Geert Wilders se těšil na vítězství v předčasných nizozemských volbách, které byly vyvolány tím, že přestal podporovat vládu. Místo toho jeho Strana pro svobodu ztratila 11 poslanců a získala stejných 26 křesel jako středové liberální D66, se kterou těsně prohrála. D66 výrazně posílila, dosud měla jen devět poslanců.
Středově-liberální strana D66 získala ve středečních nizozemských parlamentních volbách nejvíce hlasů, napsala dnes nizozemská agentura ANP po sečtení téměř všech hlasů. Předseda strany 38letý Rob Jetten tak má podle agentury Reuters nakročeno k tomu stát se nejmladším premiérem v historii země. Porážku zatím odmítl uznat Geert Wilders, pravicový politik a šéf Strany pro svobodu (PVV), která se podle ANP umístila druhá.
Středově-liberální strana D66 s 16,9 procenta hlasů ovládla středeční nizozemské parlamentní volby. Osmatřicetiletý předseda strany Rob Jetten má podle agentury Reuters šanci stát se vůbec nejmladším premiérem v historii země. Na druhém místě se se 16,7 procenta umístila krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV). Její lídr Geert Wilders zatím odmítl porážku uznat. S D66 po sečtení 99,7 procent hlasů prozatím prohrává o asi 15 tisíc hlasů, vyhrát však již nemůže.
Rob Jetten, bývalý ministr pro klima a od roku 2023 šéf Demokratů 66 (D66), by se podle médií mohl stát novým předsedou nizozemské vlády. Prosazuje jak tradiční sociálně liberální témata, tak i ty kontroverzní, týkající se imigrace a krize bydlení. Získal tím i pravicové voliče. Osmatřicetiletý politik oslovil nizozemce svým optimismem, bojem proti Wildersově Straně pro svobodu i účastí v televizní soutěži.
Po sečtení 99,7 procenta hlasů zvítězila v nizozemských parlamentních volbách strana D66. Porazila tak o zhruba 15 tisíc hlasů protiimigrační stranu PVV pod vedením Geerta Wilderse. Oba subjekty budou mít 26 mandátů.
KOMENTÁŘ / Zatímco v českých parlamentních volbách populističtí nacionalisté triumfovali, Nizozemci je ve středu vykázali do patřičných mezí. Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v&nbs…
V nizozemském parlamentu už skoro 20 let sedí poslanci Strany pro zvířata. Hlavním bodem jejího programu je posílení práv a ochrany zvířat. Od letoška ale strana není osamocená – mezi jejími členy došlo k rozkolu, jejich část založila novou stranu s názvem Mír pro zvířata.
Vládní angažmá krajní pravice v Nizozemsku bude mít patrně krátké trvání. Voliči důvěru podruhé alespoň tentokrát nedávají. Naopak bezprecedentně silný mandát získali progresivní liberálové. Našli Nizozemci recept, jak soupeřit s krajní pravicí?
Jeho láska začala díky virálnímu videu na TikToku, teď má nakročeno do premiérského křesla. Rob Jetten spojuje politiku, lidskost a upřímnost způsobem, který v dnešní Evropě působí téměř revolučně.
Ultrapravicoví radikálové sice mohou slibovat řád, ale když jsou u moci, vzniká většinou chaos. Když se kritik establishmentu stane součástí establishmentu, jeho příběh se rozpadne.
Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 30. října 2025.
/Komentář/ Obrazy z Nizozemských voleb můžou být předzvěstí i pro volby v Česku. Nizozemské volby přinesly překvapivé vítězství liberální strany D66, která jen o pár tisíc hlasů překonala antiimigrační stranu Geerta Wilderse známého svou neonacistickou rétorikou.
Po sečtení téměř 99 procent hlasů předčasných parlamentních voleb získaly shodně 16,7 procenta hlasů středově liberální strana D66 a protiimigrační strana pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Ta ztratila 11 křesel, D66 naopak výrazně posílila. Povolební situaci popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Tomáš Cirhan z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Sčítání hlasů se blíží k dramatickému konci, ve kterém o výsledku rozhodne jen několik hlasů a ukáže, zda je PVV schopná překazit vznik umírněné středové vládní koalice.
Co vyplývá z návrhu ceníku regulované složky energií na příští rok, který dnes představil Energetický regulační úřad? Jak vysvětluje Digitální informační agentura potíže, které opět postihly systém eDokladů? Jak číst výsledky parlamentních voleb v Nizozemsku, v nichž strana krajně pravicového Geerta Wilderse neuspěla tak, jak se ještě nedávno předpokládalo? A přispěla dnešní schůzka Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem k utlumení obchodní války obou zemí?
Po sečtení téměř 99 procent hlasů odevzdaných ve středečních nizozemských parlamentních volbách jsou výsledky protiimigrační Strany pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse a středově-liberální strany D66 shodné. Obě uskupení mají 16,7 procenta.
Po sečtení více než 99 procent hlasů odevzdaných v nizozemských parlamentních volbách zvítězila středově-liberální D66 s těsným náskokem několika tisíc hlasů před protiimigrační Stranou pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve stopadesátičlenné dolní komoře obě strany každá 26 křesel.
Po sečtení téměř 99 procent hlasů odevzdaných ve středečních nizozemských parlamentních volbách jsou výsledky protiimigrační Strany pro svobodu (PVV) pravicového politika Geerta Wilderse a středově-liberální strany D66 shodné - 16,7 procenta. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve 150členné dolní komoře parlamentu každá 26 křesel.
Po sečtení 99 procent hlasů odevzdaných ve středečních nizozemských parlamentních volbách jsou výsledky protiimigrační Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse a středově-liberální strany D66 shodné - 16,7 procenta. Podle aktualizovaných propočtů veřejnoprávní televize NOS budou mít ve 150členné dolní komoře parlamentu každá 26 křesel.
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhá v dnešním hlasování skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově liberální strana D66, informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhá ve středečním hlasování skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Nizozemské parlamentní volby jsou po téměř kompletním sečtení hlasů vyrovnané, pravicová protiimigrační strana Geerta Wilderse i středově-liberální strana Roba Jettena získaly obě 16,7 procenta. Počet křesel tak bude vyrovnaný.
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, píše agentura Reuters. Druhá v dnešním hlasování podle odhadů skončila protiimigrační Strana pro svobodu kraj…
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, píše agentura Reuters. Druhá ve středečním hlasování podle odhadů skončila protiimigrační Strana pro svobodu krajně pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Parlamentní volby v Nizozemsku přinesly překvapení. Podle prvních odhadů Strana pro svobodu, označovaná za pravicově extremistickou, v jejímž čele stojí Geert Wilders, hlasování zřejmě nevyhrála. Prognóza přisuzuje vítězství středově-liberální straně D66, uvádí web týdeníku Focus.
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově-liberální strana D66, informuje agentura Reuters a nizozemská média. Druhá ve středečním hlasování podle odhadů skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) pravicového populisty Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s tímto politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Amsterodam - Šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders dnes přiznal porážku v parlamentních volbách z minulého týdne, což dosud kvůli těsnému výsledku odmítal. Informovala o tom agentura AFP s tím, že těsné volební vítězství otevírá Robu Jettenovi ze středově-liberální strany D66 cestu k premiérskému křeslu.
Vyjadřuje se jako rasista, v kampani využívá rasistické motivy, prosazuje rasistickou politiku, ale rasista to není, jasný pane! V naší i zahraniční politice se rozmohl takový nešvar. Hlasatelé rasistických názorů odmítají, že by snad byli rasisty. Veřejnost a tradiční strany by se však neměly jejich vysvětlováním nechat obalamutit, ale trvat na tom, aby krajní pravice zůstala tam, kde je její místo. Na okraji politického spektra.
Wildersově Straně pro svobodu se podařilo ovlivnit veřejnou debatu v Nizozemsku do té míry, že se v ní normalizovaly některé termíny pocházející z nacistických, popřípadě antisemitských myšlenkových brlohů.
Političtí rivalové kritizují Geerta Wilderse za to, že ve vládě ničeho nedosáhl. „Jeho protiargument, který systematicky používá, je, že jej vnitřně sabotovali,“ říká pro SZ expert, zatímco v Nizozemsku startují předčasné volby.
V Nizozemsku se tuto středu konají parlamentní volby. Podle médií a průzkumů se Nizozemci pravděpodobně přikloní zpět ke středové politice – a to poté, co dvouletý experiment s vládou vedenou krajní pravicí končí v chaosu. Zhruba polovina voličů však stále neví, koho volit.
Po dvou letech Nizozemci ve středu zamíří k volbám. Průzkumy opět vede Strana pro svobodu Geerta Wilderse, který předčasné hlasování vyvolal. Středové strany ale spolupráci s ním odmítají. Druhá může skončit koalice socialistů a zelených nebo křesťanští demokraté.
Nizozemský úřad pro ochranu osobních údajů varoval občany před používáním umělé inteligence (AI) při rozhodování o tom, koho budou volit v následujících parlamentních volbách. Podle zprávy vydané úřadem jsou chatboty nespolehlivé a zjevně zaujaté, píší agentury Reuters a AFP.
Migranti, kterým Nizozemsko odmítlo žádost o azyl, budou ze země deportováni do Ugandy. Zde budou čekat na rozhodnutí, zda je přijme zpět jejich domovský stát. Podobnou dohodu mají s africkou zemí i Spojené státy.
Populistické strany vnáší do politiky neprůhlednost a nestabilitu. Varováním i pro Česko je příklad jednoho z nejúspěšnějších krajně-pravicových lídrů v Evropě Geerta Wilderse, který je ve své straně absolutním vládcem a do značné míry udává kurz nizozemské politiky. V čem se jeho styl podobá vznikajícímu českému kabinetu?
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders v pátek kvůli možné bezpečnostní hrozbě přerušil volební kampaň. Uvedl, že jej nizozemská protiteroristická agentura NCTV varovala, že skupina, která plánovala útoky i na další politiky, včetně belgického premiéra Barta de Wevera, jej jmenovala jako další možný cíl.
Nizozemská vláda zamýšlí zdvojnásobit počet let, které musí cizinec v zemi žít, než bude moci získat občanství. Dosud mohli imigranti požádat o naturalizaci po pěti letech pobytu, ale podle nových pravidel budou muset imigranti žít v Nizozemsku deset let nepřetržitě a být posouzeni jako „plně integrovaní“, než jí bude uděleno občanství.
V řadě zemí včetně Česka sílí politická hnutí prosazující deglobalizaci a návrat k nacionalismu. Odborníci varují, že tyto posuny by mohly světovou ekonomiku destabilizovat stejně, jako ve 30. letech minulého století.
Roční rozpočet institucí EU má být vyšší než vládní rozpočet Polska. V nové Evropské unii bude mít unijní exekutiva také více příjmů, které nezůstanou členským státům, jak tomu bylo doposud. Co ale unie nabízí členům na oplátku?
Nizozemsko zasáhla vražda sedmnáctileté dívky Lisy, která byla pobodána při cestě domů v Amsterdamu. Policie z činu obvinila dvaadvacetiletého muže, žadatele o azyl. Případ vyvolal v zemi velký smutek i politické spory.
Nizozemská vláda nepřijala opatření proti Izraeli. Na protest proti tomu vládu, která je v demisi, opustilo všech pět ministrů ze strany Nová společenská smlouva.
Pád nizozemské vlády vyvolaný rozhodnutím krajně pravicové Strany pro svobodu Geerta Wilderse opustit koalici má širší rozměr. Nizozemský model ukazuje rizika vlády s krajní pravicí, ze kterých se můžou učit i jiné země.
Protestu proti izraelské válce v Pásmu Gazy se účastnilo zhruba 150 000 lidí v Haagu a 110 000 lidí v Bruselu. Nizozemská vláda se zdržela otevřené kritiky Izraele, bývalý premiér mu vyjadřoval podporu.
Největší nizozemská středopravicová strana, Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), jako poslední z předních nizozemských stran odmítla uzavření nové koalice nebo jakoukoliv spolupráci s krajně pravicovým politikem Geertem Wildersem a jeho Stranou pro svobodu (PVV). Ten minulý týden vystoupil z dosavadní koalice, protože ostatní členové nepodpořili jeho protiimigrační plán.
Na sociálních sítích se šíří video, na němž maďarští dopravní policisté zastavili na křižovatce houkající sanitku a místo ní dostala přednost kolona s delegací politiků. Podle maďarského novináře Szabolcse Panyiho se jednalo o Slováky a ve voze, který údajně patřil velvyslanci, mohl prý sedět premiér Robert Fico.
Nizozemští odpůrci migrace vzali zákon do svých rukou a začali svévolně organizovat hraniční kontroly. Učinili tak v době, kdy domácí politická scéna vzrušeně diskutuje o zpřísnění azylové politiky, ale zatím se nedokázala dohodnout.
Německá vláda, ale i nizozemské úřady se vymezily vůči iniciativě některých Nizozemců, kteří se rozhodli vlastními silami zastavovat auta na hranici s Německem a provádět kontroly kvůli migraci. Nizozemské ministerstvo vnitra v reakci na víkendovou událost vyzvalo k dodržování zákonů, německé policejní odbory hovoří o „katastrofálním vývoji“, píše deník Die Welt. Podle Geerta Wilderse, šéf Strany pro svobodu (PVV), to je ale "fantastická iniciativa.“
Na německo-nizozemské hranici se objevily hlídky zastavující auta. Nejde o německou, ani nizozemskou policii. Místní obyvatelé se rozhodli vzít právo do vlastních rukou, informoval německý server Focu…
Nizozemsko bylo kdysi jedním z pilířů evropské stability a posunu k liberálnímu směru. To se změnilo po úspěchu krajně pravicové PVV a nyní čeká po odchodu PVV z vlády turbulentní období.
ANALÝZA / V Nizozemsku se tento týden znovu projevilo, že populisté neumí a vlastně možná ani nechtějí vládnout. Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, který je jakýmsi doyenem západoevropské…
Tento týden v Nizozemsku padla vláda premiéra Dicka Schoofa. Stalo se tak po odchodu protiimigrační Strany pro svobodu. Menšinová vláda dočasně povede zemi do nových voleb. Ty budou 29. října.
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přivítali ve středu ráno při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě nizozemský královský pár - krále Viléma-Alexandra a královnu Máximu. Ti dorazili do Prahy už v úterý večer letadlem, které řídil sám král, v minulosti profesionální pilot nizozemské letecké společnosti KLM.