Inflace

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ani na svém středečním zasedání nezmění základní úrokovou sazbu, která tak zůstane na sedmi procentech, kde je od loňského června. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich se sice inflační statistiky vyvíjejí příznivě, členové bankovní rady ale ve svých vyjádřeních varovali před proinflačními riziky v případě předčasného uvolnění měnové politiky. Snižování sazeb na zářijovém jednání vyloučil minulý týden i guvernér ČNB Aleš Michl.

Nemůžeme se dostat do situace, kdy děti budou v podstatě poukázka k chudobě. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedl expremiér Vladimír Špidla (SOCDEM). Podle člena Sociální demokracie na inflaci nejvíce prodělali drobní „střádalové“.

Není to tak dávno, kdy celou Evropu drtila vysoká inflace. V některých zemích jsou dozvuky inflace dodnes. Například naše země se potýká s jednou z nejvyšších inflací v Evropě. Ačkoliv inflace pozvolna klesá a dostala se pod desetiprocentní hranici, tak cenovky v obchodech zůstávají nadále vysoké nebo jsou dokonce i vyšší. Ministr zemědělství Marek Výborný nevidí situaci příliš černě. Podle něj už potraviny začaly zlevňovat a slibuje, že nadále budou. Klade také důraz na české výrobky, aby byly častěji zapojeny do obchodních řetězců. Doposud nebylo zvláštní vidět jablka nebo hrušky z cizích zemí, i když zde gradovala sezóna. Jeho vizí je, aby se obchodní řetězce v Česku chovaly stejně, jako v Německu.

Guvernér Aleš Michl prohlásil, že svou „přísnou politikou“ centrální banka srazila inflaci na současných 8,5 procenta. Velice optimisticky předpovídá, že na dvou procentech bude inflace už v první polovině příštího roku. Jak reálná Michlova slova jsou? Budou obchodníci příští rok dále zdražovat a co s inflací udělá dražší elektřina kvůli vrácení poplatků za obnovitelné zdroje zpět do faktur domácností?

Vláda zdaňovala loni a letos občany inflací, jejíž je příčinou, a likviduje všechny cenami elektřiny, prohlásil dnes ve Sněmovně bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Uvedl to ve zhruba dvouhodinovém projevu před schvalováním vládního konsolidačního balíčku, který je podle něj balíčkem daňovým. Neodpustil si osobní útok na premiéra Petra Fialu, označil ho za fialového mimoně, přinesl si k tomu plyšovou hračku. Obvinil kabinet, že devastuje zemi a je nejprolhanější…

Sněmovna začala ve třetím čtení projednávat vládní konsolidační balíček. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě Deníku ovšem toto označení odmítl: „Je to daňový balíček, který je úplně zbytečný. Tato vláda má ráda drahotu a inflaci, benzin už je na 42 korunách a pan premiér má stříbrnou medaili, protože jsme druzí nejhorší v Evropě.“

Válka na Ukrajině snížila hospodářský růst v Evropě a výrazně také na kontinentě zvýšila inflaci, uvedla to analýza švýcarské centrální banky a doplnila, že horší dopady války teprve přijdou. Evropa od invaze ruských vojsk na Ukrajinu loni v únoru zaznamenala prudký nárůst cen energií a otřesy na finančních trzích. Výrazně se také snížil výkon ruské a ukrajinské ekonomiky.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta, uvedl v týdnu statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta.

Inflace sice klesá, ale snadno se může na delší dobu usadit nad dvouprocentním cílem ČNB, varuje ekonom Petr Sklenář z J&T Banky. Jedním z důvodů je i množství peněz v tuzemské ekonomice, které rekordně roste.

NÁZOR / Co trápí velkou část občanů České republiky? Je to pochopitelně inflace, která nám všem snižuje hodnotu peněz. První příznaky jejího růstu  jsme mohli zaregistrovat už v roce 2021. Jejími tehd…

Reálné mzdy, které vypovídají o tom, kolik si lidé mohou za svoji výplatu koupit, přestaly klesat. Růst nominálních mezd dosahuje 6 až 8 procent, a to jsou hodnoty blížící se aktuální míře inflace, která v srpnu byla 8,5 procenta.

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na 30 procent. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Snaží se tak bojovat s vysokou inflací, která po přechodném zmírnění opět zrychluje a v srpnu se dostala na 59 procent. Základní úrok je teď v Turecku nejvýše za 20 let.

Včerejší zasedání amerického Fedu, které mělo na programu přehodnocení měnové politiky, proběhlo bez překvapení, aspoň co se týče výše sazeb. Sazby na americkém dolaru zůstaly bez změny. To se však očekávalo. Avšak Jerome Powell upravil výhled měnové politiky na příští rok. Ten investory nepotěšil. Sazby zůstanou vysoko i v roce 2024. Tedy pokud se nic závažného nestane na finančních trzích.

Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že konsolidační balíček bude schválen v průběhu října. Uvedl to v pořadu Ptám se, pane premiére serveru Blesk.cz. Zároveň mluvil o tom, že i přes nízkou důvě…

Vánoční svátky se nezadržitelně blíží a domácnosti čeká zvýšený nápor na peněženky. Oproti loňsku totiž budou svátky dražší o 6 až 7 procent. Pro ŽivotvČesku.cz to uvedl hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora. V každém případě by Vánoce neměly být jen o materiálních starostech, ale hlavně o vzájemné blízkosti.

Srpnová meziroční inflace poklesla na osm a půl procenta. Stále se tak drží vysoko a naznačuje, že v tuzemské ekonomice setrvává výrazný cenový růst. Uvedená hodnota však ukazuje meziroční růst cen, pokud ceny rostly silně před půl rokem a v posledních měsících již minimálně, meziroční ukazatel inflace bude stále vysoký.

Srpnová data poradenské společnosti STR ukazují, že hotelový trh České republiky s Prahou je poraženým pocovidového vývoje. Jak oproti zbytku Evropy, tak v porovnání s přímými konkurenty. K tomu Česko v současnosti čelí jedné z nejvyšších inflací vyspělého světa.

Celosvětový dluh letos ve druhém čtvrtletí vystoupal na rekordních 307 bilionů amerických dolarů. To je zhruba sedm biliard korun. Na růstu dluhu se podílely hlavně vyspělé země jako USA a Japonsko. Uvedl to Institut pro mezinárodní finance.

Řada ekonomů předpokládá, že česká vysoká inflace je na ústupu a konečně by se měla vrátit k rozumným hodnotám. Statistici ale ukázali, že jásot je předčasný. Hlavně ceny energií jsou stále vysoko a pokles inflace mohou zpomalit.

Revize srpnové inflace v eurozóně ukázala mírný pokles. Postoj ECB by tato čísla změnit neměla. Stále existuje prostor pro zvýšení úroků, uzná-li to Rada guvernérů ECB za nutné. V Kanadě naopak inflace znovu vzrostla. V návaznosti na to v zemi javorového listu zesílily tržní sázky na další utažení. Nejdůležitější měnověpolitické zasedání čekáme dnes večer v USA. Fed by se měl přiklonit ke stabilitě sazeb.

Americká centrální banka (Fed) ponechá na svém středečním zasedání úrokové sazby beze změny. Dveře pro jejich další případné zvýšení si ale ponechá otevřené. Odhadujeme, že její nový medián výhledu úrokových sazeb pro letošní rok zůstane beze změny na 5,6 procenta, a bude tak indikovat ještě jedno zvýšení.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to v úterý uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Podle dat Eurostatu zveřejněných v úterý, pokračovala inflace v EU a v eurozóně jen ve velmi pozvolném poklesu. Žádné dramatické skoky dolů se neodehrály, protože podobně jako u nás, tak i ve zbytku Evropy přestává fungovat kouzlo srovnávacího základu.

Výnosy amerických dluhopisů dnes opět rostou. V tomto krátkém zamyšlení se podíváme nejen pod pokličku tohhoto posunu, ale i na výsledek dnešní dluhopisové aukce, samozřejmě i na to, co (ne)čekat od zítřejšího zasedání Fedu.

Ekonomie není exaktní vědou, ale v průběhu času dokázala popsat určité mechanismy fungování naší společnosti poměrně spolehlivě. Tak třeba: když se dá levně půjčovat, je hodně peněz. Když je hodně peněz, ztrácejí hodnotu.

Až na dvě procenta by v následujícím roce mohla klesnout inflace. Odhad, který o víkendu zveřejnil guvernér ČNB Aleš Michl, je podle ekonomů velmi reálný. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli Jan Bureš a Vladimír Pikora.

Český statistický úřad pravidelně zásobuje veřejnost údajem o míře inflace, nejsou to radostná čísla. Politici pak bouří a vzájemně se obviňují, kdo nese odpovědnost. Stále však jde o vyjádření v procentech, které má daleko k pochopení pro běžný život. Právě proto redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak konkrétně se inflace projevila na hodnotě peněz. Ekonom z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Martin Zeman spočítal, že ze 100 000 korun v roce 2020 nyní zůstalo necelých 75 tisíc.

Podle předpovědi ČNB spadne na začátku roku 2024 inflace pod tři procenta. Jenže její optimistický výhled kalí nejen předpovědi jiných institucí, ale také lednové přepisování ceníků, při kterém obchodníci tradičně zdražují.

Meziroční inflace v Evropské unii dosáhla letos v srpnu 5,9 %, což je lepší než červencový výsledek 6,1 %.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Míra inflace v Evropské unii v srpnu klesla na 5,9 procenta z červencové hodnoty 6,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 14,2 procenta Maďarsko, druhá nejhorší byla Česká republika, kde inflace dosáhla 10,1 procenta. Tyto dvě země jsou zároveň v EU jediné, kde byla inflace v srpnu nad deseti procenty.

Vysoká inflace donutila Čechy přemýšlet nad tím, co se děje s jejich penězi na běžných účtech. Ještě na konci roku 2021 je dovedla k protiinflačním státním dluhopisům, které nabídly vysoké výnosy. Brzy mohou na atraktivitě tratit.

Nemocnice akutní péče by měly příští rok získat od zdravotních pojišťoven průměrně o šest procent více než předchozí rok. Celkový rozsah navýšení bude činit tři až 15 procent. Nemocnice následné péče budou mít navýšení 8 procent. Makroekonomická predikce Ministerstva financí odhaduje příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2024 na 499,5 miliardy korun a výdaje 508 miliard korun. Informoval o tom na pondělním jednání Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.

Hospodářský pokles Česka je závažnější, než se říká, přičemž inflaci a bobtnání rozpočtového deficitu vláda neřešila nejvhodnějším způsobem. Právu to řekl emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze profesor Richard Hindls.

Výrobní ceny v průmyslu vykázaly v srpnu mírné zrychlení svého meziročního růstu: Šlo o první zrychlení od loňského září, přičemž lze předpokládat, že roli zde sehrál vývoj cen rafinovaných ropných produktů a koksu. Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu v srpnu vzrostl z červencových 1,4 na 1,8 procenta, když trh očekával nárůst na úroveň 1,5 procenta.

Vzhledem k prudkému poklesu cen zemědělských výrobců a zlepšující se situaci na energetických trzích již nic nebrání zlevňování potravin v obchodech. Jestliže potravináři a obchodníci přesto nebudou zlevňovat, tak budou zneužívat svého postavení na úkor zákazníků, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Ceny průmyslových výrobců po šesti měsících poklesu opět začaly růst. V srpnu ve srovnání s červencem stouply o 0,2 %, meziročně o 1,8 procenta. Dosažení inflačního cíle 2 % v příštím roce se nemusí zdařit.

Když se expartneři na zvýšení alimentů nedohodnou, musí s tím pečující rodič k soudu. A pak čekat několik měsíců. Mezitím se vztahy v rodině přiostřují. Mohlo by to vyřešit automatické zvyšování výživného v závislosti na inflaci nebo růstu mezd. O tomto opatření ale pochybuje místopředseda Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců Pavel Kotrady.

Představa, že po agresivní úrokové kampani zůstane ekonomika v nezměněném stavu a vrátí se do své „pohodové“ předinflační podoby, je naivní. Takový způsob myšlení je zejména pro investora a obchodníka velmi nebezpečný a může být příčinou spousty investorských chyb.

Z útrob České národní banky se line inflační optimismus. Prý bychom se mohli dočkat dvouprocentní inflace již v první polovině příštího roku.

Pokles reálných mezd, tedy toho, co si za ně lidé mohou koupit, kvůli vysoké inflaci ustává. Jejich nominální růst napříč obory dosahuje okolo šesti až osmi procent, což se blíží současné meziroční míře inflace. Ta byla v srpnu 8,5 procenta. Do konce roku se pak dá očekávat jejich další navyšování s výjimkou IT, kde narazily na cenový strop, uvedl průzkum personální agentury Grafton Recruitment.

Mnoho lidí se nyní ocitlo v situaci, která se ještě před více než rokem mohla zdát na míle vzdálená. Díky rostoucí inflaci se dostaly úrokové sazby u hypoték k pěti až šesti procentům a kompletně tak zamrzl realitní trh.

Česko je v tak katastrofické situaci, že lidé včetně prezidenta jezdí raději za nákupy do Polska. Konsolidační balíček navíc vše ještě zhorší, řekl v Partii předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vládu také kritizoval za vysokou inflaci. Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP) je však nutné, aby inflaci řešila především Česká národní banka (ČNB). Její guvernér Aleš Michl ovšem tvrdí, že se jí to daří. Ukazují to prý současná čísla.

Města po celém Česku se připravují na zdražení svozu komunálního odpadu. Některá už od Nového roku zvýší ceny o inflaci, jinde zatím přemýšlejí, jaká částka by byla pro jejich obyvatele finančně únosná. Odpad zpoplatní i města, kde byla jeho likvidace mnoho let zdarma.

V duchu hesla „vyzkoušeli jsme za vás“ naše Kancelář pro uvádění příběhů Jindřicha Rajchla na pravou míru testovala, jak lze na Václavské náměstí vtěsnat 101 000 lidí. Opravdu jich tam tolik bylo?

Do konce roku hypotéky určitě významně nezlevní. I když banky půjčují levněji, než kolik činí inflace, a hypotéka za šest procent se tak jeví investičně výhodně, řada domácností na ně prostě nedosáhne. Právu to řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

Guvernér České národní Aleš Michl očekává v první polovině příštího roku nízkou inflaci okolo dvou procent. Prohlásil to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Politika ČNB je podle něj nejpřísnější za posledních více než 20 let, což je adekvátní tomu, aby inflace klesala. Protože je však růst spotřebitelských cen stále extrémně vysoký, nikdo by neměl čekat brzké snížení úrokových sazeb.

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

V první polovině příštího roku čeká Česká národní banka (ČNB) nízkou inflaci kolem dvou procent, uvedl její guvernér Aleš Michl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odmítl brzké snižování úrokových sazeb centrální banky v příštích měsících.

Akciové trhy si procházely v uplynulém týdnu spíš mírnější volatilitou. Na trhy měly určitý dopad zprávy o inflaci z USA nebo pravidelné zasedání evropské ECB. Index S&P 500 zaznamenává poslední dobou stagnaci a čeká na výrazný impuls, který by určil jeho další směřování.

Krátce po zahájení války na Ukrajině se v nedalekém Maďarsku snažili vyzrát na rostoucí ceny nejrůznějších komodit cenovými stropy. Premiér Viktor Orbán a jeho kolegové byli mnohými politiky po celé Evropě často zmiňováni jako ideální reakce na cenové šoky. Nyní ale v tom stejném Maďarsku bojují s nejvyšší inflací v Evropě a pohybuje se okolo 16 procent, píše Forbes.

Do Česka se má vrátit normální stav, kdy mzdy rostou rychleji než ceny. Centrální banka z nejnovějších analýz dedukuje, že podniky mají lidem z čeho přilepšit a že růst výdělků tempem kolem osmi procent nebude pro inflaci problém.

Euro proti dolaru spadlo v průběhu toho týdne na svou nejslabší hodnotu za poslední více než tři měsíce. Až do čtvrtka se kurz držel nad hladinou 1,07 USD/EUR, kdy spadl k 1,063 USD/EUR. I když Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání úrokové sazby zvýšila a trh s tím plně nepočítal, vypadá to, že šlo o poslední zvýšení sazeb.

Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.

Nemovitostní fondy prožívají slabší rok. Zejména proto, že jim zdražují splátky úvěrů. Ty si fondy totiž velmi často berou v eurech. Evropská centrální banka přitom letos poměrně razantně navyšuje své úrokové sazby, takže financování právě v eurech prodražuje.