárok. Kauza tak po sedmi letech skončí.