Ivan Dejmal

Činohra Národního divadla Brno (NdB) uvede v pátek 27. března v Mahenově divadle světovou premiéru hry Fellnerův Helmer a Helmerův Fellner. Hra vznikla pro soubor činohry NdB, jejím autorem je umělecký šéf Milan Šotek. Přináší hravou podívanou inspirovanou skutečnou dvojicí Fellner & Helmer, autory osmačtyřiceti evropských divadelních budov, včetně Mahenova divadla.

Činohra Národního divadla Brno uvede v pátek premiéru hry Henrika Ibsena Divoká kachna, která vstupuje do repertoáru Mahenova divadla a odvážně otevírá témata pravdy, iluze a křehkosti lidských vztahů. V inscenaci se představí v plnohodnotné roli i herečka s Downovým syndromem z Divadla Aldente.

Ze dne na den z něj udělali nepřítele republiky. Ivan Dejmal prošel krutým vězením, zákazem studia i těžkou prací, která měla zlomit jeho vůli. Místo toho se stal jedním z duchovních otců české ekologie, disidentem, signatářem Charty i ministrem.

Faustovské téma je věčné a ke zpracování v různých podobách stále lákavé. A není divu, že ho uchopil i dramatik Václav Havel. Nové Havlovo zpracování mýtu o doktoru Faustovi pro 20. a 21. století s názvem Pokoušení představí premiérově v pátek (21.11.) činohra Národního divadla Brno v Mahenově divadle. Režie se ujal Martin Glaser.

Činohra Národního divadla Brno uvede premiéru hry Václava Havla Pokoušení. Havlovo zpracování mýtu o doktoru Faustovi pro 20. a 21. století v režii Martina Glasera bude mít premiéru 21. listopadu 2025 v Mahenově divadle.

Lidé mají velmi krátkou paměť. V sedmdesátých a zvláště v osmdesátých letech minulého století jsme v severních Čechách zažívali katastrofální stav životního prostředí. Vládli nám v totalitním režimu komunisté nepřipouštějící žádnou diskuzi o čemkoliv. Příroda byla průmyslem ničena drastickým a nesmyslným způsobem ve jménu pokroku a spokojeného života pracujícího lidu.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody udělila letošní Cenu Ivana Dejmala za mimořádný počin při ochraně přírody ekologovi a právníkovi Svatomíru Mlčochovi. Ocenění získal za zásadní podíl na přípravě a prosazení porevolučního zákona o ochraně přírody a krajiny, který od roku 1992 tvoří základní pilíř české legislativy na ochranu přírodního dědictví. Slavnostní předání ceny se uskutečnilo v sobotu 18. října 2025 za účasti zhruba čtyř desítek hostů.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody udělila letošní Cenu Ivana Dejmala za mimořádný počin při ochraně přírody ekologovi a právníkovi Svatomíru Mlčochovi. Ocenění získal za zásadní podíl na přípravě a prosazení porevolučního zákona o ochraně přírody a krajiny, který od roku 1992 tvoří základní

Symbolicky přesně v den, kdy uplynulo deset let od definitivního rozhodnutí o neprolomení limitů těžby hnědého uhlí na dole ČSA se včera na Hradčanském náměstí sešlo několik tisíc lidí aby dalo najevo, že nechtějí na ministerstvu člověka, který je napojený na těžařské lobby. I když na demonstraci nešlo jen o to, pojďme se podívat co může Tykač tím, že bude mít na MŽP svého člověka získat. Jednání kolem dolu ČSA totiž nekončí.

Slavnostní vernisáž výstavy Zaostřeno na Jizerky se uskutečnila v úterý 23. října v libereckém Centru Babylon. Více než osmdesát návštěvníků zde poprvé spatřilo kolekci 36 nejlepších fotografií Jizerských hor. Většinu vybrala odborná porota z celkových 216 snímků od 70 autorů a jednu pak určila

V lesích na Liberecku přibude ještě letos skoro 47 000 sazenic buků, dubů či jedlí. Cílem je zvýšit druhovou pestrost lesů.

Jedenáctým rokem sází Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a její dobrovolníci sazenice stromků v v lesích na Liberecku. Letos se přiblíží úctyhodnému půlmilionu. Během roku plánuje vysadit dalších 46 790 stromků a současně zajistit jejich ochranu před spárkatou zvěří.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody pokračuje v dlouhodobém projektu obnovy druhově a věkově pestrých lesů na Liberecku. Již jedenáctým rokem se zde sází místně původní stromy – převážně buky, duby a jedle, aby lesy byly zdravější a odolnější vůči škůdcům či extrémům počasí a zároveň dokázaly zadržovat více vody. Doposud nadace vysadila přes 435 tisíc sazenic. Letos plánuje vysadit dalších 46 790 stromků a současně zajistit jejich ochranu před spárkatou zvěří.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody pokračuje v dlouhodobém projektu obnovy druhově a věkově pestrých lesů na Liberecku. Již jedenáctým rokem se zde sází místně původní stromy - převážně buky, duby a jedle, aby lesy byly zdravější a odolnější vůči škůdcům či extrémům počasí a zároveň dokázaly

Jeden hotel a sedm párů, které zosobňují věčný zápas mezi mužem a ženou, figuruje v divadelní hře nazvané Hotel Strindberg. V režii Michala Dočekala ji nově uvádí činohra brněnského Národního divadla.

Nahlížet do cizích hotelových pokojů je jistě velmi neslušné. Ovšem jiné je to při „šmírování“ očima divadelních tvůrců. Nabídnou často velmi vyhrocené situace, které vycházejí ze vztahů mezi mužem a ženou bez ohledu na zeměpisné pásmo. I tak lze charakterizovat divadelní hru Hotel Strindberg, kterou v české premiéře uvede v pátek 16. května v Mahenově divadle činoherní soubor Národního divadla Brno a která nás do několika hotelových pokojů zavede.

„… Když však pozorujeme svět, vidíme, že tato úroveň lidského zasahování – nezřídka ve službách finančního sektoru a konzumismu – ve skutečnosti způsobu­je, že Země, na které žijeme, přichází o své bohatství a krásu, stává se stále více omezenou a šedivou, zatímco technický rozvoj a konzumní nabídky nadále neomezeně rostou. Zdá se, že podléháme iluzi, že můžeme nahradit neopakovatelnou a neobnovitelnou krásu nějakým svým výtvorem.“ Laudato si´ / Buď pochválen Papež František, 2015

Co je to vlastně národní poklad? Někdo za náš největší národní poklad pokládá pivo. Jiní, a k něm se rozhodně přikláníme i my, pokládají za národní poklad krásy naší přírody. Budeme mít ale takovou přírodu i v budoucnu? Ředitelé našich národních parků se obávají, že by chystané změny v legislativě mohly díky několika poslancům stav našich nejvíce chráněných území nenávratně změnit. Zde je jejich otevřený dopis, ve kterém své obavy přesně popisují.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody vyhlásila již patnáctý ročník oblíbené fotografické soutěže Zaostřeno na Jizerky. Jejím výsledkem bude benefiční kalendář sestavený ze snímků, které mezi zaslanými vybere odborná porota. Fotografie z Jizerských hor mohou zájemci zasílat do začátku června.

Po celé České republice budou probíhat zajímavé aktivity, díky kterým se veřejnost dozví více o této zajímavé skupině živočichů i o možnostech jejich ochrany.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody z Liberce loni podpořila 59 projektů, mezi nimi sázení desítek tisíc sazenic stromků, zadržování vody v krajině či obnovu naučné stezky v Jizerských horách. Rozdělila mezi ně 3,6 milionu korun, což je zhruba o 600 000 korun více než v roce 2023. Nadace funguje od roku 1993 a podle jejího ředitele Ondřeje Petrovského se v posledních letech věnuje hlavně projektům zaměřeným na nápravu vodního režimu v krajině či výsadbu druhově a věkově rozmanitých lesů.

Desátým rokem pokračuje liberecká Nadace Ivana Dejmala v ambiciózním projektu výsadby druhově rozmanitých stromů do lesů na Liberecku. Dosud bylo vysázeno přes 375 tisíc sazenic převážně buků, dubů a jedlí. Letos k nim přibude dalších 60 tisíc nových sazenic listnatých druhů a jedlí.

Být nebo nebýt? Otázka, kterou zná téměř celý svět. Tentokrát ji uslyší diváci v Činohře Národního divadla Brno v podání Tomáše Davida, který ztvární postavu prince Hamleta. Shakespearovu tragédii v režii Martina Čičváka čeká premiéra 23. května 2024 v Mahenově divadle.

Nejkrásnější snímky Jizerských hor, ze kterých bude sestaven benefiční kalendář, opět hledá Nadace Ivana Dejmala. Už po čtrnácté vyhlašuje fotografickou soutěže s názvem Zaostřeno na Jizerky.

Jedna z nejznámějších komedií ruského klasika z 19. století se do repertoáru činohry brněnského Národního divadla vrátila po třech desítkách let.

Úředník ve vysoké funkci Ivan Podkolesin ve zralém věku po zralé úvaze pomyslí na manželský stav. Ale nebýt jeho všehoschopného přítele Kočkareva, nikdy by se neodhodlal požádat o ruku dívku na vdávání v letech Agátu. Ale ani poté si není stále úplně jistý, jak sám říká: „… jako by to nebylo divné: Pořád jsi nebyl ženatý a najednou máš být ženatý…“

Národní divadlo představí po 30 letech slavnou Gogolovu komedii Ženitba. Současné provedení komedie o tom, jak je těžké se rozhodnout a jak je těžké svému rozhodnutí dostát, uvidí diváci v Mahenově divadle poprvé 22. března 2024 v novém překladu Zuzany Sílové a Jaroslava Vostrého a v režii Štěpána Pácla.

Výsadba druhově pestrých lesů, projekty na zadržování vody v krajině, kampaň na záchranu tetřívka v Jizerských horách, ale i programy ekologické výchovy dětí. To je výčet jen některých projektů, které v uplynulém roce podpořila Nadace Ivana Dejmala. Na pomoc zmíněným projektům věnovala tři miliony korun z vlastních zdrojů i od dárců.

Činohra Národního divadla Brno uvádí potřetí ve své historii klasickou komedii Sluha dvou pánů od Carla Goldoniho. Nejslavnější komedie Carla Goldoniho se na prkna NdB vrátí v premiéře 19. ledna po 32 letech. Tentokrát se režie ujal přímo ředitel NdB Martin Glaser.

Celé tři miliony korun, podobně jako v minulých letech, v roce 2023 věnovala Nadace Ivana Dejmala z Liberce na obnovu přírody. Podpořila sázení stromů nebo zadržování vody v krajině prostřednictvím rašeliniště v Jizerských horách. Rašeliniště Jizery a jizerské lesy Mezi nejvýznamnější projekty, které nadace podpořila, patřila obnova rašeliniště v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery v … Tři miliony korun na dobro v Jizerských horách: Sázení stromů nebo obnova rašeliniště Pokračovat ve čtení » Článek Tři miliony korun na dobro v Jizerských horách: Sázení stromů nebo obnova rašeliniště se nejdříve objevil na U Kocoura doma.

Nadace Ivana Dejmala z Liberce v minulém roce na projekty k obnově přírody přispěla třemi miliony korun, jde o obdobnou částku jako v předchozích letech. Nadace loni podpořila sázení stromů či zadržováním vody v krajině. Pokračovala i s podporou ekologické výchovy dětí či kampaní na záchranu tetřívka v Jizerských horách, dodal ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a Společnost pro krajinu ocenily v letošním roce bioložku a přírodovědkyni Anežku Bartošovou Cenou Ivana Dejmala za mimořádný počin při ochraně přírody související s ochranou lužních lesů, místní krajiny a připravovanou chráněnou krajinnou oblastí Soutok. Zvláštní cena pak byla udělena i Kláře Rothscheinové a Marii Baránková, které přispěly rovněž zásadním dílem k otevřené a férové diskusi o potřebě zvýšené a racionální ochrany místní unikátní přírody a lesů. Cenu předali předseda Společnosti pro krajinu Ivan Plicka a člen dozorčí rady spolupořádající Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody Miroslav Šulc. Oceněné laureátky společně vysadily dub letní, který bude dominovat nově vysazenému stromořadí.

Na projekt přispěly bezmála 920.000 korun Liberecký kraj a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, uvedl v neděli v tiskové zprávě za horský spolek…

Jizersko-ještědský horský spolek dokončil třetí etapu obnovy v ochranném pásmu Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery. Dobrovolníci v cenné lokalitě Jizerských hor vybudovali přehrázky, které pomáhají zadržet vodu a vrátit rašeliniště do původní podoby. Na projekt přispěly bezmála 920 000 korun Liberecký kraj a Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, uvedl za horský spolek Pavel Schneider.

Je to právě osm let od chvíle, kdy vláda Bohuslava Sobotky prolomila limity těžby na dole Bílina. Letos těžební firma získala zatím neprovomocné povolení k těžbě minimálně do roku 2035. Zvrátit to teď může ministr životního prostředí Petr Hladík.

Šest příběhů věčného hledače opravdové lásky, šest vztahů, kterým chybí happyend. Jeden důvod, proč lásku začít, šest důvodů, proč ji ukončit. Humoristické drama Anatol bude mít premiéru v pátek 21. dubna v brněnském divadle Reduta.

Na 19 úsecích silnic v Česku nyní ochránci přírody přenášejí žáby a další obojživelníky, nebo jim jinak pomáhají přes cestu. Obojživelníci nyní táhnou hromadně k vodním plochám kvůli páření a kladení vajíček a při tom by řadu z nich mohla přejet auta, uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Svaz finančně i odborně podporuje dobrovolníky, kteří obojživelníkům pomáhají. Loni bylo takto zachráněno podle svazu asi 20 000 obojživelníků.

Neklan od Julia Zeyera z roku 1893 vypráví o jednom ze sedmi bájných českých knížat a jeho rivalech bojujících o vládu.

Návrat vlka obecného do české přírody a také Krušných hor připomíná i sběratelská mince, kterou dnes pokřtili na Klínovci. Jde o minci ze série Nejkrásnější české hory, která představuje nejen česká pohoří, ale i charakteristické nebo vzácné a ohrožené živočišné druhy z těchto lokalit. Část výtěžku z prodeje nové sběratelské mince chce společnost Golden Gate, která minci vydala, věnovat organizaci Hnutí Duha, jež se věnuje projektům návratu šelem do české přírody a snaží se přispět k osvětě a k mapování soužití lidí a vlků.

Návrat vlka obecného do české přírody a také Krušných hor připomíná i sběratelská mince, kterou pokřtili na Klínovci. Jde o minci ze série Nejkrásnější české hory, která představuje nejen česká pohoří, ale i charakteristické nebo vzácné a ohrožené živočišné druhy z těchto lokalit. Část výtěžku z prodeje nové sběratelské mince chce společnost Golden Gate, která minci vydala, věnovat organizaci Hnutí Duha, jež se věnuje projektům návratu šelem do české přírody a snaží se přispět k osvětě a k mapování soužití lidí a vlků.

Návrat vlka obecného do české přírody a také Krušných hor připomíná i sběratelská mince, kterou dnes pokřtili na Klínovci. Jde o minci ze série Nejkrásnější české hory, která představuje nejen česká pohoří, ale i charakteristické nebo vzácné a ohrožené živočišné druhy z těchto lokalit. Část výtěžku z prodeje nové sběratelské mince chce společnost Golden Gate, která minci vydala, věnovat organizaci Hnutí Duha, jež se věnuje projektům návratu šelem do české přírody a snaží se přispět k osvětě a k mapování soužití lidí a vlků.

Lesy nejen na Liberecku letos obohatí sedmdesát tisíc nových stromů. Jedná se především o druhy, které v lesích chybí, tedy buky, duby či jedle. Přispěje to větší rozmanitosti lesů, do jejich sázení se zapojí také dobrovolníci z firem, které finančně přispívají prostřednictvím Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody nebo orientační běžci.

České lesy potřebují obměnit druhovou skladbu. Jednou z cest, jak mladé buky, duby, modříny či jedle do lesa dostat, je využít práci dobrovolníků. Jak to probíhá, popisuje ředitel Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody Ondřej Petrovský. Ta má na kontě už čtvrt milionu vysazených stromků.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Tradiční a veřejností oblíbená soutěž Zaostřeno na Jizerky má kromě jiného za cíl poukázat i na potřebu ochrany přírody.

Lesy na Liberecku by letos mělo obohatit 70 000 buků, dubů či jedlí. Jde o pokračování dlouholetého projektu Nadace Ivana Dejmala, jehož cílem je zvýšit druhovou rozmanitost místních lesů. Od roku 2015 bylo vysazeno v regionu přes 254 000 stromků. Projekt se letos týká 12 vlastníků lesů, převážně obcí a farností, informoval ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Do 12. ročníku oblíbené fotosoutěže Zaostřeno na Jizerky, kterou pořádá Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody, se zapojilo 47 fotografů. Ti poslali celkem 152 fotografií. Snímek vybraný veřejností se zařadí do výstavní kolekce, kterou souběžně sestavuje odborná porota. Nejpovedenější fotky se stanou součástí benefičního kalendáře Zaostřeno na Jizerky 2023.

Do mokřad se vrátila nejen voda, ale obývají je i vzácní živočichové. Letos vyvedl mládě například pár jeřába popelavého.

Ochránci přírody s pomocí evropské dotace obnovili Sedmihorské mokřady, které jsou nedaleko Turnova v CHKO Český ráj. Vyhloubili 14 tůní, přerušili skoro sedm kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů na ploše přibližně šesti hektarů. Úpravy území, kterou obývá i řada vzácných živočichů, stály 3,2 milionu korun.

Ochránci přírody s pomocí evropské dotace obnovili Sedmihorské mokřady, které jsou nedaleko Turnova v CHKO Český ráj. Vyhloubili 14 tůní, přerušili skoro sedm kilometrů melioračních trubek a zahradili 770 metrů odvodňovacích kanálů na ploše přibližně šesti hektarů. Úpravy území, kterou obývá i řada vzácných živočichů, stály 3,2 milionu korun, uvedl za organizátory projektu Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Nadace zajistila spolufinancování projektu ve výši 350 000 Kč.

Prvního června tomu bylo přesně 30 let od nabytí účinnosti zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.), ale také sto let od předložení prvního návrhu zákona na ochranu přírodních památek u nás poslancem národního shromáždění J. V. Stejskalem a dalšími 22 poslanci v roce 1922.

Jedním z nejznámějších ekologických právníků po roce 1990, který se uměl pohybovat nejen v advokacii či na akademické půdě, ale také mezi politiky a občanskými aktivisty, byl levicový demokrat Petr Kužvart. Zemřel v šedesáti šesti letech v neděli 15. května 2022. Pro mnohé to byla smutná zpráva.

Zpráva o smrti Petra Kužvarta mě naplnila obrovským smutkem nad smrtí kamaráda, který byl pro mě nejen přítelem, ale i člověkem, kterého jsem si pro jeho neutuchající úsilí o ochranu zájmů občanů, zájmů veřejných velice vážila a vždy vážit budu. Odešel člověk, který po celý svůj život probojovával demokratické principy a bránil právo lidí na příznivé životní prostředí.

Jméno Petra Kužvarta jsem se poprvé dozvěděl od Ivana Dejmala nejspíše v roce 1988 - Petr totiž často publikoval v komunisty nepovoleném samizdatu Ekologický bulletin dokonce pod svým jménem, což vyžadovalo v té době určitou odvahu a byl tedy v čilém kontaktu s Ivanem, redaktorem (taktéž pod svým jménem) Ekologického bulletinu.