Inflace

Češi jsou na špičce Evropy, bohužel se však nejedná o lichotivé srovnání. Česko totiž trápí největší míra inflace z celé Evropské unie. V dubnu činila 3,3 %, což v souvislosti se slabým kurzem koruny znehodnocuje Čechům úspory a snižuje jejich kupní sílu. „Slabý kurz koruny zas dělá z Čechů chudé příbuzné,“ říká ekonom Štěpán Křeček.

Meziroční inflace v eurozóně v květnu klesla z dubnových 0,3 na 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu statistického úřadu Eurostat.

Pokud se tak v nadcházejících čtvrtletích něčeho opravdu obávat, tak jednoznačně růstu nezaměstnanosti, z něho vyplývající slabé poptávky a výsledně desinflačních až deflačních tlaků. Naopak hrozba vysoké spotřebitelské inflace či rovnou hyperinflace je v českých podmínkách, stejně jako ve „vyspělém“ světě, zcela minimální.

Do investování nepatří emoce, rozhodovat mají tvrdá čísla. Ekonom Pavel Kohout našel ta podle něj nejspolehlivější a vytvořil algoritmus, na kterém stojí fond Quant. Ten v krizi ukázal, že se mu daří plnit, co slibuje. Zatímco se trhy propadly o desítky procent, Quant počítal ztráty v jednotkách. Hlavní poslání fondu je neztratit klientům peníze a zhodnotit je nad inflaci. Mezi naše cíle nepatří lámání rekordů, říká Kohout v rozhovoru pro Peníze.cz.

V médiích a na sociálních sítích se teď často objevuje informace, že v Česku je zdražování nejvýraznější v celé Evropské unii. Buďme přesnější. V Česku je nyní nejvýraznější inflace, tedy meziroční růst cenové hladiny. Tento růst v dubnu vykázal hodnotu 3,3 procenta, která byla pro daný měsíc opravdu nejvyšší mezi všemi zeměmi EU.

Meziroční inflace v Evropské unii v dubnu klesla na 0,7 procenta oproti březnovým 1,2 procenta a oproti 1,7 procenta v dubnu loňského roku. Vyplynulo to z dat, jež ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V Česku rostou spotřebitelské ceny nejvíce z evropské sedmadvacítky – o 3,3 procenta.

Inflační měnová ekonomika a likviditní pasti se s nulovými úrokovými sazbami, nebo dokonce zápornými úrokovými sazbami, dostávají do centra pozornosti. Mnoho lidí začíná pohlížet na Bitcoiny jako na inflační zajištění. Milionáři investují a srovnávají Bitcoin se zlatem.

Přední americký ekonom, velký zastánce zlata a známý kritik Bitcoinu (BTC) Peter Schiff vysvětloval na Twitteru, proč se vysoká míra inflace neodrazí na zvyšující se ceně bitcoinů.

Česká ekonomika se letos propadne o 8 až 13,5 procenta. Vyplývá to ze zprávy o inflaci České národní banky (ČNB).

Zatímco ještě na začátku roku měla Česká národní banka (ČNB) obavy z přílišných inflačních tlaků, nyní se znovu potvrzuje, že jsou dávno pryč. Inflace v dubnu podle očekávání poklesla na 3,2 % a nic nebrání tomu, aby se dál snižovala.

Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny i v celé Evropské unii v dubnu pokračoval ve výrazném zpomalování. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,3 procenta a byla čtyři desetiny procentního bodu pod březnovou úrovní. Potvrdila to dnes konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak ceny meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což je o polovinu procentního bodu méně, než činil březnový růst.

Pro snížení základní úrokové sazby pouze o půl procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 7. května viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen rady Aleš Michl. Zbylých pět členů rady hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Rada ČNB tak snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.

K růstu cen dochází především u nezbytných statků, jako jsou potraviny a bydlení. Za nezbytné statky lidé musí utrácet, přestože se kvůli pandemii koronaviru snaží šetřit. Naopak zbytné statky s vysokými maržemi začínají zlevňovat. Obchodníci si uvědomují, že lidé budou nákupy zbytných statků odkládat do budoucnosti.

Ceny zeleniny a ovoce nejspíš zůstanou na nynější úrovni kvůli nedostatku těchto komodit v Evropě. Cenu určuje množství zeleniny vypěstované v jihoevropských státech, kde nastal výpadek produkce kvůli koronavirové pandemii, sdělil dnes ČTK mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Španělsko a Itálie jsou jedny z nejhůře postižených evropských států. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v dubnu meziročně zdražilo ovoce skoro o čtvrtinu. Ceny by se podle zemědělců neměly dál zvyšovat, v sezoně však zřejmě neklesnou.

Český statistický úřad vydal statistiku spotřebitelských cen za letošní duben. Levněji vyšla doprava, zdražují náklady na bydlení i vybrané potraviny.

Míra inflace i tak v dubnu dosáhla své letošní nejnižší úrovně, nižší byla naposledy loni v listopadu. Stále se však nachází nad úrovní horní meze tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky.

Výnosy ve „starých“ fondech loni výrazně rostly, přesto ani jeden neporazil stoupající inflaci.

Makroinvestor Paul Tudor Jones kupuje kryptoměnu Bitcoin jako zajištění proti inflaci, kterou vidí z nadměrného tisku peněz centrální bankou. O Bitcoinu tvrdí, že mu připomíná zlato v 70. letech 20. století.

Íránská měna se dočká něčeho, co bychom mohli přirovnat k hard forku. Update spočívá v tom, že vláda prostě v prudké inflaci škrtne 4 nuly. Obyvatelé se obávají hyperinflace jako ve Venezuele.

Zvyšování cen v dubnu v meziročním srovnání zpomalilo z březnových 3,4 na 3,2 procenta. Ve středu to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Zpomalení inflace statistici přičítají poklesu cen pohonných hmot. Naopak nadále zdražují potraviny jako ovoce a zelenina, uzeniny nebo vepřové maso.

Veřejné finance letos skončí ve schodku 4,8 procenta po loňském přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by se schodek veřejných financí měl snížit na 3,4 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ještě v únoru před propuknutí pandemie koronaviru ČNB očekávala letos veřejné finance přebytkové.

průměru na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. V dubnu přitom působila podle ekonomů na ceny řada protichůdných vlivů. Klesaly ceny pohonných hmot, naopak rostly nadále ceny potravin. Zároveň ekonomové očekávají, že se v cenách projeví lednové zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku. Český statistický úřad zveřejní data ve středu 13. května.

Lidem, kteří si v minulosti uzavřeli penzijní připojištění, se loni peníze na stáří zhodnotily nejvíc za posledních pět let. Průměrný výnos v transformovaných fondech dosáhl 1,2 procenta, vyplývá z ankety Práva mezi penzijními společnostmi (PS). Žádný z osmi transformovaných fondů ale opět nedokázal porazit inflaci, která loni činila 2,8 procenta.

První čtvrtletí letošního roku se na trhu s osobními automobily neslo ve znamení průměrného růstu cen ve všech variantách a výbavových stupních vozidel, při současném zužování nabídky. Automobily v základní výbavě zdražily v průměru o 3,9 %. Ceny vozidel nejvyšších výbavových stupňů dlouhodobě odpovídají vývoji inflace, čtvrtletně však vzrostly o 2,7 %. Oproti předchozímu kvartálu zdražilo 69,1 % automobilů napříč výbavami. V nabídce naftových agregátů došlo k růstu o 2,6 %, avšak u benzinových pohonných jednotek ke zúžení o 1,7 % oproti předchozímu období. Cenový index EY systematicky sleduje trendy na trhu s osobními automobily, monitoruje cenové strategie výrobců a dopad na spotřebitele.

Ekonomika EU v prvním čtvrtletí klesla kvůli dopadům koronaviru mezičtvrtletně o 3,5 procenta, v eurozóně pokles činí 3,8 procenta, uvedl Eurostat. Meziroční inflace v eurozóně v dubnu podle rychlého odhadu zpomalila na 0,4 procenta z březnových 0,7 procenta. Způsobil to hlavně propad cen energií.

Bitcoin po šestitýdenním růstu prolomil klíčovou hranici 8 000 dolarů. Kryptoměna už letos vzrostla o 11 %, navzdory propadu v polovině března a koronakrizi. Co stojí za růstem ceny a co lze nyní čekat necelé dva týdny před halvingem?

Česká ekonomika prožívá relativně vysokou inflaci. taková zde nebyla již osm let. Předchozí roky byly spojené spíše s téměř nulovou nebo nižší inflací. To se však poslední rok mění. Co za to může? A s čím můžeme do budoucnosti ještě počítat? Na podobné otázky se teď zaměříme.

Tuzemská cenová hladina v březnu poprvé výrazněji pocítila dopad šíření koronavirové nákazy. Ta se zatím projevuje dezinflačně, což znamená, že zpomaluje tempo inflace. Tempo růstu cenové hladiny by totiž bylo vyšší, pokud by k žádnému šíření koronaviru nedocházelo.

V těchto dnech a týdnech jsme svědky bezprecedentní situace, která je zátěžovým testem, jak pro náš zdravotní systém, tak pro naši ekonomiku. Vládní opatření, která bojují s virem, mají zároveň negativní dopad na naše hospodářství. Jedním z mála pozitivních faktorů, které však může zpomalení naší ekonomiky přinést, je zbrzdění zdražování některých komodit a zboží. Na to se dnes zaměříme.

Přestože globální ekonomika nyní čelí zřejmě nejhlubší recesi od Velké deprese, čeká ji možná i druhé dno, míní analytici ze společnosti Economist Intelligence Unit. Rány, které nyní dostává světové hospodářství jako následek opatření na zastavení šíření nebezpečného koronaviru, se budou hojit jen pomalu. Náplasti v podobě finančních injekcí procesu hojení pomohou, ale jizvy budou viditelné ještě dlouho poté.

Inflace v březnu zpomalila. Klesly zejména ceny u čerpacích stanic, zatímco růst cen potravin a tabáku byl slabší, než jsme čekali. Spotřebitelské ceny v březnu oproti únoru v průměru klesly o 0,1 %, když trh čekal růst o 0,1 %. Meziroční míra inflace tak zpomalila na 3,4 % z únorového tempa 3,7 %. Prognóza České národní banky (ČNB) ukazovala 3,6 %, ale opírat se o předchozí prognózy je nyní poněkud zavádějící.

Březnová inflace sice ještě nezaznamenala start koronakrize, ale i tak mírně poklesla díky rychlému zlevňování pohonných hmot. Meziroční číslo inflace se tak snižuje z předchozích 3,7 % na 3,4 % a začíná se přibližovat toleranční hranici České národní banky (ČNB).

Meziroční inflace v březnu klesla na 3,4 procenta z únorových 3,7 procenta. Důvodem je hlavně výrazné zlevnění pohonných hmot. Zpomalilo také zdražování elektřiny, tepla a teplé vody. Více se naopak platilo za potraviny a nealkoholické nápoje. V meziměsíčním srovnání byla inflace nižší o 0,1 procenta, také v tomto případě vývoj ovlivnilo zejména zlevnění paliv. Podle ekonomů bude inflace kvůli zlevňování ropy i postupnému poklesu ekonomiky klesat i v dalších měsících. Navíc kvůli šíření koronaviru je již nyní podle nich březnová inflace prakticky zastaralý údaj.

Meziroční inflace v březnu podle odhadů většiny analytiků oslovených ČTK klesla z únorových 3,7 procenta na zhruba 3,5 procenta. Důvodem je především zlevnění pohonných hmot díky nízkým cenám ropy. V dalších měsících by měla inflace dále klesat.

A byly vrženy již v lednu tohoto roku, kdy Trump oslavoval nové a nové vrcholy akciových indexů, zatímco v Číně pískali whistlebloweři na poplach a upozorňovali svět na hrozící nebezpečí.

Koruna dnes proti euru prudce oslabuje. Se začátkem evropského obchodování dnes skokově oslabila z úrovně kursu 25,80 až nad 26 korun za euro. Ocitla se tak na absolutně nejslabší úrovni vůči evropské jednotné měně od 2. září 2019. Poprvé od té doby znehodnotila právě nad hranici 26 korun za euro.

I když si inflace v únoru připsala další desetinu procentního bodu a dostala se tak na 3,7 %, dlouho na tak vysoké úrovni nezůstane. Propad cen ropy, za nímž by mělo následovat rovněž prudké zlevňování pohonných hmot, vrátí českou inflace pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo.

V Bohumíně myslí na podnikatele, kteří museli v souvislosti s nemocí covid-19 uzavřít své provozovny. Odpustí jim dvouměsíční nájem i zálohy na služby. Adresná pomoc zamíří k šedesátce živnostníků v městských nebytových prostorech. O úlevách rozhodli v pondělí bohumínští radní.

Míra inflace v únoru podle zrychlila meziročně na úroveň 3,7, z lednové hodnoty 3,6 procenta. Inflace je tak nejrychlejší do března 2012, kdy dosáhla úrovně 3,8 procenta. Lze očekávat, že v březnu inflace dále zrychlí. Od jara však její tempo bude postupně zvolňovat.

Česká národní banka (ČNB) se dostává do složité situace. Kvůli narůstající inflaci, která se pohybuje mimo své toleranční pásmo, by měla uvažovat o dalším růstu úrokových sazeb. To by však vzhledem k zahraničním rizikům spojených se šířením koronaviru mohlo zadusit růst české ekonomiky. Naše ekonomika se vydala špatnou cestou vedoucí do stagflace. Inflace dál narůstá, ale ekonomický růst se zpomaluje. Na konci této cesty na nás čeká pomalejší růst životní úrovně.

Český statistický úřad dnes zveřejní údaje o vývoji inflace v únoru. Podle odhadů analytiků meziroční inflace v únoru stoupla z lednových 3,6 procenta a přiblížila se ke čtyřem procentům. Důvodem růstu je zdražování energií a zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabáku platné od letošního roku.

Strach a rostoucí počet pacientů virem, který se sice většinou chová jako chřipka, ale zatím na něho není očkování, může výrazně znehodnotit peníze. Vyplývá to z výhledu Saxo Bank a dalších analytiků. Centrální banky i před dobou koronavirovou vyráběly stále další a další peníze, aby prodloužili růst na dluh, a teď to jen umocní.

České banky se snaží nalákat své klienty k tomu, aby si u nich ukládaly peníze. A tak jsou nuceni zvýšit úroky na spořicích účtech. Ani tak ale nedojde k odstranění vlivu inflace. Přesto lze však úrok 2 % ze spořicích účtů považovat za téměř dvojnásobnou odměnu pro klienty oproti předchozím rokům.

Čechy čeká drahé jaro. Už nyní přitom dochází k největšímu zdražování za posledních skoro osm let. Od zítřka navíc zdražují cigarety. Spotřební daň z krabičky stoupne ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení cigaret tak bude nejvýraznější v historii.

Dopad epidemie koronaviru na českou ekonomiku by podle odhadů Světové banky mohl od růstu HDP letos ukrojit 0,4 až 0,7 procentního bodu. To jsou desítky miliard korun. Část připadne na spotřebu, část na tuzemský průmysl, říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil v rozhovoru pro INFO.CZ, v němž jsme probrali vyhlídky české ekonomiky.

Pro letošek chtějí odboráři růst mezd o šest až sedm procent, nově budou chtít do kolektivních smluv zapracovat takzvané inflační doložky.

Přemýšlíte, jak bezpečně zhodnotit volné peníze? Ani ty nejlepší termínované vklady je nyní neochrání před inflací. Banky navíc mají silného konkurenta: stát.

Česká ekonomika míří vstříc takzvané stagflaci.To je obávaný stav, kdy ekonomika stagnuje, ale inflace je poměrně citelná.

V Česku přibylo lidí s pocitem, že si za své příjmy mohou koupit meziročně méně věcí či služeb. Tento názor sdílí 44 procent Čechů, což je o osm procentních bodů více než loni v lednu. Současně se o osm bodů na 43 procent snížil počet těch, kteří tvrdí, že jsou na tom v porovnání se situací před rokem zhruba stejně. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky poskytlo ČTK.

I když se podnikatelská a spotřebitelská nálada v české ekonomice v únoru mírně snížila, rozhodně není depresívní. V největším tuzemském odvětví – průmyslu – se dokonce nálada v posledním měsíci zlepšila s tím, jak podniky očekávají zvýšení poptávky v nejbližších třech měsících a zrychlení výroby v průběhu následujícího půlroku. Je samozřejmě otázkou, nakolik jsou tato očekávání realistická s ohledem na potenciální riziko zamrzávání mezinárodního obchodu v důsledku šíření koronaviru, a tak je prozatím budeme brát spíše s určitou rezervou.

Z rádia se linou slova písně: „…ono se neříká nadarmo, že ty nejlepší věci jsou zadarmo.“ To se sice poslouchá hezky, ale v životě to tak nefunguje. Ostatně kdybyste zmíněnou hudební skupinu pozvali, aby vám zahrála zadarmo na vaší firemní či rodinné oslavě, asi tušíte, jak by to dopadlo. Asi nejen mne jako právníka proto zaujalo, že vláda v těchto dnech schválila novelu z dílny ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která mimo jiné ustaví, že se některé soudní poplatky zdvojnásobí.

Státní dluh Česka se i loni dařilo držet stabilizovaný. Stabilizovaný tak dluh zůstává již od roku 2013. Hospodaření vlády svědčí ekonomická prosperita, která v té době započala. Příznivá fáze národohospodářského cyklu dodnes usnadňuje hospodaření s veřejnými prostředky, neboť snižuje zátěž na výdajové straně, zatímco zvyšuje inkaso strany příjmové.

Za celý loňský rok si česká ekonomika podle odhadu Českého statistického úřadu připsala růst pouze 2,4 %, což je nejslabší výsledek za posledních šest let. Oproti zbytku Evropské unie jsme sice dosáhli slušného ekonomického růstu, ale v porovnání se zeměmi Visegrádu rostl hrubý domácí produkt (HDP) v České republice pomalu.

Koruna dnes k oběma světovým měnám mírně posílila. V 17:00 se česká měna vůči euru obchodovala za 24,87 Kč/EUR, proti čtvrtečnímu závěru tak posílila o dva haléře. Dopoledne ale po zveřejnění lednové inflace posílila až na 24,77 Kč/EUR, a byla tak nejsilnější od poloviny října 2012. K dolaru dnes koruna posílila o haléř na 22,93 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Pražská burza oslabila, PX klesl o 0,11 pct na 1102,93 bodu. Dolů ho táhly především české banky, naopak rakouským emisím se dařilo, stejně jako ČEZ.

Makroekonomický pátek: česká ekonomika brzdí, ceny vystřelily nahoru, Německo zpomaluje. Podtrženo, sečteno: nic moc.

Česká ekonomika zklamala jak v loňském čtvrtém čtvrtletí, tak za celý rok 2019. Vyplývá to z dnes zveřejněných předběžných čísel Českého statistického úřadu (mohou se však ještě změnit, ovšem oběma směry – jak k lepšímu, tak k horšímu). V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů jen 1,7 procenta.

Vzhledem ke zrychlování inflace se rozhodnutí České národní banky (ČNB) o zvýšení úrokových sazeb jeví jako prozíravé. Je třeba inflaci dostat pod kontrolu a k tomu nám růst úrokových sazeb pomůže.

Zatímco česká ekonomika brzdí, inflace dál akceleruje. Jen v lednu spotřebitelské ceny poskočily o 1,5 % a meziroční inflace se tak dostala na osmileté maximum 3,6 %.

Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu zrychlil na 3,6 procenta z prosincových 3,2 procenta.

Spotřebitelské ceny stouply v lednu o 3,6 % oproti stejnému měsíci loňského roku. Inflace je tak o 0,4 procentního bodu vyšší než v prosinci. Růst cen je nejvyšší od března 2012, oznámil Český statistický úřad.