Islámský stát

Irák patří mezi největší světové vývozce ropy, avšak kvůli válce v Perském zálivu se export zadrhl. Země přichází každým týdnem o miliardy dolarů. Ze zoufalství teď Iráčané začínají dodávat ropu v cisternách do syrského přístavu Baníjás. Teprve tam bude ropa přeložena na tanker, který ji doveze odběrateli.

Útočníci z teroristické organizace, která je napojena na Islámský stát, napadli obyvatele na severovýchodě Konga. Překvapili je ve spánku, některé zastřelili.

Pařížská policejní prefektura zakázala konání „největšího muslimského shromáždění v Evropě,“ v Le Bourget, za kterým stojí Muslimské bratrstvo. Prefektura se domnívala, že „v národním a mezinárodním kontextu, který se vyznačuje zvýšeným napětím“ a „vysokou úrovní teroristické hrozby“, existuje riziko „narušení veřejného pořádku“ během této akce, původně plánované od 3. do 6. dubna 2026, píše deník Le Figaro.

K radikalizaci mladistvých, které loni zadržela policie kvůli propagaci Islámského státu (IS) či šíření nenávisti, stačilo na internetu několik týdnů. Na středeční konferenci nadačního fondu Modrá rybka na Pražském hradě to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. V ovlivnění mladých lidí verbířům Islámského státu nezabránilo ani to, že nikdy v životě nenavštívili mešitu a nesetkali se s žádným imámem, dodal.

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) má za sebou tři roky existence, od jejího vzniku ji vede Břetislav Brejcha. „Musíme se sžít s novým pojmem ‚radikalizace v pokojíčku‘,“ varuje v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz. Dále pak popisuje, jak se má stát bránit hybridním útokům z Ruska či jaká pravidla porušili Slováci při společném pátrání po muži, který hrozil bombovými útoky v našich školách.

Práce z domova na dálku ztrácí na oblibě u šéfů velkých firem, zatímco mnozí lidé si tuhle zvyklost vynucenou v dobách covidové pandemie docela oblíbili. Je to problém hlavně u profesí, kde skutečně záleží na lidském kontaktu a důvěře.

Tragický incident na západě Iráku znovu otevírá citlivou otázku přítomnosti amerických sil v regionu. Americký útočný letoun A-10 Thunderbolt II měl podle dostupných informací omylem zasáhnout iráckou armádní základnu Al Habbaniya v provincii Anbár. Útok si vyžádal životy sedmi iráckých vojáků, dalších 13 bylo zraněno. Foto: Letoun A-10 Thunderbolt II | Wikimedia Commons / Public domain Na zprávu upozornilo místní médium NAYA.

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.

Americké velitelství CENTCOM zveřejnilo první fotografie letounů A-10 Thunderbolt II zapojených do operace Epic Fury. Snímky zachycují stroje při doplňování paliva za letu a zároveň odhalují jejich výzbroj, která kombinuje prostředky proti pozemním cílům i bezpilotním prostředkům.

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Podle jeho velitele muže zabil íránský Šáhed. Šest zraněných je v nemocnici. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená s USA a jejich spojenci.

Šíitský islamistický režim, který je u moci bezmála 50 let, si byl vždy vědom nebezpečí menšin a jejich separatismu a postupoval vůči nim nemilosrdně a brutálně. Etnicita byla po celou dobu potlačována. To, k jakému etniku kdo patří, se dalo zjistit jen při soukromých hovorech. A přitom teď nastává čas, kdy by menšiny mohly režimu pomoci zlomit vaz.

Na třináct let poslal německý soud ve čtvrtek do vězení Syřana, který loni v únoru zranil u památníku holocaustu v centru Berlína nožem španělského turistu. Podle generálního státního zastupitelství byl motiv tehdy devatenáctiletého mladíka radikálně islamistický a antisemitský. Útok se odehrál dva dny před předčasnými parlamentními volbami.

„Kurdové už úplně otevřeně tvrdí, že se tam může něco semlít. Z Iráku do Íránu už se dokonce přesouvají kurdské jednotky, které tam předtím bojovaly s Islámským státem,“ tvrdí novinář a cestovatel Pavel Pawluscha Novotný. A v kontextu dalšího vývoje v zemi upozorňuje na pestrost íránského obyvatelstva, které se skládá z mnoha etnických skupin.

V sobotu večer se potvrdilo, že při americko-íránských úderech zahynul nejvyšší vůdce Íránu Alí Chameneí. Boje však nepřestaly. Režim byl zřetelně připraven na smrt vysokých představitelů, protože už loni v červnu byly terči izraelských náletů.

Afghánistán v odvetě za nedávné pákistánské nálety udeřil na pozice pákistánské armády podél hranic. Mluvčí vlády v Kábulu Zabíhulláh Mudžáhid podle agentury AP uvedl, že ve čtvrtek večer začaly těžké střety.

Experti upozorňují, že takovou technickou úroveň tunelů mohou zajistit pouze některé blízkovýchodní skupiny, například Hamás, Hizballáh nebo některé frakce kurdských milic.

Rusko v rámci hybridní války proti Západu posílá tajnými tunely z Běloruska do Evropy stovky migrantů. Podle listu The Telegraph je pomáhali stavět „odborníci z Blízkého východu“. Podezření padá mimo jiné na příslušníky palestinského teroristického hnutí Hamás, kteří mají velké zkušenosti s budováním tunelů v Pásmu Gazy.

V krajině říčních delt a úrodných nížin vznikl svět chrámů, kanálů a prvních zákoníků. Mezopotámie nebyla jen kolébkou civilizace, ale i laboratoří moci, techniky a organizace společnosti.

Americká armáda se začala stahovat ze své hlavní základny na severovýchodě Sýrie. S odkazem na představitele syrské armády a bezpečnostních složek o tom informuje agentura Reuters. Základnu v Kasraku v pondělí ráno opustily desítky nákladních aut.

Na dopadení jednoho z nejobávanějších drogových bossů se podílela i nově vytvořená americká jednotka zpravodajců se zkušenostmi z boje s teroristickými organizacemi al-Káida a Islámský stát. Poté vypukl teror.

Pár desítek lidí protestovalo v Praze za kurdské Kobani a proti mlčení Česka i Evropské unie.

Spojené státy stahují ze Sýrie svých asi posledních tisíc vojáků, což znamená, že tam končí jejich desetiletí trvající působení v rámci boje proti Islámskému státu. Poslední postavení opustí během následujících dvou měsíců. Je však možné, že v případě potřeby někteří zůstanou.

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.

Obžalovaný muž měl podle úřadů v roce 2024 plánovat teroristický útok na jeden z vídeňských koncertů popové zpěvačky Taylor Swift, podle vyšetřovatelů plánoval zabít co nejvíce lidí nejen pomocí výbušnin.

Americké ústřední velení (CENTCOM) v sobotu oznámilo, že v posledních dnech provedlo deset úderů proti více než 30 cílům Islámského státu (ISIS) v Sýrii v rámci společného vojenského úsilí o „udržení neúnavného vojenského tlaku na zbytky teroristické sítě“. V sobotu to uvedla televize Fox News.

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom rozhodl londýnský vrchní soud. Vyhověl tak žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud. The post Poškodili letadla, ale nejde o teroristy. Zákaz skupiny je nezákonný appeared first on Česká justice.

Mezi zadrženými členy teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli převezeni ze Sýrie do Iráku v rámci americké bezpečnostní operace, jsou stovky cizinců, včetně Evropanů. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na irácké bezpečnostní složky. Z Evropy je nejvíce zadržených občanů Německa, Nizozemska a Británie.

Polské úřady obžalovaly osmnáctiletého mladíka, že připravoval „hromadný atentát“ ve škole na podporu teroristické organizace Islámský stát (IS), informoval ve středu mluvčí ministra pověřeného koordinací tajných služeb Jacek Dobrzyński. V případě odsouzení hrozí obžalovanému, označenému jako Remigiusz Ż., až 18 let za mřížemi.

Nejméně 20 životů si vyžádal útok na vesnici Mambimbi-Isigo na severovýchodě Konga, který provedla povstalecká skupina Sjednocené demokratické síly, napojená na Islámský stát. Počet obětí však nemusí být definitivní.

Nizozemská organizace Open Doors opět vydala zprávu o pronásledování křesťanů. Ani letos nebyly její závěry vůbec povzbudivé. Organizace ve své zprávě The World Watch List hodnotí především 50 zemí, kde jsou křesťané vystaveni největšímu nebezpečí.

Australská módní návrhářka Pip Edwards se po otřesném zážitku z loňského prosince vrátila na svou milovanou Bondi Beach. Pětačtyřicetiletá kreativní ředitelka značky Ksubi totiž na nejslavnější australské pláži byla i v momentě, kdy zde teroristé 14. prosince zaútočili během oslav židovského svátku chanuka. I když přežila, děsivá zkušenost měla dopad na její psychiku, což údajně začátkem roku vedlo až k její krátké hospitalizaci.

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Kandidátem vítězné koalice na premiéra v Iráku je Núrí Málikí. Proti tomu se ostře ohradil Donald Trump, Málikího ale neměl rád ani Barack Obama.

Nominace Núrího Málikího na premiéra budí emoce v Iráku i v zahraničí. Prezident Donald Trump vyhrožuje Bagdádu, že pokud se expremiér vrátí do čela vlády, země přijde o americkou pomoc. USA už dříve uvedly, že zablokují irácké příjmy z ropy, pokud v příštím kabinetu usednou zástupci skupin spojených s Íránem. Rozsáhlá korupce spolu se sektářskou politikou někdejšího premiéra v minulosti přispěla k vzestupu Islámského státu (IS).

Sofistikovanost a troufalost útoku Islámského státu v Niamey, včetně možného nasazení bezpilotních letounů, podle experta naznačují, že útočníci mohli mít podporu zevnitř bezpečnostního aparátu.

Kovan byla ve věku, kdy ještě nezačala dospívat, když ji bojovníci Islámského státu unesli z domova a začali mezi sebou prodávat. Deset let pak žila jako jejich sexuální otrokyně.

Syrští Kurdové pod tlakem kapitulovali. Rozpustí své milice SDF a přestane fungovat jejich autonomní samospráva. Podle dohody v pondělí dočasně převezmou kontrolu nad zbylými kurdskými oblastmi síly syrského ministerstva vnitra, než se ustaví nové, Damašku plně podřízené a mnohem slabší jednotky z loajálních kurdských bojovníků. Ostudnou dohodu jdoucí na ruku Turecku pomohli zprostředkovat USA a Francie.

Cizinky napojené na teroristickou organizaci Islámský stát, které jsou téměř deset let vězněny v detenčním táboře Al-Rúdž na severu Sýrie, doufají v udělení amnestie. Sýrie oznámila plán na trvalé uzavření tábora Al Rúdž.

Byl to skutečně hrdinský útěk, nebo výsledek tajných diplomatických her? Příběh Edith Blaisové a Lucy Tacchetta, kteří v roce 2020 šokovali svět svým návratem z malijské pouště, dodnes vyvolává otázky.

Ozbrojenci z ISWAP zabili na severovýchodě Nigérie desítky lidí včetně vojáků, další se pohřešují. Útok v Borno zapadá do eskalace násilí. Konflikt si od roku 2009 vyžádal přes 40 tisíc obětí a miliony vysídlených.

Vládnoucí junta v Burkina Fasu rozpustila všechny politické strany, zrušila také právní rámec upravující jejich činnost. Podle agentury Reuters je rozhodnutí armády nejnovějším krokem k posílení kontroly po pozastavení politických aktivit, které v zemi vyvolal převrat v roce 2022.

V éře globální geopolitické nestability jsme na hranicích „pevnosti evropa“ stvořili monstrum, které požírá samo sebe. A jeho apetit stále roste. Analýza přináší přesvědčivé důkazy, že doba spoléhání se na Turecko coby dveřníka Evropy již skončila.

Americký prezident Donald Trump označil předchozí vládu iráckého premiéra Núrího Málikího za otřesnou. Pokud by se premiérem stal znovu, USA už nebudou zemi pomáhat.

Washington - Spojené státy přestanou pomáhat Iráku, pokud bude premiérem zvolen Núrí Málikí, protože v době jeho dřívější vlády se země propadla do chaosu. Dnes to na své sociální síti Truth Social napsal americký prezident Donald Trump. Málikí, který stál v čele irácké vlády již v letech 2006 až 2014, je považován za blízkého Íránu. V sobotu ho jako svého kandidáta na premiéra nominovala skupina šíitských stran, která má v novém iráckém parlamentu po listopadových volbách většinu.

Syrská vláda a kurdské síly se v sobotu domluvily na prodloužení stávajícího příměří nanejvýš o měsíc, aby Spojeným státům umožnily přesun vězňů podezřelých z příslušnosti k Islámskému státu a Al-Káidě do Iráku. Konflikt mezi vládou a Kurdy nesl riziko toho, že by se během něj tisíce džihádistických bojovníků, z nichž řada má evropské občanství, mohly dostat zpět na svobodu.

Dnes už kvůli ruské agresi na Ukrajině snad každý ví, jakou roli hrají drony ve válečném konfliktu. A přitom nejde o novinku, jen o jejich masivní nasazení.

Spojené státy zahájily přesun až sedmi tisíc vězňů napojených na takzvaný Islámský stát (IS) do sousedního Iráku. Podle americké armády má tento krok zajistit, „aby teroristé zůstali v bezpečných detenčních zařízeních“, napsala agentura AFP. Irák už oznámil, že hodlá islamisty soudit, včetně cizinců. Některým teroristům se během nedávné ofenzivy syrské armády podařilo uprchnout ze zařízení střežených do té doby Syrskými demokratickými silami (SDF).

Příměří mezi syrským ministerstvem obrany a koalicí Syrských demokratických sil (SDF) má trvat čtyři dny. Během nich chtějí SDF projednat plány na plnou integraci jejich bašty v syrské provincii Hasaka.

Z útoku na věznici v syrské provincii Hasaká, kvůli kterému došlo k útěku členů Islámského státu, koalice Syrských demokratických sil obvinila vládní frakce. Při obraně věznice byly podle ní zabity či zraněny desítky lidí.

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. K útěku došlo den po oznámení rozsáhlé dohody mezi syrskou vládou a hlavní kurdskou silou v zemi. Syrská armáda vyhlásila zákaz vycházení.

Koalice SDF ztratila kontrolu nad věznicí Šaddádí. Po střetech s vládními silami uteklo několik nebezpečných členů teroristické organizace Islámský stát. Armáda neupřesnila, kolika vězňům se podařilo uniknout.

Kurdy vedená koalice Syrských demokratických sil (SDF) ztratila kontrolu nad syrskou věznicí Šaddádí, kde jsou podle ní drženy tisíce členů Islámského státu (IS). S odvoláním na prohlášení SDF to v pondělí oznámila agentura Reuters. Z útoku na věznici, která se nachází v provincii Hasaka, tato ozbrojená koalice obvinila vládní frakce. Při obraně věznice podle ní byly zabity či zraněny desítky lidí.

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.

Blízký východ nikdy nebyl místem snadného života a v posledních týdnech se zde odehrává řada lidských tragédií, zejména v Íránu a kurdských oblastech Sýrie. Zatímco v prvním případě existuje alespoň malá naděje na zásah USA, Kurdové mohou věřit maximálně v zázrak. Hostem podcastu Hlas na poušti je Markéta Kutilová, novinářka specializující se na konfliktní oblasti, která má osobní zkušenosti jak z Íránu, tak z kurdských regionů.

Mají protestující v Íránu šanci na úspěch? Moc bych jim to přál, ale momentálně to moc dobře nevypadá.

Americká armáda oznámila, že v sobotu napříč Sýrií provedla několik úderů zaměřených na teroristickou organizaci Islámský stát