Havraníky

Nastává ideální čas vyrazit mezi vinice, do otevřených sklepů a na vinné festivaly. Vždyť v dubnu už má sluníčko sílu, víno chutná svěže a atmosféra akcí láká k setkávání i objevování nových chutí. Připravili jsme pro vás výběr vinařských akcí, které stojí za návštěvu. Ať už máte rádi posezení s vinaři, putování mezi sklepy nebo tradiční košty, jistě najdete tu správnou příležitost, jak si užít den (nebo víkend) s vínem.

Řízené vypalování Správy NP Podyjí, které proběhlo u Hnanic a Havraníků počátkem března, vyvolalo na sociálních sítích značně rozporuplné reakce. Je až s podivem, jaké nepochopení ze strany veřejnosti naše práce občas přináší. Na druhou stranu je přirozené, že lidem při spatření ohně v přísně chráněné přírodě vyvstanou na mysli velké otazníky. S řízeným vypalováním se totiž běžně nesetkáte. Asi největší obavu má běžný laik o život drobných tvorů. Spousta kritiky a obav vzniká z pouhé neznalosti. Zatímco laici pláčou, entomologové i botanici jsou nadšeni. Kdo se chce nad problematikou ohně více zamyslet, ať si přečte následující řádky, kde jsme vybrali a pokusili se osvětlit několik nejvýraznějších mýtů a otázek ohledně řízeného vypalování.

V národním parku Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů. Ohniska jsou především ve východní části parku, lze ho ale najít po celé rezervaci. Zasažená plocha je asi 150 hektarů, řekl ČTK vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny správy parku Zdeněk Mačát. Invazní druhy patří podle odborníků k největším hrozbám pro biodiverzitu v Česku i ve světě. Mezi nejproblematičtější dřeviny se řadí právě trnovník akát, původem ze Severní Ameriky. V Evropě se akát masivně rozšířil v minulém století.

V národním parku Podyjí léta bojují s invazním akátem, rostou ho tam ale stále tisíce kusů. Ohniska jsou především ve východní části parku, lze ho ale najít po celé rezervaci. Zasažená plocha je asi 150 hektarů, potvrdil vedoucí odboru ochrany přírody a krajiny správy parku Zdeněk Mačát.

Invazní akát dál trápí Národní park Podyjí. Přestože s jeho likvidací bojují ochranáři už desítky let, na území stále rostou tisíce stromů a zabírají asi 150 hektarů. Dřevina přitom zásadně ničí místní přírodu a vytlačuje původní druhy.

Pracovníci národního parku Podyjí ve spolupráci s Pozemkovým spolkem Hády zlikvidovali velkou černou skládku nedaleko Havraníků na Znojemsku. Včetně znečištěného podloží z ní odvezli 115 tun materiálu, především zbytků podrážek, které tam před rokem 1989 uložil státní podnik Gala. ČTK to řekl vedoucí oddělení terénní služby správy parku Petr Lazárek.

Jsou návštěvy, na které se člověk těší. A jsou návštěvy, na které se těší tolik, že je chodí vyhlížet před dům. Právě tak to vypadalo na Správě KRNAP, když se ohlásil Tomáš Rothröckl. Tomáš byl člověk, pro kterého by se jeden rozkrájel. Paradoxně i proto, že to u něj úplně nešlo. Co Tomáše totiž charakterizovalo nejvíc, byla jeho skromnost. Nikdy nechtěl obtěžovat zvláštními požadavky. Jeho automobil připomínal spíš dobře vybavenou domácnost než dopravní prostředek – byl připraven postarat se o sebe v terénu za každých okolností. Jako správný ochranář ze staré školy.

Ochranáři zlikvidovali černou skládku z nevyužitých podrážek od bot, která již za socialismu vznikla na Havranickém vřesovišti v dnešním Národním parku Podyjí na Znojemsku. Šlo o 115 tun odpadu. Haldy po roce 1989 pohltila krajina. Skládku následně náhodou našli ochranáři, a to při likvidaci náletových dřevin.

Nedaleko Havraníků na Znojemsku zmizela rozsáhlá černá skládka z dob před rokem 1989. Pracovníci národního parku Podyjí odtud odvezli asi 115 tun odpadu, hlavně zbytků podrážek ze státního podniku Gala. Místo nyní čeká vysetí původních trav a bylin.

Pracovníci národního parku Podyjí ve spolupráci s Pozemkovým spolkem Hády zlikvidovali velkou černou skládku nedaleko Havraníků na Znojemsku. Včetně znečištěného podloží z ní odvezli 115 tun materiálu, především zbytků podrážek, které tam před rokem 1989 uložil státní podnik Gala, řekl vedoucí oddělení terénní služby správy parku Petr Lazárek.