Inflace

Ekonomické instituty snížily odhad růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok. Zároveň odhadují, že prudce zrychlí růst inflace. Letos podle nich největší evropská ekonomika vzroste o 0,6 procenta namísto v září uváděných 1,3 procenta.

Válka v Íránu žene ceny energií nahoru a inflace v eurozóně to pocítila okamžitě. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v březnu na 2,5 procenta z únorových 1,9 procenta, uvádí rychlý odhad statistického úřadu Eurostat. Míra inflace tak překročila dvouprocentní cíl Evropské centrální banky.

Ceny potravin rostou a nespokojenost s nimi taky. Stačí se ale podívat do naší historie a zjistíme, že slovo „draho“ mělo kdysi úplně jiný význam. Tehdy nešlo o peníze, ale o holé přežití. Proč jsme v blahobytu ztratili perspektivu?

Bankovní rada České národní banky ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,5 %. Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo všech sedm členů rady. Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního cíle a v únoru 2026 meziročně zpomalila na 1,4 %, což představuje nejnižší úroveň za posledních deset let. Podle prognózy ČNB by letos měla celková inflace zůstat pod dvěma procenty, v příštím roce pak v těsné blízkosti cíle.

Sazby zůstávají na stávajících úrovních, ale nervozita roste. Fed sleduje inflaci i vývoj ve světě a nevylučuje další kroky.

Velikonoce bývaly svátky, kdy člověk sice u kasy trochu zasyčel, ale pořád měl pocit, že plato vajec ještě nepatří do kategorie investičních aktiv. Letos je situace jiná. Vejce v českých obchodech zdražují už od loňska, před svátky jejich cena dál roste a odborníci zároveň neočekávají, že by po Velikonocích přišlo výraznější zlevnění.

Inflace v Česku zvolnila, z lednových 1,2 procenta klesla na jedno procento. Ke stejnému vývoji došlo v 11 dalších státech EU, naopak vzrostla ve 12. Ve čtyřech zůstala stabilní.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla únorová meziroční inflace v České republice 1,4 %. Oproti lednu tak byla nižší o 0,2 procentního bodu. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 %, především vlivem levnějších potravin a nealkoholických nápojů.

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Tempo růstu spotřebitelských cen v Česku v únoru dál zpomalilo. Inflace meziročně dosáhla 1,4 procenta, což je nejnižší hodnota od října 2016. Vývoj podle statistiků ovlivnilo především zpomalení růstu cen potravin a nealkoholických nápojů.

Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta a dostala se na nejnižší úroveň od října 2016. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.

Inflace v Česku nadále zpomaluje, v únoru činila 1,4 procenta. Za zpomalením stojí především nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů, kdy polotučné mléko či oleje jsou meziročně levnější o pětinu.

Únorový pokles inflace v Česku překvapil trh i centrální banku. K výraznějšímu zvolnění cenového růstu přispělo především zlevnění potravin, zatímco ceny služeb zůstávají relativně vysoké.

Pamatujete si, jak jsme před dvěma lety sledovali inflaci šplhající k dvouciferným hodnotám? Únor přinesl úplně jiný příběh: inflace spadla na 1,4 procenta – nejméně od října 2016. Energie zlevňují, potraviny meziměsíčně klesly o 1,5 procenta a celkové spotřebitelské ceny oproti lednu dokonce poklesly o desetinu procenta. Jenže pod povrchem těchto příznivých čísel se skrývá […] Článek Inflace klesla na nejnižší úroveň za deset let. Co to znamená pro vaši peněženku? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Podle předběžného odhadu spotřebitelské ceny v únoru 2026 meziměsíčně klesly o 0,1 % a meziročně vzrostly o 1,4 procenta. To by znamenalo, že míra inflace je nejnižší za posledních 10 let.

Tempo růstu spotřebitelských cen v Česku dál zpomaluje. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu klesla meziroční inflace v únoru na nejnižší úroveň za více než sedm let.

Podle předběžného odhadu inflace v únoru klesla z lednových 1,6 procenta na 1,4 procenta. Jak to bude dál, se neví.

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016. Vyplývá to z předběžného odhadu, který ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie.

Meziroční inflace v Česku byla v únoru nejnižší za téměř deset let. Stojí za tím především levnější energie.

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.

Podle předběžného odhadu tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu letošního února oproti předchozímu měsíci klesly o 0,1 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,4 %. Jedná se o nižší výsledek, než očekával trh (1,6 %) i než o měsíc dříve (1,6 %).

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016. Vyplývá to z předběžného odhadu, který ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v lednu zpomalil na 2,0 procenta z prosincového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to uvedl Eurostat. V Česku inflace klesla na 1,2 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU. Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Meziroční míra inflace na Slovensku v lednu zrychlila na čtyři procenta z tempa 3,8 procenta v prosinci. Byla tak nejvyšší od loňského září. Podle dřívějšího odhadu evropského statistického úřadu Eurostat v rámci eurozóny spotřebitelské ceny v prvním letošním měsíci rostly nejrychleji právě na Slovensku.

Od prasknutí internetové bubliny přes finanční krizi až po pandemii prošla americká ekonomika od roku 2000 výraznými změnami. Co tyto otřesy vypovídají o fungování největší světové ekonomiky?

Inflace klesá, ale centrální banka jako by to neviděla. V lednu klesla na 1,6 procenta – nejníž za téměř deset let. Přesto Česká národní banka drží základní úrokovou sazbu na 3,5 procentech a nechystá se ji snižovat. Co se děje? Čísla říkají jedno, bankovní rada druhé. A má k tomu důvod. Článek Když inflace klesá, ale sazby stojí. Proč ČNB nepovoluje? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 0,5 proc. bodu méně než v prosinci. Bez zboží s administrativními cenami se v lednu inflace držela na 2,1 %, ve službách na 4,7 % a v bydlení o 6,3 %.

Spotřebitelské ceny v lednu meziročně stouply o 1,6 procenta. Inflace tak byla nejnižší od listopadu 2016, uvedl v pátek Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj odhad z minulého týdne.

Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.

Obvyklé lednové přeceňování zboží a služeb letos Čechy příliš nepotrápilo. Spotřebitelské ceny v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, když zlevnily hlavně energie. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. Analytici podobný vývoj očekávali jako důsledek převedení platby za obnovitelné zdroje energie z firem a domácností na stát.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil z prosincových 1,9 na 1,7 procenta v lednu. Předběžný odhad lednové inflace tak dopadl v souladu s tržním konsensem. Hlavním důvodem lednového snížení meziroční inflace hlouběji pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB) byla energetická složka, jejíž pokles zrychlil z -1,9 na -4,1 procenta meziročně.

Meziroční míra inflace v lednu klesla na 1,7 procenta. V prosinci tempo růstu spotřebitelských cen činilo 2,0 procenta. Nejvyšší inflaci v rámci eurozóny mělo v lednu podle dostupných údajů Slovensko.

Rozdíly v úrokových sazbách a inflaci vytvoří příležitosti; vysoká výchozí úroveň výnosů je dobrým znamením pro celkové výnosy nízkým oceněním navzdory.

Lednová inflace bude jedním z nejdůležitějších čísel tohoto roku. Předpokládáme výrazný pokles pod cíl tažený zejména poklesem cen energií. Otázkou však zůstává, jak dopadne zbytek spotřebitelského koše a jak hluboký inflační výlet pod dvě procenta nakonec uvidíme. Klíčové bude sledovat dvě věci.

Vedle operačních pamětí zdražují také SSD. Růst není tak extrémní, ceny nejsou v průměru ani dvakrát vyšší. Nejvíce zdražují lowendové modely a tradičně levné značky.

Zatímco továrny loni prodávaly levněji, stavbaři, zemědělci i poskytovatelé služeb si účtovali víc. Český statistický úřad potvrdil, že ekonomika se rozdělila na dvě části – jedna tlumí inflaci, druhá ji žene nahoru. A prosincová čísla naznačují, že tento trend bude pokračovat i letos.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta. V České republice míra inflace zůstala na 1,8 procenta, a byla tak pátá nejnižší v EU.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v prosinci zpomalil na 2,3 procenta z listopadového tempa 2,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.

Plánujete si pořídit automobil nebo dražší spotřebič? Pak si možná výrazně připlatíte, výrobci musí zvyšovat ceny kvůli nedostatku mědi.

Rok 2025 přinesl návrat inflace do klidnějších vod. Meziroční míra se pohybovala mezi 2,1 a 2,9 %, průměr za celý rok činil 2,5 %. Přehledné grafy ukazují, kdy ceny rostly, kdy stagnovaly a proč se v závěru roku cenová hladina dokonce mírně snížila.

Inflace se zastavila. Přesně tam, kde ji nikdo nečekal – na 2,1 procentech. Český statistický úřad potvrdil svůj předběžný odhad a uzavřel rok 2025 s průměrnou inflací 2,5 procenta. Jen o desetinu víc než loni, ale za těmi čísly se skrývá zajímavý příběh o tom, kam se česká ekonomika vlastně ubírá. Článek Inflace se zastavila. Ale klid ještě nebude se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Výsledek inflace za loňský rok lze považovat za velmi uspokojivý. Už druhým rokem inflace začínala pouze dvojkou, a tak lze jasně říct, že inflační tsunami je zdárně za námi. Co po ní zůstalo kromě vyšší hladiny téměř všech spotřebitelských cen?

Spotřebitelské ceny v Česku na konci roku 2025 potvrdily výrazné uklidnění inflačního...

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci stejně jako v listopadu o 2,1 %. Většina analytiků i ČNB očekávali inflaci silnější.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) přinesl prosincový vývoj meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,3 %, přičemž byl tažen zejména nižšími cenami potravin a nealkoholických nápojů. Mezi výraznější měsíční poklesy patřily ceny másla (−9,6 %), vepřového masa (−4,9 %), mléka (−7,6 %) a vína (−5,7 %). Naopak k meziměsíčnímu růstu celkové cenové hladiny přispěly vyšší ceny nájemného (+0,5 %) a zdražení přístrojů a spotřebičů pro domácnost (+3,3 %). Ceny zboží celkem klesly o 0,6 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 %.

Úterek patřil inflačním datům. Zveřejněna byla inflace ve Spojených státech i ta na domácí půdě. Spotřebitelské ceny v USA v prosinci v souladu s tržním konsenzem meziměsíčně přidaly 0,3 procenta, přičemž v meziročním vyjádření stagnovaly na listopadových 2,7 procenta.

Inflace v prosinci stagnovala, jak vyplývá z dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly o 2,1 procenta, tedy stejně jako v listopadu. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,3 procenta. Tento vývoj je důsledkem zejména nižších cen některých potravin.

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.

Průměrná míra inflace za rok 2025 dosáhla 2,5 %, oznámil dnes Český statistický úřad. Je to skoro stejně jako za rok 2024 (2,4 %) a výrazně méně než v letech 2023 (10,7 %) a 2022 (15,1 %).

Prosincový růst cen v Česku zůstal stejný jako o měsíc dříve, přičemž hlavní vliv měly ceny na bydlení. Ceny služeb loni vzrostly o 4,7 procenta, zatímco zboží rostlo mírněji - o 1,1 procenta, potvrdil Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny v prosinci 2025 stouply stejně jako ve stejném období roku 2024. Oproti listopadu pak v posledním měsíci loňského roku lidé v obchodech, za služby a další položky zaplatili v průměru o 0,3 procenta méně. Inflace za celý rok 2025 oproti roku 2024 mírně stoupla, byla ale druhá nejnižší od roku 2019, vyplývá z dat Českého statistického úřadu.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci vzrostly meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení. Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší.

Prosincová inflace v České republice zůstala na listopadové úrovni 2,1 %, což je mírně pod očekáváním trhu a centrální banky. Pokles cen energií a pohonných hmot kompenzoval mírný růst cen služeb, zatímco ČNB zřejmě udrží úrokovou sazbu repo na 3,50 % po celý letošní rok.

Inflace v může na začátku roku 2026 zamířit ještě o něco níže, než jsme původně očekávali. Kromě výrazně nižších cen elektrické energie (daných vedle nižší ceny silové elektřiny zejména zrušením POZE, podpory obnovitelných zdrojů pozn. aut.) svoji roli sehraje i další oznámené zlevňování zemního plynu a pravděpodobně i o něco nižší ceny potravin.

Začátek roku 2026 může přinést výraznější pokles inflace, než se původně čekalo. Levnější energie, zrušení POZE, zlevňující plyn i mírnější ceny potravin mohou stlačit lednovou inflaci až k úrovni kolem 1,5 %. To otevírá otázku, jak na tento vývoj zareaguje centrální banka.

Český statistický úřad potvrdil, že meziroční inflace v prosinci zůstala na 2,1 procenta – přesně stejné číslo jako v listopadu. Meziměsíčně ceny dokonce klesly o 0,3 procenta. Zdá se, že cenová horečka, která ještě před dvěma lety trápila domácnosti i firmy, definitivně opadla. Jenže tady je háček: je to skutečně dobrá zpráva, nebo jen dočasné uklidnění? Článek Inflace se zastavila na 2,1 procenta. Jak to bude dál? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump zavařil Číně a jiným partnerům Venezuely. Venezuela disponuje největší prokázanou zásobou ropy na světě. Inflace v ČR v prosinci byla 2,1 %.

Tuzemské spotřebitelské ceny v prosinci, stejně jako v listopadu, podle předběžného odhadu meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, jejich meziroční růst ale zůstal beze změny na 2,1 procenta. Tento vývoj zhruba odpovídal našemu odhadu, který počítal s meziměsíčním poklesem cen o 0,3 procenta při jen nepatrně slabší meziroční dynamice ve výši dvou procent.

Česká inflace v prosinci zůstala na 2,1 % a zaostala tak za naším očekáváním (2,4%) i poslední prognózou ČNB (2,3 %). Meziměsíčně ceny znovu poklesly o něco výrazněji (-0,3 %), a to opět zejména kvůli překvapivému poklesu cen potravin, alkoholu a tabáku (-1,2 %). Zbytek spotřebitelského koše se vyvíjel buď podle našich předpokladů nebo dokonce docházelo k rychlejšímu zdražování. To je opět případ služeb, kde vidíme opětovné zrychlování inflačního momenta.