Inflace

Turecká lira je v rámci skupiny měn rozvojových trhů tou, která za poslední tři měsíce vůči americkému dolaru oslabila vůbec nejvíce, a to o zhruba 2,5 procentního bodu více hned po druhé islandské koruně. Otázka zní jasně – existuje za současných podmínek prostor pro další oslabení?

Přemýšlíte, jak bezpečně zhodnotit volné peníze? Ani ty nejlepší termínované vklady je nyní neochrání před inflací. Banky navíc mají silného konkurenta: stát.

Z rádia se linou slova písně: „…ono se neříká nadarmo, že ty nejlepší věci jsou zadarmo.“ To se sice poslouchá hezky, ale v životě to tak nefunguje. Ostatně kdybyste zmíněnou hudební skupinu pozvali, aby vám zahrála zadarmo na vaší firemní či rodinné oslavě, asi tušíte, jak by to dopadlo. Asi nejen mne jako právníka proto zaujalo, že vláda v těchto dnech schválila novelu z dílny ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která mimo jiné ustaví, že se některé soudní poplatky zdvojnásobí.

Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci.To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná.

Státní dluh Česka se i loni dařilo držet stabilizovaný. Stabilizovaný tak dluh zůstává již od roku 2013. Hospodaření vlády svědčí ekonomická prosperita, která v té době započala. Příznivá fáze národohospodářského cyklu dodnes usnadňuje hospodaření s veřejnými prostředky, neboť snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso strany příjmové.

Za celý loňský rok si česká ekonomika podle odhadu Českého statistického úřadu připsala růst pouze 2,4 %, což je nejslabší výsledek za posledních šest let. Oproti zbytku Evropské unie jsme sice dosáhli slušného ekonomického růstu, ale v porovnání se zeměmi Visegrádu rostl hrubý domácí produkt (HDP) v České republice pomalu.

Koruna dnes k oběma světovým měnám mírně posílila. V 17:00 se česká měna vůči euru obchodovala za 24,87 Kč/EUR, proti čtvrtečnímu závěru tak posílila o dva haléře. Dopoledne ale po zveřejnění lednové inflace posílila až na 24,77 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od poloviny října 2012. K dolaru dnes koruna posílila o haléř na 22,93 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza oslabila, PX klesl o 0,11 pct na 1102,93 bodu. Dolů ho táhly především české banky, naopak rakouským emisím se dařilo, stejně jako ČEZ.

Makroekonomický pátek: česká ekonomika brzdí, ceny vystřelily nahoru, Německo zpomaluje. Podtrženo, sečteno: nic moc.

Česká ekonomika zklamala jak v loňském čtvrtém čtvrtletí, tak za celý rok 2019. Vyplývá to z dnes zveřejněných předběžných čísel Českého statistického úřadu (mohou se však ještě změnit, ovšem oběma směry – jak k lepšímu, tak k horšímu). V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů jen 1,7 procenta.

Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí České národní banky (ČNB) o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže.

Zatímco česká ekonomika brzdí, inflace dál akceleruje. Jen v lednu spotřebitelské ceny poskočily o 1,5 % a meziroční inflace se tak dostala na osmileté maximum 3,6 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta.

Koruna opět posunula nejsilnější hodnoty od ukončení kurzového závazku ČNB v roce 2017. Aktuální maximum se krátce dotklo hranice 24,77 za euro, kde se kurz naposledy obchodoval v říjnu 2012.

Spotřebitelské ceny stouply v lednu o 3,6 % oproti stejnému měsíci loňského roku. Inflace je tak o 0,4 procentního bodu vyšší než v prosinci. Růst cen je nejvyšší od března 2012, oznámil Český statistický úřad.

Koncem minulého týdne byla domácí měnověpolitická scéna opět zajímavá. Nejprve ve čtvrtek ČNB, jako jediná centrální banka v poslední době a navzdory očekávání trhu, zvýšila sazby. A následně v pátek zástupci ČNB představili analytikům důvody pro zvýšení sazeb a predikci na další měsíce. Hlavní příběh zůstává stejný. Domácí proinflační podmínky naráží na nepříznivé zprávy ze zahraničí. Nová prognóza částečně mění situaci, když přináší aktualizované očekávání zahraničního vývoje.

Čechy čeká drahé jaro. Česká národní banka (ČNB) ve své nové prognóze a v podkladech pro pravidelné setkání s analytiky, které byly zveřejněny dnes, počítá pro březen letošního roku s meziroční inflací 3,6 procenta, pro duben pak dokonce s inflací 3,7 %.

Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v listopadu to bylo 0,8 procenta. Pro loňský rok odhad také zhoršila a čeká přebytek 0,6 procenta z předchozích 0,9 procenta. Pro příští rok pak centrální banka již počítá s propadem veřejných financí do schodku 0,1 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Předloni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.

Nečekané zvýšení úrokových sazeb bude mít dobré i špatné zprávy, ale těch dobrých bude více. Více peněz dostanou spořílkové, za hypotéky si ale připlatíme. Levnější bude i cestování.

Prosincové maloobchodní tržby v ČR mírně zklamaly. Analytici ve střední hodnotě předpokládali meziroční růst 5,5 procenta, ve skutečnosti však vzestup činil jen 4,8 procenta. Ještě výrazněji za očekávání zaostal maloobchod zahrnující motoristický segment. To však nic nemění na tom, že maloobchod podal za celý loňský rok velice solidní výkon, na který letos již nedokáže plně navázat.

Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

Federální rezervní systém nevidí důvody ke změně aktuálně nastavené měnové politiky. To je sice scénář, který byl všeobecně očekáván, na druhou stranu, spekulace ohledně možného snížení sazeb během letošního roku rozhodně nelze vyvrátit. Ba naopak. V dnešním projevu šéfa Fedu bylo možné nalézt argumenty nahrávající minimálně jednomu úrokovému cutu o „tradičních“ 25 bazických bodů.

Na penzi si ve fondech spoří skoro 4,5 milionu Čechů. Peníze více než milionu z nich se přitom loni slušně zhodnotily. Některým ale ukrajuje inflace.

Klima je téma, ke kterému má asi každý co říct. Jste zastáncem jedné ze stran této podivně politicky nabité debaty o klimatické změně, nebo prostě jen máte obavy, protože víte, co říká vědecká komunita? Poprvé od 2. světové války cítíme posun, kdy se prioritou vlád a jejich občanů stává klima a životní prostředí, nikoli růst.

Zhruba polovina Čechů ve věku 18 až 64 let si spoří na stáří skrze transformované penzijní fondy, které dlouhodobě nedokážou porazit inflaci. Fakticky tak dochází ke znehodnocování úspor lidí, kdy naspořené peníze v čase ztrácí kupní sílu.

Účastnickým penzijním fondům se loni poměrně dařilo, když ve většině případů byl jejich výnos nad inflací. Ta za loňský rok dosáhla 2,8 procenta. Zatímco v roce 2018 dosáhly kladného výsledku jen dva účastnické fondy, loni si všechny připsaly zhodnocení.

Zdražující bydlení, elektřina, ale také třeba vepřové, cukr nebo tvrdý alkohol – to vše vede k nejvýraznějšímu zdražování v Česku od roku 2012. Poměrně rychlý růst cen zpevňuje korunu, protože zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka (ČNB) zvýší úrokové sazby již poměrně brzy.

I u relativně bezpečných investic platí, že není dobré dávat všechna vejce do jednoho košíku.

Nejen Krajské listy, ale také další česká média postupně vyvrací tvrzení našich vrcholných politiků, že žijeme v blahobytu a že nám vůbec nic nehrozí. Přidal se k nim i nejsledovanější publicistický pořad, Televizní noviny na Nově. Ty se tento týden zaměřily na neblahý fakt, že se naše země potýká s nejprudším nárůstem cen od roku 2012 a přinesly svědectví, že kvůli tomu nežije mnoho rodin v žádném blahobytu, ale nadoraz.

Růst spotřebitelských cen zrychloval i v závěru roku. Spotřebitelské ceny v prosinci ve srovnání s listopadem poskočily o 0,2 %, a to především v důsledku dalšího zdražení potravin. Meziroční inflace sledovaná centrální bankou se dostala až na 3,2 %, tedy na úroveň, kde byla naposledy před sedmi lety.

Průměrná míra inflace v roce 2019 dosáhla 2,8 procenta, což bylo o 0,7 procentního bodu víc než v roce 2018. Inflace se v České republice dlouhodobě drží nad svým cílem a v rámci Evropské unie patří mezi nejvyšší. „V případě, že se růst spotřebitelských cen v následujících měsících nezbrzdí, lze očekávat reakci České národní banky, která by mohla přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb,“ domnívá se hlavní ekonom investiční společnosti BHS Štěpán Křeček. Zdroj

Česká měna dál posiluje. V úterý ráno prolomila úroveň 25,20 vůči euru, poprvé od února 2018. Podle analytiků jí pomohla vyšší než očekávaná inflace, ale i očekávání podpisu dílčí dohody USA a Číny.

Kombinace pozitivního naladění světových trhů a výsledek domácí inflace za prosinec by během dnešního dne mohla podpořit otestování supportu kurzu koruny na úrovni 25,20 za euro.

Koruna odpoledne středoevropského času zhodnotila na nejsilnější úroveň od 7. února 2018, tedy za takřka dva roky, když se euro prodávalo i za 25,211 koruny. S výjimkou prvního únorového týdne roku 2018 nebyla od ukončení intervenčního režimu České národní banky (ČNB) v dubnu 2017 koruna nikdy vůči euru tak silná jako právě včera.

Příjmy Čechů rychle narůstají. Díky tomu dochází k růstu životní úrovně většiny obyvatel. Odvrácenou stranou rostoucích příjmů jsou však zvyšující se ceny. Pro lidi, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, jde o vážný problém.

Zdražující bydlení, elektřina, ale také třeba vepřové, cukr nebo tvrdý alkohol, to vše vede k nejvýraznějšímu zdražování v ČR od roku 2012. Poměrně rychlý růst cen zpevňuje korunu, protože zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší úrokové sazby již poměrně brzy, informovalo tom přední český ekonom Lukáš Kovanda.

Podle analytiků rychlému cenovému růstu z konce roku zdaleka neodzvonilo.

Praha - Český statistický úřad dnes zveřejní údaje o vývoji inflace v prosinci a za celý loňský rok.

Míra inflace vykázala v prosinci dle našeho předpokladu úroveň 3,1 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo na listopadové úrovni, která byla nejvyšší od roku 2012.

Hlavními tématy roku 2020 budou inflace a udržitelnost. „Evropské ekonomiky by měly s růstem 1-1,5 procenta HDP zatím uniknout recesi, Čína podle našeho očekávání zpomalí a v případě USA odhadujeme 1,9 procentní růst HDP,“ říká Wen-Wen Lindroth, hlavní cross-asset stratéžka Fidelity International. Geopolitická rizika podle ní klesají. V roce 2020 tak zřejmě přetrvá období křehkého klidu.

Růst spotřebitelských cen za listopad v eurozóně zrychlil své meziroční tempo na jedno oproti říjnovým 0,7 procenta. Ačkoliv se jedná o zlepšení, Evropská centrální banka by ráda inflaci viděla výrazně blíže dvěma procentům.

Zatímco vklady klientů v bankách (běžné účty, spořicí účty a termínované vklady) nedokázaly svými výnosy zhruba tříprocentní inflaci loni porazit, investice do akciových fondů přinesly často i dvouciferné zhodnocení. Vyplývá to z ankety ČTK mezi analytiky.

V prvních měsících roku setrvá tempo růstu cenové hladiny spotřebitelských cen v ČR v blízkosti tříprocentní hranice. Nelze vyloučit opětovné „přestřelování“ této horní meze tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky (ČNB). A pokud budou mezinárodní podmínky příznivé, nelze vyloučit ani zásah centrální banky v podobě zvýšení klíčových úrokových sazeb.

Nízké úroky u hypoték jsou prima, ale jejich rubem jsou nízké výnosy penzijních fondů. Miliony Čechů proto kvůli nim čeká chudší penze.

Inflace v České republice meziročně vyskočila nad tři procenta. Meziročně za listopad dosáhla na 3,1 procenta, po očištění o vlivy změn daní dokonce o 3,2 procenta. Jde o nejrychlejší růst od roku 2012. Česká národní banka ale nakonec sazby zvyšovat nebude.

Na začátku týdne zemřel ekonom Paul A. Volcker, jehož šéfování Federálnímu rezervnímu systému v osmdesátých letech proměnilo nejen USA, ale i zbytek světa. Více se jeho éře budeme věnovat v pátečním dílu podcastu Redneck.

Když se Paul Volcker postavil do čela americké centrální banky, rostly ceny v USA o 15 procent. O čtyři roky později si mohl odškrtnout, že má splněno – dostal inflaci pod tři procenta. V neděli 8. listopadu bývalý významný bankéř zemřel. Bylo mu 92 let.

Růst spotřebitelských cen v listopadu překonal očekávání. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 %, a to především v důsledku rychlého zdražování potravin. Ty si jen v tomto měsíci připsaly 1,2 % a oproti stejnému měsíci loňského roku byly dražší o více než pět procent. Na hranici pěti procentního růstu se zatím zastavily i náklady na bydlení, v rámci kterých nejrychleji rostly ceny elektrické energie (+11,5 %) reagující na dřívější zdražení silové energie v Německu. Více si ovšem lidé připlácejí i za plyn, vodu a nájmy.

Pečení vánočního cukroví se letos prodraží. Ceny mouky a cukru raketově vzrostly. Obchodníci využívají zvýšené poptávky v adventním čase a navyšují ceny zboží a služeb. Rostoucí mzdy v soukromém sektoru, platy ve veřejném sektoru a důchody v systému sociálního zabezpečení pomáhají navyšovat životní úroveň lidí. Zároveň však vedou k růstu spotřebitelských cen. Lidé, kterým se v posledních letech nenavýšily příjmy, se mají reálně hůře.

Ve věku 92 let dnes zemřel Paul Volcker. Coby šéf americké centrální banky (Fed) na přelomu 70. a 80. zkrotil tehdejší citelnou inflaci, a připravil tak půdu pro hospodářsky úspěšná 80. léta v USA. Svým způsobem tak zásadně pomohl prezidentu Ronaldu Reaganovi k „uzbrojení“ Sovětského svazu, a přispěl tak k uspíšení pádu železné opony.

Vyšší poptávka po zboží a službách vede k růstu inflace. Zdražují především potraviny, výrobky pro domácnost a zdravotnické zboží.

Nechat lidi víc vydělat, nebo vykrýt inflaci. Tuzemské banky si daly bohulibý cíl naučit konzervativní Čechy lépe nakládat se svou kasičkou. Jejich hlavním cílem je ale snaha vydělat na poplatcích. Na ty, které inkasují v souvislosti s investicemi do podílových fondů, totiž zatím nedosáhla regulace.

Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu stoupla na jedno procento, což je o tři desetiny procentního bodu více než v říjnu. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

S guvernérem České národní banky o Armageddonu, nedostupných bytech, euru, Češích v Chorvatsku a nutnosti rychle se rozhodovat.

Na široké úrovni jsou měnové politiky kategorizovány jako expanzivní nebo kontrakční. Pokud země čelí během zpomalení ekonomiky nebo recese s vysokou mírou nezaměstnanosti, může se měnová autorita rozhodnout pro expanzivní politiku zaměřenou na zvýšení hospodářského růstu a rozšíření hospodářské činnosti.

Ceny tuzemských výrobců v říjnu navázaly na převážně zpomalující, případně stagnující trend. Inflační tlaky v oblasti české výroby zmírňují z podstatné části kvůli lepší než loňské zemědělské úrodě a kvůli globálnímu ekonomickému zpomalování, které představuje zásadní protiinflační tlak.

Podle Mezinárodního měnového fondu má Zimbabwe druhou nejvyšší inflaci na světě po Venezuele, ekonomové odhadují, že dosahuje 380 procent.

Míra inflace vykázala v říjnu v souladu s očekáváním trhu úroveň 2,7 procenta meziročně, tempo růstu spotřebitelských cen tak zůstalo stejné jako v září. Meziměsíčně, tedy v porovnání s letošním zářím, vzrostly ceny o 0,5 procenta. Inflaci se zatím příliš „nechce“ ke svému cíli ve výši dvou procent, v rozporu s předpoklady z první poloviny roku.

Ceny průmyslových výrobců v říjnu zpomalily meziroční růst na 0,9 procenta ze zářijových 1,9 procenta. Zdražování zmírnilo také v zemědělství a stavebnictví. Ceny zemědělských výrobců stouply v říjnu o 0,4 procenta, přičemž o měsíc dříve byly meziročně vyšší o dvě procenta. Růst cen ve stavebnictví zpomalil na 4,8 procenta ze zářijových 4,9 procenta. Informoval tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Vyšší příjmy českých domácností společně s růstem cen potravin a regulovaných cen budou v nejbližších měsících udržovat inflaci v horní polovině tolerančního pásma. Inflace by se však vzhledem k nastavení úrokových sazeb měla postupně snižovat a směřovat ke svému cíli, kterého by měla dosáhnout v průběhu příštího roku.