Havraníky

Pohozené kapesníky a vlhčené ubrousky. S vizuálním i ekologickým nešvarem se momentálně potýkají správu Národního parku v Podyjí. Návštěvníci během své návštěvy zanechávají odpad, který se v suchém období rozkládá i měsíce.

Parkem, který patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, ročně projde přes půl milionu turistů. A právě s rostoucí návštěvností se pojí nepříjemný fenomén, na…

Žatecko, Mostecko – Na hlavním silničním tahu ze Žatce do Mostu začnou po neděli dopravní omezení. Jedno se bude týkat

Při obnově biotopů v Národním parku Podyjí nespoléháme jen na tradiční způsoby péče o krajinu, jako je sečení travních porostů nebo pastva, ale využíváme i méně běžné techniky. V posledních letech se stále více věnujeme sběru a výsevu semen trav a bylin místní provenience. Vhodnou příležitostí ke zvýšenému úsilí v této oblasti se stal projekt "Obnova druhově bohatých travních porostů na místech bývalých akátin v NP Podyjí pomocí regionálních směsí osiv", který je realizován s finanční podporou projektu BESTbelt Evropské unie.

Zahlédli jste užovku stromovou? Vyfoťte ji a zapojte se do jejího mapování.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity vedou mezinárodní projekt, který má najít rovnováhu mezi rostoucím zájmem o cykloturistiku v Národním parku Podyjí a ochranou přírody. Výsledkem mají být konkrétní opatření a strategie řízení cykloturistiky v národním parku. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.

Užovka stromová byla v Podyjí po desetiletí známá především ze skal, kamenných zídek a lesostepí. V posledních letech však přibývá nálezů v blízkosti lidských obydlí. Mění se způsob využívání prostředí?

Noční motýl bourovec trnkový patří podle Červeného seznamu bezobratlých mezi nejohroženější druhy motýlů v České republice především proto, že se v krajině přestalo tradičně hospodařit.

V národním parku Podyjí je kvůli suchu zvýšené riziko požárů, platí zákaz rozdělávání ohňů a kouření v lese. V terénu je v této souvislosti…

V národním parku Podyjí je kvůli suchu zvýšené riziko požárů, platí zákaz rozdělávání ohňů a kouření v lese. V terénu je v této souvislosti více strážců přírody. Správa parku o tom dnes informovala na sociální síti. O víkendu Česko čekají horké dny, na jihu Moravy meteorologové na neděli předpovídají až 40 stupňů Celsia.

V národním parku Podyjí je kvůli suchu zvýšené riziko požárů, platí zákaz rozdělávání ohňů a kouření v lese. V terénu je v této souvislosti více strážců přírody. Správa parku o tom dnes informovala na sociální síti. O víkendu Česko čekají horké dny, na jihu Moravy meteorologové na neděli předpovídají až 40 stupňů Celsia. „Vzhledem k aktuálnímu suchu a vysokým teplotám výrazně roste riziko vzniku požárů na území národního parku. Prosíme všechny návštěvníky o maximální opatrnost a dodržování pravidel,“ uvedla správa parku. Lidé mají chodit pouze po značených cestách. Platí přísný zákaz rozdělávání ohňů a kouření v lese. Správa současně zvyšuje dohled v terénu. Upozornila na to, že porušení pravidel může být přísně potrestáno. Pokud lidé zaznamenají kouř nebo požár, mají volat hasiče na čísle 112 nebo 150. Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví. Brno 26. června

Lepší časy čekají dvě kolonie syslů obecných, jejichž domovem je Národní park Podyjí na Znojemsku. Ochranáři se rozhodli, že kvůli nim budou důkladněji sekat louky mezi obcí Havraníky a moravsko-rakouskou hranicí, aby se počty tamních syslů zvýšily ze současných desítek na stovky. Dobře udržovaný trávník potřebují tito roztomilí hlodavci k životu.

Kam v létě v Česku bez davů? Bílé Karpaty, České středohoří a Podyjí nabízejí klid, přírodu, wellness i pomalejší cestování.

Technika, Dopravní systémy

Správa národního parku Podyjí chce podpořit návrat kriticky ohroženého sysla obecného do stepní krajiny v okolí Havraníků a Hnanic na Znojemsku. Připravuje obnovu vhodných lokalit i podmínek, které umožní propojení jednotlivých kolonií. Správa o tom informovala na webu.

V Národním parku Podyjí u Havraníků na Znojemsku osiřely obě pastviny, které byly domovem šesti hřebců divokých koní. Odjeli totiž za klisnami. Kvůli podpoře nového chovu část z nich chovatelé odvezli do Novohradských hor a část na Vysočinu. Pastviny se stanou za několik týdnů domovem dalších divokých koní. Letos je to již deset let, co spásají Podyjí.

Dvě pastviny divokých koní u Havraníků v národním parku Podyjí jsou nyní prázdné, ochranáři koně přesunuli na jiná místa v ČR pro založení nových stád. Koně se na Havraníky ale brzy vrátí, přestěhují se tam z třetí podyjské pastviny na bývalé Mašovické střelnici. Správa národního parku o tom informovala na svém webu. Lokality v Podyjí začali divocí koně z anglického Exmooru spásat v roce 2018.

Jakmile se zlepší počasí a zamračené dny vystřídají ty slunečné, se zajímavými akcemi se doslova roztrhne pytel. A nejinak je tomu na vinicích! Vinaři od Mikulova až po Roudnici zvou do otevřených sklepů, na slavnosti vína i na degustace v různých prostředích. Chcete si vychutnat špičková moravská i česká vína nebo gastronomické speciality jinak, než jste zvyklí? Odvázat se u cimbálové muziky a nasát jedinečnou atmosféru historických míst? V červnu bude rozhodně z čeho vybírat!

Pastviny exmoorských koní u Havraníků jsou v těchto dnech prázdné. Hřebci, kteří v Podyjí v posledních letech pomáhali s údržbou cenných přírodních lokalit, se během května přesunuli do dalších míst po České republice, kde postupně zakládají nová stáda.

Přesně před rokem se exmoorští koně přestěhovali na novou pastvinu u obce Havraníky na Znojemsku. Tam spásají trávu a další rostliny v lese a pomáhají tak ochranářům udržovat tamní porosty. Lidé se o tom mohli dozvědět na sobotní komentované procházce národním parkem.

V Podyjí opět hnízdí majestátní dravci. Orli mořští se vrátili do oblíbeného revíru 13/1, kde před dvěma lety úspěšně odchovali mladé. Rybáři proto mají až do konce června utrum. Pokud by opeřence někdo vyrušil, mohli by hnízdo nebo případná ptáčata opustit.

Nastává ideální čas vyrazit mezi vinice, do otevřených sklepů a na vinné festivaly. Vždyť v dubnu už má sluníčko sílu, víno chutná svěže a atmosféra akcí láká k setkávání i objevování nových chutí. Připravili jsme pro vás výběr vinařských akcí, které stojí za návštěvu. Ať už máte rádi posezení s vinaři, putování mezi sklepy nebo tradiční košty, jistě najdete tu správnou příležitost, jak si užít den (nebo víkend) s vínem.

Řízené vypalování Správy NP Podyjí, které proběhlo u Hnanic a Havraníků počátkem března, vyvolalo na sociálních sítích značně rozporuplné reakce. Je až s podivem, jaké nepochopení ze strany veřejnosti naše práce občas přináší. Na druhou stranu je přirozené, že lidem při spatření ohně v přísně chráněné přírodě vyvstanou na mysli velké otazníky. S řízeným vypalováním se totiž běžně nesetkáte. Asi největší obavu má běžný laik o život drobných tvorů. Spousta kritiky a obav vzniká z pouhé neznalosti. Zatímco laici pláčou, entomologové i botanici jsou nadšeni. Kdo se chce nad problematikou ohně více zamyslet, ať si přečte následující řádky, kde jsme vybrali a pokusili se osvětlit několik nejvýraznějších mýtů a otázek ohledně řízeného vypalování.

V národním parku Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů. Ohniska jsou především ve východní části parku, lze ho ale najít po celé rezervaci. Zasažená plocha je asi 150 hektarů, řekl ČTK vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny správy parku Zdeněk Mačát. Invazní druhy patří podle odborníků k největším hrozbám pro biodiverzitu v Česku i ve světě. Mezi nejproblematičtější dřeviny se řadí právě trnovník akát, původem ze Severní Ameriky. V Evropě se akát masivně rozšířil v minulém století.

V národním parku Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů. Ohniska jsou především ve východní části parku, lze ho ale najít po celé rezervaci. Zasažená plocha je asi 150 hektarů, potvrdil vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny správy parku Zdeněk Mačát.

Invazní akát dál trápí Národní park Podyjí. Přestože s jeho likvidací bojují ochranáři už desítky let, na území stále rostou tisíce stromů a zabírají asi 150 hektarů. Dřevina přitom zásadně ničí místní přírodu a vytlačuje původní druhy.

Pracovníci národního parku Podyjí ve spolupráci s Pozemkovým spolkem Hády zlikvidovali velkou černou skládku nedaleko Havraníků na Znojemsku. Včetně znečištěného podloží z ní odvezli 115 tun materiálu, především zbytků podrážek, které tam před rokem 1989 uložil státní podnik Gala. ČTK to řekl vedoucí oddělení terénní služby správy parku Petr Lazárek.

Jsou návštěvy, na které se člověk těší. A jsou návštěvy, na které se těší tolik, že je chodí vyhlížet před dům. Právě tak to vypadalo na Správě KRNAP, když se ohlásil Tomáš Rothröckl. Tomáš byl člověk, pro kterého by se jeden rozkrájel. Paradoxně i proto, že to u něj úplně nešlo. Co Tomáše totiž charakterizovalo nejvíc, byla jeho skromnost. Nikdy nechtěl obtěžovat zvláštními požadavky. Jeho automobil připomínal spíš dobře vybavenou domácnost než dopravní prostředek – byl připraven postarat se o sebe v terénu za každých okolností. Jako správný ochranář ze staré školy.

Ochranáři zlikvidovali černou skládku z nevyužitých podrážek od bot, která již za socialismu vznikla na Havranickém vřesovišti v dnešním Národním parku Podyjí na Znojemsku. Šlo o 115 tun odpadu. Haldy po roce 1989 pohltila krajina. Skládku následně náhodou našli ochranáři, a to při likvidaci náletových dřevin.

Nedaleko Havraníků na Znojemsku zmizela rozsáhlá černá skládka z dob před rokem 1989. Pracovníci národního parku Podyjí odtud odvezli asi 115 tun odpadu, hlavně zbytků podrážek ze státního podniku Gala. Místo nyní čeká vysetí původních trav a bylin.

Pracovníci národního parku Podyjí ve spolupráci s Pozemkovým spolkem Hády zlikvidovali velkou černou skládku nedaleko Havraníků na Znojemsku. Včetně znečištěného podloží z ní odvezli 115 tun materiálu, především zbytků podrážek, které tam před rokem 1989 uložil státní podnik Gala, řekl vedoucí oddělení terénní služby správy parku Petr Lazárek.