František Bílek

Jaroměřice nad Rokytnou připravují výstavu k letošnímu 90. výročí vzniku Muzea Otakara Březiny, které připomíná život českého literáta, představitele symbolizmu. Výstava bude přístupná od 10. ledna.

Vánoční stromky se rozzáří ve vašich domovech již za pár dní. Společně si užijete chvíle s rodinou i dětské překvapení a radost z nadělených dárků. Aby těšení mohlo být o to větší, připravili jsme galerii z vánočních fotek z časů minulých, které jste nám láskavě poskytli.

Fotbal už zdaleka není jen sport pro chlapy. Na tribunách a lavičkách posedávají fanynky, které ženou své miláčky za úspěchem. Ostatně o půvabné ženě (a následných problémech) byl i jeden díl seriálu Okresní přebor.

Jeden milion korun z darů Karlovarského a Plzeňského kraje rozdělili radní Ústeckého kraje mezi 14 nejvíce zasažených obyvatel Stebna na Podbořansku a Klučku na Žatecku. Tyto obce v létě postihla živelná pohroma, která v nich způsobila rozsáhlé škody na majetku. Kromě peněz z pojistek a sbírek tak zasažení získají i finanční pomoc a podporu od Ústeckého kraje.

Letní výstava přibližuje vnímání umělců

Symbolista ovlivněný secesí, průkopník konceptuálního umění a nevídaných myšlenek. Mimo jiné také sochař a grafik František Bílek, který své výtvarné ideály promítl i do architektury: vlastní vily na Hradčanech.

Do stavení ztraceného v polích na Roudnicku už nefouká, má znovu střechu i okna. Nový vlastník nemovitosti by se měl pustit i do záchrany umělecky hodnotné části domu.

Vilovou čtvrť pod Bechyňskou branou v Táboře občas obohatily zajímavé stavby i v době první republiky. K takovým počinům patří i funkcionalistická vlastní vila architekta Jana Chomutovského a jeho ženy Jožky v Novákově ulici, na dohled od vily Maria od sochaře a architekta Františka Bílka.

Přesně před 130 lety byl položen základní kámen ke stavbě transsibiřské magistrály. Nejdelší železniční trať světa byla od té doby symbolem ruské pýchy i mnohého válečného utrpení. Překonává osm časových pásem, její vagony vydrží letní pařáky i mráz −60 °C. Při cestě z Vladivostoku do Moskvy jde hlava kolem nejen z bezpočtu litrů vypité vodky, ale i ze spousty historek od družných spolucestujících.

Stavitel Petr Parléř se stavbou chrámu svatého Bartoloměje v Kolíně zasloužil o jednu z nejvýznamnějších gotických církevních staveb na našem území. Spolu se zvonicí, Starou školou, kostnicí a zahradami tvoří monumentální areál. Po dvouleté rekonstrukci se na chvíli, než se kvůli pandemii zavřely, představily obnovené památky v září 2020, kdy proběhlo slavnostní otevření.

Tohle jste asi ještě na fotbale neviděli! Mladoboleslavský Laco Takács se rozbíhá k pokutovému kopu, brankář Teplic Jan Čtvrtečka se natahuje po jeho pokusu a už to vypadá, že balon za jeho záda nebude mít šanci projít. Ale ouha! „Kulatý nesmysl" skočí na drnu a končí pod břevnem v síti. Středočechům však ve středu na Stínadlech nepomohl ani tento kuriózní moment, Teplice zvítězily 2:1 a postoupily do semifinále Mol Cupu.

Více než 3000 historických záběrů koní a hřebčínů se podařilo zrestaurovat a digitalizovat na zámku Slatiňany. Velkou část sbírky si můžete prohlédnout na internetu už nyní, zároveň můžete přispět k bližší identifikaci koní a lidí na řadě fotografií.

Zámek ve Slatiňanech chce zmodernizovat hipologické muzeum, která zde bylo otevřeno v roce 1950. Pro expozici bude ale nutné opravit prostory v severním křídle a znovu instalovat podle nového libreta vystavené předměty.

První byla klisnička, která dostala jméno Abanta. Věděli jste, že někteří kladrubáci se rodí tmaví až černí a teprve věkem zbělají do své typické bílé barvy? Tak vznikají kladrubští bělouši, existují ale i kladrubští vraníci – ti nesvětlají. Ale zpět k počasí, které tak zaměstnává silničáře (a v Praze městské strážníky). V Kladrubech totiž po letech vytáhli místo kočárů sáně.

Galerie hlavního města Prahy (GHMP) vydala loni na nákup uměleckých děl více než 13 milionů korun, což je asi o pět milionů korun meziročně víc.

Oválná stavba z keramických tvárnic, cihelných pásků, probarvené omítky je nepřehlédnutelná. Musíte ovšem vystoupat do kopce nad Radotínem. Jednopatrový dům důvěrně zvaný Šnek, jehož půdorys připomíná otevřenou knihu, vám poté nabídne i nádherný výhled do krajiny.

V čele Galerie hlavního města Prahy zůstává Magdalena Juříková. Výběrová komise jí dala přednost před kunsthistorikem Marcelem Fišerem, který vede galerii v Chebu.

Otakar Mrkvička byl známou příbramskou osobností. Do jeho fotoateliéru chodily tisícovky zájemců o portrét. Uplatnění nacházel ale i v dalších uměleckých směrech.

Projděte se venkovní expozicí soch s Galerií hl. m. Prahy.

Hostem podcastu Petra Viziny je končící ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková. Mluví o investorech do umění či nepochopeném géniovi Františku Bílkovi.

Fotbal je zpět. Deník proto zjišťoval, co teď kluby dělají pro své fanoušky. Snaží se nějak nahradit příjmy ze vstupného? Průzkum napříč elitou vás možná překvapí: někde zvoliliautokino, jinde uvažují o figurínách. A zřejmě nejlépe se budou mít v Mladé Boleslavi.

Od pondělí se po dvouměsíční pauze způsobené pandemií nového typu koronaviru návštěvníkům otevře pražská Staroměstská radnice. Do odvolání bude vstupné poloviční. Příští týden se otevře i část prostor Galerie hlavního města Prahy (GHMP) s novými výstavami a také Muzeum hlavního města Prahy. Od příštího týdne se v rámci rozvolňování ochranných opatření budou moci otevřít galerie, muzea a výstavní síně.

Na sklonku minulého roku otevřela Národní galerie Praha ve Veletržním paláci stálou expozici Umění dlouhého století. Zahrnuje umění v období od roku 1796 do roku 1918. První časový údaj je spojen se vznikem Společnosti vlasteneckých přátel umění, která položila základ dnešnímu sbírkovému fondu Národní galerie, druhý se vznikem samostatného Československa.

Josef Mauder se narodil 1. prosince 1854 jako nejmladší ze čtyř dětí v pražské měšťanské rodině krejčího v novoměstském domě čp. 940 (Jindřišská 22 x Růžová 4). Jeho starší bratři Jeroným (*1849) a Karel (*1852) byli zlatníky.

Hřebčín v Kladrubech, který byl letos v červenci zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec.

Křtěn jako Cyrill Mikoláš Bouda (*14. listopadu 1901 v Kladně), za kmotra mu byl sám Mikoláš Aleš.

„Památného 28. října 1918 byl viděn v čele jednoho z oněch spontánních průvodů, které procházely ulicemi Prahy, důstojník ozdobený pentlemi, s tasenou šavlí, na níž se vítězně třepetala československá vlajka. Ten důstojník měl za několik dní narukovat na Slovensko jako komandant pancéřového vlaku. Ale rozstonal se chřipkou a zemřel v pražské vojenské nemocnici v listopadovém dni. Stár 34 let. Byl to malíř Bohumil Kubišta, jehož památka byla v roce 1919 uctěna posmrtnou výstavou a několika články jeho přátel.“