Helena Havlíková

Rada Českého rozhlasu na svém středečním veřejném zasedání přerušila projednávání návrhu Memoranda o způsobu naplňování veřejné služby pro roky 2026 až 2030. Učinila tak poté, co zástupci online vydavatelů vznesli připomínky k některým bodům dokumentu a požádali o prostor pro další jednání. Naopak Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) jednání s Českým rozhlasem kritizovala, na zasedání Rady se nedostavila a vyzvala ministra kultury k moderování další debaty. Memorandum je novým…

Operní soubor Moravského divadla Olomouc zahájil sezonu inscenací Tosky Giacoma Pucciniho. V hudebním nastudování Zsolta Hamara a režii Daniely Špinar zůstal zachován tradiční výklad hlavních témat, avšak v minimalistické scénografii s moderním svícením a několika odvážnými zásahy, které vedly k neobvyklému vyústění.

Čtvrtstoletí práce agentury Nachtigall Artists, které proměnilo Prahu v zastávku světových operních hvězd, oslavila Alena Kunertová galakoncertem ve Smetanově síni. Na pódiu se sešli Pretty Yende, Emily D’Angelo, Petr Nekoranec, Adolfo Corrado a George Petean, aby spolu s Prague Philharmonia pod taktovkou Giacoma Sagripantiho rozzářili večer plný „operních prskavek“. Výroční koncert se ale nestal jen přehlídkou slavných árií, nýbrž i připomenutím role agentury Nachtigall Artists – objevovat talenty, spojovat generace a udržovat Prahu na mapě světového hudebního života.

Čtvrtstoletí práce agentury Nachtigall Artists, které proměnilo Prahu v zastávku světových operních hvězd, oslavila Alena Kunertová galakoncertem ve Smetanově síni.

K oslavě svých pětadvacátých narozenin si orchestr Berg nadělil inscenaci hudebně-divadelní kompozice s názvem Předřeč šelmy. Koncept a hudbu pro čtveřici vokalistek a pětičlenný ansámbl vytvořil Petr Hora na libreto, které napsal společně s režisérem inscenace Jiřím Adámkem Austerlitzem. Ten do inscenace zapojil svůj voicebandový soubor Boca Loca Lab. Premiéra se konala 8. září 2025 v Divadle Alfred ve dvoře.

Šárecké údolí se za dvě desetiletí znovuobnovených produkcí v prostoru někdejšího přírodního amfiteátru stalo místem, kde opera oslovuje i ty, kteří by jinak do divadla nezavítali. Letošní Libuše s Eliškou Weissovou v titulní roli, zvolená k 105. výročí Prahy 6 a zároveň jako jubilejní dvacáté představení opět přinesla jedinečný zážitek z propojení mýtu a historie s přírodní kulisou, která dává Smetanovu dílu novou intenzitu.

Součástí programu letošního wagnerovského festivalu v německém Bayreuthu byla loňská nová inscenace Tristana a Isoldy v hudebním nastudování Semjona Byčkova a režii Thorleifura Örn Arnarssona. Místo obvyklých režijních výstřelků posledních let se dostala do popředí síla hudby.

Novou inscenací na letošním wagnerovském festivalu v německém Bayreuthu byli Mistři pěvci norimberští v hudebním nastudování Daniela Gattiho a režii Matthiase Davidse. Německé publikum se bavilo. Čím vlastně? Mettigelem na Mitbringparty, nafukovací krávou, estrádním kýčem jak z enderácké televize nebo fraškou na hranici trapnosti?

Opera Národního divadla uvedla 7. června 2025 ve Státní opeře premiéru u nás dosud neuvedené opery Ariberta Reimanna Lear v hudebním nastudování dirigenta Hermanna Bäumera a režii Barbory Horákové Joly. Recenze je psána z druhé premiéry 12. června.

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského je po Národních divadlech v Praze a v Brně další repertoárová scéna u nás, kde se rozhodli uvést barokní operu s dirigentem i orchestrem specializovanými na historicky poučenou interpretaci s dobovými nástroji. Händelova Julia Caesara v Egyptě v režii Jiřího Nekvasila hudebně nastudoval Roman Válek s orchestrem Czech Ensemble Baroque.

„Radost, napětí, očekávání, dojetí, vzrušení, ale i obavy a pochybnosti“ – tak shrnul své pocity ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek před festivalovou Velkou zkouškou, při které se SmetaNOVÝ sál na II. nádvoří Státního zámku Litomyšl poprvé za přítomnosti publika rozezněl hudbou. Vyvrcholil tak roční příběh plný odhodlání a entuziasmu. Hybateli myšlenky byli kromě Michala Medka a uměleckého ředitele Smetanovy Litomyšle Marka Šulce architekt Josef Pleskot, scénograf a technický ředitel festivalu David Bazika i dřívější vůdčí osobnosti Smetanovy Litomyšle, díky nimž patří festival v oblasti klasické hudby k těm nejvýznamnějším – Vojtěch Stříteský a Jan a Eva Piknovi.

V rámci 80. ročníku festivalu Pražské jaro se u nás vůbec poprvé představil francouzský soubor Ensemble Correspondances pod vedením svého zakladatele Sébastiena Daucého. Do Dvořákovy síně Rudolfina přivezl program složený z částí oper Jeana-Baptisty Lullyho s názvem Fragments amoureux / Fragmenty lásky. Na vokální hudbu italského trecenta s ústřední osobností Francesca Landiniho byl v Anežském klášteře zaměřen koncert La dolce vista / Sladký pohled italského Sollazzo Ensemble, který vede Anna Danilevskaia.

Rezidenční umělkyní letošního ročníku Pražského jara byla moldavsko-rakousko-švýcarská houslistka a performerka Patricia Kopatchinskaja. Ve svém českém debutu mezi koncerty Time & Eternity (16. května 2025) a Pocta Luboši Fišerovi (18. května 2025) zařadila 17. května 2025 program s hudbou 20. století. Dominoval mu Pierrot lunaire Arnolda Schönberga. Toto přelomové dílo zaznělo na Pražském jaru naposledy v roce 2006.

Opera Národního divadla uvedla nové nastudování Její pastorkyně v hudebním nastudování norského dirigenta českého původu Stefana Veselky a v režii Calixta Bieita. Režisér, známý svými kontroverzními a šokujícími přístupy, tentokrát překročil hranice interpretační volnosti způsobem, kterým ubil vnitřní sílu této Janáčkovy opery. Premiéra byla součástí programu Pražského jara.

Poslední představení 16. ročníku Festivalu hudebního divadla 2025 se uskutečnilo v pátek 18. dubna 2025, zbývá předat čestné ceny Libušky. Rozdána budou ocenění za nejlepší inscenace i jevištní výkony.

Londýnská Královská opera Covent Garden zařadila do svých kinopřenosů sezony 2024/25 novou produkci Hoffmannových povídek Jacquese Offenbacha. Inscenace vznikla v koprodukci s Opera Australia, Opéra National de Lyon a Fondazione Teatro La Fenice di Venezia v hudebním nastudování Antonella Manacordy a režii Damiana Michieletta. Už v úterý 6. května 2025 bude sezona kinopřenosů pokračovat Pucciniho Turandot se Sondrou Radvanovsky v titulní roli.

V rámci šestnáctého ročníku Festivalu hudebního divadla Opera získal Cenu Výboru Jednoty hudebního divadla za významný počin v oblasti hudebního divadla olomoucký Ensemble Damian. Letos se na tomto bienále prezentoval Kantátou o Mozartově smrti Jana Josefa Röslera a Holoprtským posvícením Jana Branžovského, dvojicí novodobých premiér, které vycházejí ze specifického zaměření tohoto „alternativního“ souboru, jak mu ho vtiskl jeho zakladatel Tomáš Hanzlík.

Národní divadlo moravskoslezské se na festivalu OPERA představilo ve Stavovském divadle inscenací Florentského slaměného klobouku italského skladatele Nina Roty. V domovské Ostravě měla tato hudební fraška českou premiéru v hudebním nastudování Marka Šedivého a režii Jiřího Nekvasila 13. března 2025.

Repertoár Moravského divadla rozšířila nová inscenace Verdiho Traviaty v hudebním nastudování šéfdirigenta Tomáše Hanáka a v režii Michala Háby. Svým způsobem příznačně ukončila tříleté působení Veroniky Kos Loulové v čele olomoucké opery.

Bavorská státní opera zařadila do svého repertoáru sezony 2024/2025 novou inscenaci Káti Kabanové Leoše Janáčka – v hudebním nastudování Marca Albrechta a režii Krzysztofa Warlikowskiho. Do hlavních rolí Káti a Borise obsadila sopranistku Corinne Winters a Pavla Černocha.

Operní soubor pražského Národního divadla místo původně avizované nové inscenace Gounodova Fausta (v režii Jana Philippa Glogera) se vrátil k inscenaci Massenetova Werthera v režii Willyho Deckera. Národní divadlo ji v hudebním nastudování Petra Kofroně uvedlo 17krát už v letech 2018 až 2020 s Peterem Bergerem v alternaci s Richardem Samkem v titulní roli a jako Charlotte se střídaly Štěpánka Pučálková, Michaela Zajmi a Veronika Hajnová.

Pro Festival hudebního divadla Opera 2025 zvolilo plzeňské Divadlo J. K. Tyla do Stavovského divadla svou inscenaci La clemenza di Tito (Titova velkodušnost) Wolfganga Amadea Mozarta. V hudebním nastudování Michaela Hofstettera a režii Rocca měla plzeňskou premiéru 27. ledna 2024 (a bylo to první uvedení Tita v historii tohoto divadla).

Na Festivalu hudebního divadla Opera 2025, přehlídce českých a slovenských operních divadel, jejíž šestnáctý ročník se až do dubna koná v Praze, vystoupil i soubor Státní opery z Banské Bystrice. Ve Stavovském divadle se prezentoval dětskou operou Rachel Portman Malý princ v hudebním nastudování Igora Bully a režii Dany Dinkové.

V rámci pražského festivalu OPERA 2025, jehož součástí nejsou pouze inscenace našich a slovenských stálých divadel, ale i produkce studiových souborů, byl v La Fabrice uveden projekt brněnských tvůrců Sáry Medkové, Ivo Medka a Víta Zouhara pod názvem SÁRA´SMILE. Režie se ujal Rocc, autorem videa je Lukáš Medek. Premiéru měla tato produkce na brněnském festivalu Expozice nové hudby 25. října 2022 v Divadle na Orlí.

Pražské Národní divadlo do „mozartovského“ Stavovského divadla vsunulo operu Luigiho Cherubiniho Médea v hudebním nastudování Roberta Jindry a v režii Rolanda Schwaba. Vyvolalo tak ale hlavně tázání proč – proč teď a proč takto.

Už po čtvrté zařadila newyorská Metropolitní opera do kin přenos Tosky Giacoma Pucciniho, jedné z nejhranějších oper světového repertoáru. Tentokrát nastudování osvědčeného režiséra Davida McVicara od dirigentského pultu řídil Yannick Nézet-Séguin.

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo premiéru opery Giacoma Pucciniho Turandot. Intenzita emocí, dramatických situací a hudebních kontrastů v nastudování dirigenta Marka Šedivého se v této inscenaci střetává s úspornou scénografií a další „hádankou“ režiséra Rocca.

V Jihočeském divadle měla o víkendu v DK Metropol premiéru operní novinka Pinocchio libretisty Davida Košťáka a skladatelů Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara. Tvůrcům se společně s režisérem Petrem Haškem podařilo adaptovat slavnou předlohu Carla Collodiho tak, že skloubili temné aspekty této pohádky, které aktuálními válečnými konflikty získaly na naléhavosti, s nadějí a divadelní hravostí.

Už podruhé nabídla agentura Nachtigall Artists ve Smetanově síni poloscénické uvedení celé opery – po úspěchu Rossiniho Popelky před rokem to byl tentokrát Donizettiho Don Pasquale. Stal se dalším počinem vedle koncertů, v nichž tato agentura pod vedením Aleny Kunertové už mnoho let záslužně a neúnavně nabízí publiku v Praze recitály světových pěveckých hvězd, které u nás jinak většinou známe jen zprostředkovaně skrze kino-přenosy, a zároveň otevírá příležitost slyšet i talenty s příslibem velké kariéry. Don Pasquale přesvědčil, že i v podmínkách Smetanovy síně lze uvádět celou operu. Tradiční představu statické koncertní verze opět – a velice nápaditě – dalece přesahoval. Pod taktovkou suverénního Marca Armiliata, který má tento typ italských komických oper doslova v krvi, se s podporou orchestru Prague Philharmonia představila vyrovnaná mezinárodní sestava sólistů.

Do Státní opery (nikoli do Stavovského divadla, jak by se v případě barokní opery dalo očekávat) situovalo vedení Opery Národního divadla novou inscenaci Platée Jeana-Philippa Rameaua. Na nastudování se podíleli dirigent Václav Luks a režijní duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský.

Devátý ročník festivalu Janáček Brno je od svého zahájení 1. listopadu 2024 premiérou nové inscenace Výletů páně Broučkových v plném proudu. Festivalový víkend 9. a 10. listopadu přinesl dva pěvecké recitály – Simony Šaturové a Adama Plachetky, následující neděle 17. listopadu pak patřila Pavle Vykopalové.

Nové nastudování opery Leoše Janáčka Její pastorkyně, v Olomouci tentokrát pod názvem Jenůfa, Moravské divadlo avizovalo jako inscenaci s netradičním přesahem nabitou ženstvím. V režii Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové bez Janáčkovy závěrečné katarze nastolilo otázky, kde končí tvůrčí svoboda inscenátorů a respekt ke skladateli a uváděnému dílu.

Uvedení Dvořákovy kantáty Svatební košile 30. října 2024 ve Smetanově síni pražského Obecního domu pod taktovkou Petra Altrichtera se vztahovalo k několika výročím. Uskutečnilo se v letošním Roce české hudby, v němž si připomínáme mimo jiné 120 let od úmrtí Antonína Dvořáka (1841–1904) a 140 let od kompozice Svatebních košil. Koncert se stal také znamenitou oslavou životního jubilea Romana Janála, který vystoupil v partu Vypravěče, a bouřlivý ohlas publika byl krásným „dárkem“ tomuto barytonistovi.

V rámci letošního Roku české hudby připravilo pražské Národní divadlo inscenaci opery Zdeňka Fibicha Šárka na libreto jeho žačky a partnerky Anežky Schulzové. V nastudování hudebního ředitele Opery ND a dirigenta Roberta Jindry ve spolupráci s německým režisérem Kayem Linkem však německý „outfit“ romantické Šárce nesedne.

Londýnská Královská opera zařadila do svých kinopřenosů opět legendární inscenaci Mozartovy Figarovy svatby v režii Davida McVicara – v novém obsazení a s dirigentkou Julií Jones. Zahájila tak sezonu, do níž ze svých operních inscenací zařadí pro mimobritská kina Hoffmannovy povídky Jacquese Offenbacha (únor 2025), Pucciniho Turandot (květen 2025) a Valkýru (červen 2025) jako pokračování Wagnerova Prstenu Nibelungova po loňském Zlatu Rýna dirigenta Antonia Pappana a režiséra Barrieho Kosky.

Prestižní festival Janáček Brno 2024 zahájil 1. listopadu svůj devátý ročník inscenací Výletů páně Broučkových. V koprodukci s Berlínskou státní operou a madridským Královským divadlem Národní divadlo Brno získalo pro toto nastudování Roberta Carsena, jednoho z nejvýznamnějších režisérů a navíc nadšeného obdivovatele Leoše Janáčka.

Snadno jsme si zvykli, že se Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse v oboru historicky poučené interpretace staré hudby vypracovalo na špičkovou mezinárodní úroveň. Po úspěchu Collegia 1704 s Myslivečkovým oratoriem Abramo ed Isacco / Abrahám a Izák na Salcburských slavnostech v roce 2022 jsme se těšili na provedení 15. října 2024 v Rudolfinu, které navíc otevíralo další sezónu Collegia 1704, směřující k dvacátému výročí založení tohoto souboru. Koncert byl zaznamenáván pro avizovanou nahrávku, což ještě zesílilo očekávání vrcholného hudebního zážitku. Salcburský triumf se však v Rudolfinu zopakovat nepodařilo. Zůstalo u „záslužného“ připomenutí Josefa Myslivečka, o jehož prosazení se právě Collegium 1704 tak intenzivně stará.

Newyorská Metropolitní opera zařadila 19. října 2024 do svých přenosů do kin jen krátce po premiéře 24. září 2024 inscenaci novinky americké skladatelky Jeanine Tesori s názvem Grounded / Na zemi. Ačkoli téma dilemat a kontroverzí moderního válčení vzhledem ke své emocionální síle slibovalo intenzivní operní zásah, inscenace bohužel sklouzává do sladkobolné prvoplánovosti.

Agentura Nachtigall Artists dlouhodobě, spolehlivě a chvályhodně představuje špičkové světové operní pěvce, jejichž umění si tak můžeme vychutnat naživo, protože je u nás bez vycestování do zahraničí většinou známe jen zprostředkovaně díky kinopřenosům. Tentokrát ve Smetanově síni Obecního domu vystoupil Ludovic Tézier, považovaný za současného nejlepšího světového verdiovského barytonistu. Do Prahy přijel i se svou manželkou a profesní partnerkou, sopranistkou Cassandrou Berthon.

První operní premiérou libereckého Divadla F. X. Šaldy je inscenace nazvaná Tyjátr mistra Pedra: Norimberská panna. Ani velkým znalcům opery nemusí být tento titul srozumitelný. Je sestaven z titulů dvou uváděných jednoaktovek a zároveň avizuje inscenační záměr režiséra Juraje Čiernika a hudební úpravu Vojtěcha Munducha.

Na program 17. ročníku festivalu Dvořákova Praha se dostala i opera Ericha Wolfganga Korngolda Mrtvé město. I když tento nápad u nás alespoň koncertně „dohání“ vlnu zájmu, které se po celém světě této opeře v posledních desetiletích dostává, uvedení v kontextu tak ambiciózní festivalu však vyvolávalo řadu otazníků – dramaturgických i interpretačních.

Reflexi letošních festivalů zaměřených na soudobé hudební divadlo po Mnichovském bienále (472. a 473. Operní panorama), NODO / New Opera Days Ostrava (482. a 483. Operní panorama) a první části Opera Nova (485. Operní panorama) uzavírá zhodnocení druhé části festivalu Opera Nova pražského Národního divadla. Ohlíží se za Vosečkovými Stvůrami, Žlutou tapetou Dani Howard a Baumstarkovými Motýly z Terezína.

Dvořákovu Prahu, která po sedmnácté obohacuje podzimní koncertní život české metropole, opět uvedlo putování po stopách skladatele, kterého si festival vetkl do názvu. Tentokrát cesta směřovala do Brna a ke vztahu Antona Dvořáka a Leoše Janáčka. Tito dva skladatelé pak byli společně s Josefem Sukem zastoupení na koncertě s atraktivním programem Karnevalu, Sukovy Fantasie g moll pro housle a orchestr a Glagolské mše.

V reflexi letošních bienále zaměřených na soudobé hudební divadlo se po Mnichovském bienále (472. a 473. Operní panorama) a NODO / New Opera Days Ostrava (482. a 483. Operní panorama) vracím ještě k festivalu Opera Nova pražského Národního divadla. Zde je první část s Ligetiho Le Grand Macabre a Kafkovým dopisem otci Jiřího Trtíka. V druhé části budou následovat Vosečkovy Stvůry, Baumstarkovi Motýli z Terezína a Bílá tapeta Dani Howard.

Opera uprostřed lesoparku Divoké Šárky patří k začátku září už od roku 2005. Letos zde poprvé zaznělo Tajemství Bedřicha Smetany. A představení opět přilákalo tisícovky diváků všech věkových kategorií.

Vedení prestižního Salcburského festivalu letos vybralo pro nastudování Mozartovy Mše c moll Collegium 1704 a Collegium Vocale. V téměř stoleté tradici festivalového uvádění tohoto díla koncert pod vedením Václava Lukse náročné festivalové publikum dvakrát vyprodaného kostela sv. Petra nadchl.

Inscenací Händelovy opery Acis a Galatea v originální angličtině skončil v Divadle ABC jubilejní 25. ročník Letních slavností staré hudby.

Hudební festival Znojmo se od roku 2005 mezi prázdninovými festivaly zabydlel jako příležitost zažít kulturní událost obohacenou o vnímání více smysly než obvykle. Jak avizuje už podtitul – festival jako víno – nabízí nejen pestrou hudební dramaturgii a vysokou úroveň koncertů, ale hudbu důvtipně propojuje se znojemským geniem loci a jeho historií i vinařskou proslulostí tohoto regionu: při každém koncertě nebo představení si diváci mohou dopřát degustaci pečlivě vybrané limitované edice festivalových vín.

Sezona kino-přenosů z newyorské Metropolitní opery pokračovala 6. ledna 2024 Nabuccem Giuseppe Verdiho v hudebním nastudování Daniela Callegariho a v režii Elijaha Moshinského. Že je Nabucco prakticky od své premiéry (1842 Milán, Teatro alla Scala) diváky setrvale oblíbeným titulem se potvrdilo i v pražském kině Světozor – na přenos z MET bylo tentokrát vyprodáno.

Také třetí kinopřenos sezony 2023/2024 z Metropolitní opery přinesl soudobou operu: Florencii v Amazonii skladatele Daniela Catána v hudebním nastudování Yannicka Nézet-Séguina a režii Mary Zimmerman.

Novou operní inscenací letošní sezony libereckého Divadla F. X. Šaldy je Verdiho Nabucco v hudebním nastudování Zbyňka Müllera a režii a choreografii Dany Dinkové.

Operní soubor Moravského divadla připravil nové nastudování osvědčené dvojice veristických oper Sedlák kavalír Pietra Mascagniho a Komedianti Ruggiera Leoncavalla – v hudebním nastudování Petra Šumníka a v režii Veroniky Kos Loulové.

Brněnský studiový soubor Opera Diversa ke svému dvacátému výročí nadělil svým četným příznivcům premiéru opery svého zakladatele a kmenového skladatele Ondřeje Kyase Druhé město. Inscenaci připravily dirigentka Gabriela Tardonová, režisérka Kateřina Křivánková a scénografka Sylva Marková příhodně v multifunkčním sále otevřené, kreativní a nezávislé platformy CO.LABS

Operní soubor Jihočeského divadla u skladatele Jana Jiráska objednal a nyní v hudebním nastudování Jiřího Štrunce a v režii svého šéfa Tomáše Ondřeje Pilaře uvedl jeho novou operu Komenský na libreto Tomáše Jarkovského.

Londýnská Královská opera Covent Garden zahájila novou sezonu přenosů do kin inscenací Zlato Rýna Richarda Wagnera v hudebním nastudování Antonia Pappana a v režii Barrieho Kosky.

Národní divadlo moravskoslezské směřuje obnovením své inscenace Tajemství k cyklu všech (dokončených) Smetanových oper, jejichž komplet plánuje uvést v březnové a květnové sérii jubilejního roku 2024. Z tohoto ukotvení 105. sezony vychází i její výstižné motto: „Inspirováni tradicí...“.

Opera brněnského národního divadla zahájila sezonu 2023/2024 premiérou Jakobína Antonína Dvořáka v hudebním nastudování Jakuba Kleckera a v režii Martina Glasera. A bylo to šťastné vykročení do Roku české hudby 2024 s velkým „R“. Jakobín jako oslava české hudebnosti ukazuje, že máme co oslavovat.

Program letošního Salcburského festivalu obsahoval i Gluckovu operu Orfeus a Eurydika – s Cecilií Bartoli v titulní roli. Inscenace byla převzata z letošního salcburského Svatodušního festivalu, jehož je Bartoli od roku 2012 uměleckou ředitelkou.

Na programu letošních Bayreuthských slavností byl vedle nové inscenace Parsifala loni premiérovaný Tristan a Isolda, z předchozích let Bludný Holanďan a Tannhäuser – a také z loňska nový kompletní Prsten Nibelungův. Pro jeho nastudování Katharina Wagner angažovala rakouského režiséra Valentina Schwarze. A k pultu se až letos postavil Pietari Inkinen (loni ho kvůli jeho onemocnění covidem pouhé dva týdny před premiérou nahradil Cornelius Meister).

Bayreuthské slavnosti si pod vedením Wagnerovy pravnučky a režisérky Kathariny Wagner (která si v roce 2015 vyvzdorovala vedení po jednom z mnoha rodinných sporů během celé historie tohoto festivalu) stále udržují svou exkluzivitu a věhlas. Podobně jako pozvednuté ruce stovky multiplikovaných pozlacených půlmetrových sošek Wagnera na louce pod divadlem (které v době mé návštěvy ještě vítaly návštěvníky, než je před několika dny někdo všechny ukradl) se vedení festivalu otevřelo typu režisérů, kteří chtějí (a někteří i dovedou) vnášet do Wagnerova monumentálního veledíla nejen nové výklady, ale i příběhy. Co by bylo i po „Prstenu století“ Pierra Bouleze a Patrice Chéreaua v roce 1976 ještě dlouho v baště tradičního (vzorového) inscenování Wagnerova odkazu nepředstavitelnou svatokrádeží, je dnes téměř normou, kdy nejrůznější aktualizace a provokativní inovace jeho oper jsou vedením přímo požadovány.