Franz Schubert

Orchestr Musica Florea a renomovaný sbor Collegium 419 společně připravují na duben koncert Jiskra božského génia, který představí romantického skladatele Franze Schuberta jako autora duchovní hudby. Program je součástí koncertního cyklu Musica Florea Bohemia 2026: zazní v něm monumentální Mše Es dur, doplněná o skladby Salve Regina a Magnificat. Duchovní dílo Franze Schuberta poprvé zazní v historicky poučené interpretaci, jak instrumentální, tak vokální. Sólových pěveckých partů se ujmou Tereza Zimková a Sylva Čmugrová (alt), Martin Javorský a Jan Němeček (tenor) a Jaromír Nosek (bas). Program bude uveden pouze jednou: 26. dubna 2026 v kostele U Salvátora na Praze 1 od 19:30 hodin.

Dubnový koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK představil držitele několika cen Grammy a šéfdirigenta mnoha světových orchestrů, Američana Leonarda Slatkina. Ten je zároveň i skladatelskou osobností, takže v Obecním domě uvedl mimo jiné českou premiéru své skladby Schubertiade inspirované hudbou Franze Schuberta.

Pražští symfonikové FOK uvedou 15. a 16. dubna koncert s Josefem Špačkem a Leonardem Slatkinem. Zazní Martinů, Beethoven i česká premiéra

Dva hudební velikáni, jeden výjimečný večer. V kostele sv. Šimona a Judy zazní díla Beethovena a Schuberta v podání špičkových českých interpretů.

Pražští symfonikové uvedou ve dnech 15. a 16. dubna v Obecním domě program, v kterém se dirigent Leonard Slatkin představí také jako autor. Sólistou večerů bude houslista Josef Špaček. Program otevírá Slatkinova skladba Schubertiade, následovaná Koncertem pro housle a orchestr č. 1 od Bohuslava Martinů. V druhé polovině večera zazní Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ od Ludwiga van Beethovena.

V kostele sv. Šimona a Judy vystoupí v úterý 14. dubna Bennewitzovo kvarteto, které společně s kolegy provede Beethovenův septet Es dur a Schubertův Oktet F dur. Koncert se koná v rámci cyklu Komorní hudba FOK.

Jediný večer, jediná šance. V Praze zazní Schubertova duchovní hudba v historicky poučené interpretaci, která odhalí skladatele v nečekaném světle.

Český houslový virtuóz a skladatel, který byl pro svou neuvěřitelnou techniku srovnáván s italským houslovým géniem, se přátelil s Fryderykem Chopinem a Franz Schubert mu věnoval svou Fantazii C dur. Narodil se v obci 26. března 1906 v obci Jince.

Orchestr Musica Florea a sbor Collegium 419 se oba věnují historicky poučené interpretaci. Společně připravují na 26. dubna koncert z díla Franze Schuberta zaměřený na skladatelovu duchovní hudbu, zazní na něm monumentální Mše Es dur, doplněná o skladby Salve Regina a Magnificat. Program Jiskra božského génia zazní pouze jednou, a to v prostorách kostela U Salvátora […]

Orchestr Musica Florea a renomovaný sbor Collegium 419 společně připravují na duben koncert Jiskra božského génia, který představí romantického skladatele Franze Scollegium 419 chuberta jako autora duchovní hudby. Program je součástí koncertního cyklu Musica Florea Bohemia 2026: zazní v něm monumentální Mše Es dur, doplněná o skladby Salve Regina a Magnificat. Duchovní dílo Franze Schuberta poprvé zazní v historicky poučené interpretaci, jak instrumentální, tak vokální. Sólových pěveckých partů se ujmou Tereza Zimková (soprán) a Sylva Čmugrová (alt), Martin Javorský a Jan Němeček (tenor) a Jaromír Nosek (bas). Program bude uveden pouze jednou: 26. dubna 2026 v kostele U Salvátora na Praze 1 od 19:30 hodin. Vstupenky jsou k zakoupení v síti GoOut.cz.

Hned tři muzea jsou věnována životu a tvorbě rakouského hudebního skladatele éry raného romantismu, který proslul především jako mistr písňové tvorby, Franze Schuberta. Najdeme je dle očekávání ve Vídni, ale také – překvapivě – v odlehlé obci na jihu Slovenska. Vypravíme se tam v dalším dílu pořadu Slavná auditoria na Classic Praha.

Zimní cesta je písňový cyklus Franze Schuberta z let 1827-28, psaný pro tenor a klavír. Později byl transponován a stal se součástí repertoáru všech pěveckých oborů. Schubert v něm zhudebnil dvacet čtyři básní Wilhelma Müllera, v nichž osamělý tulák bez lásky, domova a naděje putuje zimní bezútěšnou krajinou.

V rámci cyklu Obrazy a hudba FOK vystoupí 19. března v Anežském klášteře mezzosopranistka Bella Adamova. S klavíristou Michaelem Geesem provede cyklus písní Franze Schuberta Zimní cesta. Na začátku koncertu se koná krátká přednáška k obrazu Adolfa Kosárka: Zimní noc. „I když tohle bude naše první společná Zimní cesta, oba jsme ji již prováděli mnohokrát.

Ve čtvrtek 19. března se v rámci cyklu Obrazy a hudba uskuteční v Klášteře sv. Anežky České koncert, na němž zazní písňový cyklus Franze Schuberta Zimní cesta. Přednese jej mezzosopranistka Bella Adamova za klavírního doprovodu Michaela Geeseho.

„Síla interpretace nespočívá v dokonalosti, ale v odvaze být sám sebou,“ tvrdí pěvkyně Bella Adamova v časopise Classic Headliner. Pro recitál v pražském Anežském klášteře zvolila jeden z nejtěžších písňových cyklů – Zimní cestu Franze Schuberta.

Orchestr Musica Florea, vedený dirigentem Markem Štrynclem, naplánoval pro cyklus Musica Florea Bohemia 2026 sedm programů, které se ponesou od baroka až po romantismus, od komorních koncertů až po novodobou operu.

Hostem pořadu Hudba v miléniu je tento týden mezzosopranistka Bella Adamova, koncertní i operní pěvkyně a vynikající interpretka písňového repertoáru. V březnu bude na českých jevištích zpívat Mahlerovy Písně o mrtvých dětech, Schubertovu Zimní cestu i program There is Home obsahující volnou improvizaci.

V sobotu 7. února vystoupí ve Dvořákově síni Rudolfina přední český klavírista Jan Bartoš. V rámci dalšího koncertu cyklu Světová klavírní tvorba, který pořádá FOK, zahraje díla Ludwiga van Beethovena a Franze Schuberta.

V úterý 27. 1. 2026 uplynulo 270 let od narození Wolfganga Amadea Mozarta (1756 - 1791). „Moji Pražané mi rozumějí!“ Známý, byť nedoložený výrok mistra vídeňského klasicismu. Je ostudou, že Mozart nemá v Praze pořádnou sochu.

Leif Ove Andsnes a Bertrand Chamayou natočili nové společné album se skladbami Franze Schuberta pro čtyřruční klavír.

Darujte předplatné čtyř koncertů ve čtyřech různých sálech, které připravil pro své příznivce FOK. Posluchači navštíví nejen domovskou Smetanovu síň Obecního domu Pražských symfoniků, Dvořákovu síň Rudolfina, Klášter sv. Anežky České i Kostel sv. Šimona a Judy. Od února do června 2026 tam na ně budou čekat hudební zážitky s díly Ludwiga van Beethovena, Franze Schuberta i Wolfganga Amadea Mozarta.

Předvánoční čas doladí v Koncertech bez smokingu též hudba Dmitrije Šostakoviče, Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského, Wolfganga Amadea Mozarta, francouzských impresionistů Debussyho a Ravela, či Projekt pěveckého dua Kchun.

Umělecké partnerství sopranistky Simony Šaturové a klavíristy Marka Kozáka dosáhlo další hudební mety. Po sérii koncertů v Česku i zahraničí spojili síly pro album Nocturno s osmnácti skladbami, které charakterizuje atmosféra večera, útěchy a usínání. Pestrost nahrávky se neprojevuje pouze hudební virtuozitou obou interpretů, ale také širokým spektrem autorů.

Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.

Schubertův Klavírní kvintet A dur cituje známou píseň „Pstruh“.

Hudbě se český hudební skladatel, klavírista a varhaníka Jan Václav Hugo Voříšek věnoval od tří let, v sedmi dokázal půl roku zastupovat nemocného varhaníka v Golčově Jeníkově. Přesto vystudoval práva. Zemřel v pouhých třiceti čtyřech letech 19. listopadu 1825. Od jeho úmrtí je to tedy letos rovných 200 let.

Práci autorky, která zemřela v roce 2021, kritizovali například bývalí ředitelé Národní galerie. Odstraněna však byla i kvůli opakovaným projevům vandalismu.

Praha 1 odvezla kontroverzní sochu, která stála dlouhá léta před Stavovským divadlem. Plastika vypadající jako prázdný plášť od Anny Chromy měla kromě některých příznivců i mnoho kritiků, podle odborníků byla kýčem. Sloužila kolemjdoucím jako záchod nebo noclehárna. O její odstranění usilovalo i Národní divadlo.

Dvě desítky let ředitel cirkusu nutí artisty, aby se naučili zahrát obtížný kvintet Franze Schuberta, přestože amatéři nikdy nemají šanci se to naučit. Inscenací hry Síla zvyku zahajuje sezonu ostravská Komorní scéna Aréna.

Ve středu a čtvrtek 5. a 6. listopadu zahrají Pražští symfonikové s dirigentem Petrem Altrichterem v Obecním domě dvě velké romantické symfonie. V první polovině večera zazní „Nedokončená“ symfonie Franze Schuberta a po přestávce Symfonie č. 2 zvaná „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, ve které vystoupí také Český filharmonický sbor Brno a tři skvělí pěvečtí sólisté: Lada Bočková, Magdaléna Hebousse a Petr Nekoranec.

Koncerty bez smokingu na Classic Praha přinesou na konci října i skladby Franze Schuberta, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka, Gioacchina Rossiniho, Josepfa Haydna či Johannese Brahmse.

Skvostných 16 křídel s 17 dvory. To je Hofburk, okázalý palácový komplex v centru Vídně a do roku 1918 rezidence Habsburků. Počátky Hofburku, česky Dvorního hradu, ale sahají až do 13. století. Málokdo ví, že do tehdejší podoby pevnosti se čtyřmi věžemi ho nechá dostavět král železný a zlatý, tedy Přemysl Otakar II. (1233–1278).

Na přelomu září a října zazní v Koncertech bez smokingu i díla Jana Dismase Zelenky, Bedřicha Smetany, Franze Schuberta, Šimona Brixiho, Petra Iljiče Čejkovského či Michala Nejtka.

Prague Philharmonia zahájí v pondělí 15. září 32. sezonu komorních koncertů. Dramaturgii budou dominovat autoři, kteří se nechali inspirovat lidovou hudbou.

Sólistou večera bude makedonský klavírista Simon Trpčeski.

Korejský sólista Daniel Hamin Go tvoří svým violoncellem most mezi minulostí a současností. A ano, dojde i Schuberta. Závěr patří Debussymu a připomíná, že hudba dokáže být zároveň nadčasová a nečekaná. A co na to říká britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht?

Hudba to za posledních 150 let vzala pěkně hopem. Zatímco před deseti tisíci roky si lidé vyráběli první kostěné píšťalky, dnes se bez hudby neobejdou ani toalety či auta. Než se ale třeba Elvis Presley stal slavným, dělal řidiče kamionu.

Hudba, jak ji známe dnes, má za sebou neuvěřitelně pestrou historii, plnou překvapení a anekdot, které často unikají běžné pozornosti. Zatímco před deseti tisíci roky si lidé vyráběli první kostěné píšťalky, dnes se bez hudby neobejdou ani toalety či auta.

Na svém kontě má mimo jiné 25 klavírních skladeb, 7 mší a nádherné requiem. Dnes si jeho díla připomíná celý svět (byť ho znají hlavně fajnšmekři). Ovšem i když byl Anton Bruckner věřící, jeho osobní záliby se s vírou tak úplně neslučovaly.

Půlkruhový věnec tříd se společným názvem Ring znamená pro Vídeňany nejenom srdeční a citovou záležitost, ale i docela pragmatické rozdělení města na jeho jednotlivé části.

Hudba je univerzální jazyk, který nás provází od nepaměti. Její vývoj v posledních 150 letech je dechberoucí, od kostěných píšťalek po digitální hudbu na dosah ruky. Avšak za záři reflektorů a dokonalými tóny se skrývají příběhy, které by vás možná překvapily.

Na zahajovacím koncertě 4. září v Rudolfinu zazní Saint-Saëns, Mozart, Schubert a Haydn.

Hudba nás provází od nepaměti, formuje naše emoce a doprovází nás na každém kroku. Její historie je plná fascinujících, často neuvěřitelných příběhů, které jdou daleko za notové osnovy a koncertní sály.

V pátek 20. června 2025 rozezněl sál Smetanova domu v Litomyšli klavírní příběh rusko-řecké klavíristky Katiy Skanavi. Večer, sestavený výhradně z romantických děl plných emocí, potvrdil pověst Skanavi jako pianistky s mimořádně vytříbeným citem pro hudební význam a každý tón.

Když v roce 1999 proběhla mezi operními kritiky anketa o nejvýznamnějšího zpěváka století, umístil se Dietrich Fischer-Dieskau na druhém místě, hned za vítězným švédským tenoristou Jussi Bjoerlingem. Tento německý barytonista byl významným propagátorem písňové tvorby, natočil komplet všech písní Franze Schuberta a celkový počet jeho gramofonových nahrávek se šplhá k pěti stovkám.

Oblíbený hudební festival pokračuje i ve druhé polovině května. Kromě koncertů špičkových českých i zahraničních umělců čeká na zájemce také doprovodný program Den s AD, který je v letošním roce poprvé propojen s celostátním projektem ZUŠ Open.

Letošní návštěvnická sezona na zámku v Náměšti nad Oslavou se ponese ve znamení významného výročí – 200 let od úmrtí italského skladatele Antonia Salieriho (1750-1825), jednoho z klíčových představitelů vídeňského hudebního klasicismu.

Druhá polovina května bude v Příbrami a okolí patřit výjimečným hudebním setkáním. Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram pokračuje v plném proudu a nabídne nejen koncerty špičkových českých i zahraničních umělců, ale také oblíbený doprovodný program Den s AD, letos poprvé propojený s celostátním projektem ZUŠ Open.

V 91. sezóně se pod taktovkou nastupujícího šéfdirigenta FOK i dalších, hostujících dirigentů představí řada hvězdných sólistů. Koncerty přinesou díla Maxe Brucha, Franze Schuberta, Felixe Mendelssohna-Barthodyho, Wolfganga Amadea Mozarta, Gustava Mahlera, Dmitrije Šostakoviče i českých mistrů.

Orchestr Prague Philharmonia zahájí 32. sezonu koncertem, jehož sólistou bude makedonský pianista Simon Trpčeski. Zahraje Klavírní koncert č. 5 F dur Egyptský, jehož autorem je Camille Saint-Saëns.

Cyklus Komorní hudba v kostele sv. Šimona a Judy zakončí 6. května Pražští symfonikové pod vedením dirigenta Jiřího Habarta. Zahrají slavnou Lineckou symfonii Wolfganga Amadea Mozarta, Koncert pro hoboj a flétnu Antonia Salieriho, ve kterém se sólově představí členové orchestru Jurij Likin a Hana Knauerová, a předehru Franze Schuberta. Koncert je vyprodán.

Rakouské hlavní město nabízí v každém ročním období neskutečné množství možností, jak trávit volný čas. Na jaře člověka, možná více než kdy jindy, láká navštívit některé z mnoha parků a zahrad.

Přelom března a dubna přinese i komorní díla Zdeňka Fibicha, symfonickou tvorbu Franze Schuberta a Antona Brucknera, koncertantní skladby Roberta Schumanna a Edvarda Hagerupa Griega či jeden z méně známých operních kusů Wolfganga Amadea Mozarta.