Evropský soud pro lidská práva

Jeden komentář na síti X a život se mu rozpadl. Neznámý profil mu napsal, že v bratislavském klubu Tepláreň měli zabít víc „buzerantů“. LGBT+ aktivista tvrdí, že od té doby žije ve strachu, opustil doktorské studium práv a bojí se vycházet mezi lidi. Případ teď řeší Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. The post Může policie šetřit obět´? LGBT+ aktivista si stěžuje na Česko ve Štrasburku appeared first on Česká justice.

Tahal šéf Rady Evropy Thorbjørn Jagland delikventa Jeffreyho Epsteina za nos kvůli dovoleným zdarma, nebo mu vynášel z jednání s Rusy? Epstein byl posedlý ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Setkání s ním mu měl zařídit právě Jagland. Jenže Epstein se nikdy nedostal dál než k odeslání vzkazu, vyplývá z Epsteinových spisů. The post Tahal mocný muž Evropy Epsteina za nos, nebo vynášel od Putina? Vyšetřování začíná appeared first on Česká justice.

Večer 29. dubna 1996 se v Bratislavě ozvala exploze, která změnila moderní slovenské dějiny.

Ústavní soud prolomil dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, která vedlejším účastníkům zásadně nepřiznávala právo na odškodnění za nepřiměřeně dlouhá řízení. Poukázal přitom na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, u kterého je praxe jiná. Posuzovaný případ se týkal manželky jednoho ze žalovaných ve sporu, jehož počátek sahá do 90. let. The post Češi se dočkali. Zdlouhavá řízení bude stát odškodňovat jako jinde v Evropě appeared first on Česká justice.

Státní aparát dokáže poměrně efektivně vymáhat finanční závazky, ale v ochraně vztahu rodiče s dítětem bývá méně důsledný. Legitimní snaha o kontakt se v soudním spise může snadno změnit v „incident“ tak závažný, že vede k oslabování vazeb.

Rada Evropy zbavila imunity svého bývalého generálního tajemníka Thorbjørna Jaglanda. Ministři členských států vyhověli žádosti Norska, které expremiéra vyšetřuje kvůli podezření z korupce v souvislosti s jeho kontakty s americkým finančníkem Jeffreym Epsteinem. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset uvedl, že rozhodnutí umožní norské justici postupovat bez omezení. The post Lavrov, Epstein a Jagland. Rada Evropy otevřela cestu k vyšetřování appeared first on Česká justice.

Dlouhé měsíce se zdálo, že jeden z nejvýraznějších hlasů české mladé generace a LGBTQ+ aktivismu utichl. Důvodem však nebyla únava, ale právní bitva, o které nesměl mluvit.

Česko sice ještě nemá dětského ombudsmana, jehož posláním bude chránit ty nejmenší a nejvíce zranitelné, jeho úřad ale již půl roku funguje a je zahlcován přívalem podnětů. Dostal jich bezmála 800. Z nich vyplývá, že dětského ochránce čeká především řešení někdy dramatických sporů rodičů o děti, stížností na školství i špatnou péči o nejmenší.

Epsteinovy spisy z pozůstalosti po mrtvém finančníkovi a sexuálním delikventovi odhalily i jméno bývalého generálního tajemníka Rady Evropy Nora Thorbjørna Jaglanda. Jagland trvá na tom, že vztah byl součástí „běžné diplomacie“. Pod Radu Evropy spadá Evropský soud pro lidská práva. Že Jagland létal k Jeffreymu Epsteinovi na „masáže“, ale přímo nedokládají, i když ostrov zmínil. The post Epsteinovy spisy odhalují diplomacii. Uvízl v nich i mocný muž z čela Rady Evropy appeared first on Česká justice.

Francouzské Národní shromáždění ve čtvrtek schválilo návrh zákona, který specifikuje, že manželství neznamená povinnost partnerů mít sex. Tento zákon má znemožnit uvádění nedostatku pohlavního styku jako důvod k rozvodu a příznivci návrhu též doufají, že případné pachatele odradí od znásilnění partnerky.

Francouzské Národní shromáždění ve středu schválilo zákon, který by zrušil takzvaná manželská práva, podle kterých spolu manželé musí mít sex. Pojem má svůj původ ve středověkém církevním právu a v minulosti už v zemi způsobil celou řadu bizarních sporů, píše BBC.

Francouzské Národní shromáždění ve středu jednomyslně schválilo návrh zákona, který ruší tzv. „manželskou povinnost“ — právní výklad, podle něhož společné soužití či manželství automaticky zavazovalo partnery k pohlavním stykům. Koncept „manželské povinnosti“ vychází z Napoleonova občanského zákoníku z roku 1804.

Evropský soud pro lidská práva bude řešit případy čtyř žen z kauzy bývalého poslance Dominika Feriho, které policie odložila a u kterých rozhodnutí potvrdil i Ústavní soud.

Pět ústavních soudců se postavilo proti většině Ústavního soudu v případu ženy a římskokatolického kněze, který ji měl dlouhodobě sexuálně zneužívat. Policie případ třikrát odložila s tím, že trestný čin neprokázala. Podle jejího závěru je navíc promlčený. Ústavní soud však nyní rozhodl, že policie má věc vyšetřit počtvrté, neboť v předchozích řízeních postupovala nemístně. The post Pět soudců: Zásah Ústavního soudu do kauzy vilného kněze je nepřípustný appeared first on Česká justice.

NÁZOR / Senátními kandidáty na ochránce práv dětí se stali mostecký opatrovnický soudce Martin Beneš a předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Eva Petrová, která je rovněž zástupkyní vládního zmo…

Policií odloženými sexuálními kauzami spojenými s bývalým poslancem Dominikem Ferim se bude zabývat Evropský soud pro lidská práva. Obrátily se na něj čtyři dívky, jejichž případy česká policie, soudy a nakonec Ústavní soud odložily. Trvají totiž na tom, že je exposlanec znásilnil.

Podle lídra maďarské opozice Pétera Magyara nemohou tvořit základ právního řádu členské země Evropské unie poválečné dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše založené na kolektivní vině. Avizuje, že v případě svého úspěchu začne po změně vlády v Budapešti první rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem (Směr) právě na toto téma.

Ústavní soud varuje policii, která napočtvrté vyšetří případ kněze, který si vydržoval dívku na sex. Muž využíval závislosti její i její rodiny na jeho podpoře. Ústavní soud v obnoveném řízení vyhověl stížnosti ženy po zásahu Evropského soudu pro lidská práva. Soud dává policii konkrétní plán. Nenajde-li důkazy, musí hledat dál.

Policie chybovala v kauze ženy, která před více než deseti lety podala trestní oznámení na kněze kvůli údajnému sexuálnímu násilí. Policisté případ třikrát odložili. Stížnosti ženy dnes vyhověl Ústavní soud (ÚS).

Policie chybovala v kauze ženy, která před více než deseti lety podala na kněze trestní oznámení kvůli údajnému sexuálnímu násilí, uznal Ústavní soud. Policisté případ třikrát odložili. ÚS stížnosti vyhověl poté, co žena uspěla u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Napoprvé ústavní soudci stížnost odmítli. Policie, jejíž pochybení nenapravilo ani státní zastupitelství, se případem musí zabývat znovu, plyne z nálezu.

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. Tím končí každé rozhodnutí soudu. Jenže žena, která tvrdila, že na ní před lety sexuálně zaútočil kněz, aniž by to policie řádně vyšetřila, se po neúspěchu v roce 2021 u Ústavního soudu obrátila na Evropský soud pro lidská práva. Tam uspěla a donutila tím Ústavní soud, aby změnil předchozí názor.

Oběti sexuálního zneužívání v české katolické církvi vyzvali prezidenta Petra Pavla, aby se jich při pondělním setkání s papežem Lvem XIV. ve Vatikánu zastal. Sedm z osmi podepsaných pisatelů otevřeného dopisu zároveň připojilo své osobní příběhy a zkušenosti se sexuálním zneužíváním v církvi. Dopis prezidenta také vyzval, aby nepodepisoval česko-vatikánskou smlouvu.

Veřejným ochráncem práv se může stát soudce, advokát i odborník z veřejné správy. Potvrzuje to letošní kandidátka na ombudsmana, kterou postupně uzavírají Senát, Česká konference rektorů a prezident Petr Pavel. The post Kdo bude chránit práva lidí? O ombudsmana se uchází soudce i advokát appeared first on Česká justice.

Americký prezident Donald Trump nařídil vystoupení USA z Benátské komise Rady Evropy. Komise pro demokracii prostřednictvím práva je jednou z 66 mezinárodních organizací, které se ocitly „na seznamu“. Členství v nich je podle Bílého domu v rozporu se zájmy USA.

Stát nedovolil chlapci ze sedmé třídy podat žalobu kvůli zavřeným školám a nošení roušek za epidemie Covid-19. Podání žaloby jako finančně riskantní a bez šance na úspěch zamítly opatrovnické soudy i kvůli nezaměstnané matce. Po stížnosti do Štrasburku uzavřela vláda s hochem smír. Zaplatí mu 6000 euro a náklady řízení. The post Stát nedovolil sedmákovi podat žalobu. Zaplatí mu 6000 euro za smír appeared first on Česká justice.

Úřad slovenské vlády uvedl, že plně respektuje postup hlavní poradkyně maďarského premiéra Katalin Sziliové, která se obrátila na Evropskou komisi kvůli novele slovenského trestního zákoníku. Novela hrozí až půlročním vězením za zpochybňování takzvaných Benešových dekretů, které po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny.

Hlavní poradkyně maďarského premiéra Viktora Orbána Katalin Sziliová v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové vyzvala Brusel, aby zakročil proti slovenskému zákonu, který se týká poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Novela slovenského trestního zákona umožňuje udělit trest vězení za veřejnou kritiku či popírání Benešových dekretů.

Policie počtvrté odložila případ ženy, kterou podle její výpovědi v letech 2008 a 2009 zneužíval kněz a tehdejší vedoucí její diplomové práce na teologické fakultě v Praze. Policie trvá na tom, že nedošlo ke spáchání trestného činu. České televizi to sdělila mluvčí pražské policie Eva Kropáčová. Vyšetřovatelé se k věci vrátili po zásahu Ústavního soudu (ÚS), podle kterého špatně vyhodnotili důkazy a nedostatečně se zabývali ženinou bezbranností.

Podle dlouhodobých epidemiologických studií splní během života diagnostická kritéria některé duševní poruchy zhruba polovina obyvatel Spojených států. Neznamená to, že by polovina Ameriky běhala po ulicích v blouznění.

Náměstkem ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pro legislativu se stal od začátku tohoto týdne Zdeněk Koudelka za SPD/Trikolora. Od prvního ledna ho doplní Adam Šimice za Motoristy . Ten bude mít na starosti mezinárodní agendu.

Náměstkem ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pro legislativu se stal od začátku tohoto týdne Zdeněk Koudelka za SPD/Trikolora. Od prvního ledna ho doplní Adam Šimice za Motoristy . Ten bude mít na starosti mezinárodní agendu. Tejc to dnes uvedl v podcastu České justice a Ekonomického deníku Perspektivy Česka. The post Tejc potvrdil jako náměstka Zdeňka Koudelku. Kdo další mu bude krýt záda? appeared first on Česká justice.

Nová vláda Andreje Babiše na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt EU. Podle koalice jde o zadní vrátka k povinným kvótám na migranty. Podle bývalého ministra vnitra Rakušana tím vláda naopak odmítla přísnější kontrolu nelegální migrace.

Pět českých obhájců uspělo ve Štrasburku se stížností na neexistující ochranu uchovávání důvěrných informací klienta v trestním spisu. Český stát každému zaplatí 4 000 eur, tedy téměř 100 tisíc korun. Kromě toho Česko zamíří pod dohled Výboru ministrů Rady Evropy až do nápravy situace. Po letech diskusí jde o průlomový rozsudek.

Pětice českých obhájců si stěžuje ve Štrasburku na stát. Advokáti hájili jednoho klienta ve dvou různých věcech. Při domovní prohlídce v prvním případě zajistila policie e-maily, které však použila v druhém případě. Český stát porušil zásadu ochrany komunikace mezi advokátem a klientem, stěžují si obhájci.

Evropský soud pro lidská práva odsoudil Rusko za četná opatření proti organizacím spojeným s opozičním vůdcem Alexejem Navalným, podniknutá s cílem odstranit opozici, uvedla agentura AFP. Moskva odmítá platit pokuty, které má podle štrasburského soudu zaplatit stěžovatelům za porušení úmluvy o lidských právech. The post Úder na srdce ruské opozice. Moskva porušila lidská práva 139krát. Ale nezaplatí appeared first on Česká justice.

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala v pondělí ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala v pondělí ruská média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v Rusku vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Moskevský soud označil skupinu Pussy Riot za extremistickou organizaci a zakázal její činnost na území Ruska, informovala tamní média. Za spolupráci s organizacemi, které úřady zakázaly jako extremistické, hrozí v zemi vězení. Jedna ze zakládajících členek skupiny Naděžda Tolokonnikovová míní, že cílem soudního rozhodnutí je vymazat Pussy Riot z ruského povědomí.

Středové a levicové vlády houfně požadují zpřísnění migrační politiky. Doufají, že tak zastaví nástup populistické krajní pravice. Demokratičtí politici se ale snaží zapůsobit na někoho, kdo jimi pohrdá, přitom ale jsou zklamáním pro své přirozené příznivce. Tato taktika je předem odsouzená k neúspěchu, ve výsledku krajní pravici ještě umete cestičku k moci.

Praha - ředsedkyní KSČM zůstává Kateřina Konečná, delegáti mimořádného sjezdu strany nenavrhli volbu nového vedení. ČTK to sdělil mluvčí KSČM Roman Roun. Konečná dala k dispozici svou funkci po neúspěchu v letošních sněmovních volbách, kde KSČM kandidovala jako součást uskupení Stačilo! Dnešní sjezd, který se konal v Praze, ani nebyl koncipovaný jako volební. Řádný sjezd plánuje KSČM až na květen příštího roku.

Štrasburk zamítl stížnost věřitelské firmy Ravak na nespravedlivé insolvenční řízení s dlužníkem Oleo Chemical. Příbramskému výrobci koupelnového vybavení dlužila firma Oleo Chemical 19 milionů eur (v přepočtu zhruba 460 milionů korun), uvádí Evropský soud pro lidská práva (ESLP). The post Česká firma Ravak se domáhala dlužných stovek milionů. Spor se státem prohrála appeared first on Česká justice.

Na sociálních sítích se šíří video Martiny Bednářové, kandidátka hnutí Stačilo!, že Evropský soud pro lidská práva „uznal Ukrajinu vinnou z masakru v Oděse“ a že „Ukrajinci nahnali asi padesát lidí do budovy, mučili je a upálili“. Tato tvrzení však neodpovídají realitě. Rozsudek, na který se odvoláv

Důvody pro trvání vazby u mladistvých pachatelů obviněných ze zvlášť závažného provinění – například z vraždy – budou soudy povinně přezkoumávat častěji než nyní. Konkrétně každé tři měsíce stejně jako u dospělých. Počítá s tím novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, kterou ve středu projedná vláda.

Ústavní soud uložil pořádkovou pokutu ve výši 25 000 Kč advokátovi, který ve stížnosti podané jménem klienta argumentoval neexistujícími soudními rozhodnutími. Podání vykazovalo typické znaky textu vygenerovaného umělou inteligencí, přičemž advokát si před odesláním správnost citovaných zdrojů neověřil. Tím podle soudu hrubě ztížil postup řízení a zbytečně zatížil justiční aparát ověřováním fiktivních dat. „V ústavní stížnosti argumentoval celkem 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského…

Nejvyšší soud konstatoval, že uložením podmíněného trestu muži ze Siřemi za znásilnění a omezování osobní svobody došlo k porušení zákona. Vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Česko zaplatí 37 000 eur, tedy skoro 900 tisíc korun, příbuzným mladého muže, který zmizel z pokoje Fakultní nemocnice Bulovka. Pacienta našli až za 12 dní mrtvého v areálu nemocnice. Český stát nebyl schopný za 12 let soudů reagovat v souladu s procesními povinnostmi práva na život podle článku 2 Úmluvy, uvedl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně zatím jasné. Vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno.

Praha - Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně v současnosti jasné a vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno. Pokud bude novela využita, zřejmě se takové případy dostanou až k Ústavnímu soudu či dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva, který už dříve judikoval, že ne všechny formy komunismu odůvodňují zásah proti nim ve smyslu evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, sdělil Mareš ČTK.

Pořádkovou pokutu 25 tisíc korun udělil Ústavní soud pražskému advokátovi Pavolu Kehlovi. Trestal za ústavní stížnost, kterou za něj zjevně sepsala umělá inteligence. Ke smůle advokáta jazykový model halucinoval a odkazoval se na celkem 12 neexistujících rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu. Ústavní soud advokáta potrestal za hrubé ztěžování postupu řízení.

Ústavní soud pokutoval advokáta, jenž při psaní stížnosti využil AI a výsledek dostatečně nezkontroloval. Jeho stížnost uváděla neexistující rozsudky, což zdrželo postup soudu.

Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25 tisíc korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost tak odkazovala na neexistující judikaturu.

Ústavní soud vyměřil pořádkovou pokutu 25 000 korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost odkazovala na neexistující judikaturu. Uvedl soud v omyl a zbytečně komplikoval a zdržoval jeho postup, stojí v usnesení, které je dostupné v databázi Ústavního soudu a upozornil na ně web Info.cz.

Brno - Ústavní soud (ÚS) vyměřil pořádkovou pokutu 25.000 korun pražskému advokátovi, jenž při psaní stížnosti využil nástroje generativní umělé inteligence a výsledek dostatečně nezkontroloval. Stížnost odkazovala na neexistující judikaturu. Uvedl soud v omyl a zbytečně komplikoval a zdržoval jeho postup, stojí v usnesení, které je dostupné v databázi ÚS a upozornil na ně web Info.cz.

Program pomáhá romským studentům i žákům lépe se uplatnit ve škole i v budoucím pracovním životě.

Zakladatel společnosti Dignitas Ludwig Minelli, který dlouhá léta propagoval asistované úmrtí, v sobotu podstoupil asistovanou sebevraždu. Podle médií to oznámila švýcarská společnost, jejíž šéf svedl několik právních bitev o možnost dobrovolně ukončit život trpícího člověka. Minelli zemřel několik dní před svými 93. narozeninami.

Jednala jsem v sebeobraně, plácnutí není nic hrozného. A nebyla to vařečka, ale obracečka. S takovou obhajobou vyrukovala žena, kterou úředníci potrestali napomenutím za fyzické trestání jejího osmiletého syna. Žena trest odmítla a spor dovedla až k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten uznal, že takový případ ještě nikdy neřešil.

Ludwig Minelli, bývalý novinář a právník, se řadu let věnoval soudním sporům o prosazování práva na dobrovolné ukončení života. Sám se rozhodl touto cestou odejít ve věku 92 let.

Zakladatel švýcarské organizace Dignitas Ludwig Minelli v sobotu sám podstoupil asistovanou sebevraždu. Učinil tak pár dní před svými 93. narozeninami. V současnosti není známo, kdo po něm vedení organizace převezme.

Než se interrupce v Československu staly legálním a dostupným zdravotním zákrokem, ženy často stály před volbou mezi nechtěným mateřstvím a život ohrožující operací.

V polovině listopadu 2025 uplynulo 18 let od klíčového rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který odhalil diskriminaci romských žáků v českých školách. Navzdory snahám o nápravu přetrvává problém segregace romských žáků ve speciálních školách a třídách, což porušuje rovný přístup ke vzdělání. Česko čelí riziku žaloby od Evropské komise, pokud nedojde k zásadním změnám.