Inflace

Meziroční míra inflace na Slovensku v lednu zrychlila na čtyři procenta z tempa 3,8 procenta v prosinci. Byla tak nejvyšší od loňského září. Podle dřívějšího odhadu evropského statistického úřadu Eurostat v rámci eurozóny spotřebitelské ceny v prvním letošním měsíci rostly nejrychleji právě na Slovensku.

Od prasknutí internetové bubliny přes finanční krizi až po pandemii prošla americká ekonomika od roku 2000 výraznými změnami. Co tyto otřesy vypovídají o fungování největší světové ekonomiky?

Inflace klesá, ale centrální banka jako by to neviděla. V lednu klesla na 1,6 procenta – nejníž za téměř deset let. Přesto Česká národní banka drží základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech a nechystá se ji snižovat. Co se děje? Čísla říkají jedno, bankovní rada druhé. A má k tomu důvod. Článek Když inflace klesá, ale sazby stojí. Proč ČNB nepovoluje? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 0,5 proc. bodu méně než v prosinci. Bez zboží s administrativními cenami se v lednu inflace držela na 2,1 %, ve službách na 4,7 % a v bydlení o 6,3 %.

Spotřebitelské ceny v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta. Inflace tak byla nejnižší od listopadu 2016, uvedl v pátek Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj odhad z minulého týdne.

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.

Obvyklé lednové přeceňování zboží a služeb letos Čechy příliš nepotrápilo. Spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, když zlevnily hlavně energie. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali jako důsledek převedení platby za obnovitelné zdroje energie z firem a domácností na stát.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil z prosincových 1,9 na 1,7 procenta v lednu. Předběžný odhad lednové inflace tak dopadl v souladu s tržním konsensem. Hlavním důvodem lednového snížení meziroční inflace hlouběji pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB) byla energetická složka, jejíž pokles zrychlil z -1,9 na -4,1 procenta meziročně.

Meziroční míra inflace v lednu klesla na 1,7 procenta. V prosinci tempo růstu spotřebitelských cen činilo 2,0 procenta. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny mělo v lednu podle dostupných údajů Slovensko.

Rozdíly v úrokových sazbách a inflaci vytvoří příležitosti; vysoká výchozí úroveň výnosů je dobrým znamením pro celkové výnosy nízkým oceněním navzdory.

Lednová inflace bude jedním z nejdůležitějších čísel tohoto roku. Předpokládáme výrazný pokles pod cíl tažený zejména poklesem cen energií. Otázkou však zůstává, jak dopadne zbytek spotřebitelského koše a jak hluboký inflační výlet pod dvě procenta nakonec uvidíme. Klíčové bude sledovat dvě věci.

Vedle operačních pamětí zdražují také SSD. Růst není tak extrémní, ceny nejsou v průměru ani dvakrát vyšší. Nejvíce zdražují lowendové modely a tradičně levné značky.

Zatímco továrny loni prodávaly levněji, stavbaři, zemědělci i poskytovatelé služeb si účtovali víc. Český statistický úřad potvrdil, že ekonomika se rozdělila na dvě části – jedna tlumí inflaci, druhá ji žene nahoru. A prosincová čísla naznačují, že tento trend bude pokračovat i letos.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta. V České republice míra inflace zůstala na 1,8 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta z listopadového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.

Plánujete si pořídit automobil nebo dražší spotřebič? Pak si možná výrazně připlatíte, výrobci musí zvyšovat ceny kvůli nedostatku mědi.

Rok 2025 přinesl návrat inflace do klidnějších vod. Meziroční míra se pohybovala mezi 2,1 a 2,9 %, průměr za celý rok činil 2,5 %. Přehledné grafy ukazují, kdy ceny rostly, kdy stagnovaly a proč se v závěru roku cenová hladina dokonce mírně snížila.

Inflace se zastavila. Přesně tam, kde ji nikdo nečekal – na 2,1 procentech. Český statistický úřad potvrdil svůj předběžný odhad a uzavřel rok 2025 s průměrnou inflací 2,5 procenta. Jen o desetinu víc než loni, ale za těmi čísly se skrývá zajímavý příběh o tom, kam se česká ekonomika vlastně ubírá. Článek Inflace se zastavila. Ale klid ještě nebude se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Výsledek inflace za loňský rok lze považovat za velmi uspokojivý. Už druhým rokem inflace začínala pouze dvojkou, a tak lze jasně říct, že inflační tsunami je zdárně za námi. Co po ní zůstalo kromě vyšší hladiny téměř všech spotřebitelských cen?

Spotřebitelské ceny v Česku na konci roku 2025 potvrdily výrazné uklidnění inflačního...

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu o 2,1 %. Většina analytiků i ČNB očekávali inflaci silnější.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) přinesl prosincový vývoj meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,3 %, přičemž byl tažen zejména nižšími cenami potravin a nealkoholických nápojů. Mezi výraznější měsíční poklesy patřily ceny másla (−9,6 %), vepřového masa (−4,9 %), mléka (−7,6 %) a vína (−5,7 %). Naopak k meziměsíčnímu růstu celkové cenové hladiny přispěly vyšší ceny nájemného (+0,5 %) a zdražení přístrojů a spotřebičů pro domácnost (+3,3 %). Ceny zboží celkem klesly o 0,6 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 %.

Úterek patřil inflačním datům. Zveřejněna byla inflace ve Spojených státech i ta na domácí půdě. Spotřebitelské ceny v USA v prosinci v souladu s tržním konsenzem meziměsíčně přidaly 0,3 procenta, přičemž v meziročním vyjádření stagnovaly na listopadových 2,7 procenta.

Inflace v prosinci stagnovala, jak vyplývá z dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 2,1 procenta, tedy stejně jako v listopadu. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,3 procenta. Tento vývoj je důsledkem zejména nižších cen některých potravin.

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.

Průměrná míra inflace za rok 2025 dosáhla 2,5 %, oznámil dnes Český statistický úřad. Je to skoro stejně jako za rok 2024 (2,4 %) a výrazně méně než v letech 2023 (10,7 %) a 2022 (15,1 %).

Prosincový růst cen v Česku zůstal stejný jako o měsíc dříve, přičemž hlavní vliv měly ceny na bydlení. Ceny služeb loni vzrostly o 4,7 procenta, zatímco zboží rostlo mírněji - o 1,1 procenta, potvrdil Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny v prosinci 2025 stouply stejně jako ve stejném období roku 2024. Oproti listopadu pak v posledním měsíci loňského roku lidé v obchodech, za služby a další položky zaplatili v průměru o 0,3 procenta méně. Inflace za celý rok 2025 oproti roku 2024 mírně stoupla, byla ale druhá nejnižší od roku 2019, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení. Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší.

Prosincová inflace v České republice zůstala na listopadové úrovni 2,1 %, což je mírně pod očekáváním trhu a centrální banky. Pokles cen energií a pohonných hmot kompenzoval mírný růst cen služeb, zatímco ČNB zřejmě udrží úrokovou sazbu repo na 3,50 % po celý letošní rok.

Inflace v může na začátku roku 2026 zamířit ještě o něco níže, než jsme původně očekávali. Kromě výrazně nižších cen elektrické energie (daných vedle nižší ceny silové elektřiny zejména zrušením POZE, podpory obnovitelných zdrojů pozn. aut.) svoji roli sehraje i další oznámené zlevňování zemního plynu a pravděpodobně i o něco nižší ceny potravin.

Začátek roku 2026 může přinést výraznější pokles inflace, než se původně čekalo. Levnější energie, zrušení POZE, zlevňující plyn i mírnější ceny potravin mohou stlačit lednovou inflaci až k úrovni kolem 1,5 %. To otevírá otázku, jak na tento vývoj zareaguje centrální banka.

Český statistický úřad potvrdil, že meziroční inflace v prosinci zůstala na 2,1 procenta – přesně stejné číslo jako v listopadu. Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,3 procenta. Zdá se, že cenová horečka, která ještě před dvěma lety trápila domácnosti i firmy, definitivně opadla. Jenže tady je háček: je to skutečně dobrá zpráva, nebo jen dočasné uklidnění? Článek Inflace se zastavila na 2,1 procenta. Jak to bude dál? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump zavařil Číně a jiným partnerům Venezuely. Venezuela disponuje největší prokázanou zásobou ropy na světě. Inflace v ČR v prosinci byla 2,1 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci, stejně jako v listopadu, podle předběžného odhadu meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 procenta. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 procenta při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši dvou procent.

Česká inflace v prosinci zůstala na 2,1 % a zaostala tak za naším očekáváním (2,4%) i poslední prognózou ČNB (2,3 %). Meziměsíčně ceny znovu poklesly o něco výrazněji (-0,3 %), a to opět zejména kvůli překvapivému poklesu cen potravin, alkoholu a tabáku (-1,2 %). Zbytek spotřebitelského koše se vyvíjel buď podle našich předpokladů nebo dokonce docházelo k rychlejšímu zdražování. To je opět případ služeb, kde vidíme opětovné zrychlování inflačního momenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v prosinci zpomalil na 2,0 procenta z tempa 2,1 procenta v předchozím měsíci. Inflace tak byla v souladu s dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Vyplývá to z rychlého odhadu, který ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

2,1 procenta, tolik činila inflace loni v prosinci podle předběžného odhadu ČSÚ. Zlevnily potraviny, ale služby dál zdražovaly.

Prosincová inflace byla nižší, než čekala ČNB i analytici. Pro měnovou politiku to ale nic nemění – základní sazby zůstanou podle trhu stabilní minimálně po celý letošní rok.

Meziroční inflace v Česku loni v prosinci dosáhla 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny v posledním měsíci loňského roku klesly o 0,3 procenta.

Podle předběžného odhadu spotřebitelské ceny v prosinci 2025 meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly o 2,1 procenta. Definitivní údaje ale zveřejní Český statistický úřad 13. ledna.

V důsledku dvou nedávných šoků – pandemie covidu-19 a energetické krize – zaznamenala ČR jeden z nejvyšších nárůstů cenové hladiny mezi evropskými zeměmi. Podobně dramatický nárůst zaznamenaly země jako je Maďarsko, Polsko a pobaltské země.

Ekonomický boom a opatření po výpadku proudu v roce 2025 ovlivnily ceny, které tak končí s téměř jednoprocentní mezerou oproti zemím eurozóny. V prosinci se to zmírnilo o desetinu.

Ekonomové a ekonomky očekávají, že česká ekonomika příští rok poroste, a to minimálně o zhruba dvě procenta. Inflace zpomalí, kupní síla se zvýší a celkově se Čechům a Češkám, ale i českým firmám bude dařit lépe.

Praha - Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v listopadu zpomalil na 2,4 procenta z říjnového tempa 2,5 procenta. V České republice inflace klesla ještě více a dostala se na 1,8 procenta.

Podle Eurostatu inflace v Česku klesla na 1,8 procenta. Celková hodnota inflace v Evropské unii byla 2,4 procenta. Státy eurozóny měly inflaci o něco nižší, konkrétně 2,1 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v listopadu zpomalil na 2,4 procenta z říjnového tempa 2,5 procenta. V České republice inflace klesla ještě více a dostala se na 1,8 procenta.

Dynamika cen českých průmyslových výrobců v listopadu skončila nad tržním konsenzem. Ceny meziměsíčně rostly o 0,3 %, když tržní konsenzus počítal s jejich poklesem o 0,1 %. Zvýšily se především ceny koksu a rafinovaných ropných výrobků, elektřiny, plynu a páry a ceny dřeva.

Dobré zprávy pro naše peněženky. Firmy nechystají masivní zdražování. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi 450 tuzemskými podniky. Více než čtvrtina z nich plánuje ceny vůbec neměnit, další část počítá s růstem maximálně do tří procent. Rychlé zdražování nad pět procent chystá jen 8,9 procenta firem. Po letech cenových turbulencí to zní téměř neuvěřitelně – a přitom je to realita, kterou potvrzují čísla z trhu.

Meziroční inflace v listopadu zpomalila na 2,1 %, což je její nejnižší úroveň od dubna letošního roku. Podle Hospodářské komory ČR tento výsledek potvrzuje trend postupné stabilizace vývoje cenové hladiny.

Český statistický úřad ve středu 10. prosince zveřejnil údaje o inflaci za listopad 2025, které se opět shodují s předběžným odhadem. Meziroční míra inflace se ze říjnových 2,5 % snížila na půlroční minimum 2,1 %, přičemž tržní odhady byly mírně vyšší.

Ve významném obratu událostí, který podtrhuje rostoucí tlaky na globální obranné rozpočty, se Švýcarsko rozhodlo omezit svůj původní nákup 36 nejmodernějších stíhacích letounů F-35A páté generace od společnosti Lockheed Martin. Důvodem je navýšení ceny o zhruba 610 milionů dolarů, které vynucuje vláda USA, a vleklý smluvní spor mezi oběma stranami.

Listopadová inflace zpomalila na 2,1 procenta a ukazuje mírné zmírnění cenových tlaků napříč spotřebním košem. Jádrová inflace také klesá, přesto ČNB zůstane při stanovování úrokových sazeb opatrná a sazby pravděpodobně udrží až do konce roku 2026.

Češi se příští rok nemusejí obávat citelného zdražování zboží a služeb. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory mezi tuzemskými firmami. Více než čtvrtina podniků podle něj plánuje nechat ceny beze změn, další část pak očekává zvýšení během roku maximálně do tří procent. Rychlý růst cen nad pět procent chystá 8,9 procenta tuzemských firem.

Meziroční inflace v listopadu zpomalila na 2,1 %, což je její nejnižší úroveň od dubna letošního roku. Podle Hospodářské komory ČR tento výsledek potvrzuje trend postupné stabilizace vývoje cenové hladiny.

Blíží se konec roku a s ním i tradiční vlna ročních odměn. Firmy je vyplácejí jako poděkování za odvedenou práci, kompenzaci inflace nebo prostě jako motivaci do dalšího roku. Jenže než se zaměstnanec stihne potěšit, stát už má nataženou ruku. Daň z příjmu, sociální pojištění, zdravotní pojištění – z každé koruny odměny si bere svůj díl. Je to spravedlivé?

Nadcházející týden by měl mít daleko do předvánočního klidu. Ve čtvrtek budou Bank of England, Evropská centrální banka a Česká národní banka jednat o úrokových sazbách a v pátek expirují čtyři typy futures a opcí, tedy dojde na takzvaný quadruple witching. K tomu vyjdou předběžné prosincové indexy nákupních manažerů nebo data z amerického trhu práce za listopad.