Hana Marvanová

Po kauze soudce Roberta Fremra se pozornost veřejnosti zaměřila na hned dalšího kandidáta na Ústavní soud, soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona. Nominant prezidenta Petra Pavla vyvolal kritiku některými spornými názory na roli státu při odškodňování poškozených nebo propagací čínské jógy. Simon v rozhovoru pro deník Echo24 přiznává, že měl lépe vědět, jak se bude prezentovat jeho profesní i osobní život, kandidaturu ale prý zatím vzdát nehodlá.

Senátoři z ústavně-právního výboru budou v říjnu řešit kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona. Už nyní mají někteří s prezidentovým favoritem problém, a je tedy zřejmé, že to nebude mít v horní komoře Parlamentu jednoduché.

Náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) na čtvrtečním mimořádném zasedání zastupitelů odmítl jakoukoliv svou úlohu v korupční kauze Dozimetr. Zdůraznil, že má čisté svědomí. Zastupitelé ale diskutovali i o možném střetu zájmů dotýkající se této kauzy.

Soudce Nejvyššího soudu a kandidát na post ústavního soudce Pavel Simon budí kontroverze některými svými rozsudky a nejnověji rovněž zapojením do skupiny cvičení Čchi-kung ve stylu Orel v hnízdě. Cvičení slibuje zlepšení zdraví, zvýšení energie v těle i realizaci duševního potenciálu.

Zrušené verdikty v kauzách H-System i Asanaci. Rozsudky, pod kterými byl podepsán soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, kterého nyní navrhuje prezident Petr Pavel na ústavního soudce, právě Ústavní soud v minulosti zkritizoval. Podle některých senátorů je to jasný důvod, proč musí být plénem zákonodárců odmítnut. Jan Kysela, šéf panelu, který nominanty do ÚS vybírá, jejich postoji nerozumí.

REPORTÁŽ: „Když jsme dostali v Prague City Tourism do správy další pražskou věž – Svatomikulášskou zvonici, zjistili jsme, že zvon svatého Mikuláše je funkční. Začali jsme přemýšlet nad tím, jak ho využijeme,“ popisuje počátek myšlenky vzniku projektu Zvony paměti místopředsedkyně představenstva Prague City Tourism Jana Adamcová.

Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon bude v Senátu vysvětlovat svou roli při odškodnění poškozených klientů v kauze H-System i v dalších případech, které řešil jako soudce Nejvyššího soudu. Některé rozsudky, pod nimiž je podepsán, podle médií posléze kritizoval a zrušil Ústavní soud, což vadí některým senátorům.

Kandidát na ústavního soudce Pavel Simon bude v Senátu vysvětlovat svou roli při odškodnění poškozených klientů v kauze H-System i v dalších případech, které řešil jako soudce Nejvyššího soudu. Některé rozsudky, pod nimiž je podepsán, podle médií posléze kritizoval a zrušil Ústavní soud, což vadí některým senátorům. I předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) vnímá Simona jako problematického kandidáta. Pokud někdo rozhoduje tak, že to musí Ústavní soud rušit, tak nemá co na Ústavním soudu dělat, řekl dnešnímu Právu.

ANALÝZA. Slibované projekty družstevního a spolkového bydlení s garancí radnic váznou. Brzdí je dlouhé stavební řízení, úřední překážky i politické výměny ve vedení měst.

Proti zrušení pražského Muzea paměti XX. století jako zapsaného ústavu se brání historici, odborníci i zástupci veřejnosti. Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr. za Spolu) dnes novinářům řekla, že by změna organizace muzea znamenala ohrožení nezávislosti instituce. Signatáři v otevřeném dopise žádají členy rady a zastupitelstva, aby nedovolili zrušení politické nezávislosti muzea a podpořili stálou expozici v Domě pážat na Hradčanech.

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti…

Místopředseda pražského Vrchního soudu Robert Fremr v pondělí na tiskové konferenci oznámil, že se vzdává své nominace na Ústavní soud s tím, že přiznal, že se mu nepodařilo eliminovat nedůvěru části veřejnosti v souvislosti s jeho předlistopadovou kariérou.

Bouři nevole vyvolalo prohlášení předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho, který se nepřímo zastal kontroverzní nominace soudce Roberta Fremra na Ústavní soud. Šéf NS prohlásil, že předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, což je jeden z „prohřešků“, který teď někteří Fremrovi vytýkají. Angyalossyova slova se ale stala terčem kritiky, když se do něj pustili disidenti, právníci i politici.

Vášně kolem kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra neutichají. Část senátorů neskrývá své rozčarování nad ústavním panelem poradců prezidenta Petra Pavla, který kandidáty navrhuje. Po kauze Roberta Fremra zástupci horní parlamentní komory zřejmě začnou daleko více prověřovat minulost navržených kandidátů, aby se podobný případ neopakoval.

Prezident Petr Pavel požádal o všechny dostupné informace o nominantovi na ústavního soudce Robertu Fremrovi z archivů Prahy a bezpečnostních složek. Rozhodnutí o jmenování ústavním soudcem zveřejní, až se s nimi seznámí. Ve středu to napsal na Twitter.

Byl trestním soudcem před rokem 1989, a je tedy logické, že soudil i případy nelegální emigrace, říkají o Robertu Fremrovi oslovené členky prezidentova konzultačního panelu.

I další lidé ve vysokých patrech justice mohli za minulého režimu nezákonně soudit emigranty, ale to je otázka na historiky, řekla v rozhovoru pro Právo nezávislá senátorka Hana Kordová Marvanová.

Novou ústavní soudkyní v úterý jmenoval prezident Petr Pavel Veroniku Křesťanovou. Nominaci dosavadní místopředsedkyně pražského Městského soudu Senát schválil minulou středu v tajné volbě. Původně měl být jmenován také místopředseda Vrchního soudu v Praze Robert Fremr. Pavel si však chce nejdříve vyjasnit jeho působení v komunistické justici.

O rozsudcích vynesených před revolucí nad lidmi, kteří nelegálně opustili Československo, se hovoří v souvislosti se soudcem Robertem Fremrem.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude studovat působení nominanta na ústavního soudce Roberta Fremra v rámci komunistické justice mezi lety 1982 a 1989. Ústav to uvedl na svém webu.

Prezident Petr Pavel v pondělí uvedl, že prozatím nejmenuje Roberta Fremra, jehož nominaci schválila minulou středu horní komora, ústavním soudcem. Senátoři Hana Kordová Marvanová a Marek Hilšer totiž přišli s novými informacemi, které se týkají Fremrovy předlistopadové minulosti, a prezident je chce prověřit. Kancelář prezidenta republiky by si tedy nyní měla zažádat o přístup do Archivu hlavního města Prahy, kde by souvisejících spisů mělo být přes sto, jak Kordová Marvanová uvedla pro deník FORUM 24.

Kdyby senátoři měli u sebe nové informace o kauzách soudce Roberta Fremra, neprošel by hlasováním v horní komoře, řekla redakci CNN Prima NEWS senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Za sebe má radost, že se prezident Petr Pavel rozhodl pozdržet jmenování Fremra na post ústavního soudce. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů podotkl, že při výběru vhodných kandidátů nejspíše pochybil prezidentův poradní panel. „Chápu, že lidé jsou obecně nepodezřívaví. Uniklo to ale pozornosti a trošku to všem zamotalo hlavu,“ sdělil redakci.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Pavel to řekl novinářům po jednání s končícím předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským a designovaným předsedou Josefem Baxou. Fremr prezidentovo rozhodnutí respektuje.

Prezident Petr Pavel řekl novinářům během návštěvy Brna, že si jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem ještě rozmyslí. Na základě nových informací chce prověřit Fremrovo působení před listopadem 198…

Sporného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra prezident jmenovat nemusí, řekl Novinkám ústavní soudce Marek Antoš. Vysvětlil to tím, že tak může učinit v případě, kdy by vyšly najevo závažné informace, které by změnily jeho původní rozhodnutí. Reagoval tím na dotaz v souvislosti s dopisem, který dostal prezident Petr Pavel od senátorů Marka Hilšera a Hany Marvanové.

Jmenování Roberta Fremra členem Ústavního soudu se komplikuje. Objevily se nové informace o jeho minulosti.

Ohledně Roberta Fremra se po jeho schválení Senátem na ústavního soudce objevil další problém. Během výběru nových členů Ústavního soudu doposud bylo poukazováno na kauzu Olšanských hřbitovů, na níž se podílela StB. Podle historiků ale v 80. letech odsoudil také přes sto lidí za emigraci. „Bylo nám to zamlčeno, je to naprosto nepřijatelné,“ říká senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Podle ní by dnes Senát Fremra už neschválil.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Bývalý prezident Miloš Zeman pro ŽivotvČesku.cz minulý týden připomněl s důrazem v hlase, že odmítl Fremra navrhnout na funkci ústavního soudce, a to zejména kvůli tomu, že jeho osoba je spojena s řadou kontroverzních kroků.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Uvedl to v neděli server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, napsal Hilšer na sociální síti Twitter.

Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si senátoři Hilšer a Marvanová vykládají jako účast na politické kauze

Přítomnost Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, neříkal senátorům pravdu, napsali prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Marvanová. Uvedli, že odsoudil stovku lidí za emigraci, i když v Senátu tvrdil, že nikoho nikdy neodsoudil z politických důvodů.

Přítomnost místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná, napsali v osobním dopisu prezidentu Petru Pavlovi senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová. Uvedli, že Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba senátoři vykládají jako účast na politické kauze. Uvedl to dnes server Echo24. Fremr by neměl být jmenován, napsal Hilšer na sociální síti X, dříve twitteru.

Senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová napsali prezidentu Petru Pavlovi osobní dopis, ve kterém ho uvědomili o nových zjištěních ohledně minulosti kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Fremr podle historických záznamů odsoudil mezi lety 1983 a 1985 více než 100 osob za emigraci, což si oba státníci vykládají jako účast na politické kauze. Podle obou je jeho přítomnost na Ústavním soudě ve světle těchto zjištění nevhodná. Fremr přitom podle Marvanové není zdaleka jediný, který…

Někteří senátoři stále nevydýchali hlasování o kandidátovi na post ústavního soudce Roberta Fremra. Jeho osoba budí kontroverze kvůli působení v předlistopadové KSČ a také kvůli zpolitizovanému soudnímu procesu Olšanských hřbitovů. Především senátoři z klubu ODS a TOP 09 neskrývají překvapení, že Fremr získal nadpoloviční počet hlasů. Ostře se do soudce opřel dlouholetý člen horní parlamentní komory Tomáš Jirsa (ODS), který vidí za jeho zvolením pokrytectví ostatních politických stran.

Nejsme zpravodajci, abychom věděli o všech kostlivcích, které kandidáti na ústavní soudce mohou ve skříni mít, reaguje poradce prezidenta Jan Kysela na výtky, že se senátoři o kauze Roberta Fremra měli dozvědět dřív.

Senát schválil přísnější novelu zákona o střetu zájmů, která zakáže vrcholným politikům vlastnit noviny, televizní stanice a rozhlasové kanály. Zároveň vyzval vládu, ať připraví zákon o online médiích. „Senát žádá vládu, aby se zabývala otázkou definice online médií, která doposud není dostatečně upravena v právním řádu ČR, a předložila návrh zákona, který by tuto problematiku podrobněji definoval,“ stojí v usnesení, které jménem Stálé komise pro dohled nad veřejnými prostředky přečetl senátor…

Čtyři hodiny trvala včera v Senátu diskuse o kandidátovi na soudce Ústavního soudu Robertu Fremrovi. Senátorka Hana Marvanová Kordová ji označila za antickou tragédii. Senátoři debatovali, zda Fremr porušil zásadu in dubio reo. Skoro 90% diskuse bylo vedeno o důkazní situaci ve 36 let starém případu „Olšanské hřbitovy“, který Fremr soudil.

Jen poslední hodiny před hlasováním Senátu o nových ústavních soudcích vyplouvají na povrch další detaily o kandidatuře někdejšího komunistického soudce Roberta Fremra. Ten je některými kritizován za podíl na podle všeho zpolizitovaném soudním procesu a také za přístup k politice Izraele a Spojených států. Nominanta prezidenta Petra Pavla ve středu čeká těžké hlasování senátorů, proslýchá se ale také, že Fremr sám odstoupí, zatímco Pražský hrad uvedl, že celou věc vyhodnocuje.

Senátní ústavně-právní výbor ve středu doporučil horní komoře odmítnout ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy. Zároveň přijal usnesení, že je dokument "ideologickým". Po jednání výboru o tom na twitt…

Hana Kordová Marvanová se stylizovala do role neohrožené protikorupční bojovnice s vysokým morálním kreditem. Kverulant.org má za to, že skutečnost je ale poněkud jiná. Kverulant.org odhalil tři případy, kdy někdejší radní za STAN Hana Marvanová hlasovala ve prospěch sponzora STANU a nenahlásila, že je v konfliktu zájmů, jak jí to ukládal zákon. Kverulant podal oznámení o spáchání přestupku, ale to bylo zastaveno. Prý skutek, o němž se vedlo řízení, není přestupkem. Kverulant se s nepotrestáním zjevného porušení zákona odmítl smířit a proti zastavení vyšetřování podal stížnost. Opět marně. Kverulant tak již vyčerpal všechny legální možnosti, jak dosáhnout potrestání za porušení zákona. Hana Marvanová tak vyvázla bez trestu.

Poslanecká sněmovna by mohla začít projednávat vládní balíček na konsolidaci veřejných financí v úterý 11. července. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to řekl předseda poslaneckého klubu vládních občanských demokratů Marek Benda. Představitelé opozičních hnutí ANO a Svoboda a přímá demokracie (SPD) v pořadu avizovali dlouhé jednání poslanců, k obsahu návrhu jsou kritičtí.

Schylovalo se ke změně, díky které by obce nebyly motivované povolovat herní automaty. Ministerstvo financí ale couvlo. Zatímco Svaz měst a obcí je spokojený, odpůrci změny hovoří o úspěchu hazardní lobby.

Hana Kordová Marvanová se stylizovala do role neohrožené protikorupční bojovnice s vysokým morálním kreditem. Kverulant.org má za to, že skutečnost je ale poněkud jiná.  Kverulant odhalil tři případy, kdy někdejší radní za STAN Hana Marvanová hlasovala ve prospěch sponzora STANU a nenahlásila že je v konfliktu zájmů, jak jí to ukládá zákon. Kverulant podal oznámení o spáchání přestupku, ale to bylo zastaveno. Prý skutek, o němž se vedlo řízení, není přestupkem. Kverulant se s nepotrestáním zjevného porušení zákona odmítá smířit a proti zastavení vyšetřování podal stížnost.

Senát se vyděsil zmatků kolem navržených ústavních soudců. Všichni prošli bez zaváhání.

Prezident Petr Pavel ve středu míří za senátory, aby před nimi hájil své kandidáty na ústavní soudce. Senát se totiž na jeho nominacích neshodl. Zatímco ústavně-právní výbor z většiny kandidáty odmítl, výbor pro lidská práva byl smířlivější, vše tak záleží na hlasování celé horní komory. Některým senátorům vadí to, že s nimi Pavel svůj výběr nekonzultoval. Podle politologů teď tak probíhá něco, co by šlo nazvat „vykolíkovávání hřiště“. Výběr nových ústavních soudců je přitom zásadní, protože je…

Prezident Petr Pavel zažil svou první větší politickou porážku, když mu Ústavně-právní výbor Senátu nedoporučil hned dva ze tří kandidátů na nové ústavní soudce. Uspěl jen Jan Wintr z pražské právnické fakulty, zatímco bývalá šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová i někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa nedostali v tajném hlasování dostatek hlasů. Hlava státu tak ve středu míří do horní komory přesvědčovat senátory o svém rozhodnutí. Podle místopředsedkyně výboru Hany Kordové…

Pražský dopravní podnik (DPP) čeká první audit zaměřený na smlouvy se společností Xanthus Servisní. Ta čelila kritice mj. kvůli předraženým obrazovkám infosystému, které DPP nakoupil na zastávky a do stanic metra. Audit bude prověřovat i další zakázky s touto společností, za které podnik zaplatil mezi lety 2019 a 2022 na 160 milionů korun.

Exekutoři se od státu dočkají paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení tzv. bezvýsledných exekucí, potvrdila ve středu vláda. Rozpočet by to ale mělo stát 1,2 miliardy korun. To kritizuje například senátorka za Spolu Hana Marvanová, podle níž je takový výdaj v době, kdy se hledají úspory, neskutečný. Suma, kterou tak bude muset zřejmě vyplatit, se nelíbí ani ministerstvu financí.

Hana Kordová Marvanová se stylizovala do role neohrožené protikorupční bojovnice, která proti rozkrádání magistrátu bojuje už dávno. Skutečnost je ale poněkud jiná. Kverulant odhalil tři případy, kdy radní za STAN Hana Marvanová hlasovala ve prospěch sponzora STANU a nenahlásila že je v konfliktu zájmů, jak jí to ukládá zákon. Proto Kverulant podal na pražský magistrát oznámení o spáchání přestupku. Pražský magistrát však sám věc vyšetřovat nemůže a proto na podzim 2022 požádal Ministerstvo spravedlnosti o stanovení dalšího postupu. To rozhodlo, že přestupek projedná Městský úřad Český Brod. Nyní se Kverulant znovu ptá, jak vyšetřování pokročilo.

Senát ve středu večer projednával změnu zákona o ochraně veřejného zdraví. Novela nakonec putuje zpět do Sněmovny vybavena řadou pozměňovacích návrhů, které senátoři schválili. Patří mezi ně rozšíření věkového rozpětí pro některé typy očkování. Neuspěl naopak pozměňovací návrh, aby hygienici kontrolovali dodržování hlukových limitů u venkovních hudebních produkcí.

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut jednotného environmentálního stanoviska (JES). Zavede ho nový zákon, který včera schválil Senát. Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Pražský magistrát obnoví činnost pracovní skupiny založené v minulém volebním období, která má řešit otázku hluku z koncertů v areálu bývalých ledáren v Braníku, schválili to městští zastupitelé.

Pražský magistrát zatím nevypsal tendr na zpracování auditů týkajících se kauzy Dozimetr, jejichž provedení zastupitelé schválili už před osmi měsíci, loni v červnu. Hotovou má Praha zatím dokumentaci k veřejné zakázce na první část auditu pražského dopravního podniku (DPP), který se bude týkat uzavřených smluv se společností Xanthus Servisní. Ta čelila kritice mj. kvůli předraženému nákupu obrazovek.

Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.

Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.

Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit zhruba o 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun.