Ivan Stěpanovič Koněv

Estonský ministr vnitra Lauri Läänemets prohlásil, že ho Rusko spolu s dalšími chce nechat zatknout v některé africké či asijské zemi, se kterou má Rusko podepsanou dohodu o vydávání osob. Läänemets to řekl exkluzivně pro Novinky v reakci na zatykač, který na něj Ruská federace vydala v úterý za údajné ničení vojenských hrobů a památníků padlých sovětských vojáků.

Poslanec a bývalý starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) se společně se svým nástupcem ve vedení městské části Jakubem Stárkem (ODS) dostali do hledáčku Rusů. Moskva proti oběma politikům měla zahájit trestní řízení. Důvodem má být „poničení pomníku sovětských vojáků“. Kolář se Stárkem před lety stáli za odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, která byla až do roku 2020 umístěna na Praze 6. Poslanec TOP 09 na dotaz CNN Prima NEWS sdělil, že ruské stíhání je pro něj „skvělá motivace do další práce“.

Rusko zahájilo trestní řízení proti 50 politikům a vysokým úředníkům z České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska za likvidaci pomníků sovětským vojákům. V Česku se to týká někdejšího starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09) a jeho nástupce ve funkci Jakuba Stárka (ODS) za odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze v roce 2020. V případě odsouzení jim v Rusku hrozí až pět let vězení.

Před 80 lety začala u Kamence Podolského na Ukrajině rozsáhlá sovětská operace vedoucí k obklíčení 220 tisíc německých vojáků. Jejich velitel Erich von Manstein se rozhodl neposlouchat rozkazy Adolfa Hitlera a téměř všechny své muže z obklíčení vyvedl. Zachránil je, ale v armádě skončil. A ústup německých okupantů už se nedal zastavit.

U Belgorodu zabíjejí české zbraně, za to budete desetiletí trpět, rozohnil se v rozhovoru pro web NEWS.ru ruský senátor za Krym Sergej Cekov. Politik uvedl, že Rusové něco takového „rozhodně neodpustí“ a v budoucnu odmítnou jakoukoliv spolupráci s Českem. Senátor patří mezi hlavní kritiky ČR, po odstranění sochy Ivana Koněvova v pražské Bubenči volal po uvalení sankcí a přerušení vzájemných turistických výměn.

V Rusku pracují na návrhu zákona, který by umožnil trestat projevy takzvané rusofobie i v případě cizích státních příslušníků a za údajné přečiny spáchané mimo ruské území. To by teoreticky znamenalo…

Uliční tabule označující pražskou Koněvovu ulici na Žižkově, která byla letos v říjnu přejmenována na Hartigovu, míří do charitativní on-line aukce, která začíná ve středu. Peníze z prodeje Praha 3 věnuje na pomůcky pro děti se zdravotním znevýhodněním.

Od 1. října nese Koněvova ulice v Praze 3 nový název. Jmenuje se podle někdejšího žižkovského starosty Karla Hartiga. O přejmenování rozhodli pražští radní v červnu tohoto roku a během pondělí 2. října došlo i k výměně prvních pouličních cedulí. Obyvatelům s trvalým pobytem v Hartigově ulici zároveň začíná lhůta pro výměnu občanských průkazů.

Oficiálně od neděle zmizela z mapy Prahy Koněvova ulice. Místo demoliční čety tam v pondělí nastoupili dělníci, kteří za původní cedule instalují ty s novým názvem Hartigova. Radnice se snaží občanům usnadnit výměnu dokladů rozšířenými úředními hodinami.

Hartigova ulice v Praze patří mezi významné komunikace na Žižkově a zároveň je jednou z nejdelších ulic v hlavním městě, táhnoucí se přibližně 3,3 kilometry. Název této ulice připomíná Karla Hartiga, prvního starostu Žižkova.

Pražská Koněvova ulice se ode dneška oficiálně jmenuje Hartigova podle prvního žižkovského starosty. Výměna uličních cedulí začne v pondělí, odkdy si také zhruba pět tisíc obyvatel ulice může v šestiměsíční lhůtě zdarma vyměnit doklady. Změnu názvu schválili radní hlavního města koncem června na žádost městské části.

Změnu názvu schválili radní hlavního města koncem června na žádost městské části. Koněvova ulice leží celá na Žižkově a je dlouhá asi 3,4 kilometru.…

Od 1. října 2023 se mění název ulice Koněvova na Hartigovu. Vzhledem k této změně budou muset obyvatelé, kteří mají na této ulici bydliště nebo firmu, požádat o změnu v dokladech.

Tento sovětský velitel je hodně kontroverzní osobou. Svoji aktivní účastí na rudém teroru a komunistických zločinech má podíl na vraždách nevinných civilistů včetně žen a dětí. Jeho glorifikace proto není na místě.

Česká republika má chronické problémy, které úřady této země nehodlají řešit, a místo toho se zapojují do destruktivních zahraničněpolitických akcí. Podle zprávy ruského ministerstva zahraničí o stavu lidských práv v České republice zveřejněné na Twitteru jde o rasismus a xenofobii, ale především o rusofobní kurz, na který Praha nastoupila.

Rusko je teroristický stát a neměl by mít tři desítky budov na území Prahy. Myslí si to poslanec TOP 09 a někdejší starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. S právníky chce projít příslušné staré smlouvy, které podepsal tehdejší Sovětský svaz s Československem. Podle něj nebyly dohody uzavřeny v rovné pozici. Majetek chce proto od ruské strany získat pomocí soudů či speciálně připraveného zákona.

Téměř neznámé městečko Torgau na řece Labi vstoupilo 25. dubna 1945 nesmazatelně do dějin. Právě tam si totiž na částečně rozbořeném mostě přes řeku podali ruce američtí a sovětští vojáci. Fotografie objímajících se spojenců obletěly svět a staly se jedním ze symbolů porážky nacistického Německa

Nejdelší ulice pražského Žižkova od podzimu ponese jméno prvního starosty.

Rada hlavního města Prahy schválila přejmenování kilometr dlouhé Koněvovy ulice v Praze 3 na Hartigovu. Název se oficiálně změní 1. října. Již léta se objevují četné žádosti o přejmenování silnice, častější byly po ruské invazi na Ukrajinu.

Dost bylo Koněva. Významná pražská ulice se bude jmenovat Hartigova po prvním žižkovském starostovi. V pondělí to schválili pražští radní, kteří vyšli vstříc záměru zastupitelů Prahy 3, kteří pro přejmenování hlasovali již loni v červnu.

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to v pondělí schválili radní hlavního města. Přejmenování se podle informací městské části bude týkat asi 5000 lidí, kteří si budou muset ve lhůtě šesti měsíců od změny názvu bezplatně vyměnit občanské průkazy. Radnice k tomu spustí informační kampaň a webové stránky.

Koněvova ulice v Praze 3 se bude od 1. října jmenovat Hartigova podle prvního starosty obce Žižkov. Na návrh Prahy 3 to dnes schválili radní hlavního města.

Jedna z nejdelších pražských ulic by se nově měla jmenovat Hartigova. Název budou brzy schvalovat pražští radní.

Rusové tím podle Eduarda Stehlíka jen chtěli zastavit obnovu českých válečných hrobů na svém území.

Jeden z nejlepších sovětských vojenských stratégů druhé světové války Georgij Konstantinovič Žukov měl pověst tvrdého a nekompromisního velitele. Stalin jím hasil největší průšvihy – a dělal dobře.

Dnes poprvé zasedne porota, jejímž úkolem bude dohlížet nad architektonicko-výtvarnou soutěží na podobu Pomníku Pražského povstání a následně vybrat vítěze. Pietní místo připomínající osvobození Prahy na konci druhé světové války by mohlo stát na náměstí Interbrigády, kde byla desítky let socha maršála Koněva, od roku 2026. Server Pražský patriot o tom informoval mluvčí Prahy 6 Marek Zeman.

První ukrajinský front byl na jaře 1945 největší údernou silou Rudé armády. V jeho čele stál maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, budoucí formální osvoboditel Prahy a v roce 1956 likvidátor maďarského protisovětského povstání. V lednu 1945 ale měl Koněv před sebou ještě úplně jiné cíle – musel porazit Němce ve Slezsku a probít se k Berlínu.

Socha představující ruského prezidenta Vladimira Putina na zlatém záchodě, která se měsíc nabízela k prodeji v on-line aukci, do dnešního skončení dražby kupce nenašla.

Podstavec sochy znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, která od pondělí stojí na náměstí Interbrigády v Praze 6, někdo posprejoval. Dotyčný na něj napsal Spějem k válce či míru? Policie se případem zabývá pro podezření z trestného činu poškození cizí věci. ČTK to řekla policejní mluvčí Violeta Siřišťová. Fotografie popsané sochy se objevila na twitterovém účtu kampaně Dárek pro Putina, shromažďující peníze na zbraně pro Ukrajinu napadenou Ruskem. Její vyhlašovatel, podnikatel Dalibor Dědek, zorganizoval i pondělní instalaci Putinovy sochy.

Sochu Vladimira Putina coby skřeta utahujícího plynový kohout počmáral neznámý vandal. Na podstavec napsal: Spějem k válce či míru? Socha je umístěna v Praze 6.

Majitelé před stavbou sbírali zkušenosti u desítek zahraničních skladů umění. Ty české tak například nemohou nikdy vyhořet.

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 ode dneška dočasně stojí socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník kontroverzního sovětského maršála Ivana Koněva, bude 30 dnů a následně půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi. ČTK to sdělil autor sochy, kovář a sochař Dušan Dostál.

Tam, kde dřív stál nadživotní pomník sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, je od pondělí k vidění socha skřetího Vladimira Putina. Autor ruského diktátora vyobrazil na plynovém kohoutu a se zvednutou rukou ve stylu nacistického pozdravu. Autor a amatérský kovář Daniel Dostál dílo věnoval Ukrajině.

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 od pondělí dočasně stojí socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník kontroverzního sovětského maršála Ivana Koněva, bude 30 dnů a následně půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi. Sdělil to autor sochy, kovář a sochař Dušan Dostál.

Na náměstí v pražské Bubenči stál do roku 2020 pomník sovětského maršála Koněva. Dočasně ho nahradila socha zesměšňující Vladimira Putina.

V Praze 6 na místě, kde stával pomník sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, je od pondělí nová instalace. Skřet s tváří ruského prezidenta Vladimira Putina utahující plynový kohout. Dílo vzniklo v rámci mezinárodního setkání uměleckých kovářů.

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 ode dneška dočasně stojí socha znázorňující ruského prezidenta Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník kontroverzního sovětského maršála Ivana Koněva, bude 30 dnů a následně půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi. ČTK to sdělil autor sochy, kovář a sochař Dušan Dostál.

I když se častěji mluví o tzv. Pražském jaru z roku 1968, bylo to právě v Maďarsku o celých dvanáct let dříve, kdy sovětské tanky brutálně zlomily odpor veřejnosti vůči komunistickému režimu.

Ruský poslanec Alexej Žuravljov se znovu opřel do Západu. Tentokrát šéf ultranacionalistické strany Rodina a blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina vyhrožoval v živém vysílání ruské státní televize Rossija 1 německému reportérovi Björnu Stritzelovi, který z místa pravidelně informuje o válce na Ukrajině, že Rusové jeho a jemu podobné všechny zabijí. Bizarní výrok přišel přehnaný i prokremelskému moderátorovi.

Čtvrteční jednání Sněmovny, na němž poslanci schválili vládní návrh energetického úsporného tarifu, se neobešlo bez ostrých přestřelek mezi jednotlivými zákonodárci. Jednu z roztržek vyvolal poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), který pětikoalici osočil z toho, že „vyrazila do války a rozstřílela vlastní občany“. Ostrá kritika nenechala chladným poslance Toma Philippa (KDU-ČSL). Ten se vzápětí pustil do Foldyny a mimo jiné připomněl jeho veřejně známou náklonnost k Rusku.

Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. V úterý o tom rozhodli zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Krok na dnešním jednání kritizovali například zastupitelé hnutí ANO.

Podle kritiků však mají v současné době lidé jiné starosti, než řešit symboliku pojmenování a vyřizování nových dokladů.

Většina obyvatel pražské Koněvovy ulice se nevyjádřila v anketě radnice k tomu, zda si přejí přejmenování ulice na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. Mluvčí Prahy 3 David Šebek v tiskové zprávě oznámil, že na rozeslaný dopis reagovalo 944 z 3689 obyvatel, kteří jej převzali. Z těch, kteří se vyjádřili, 71 procent přejmenování nechce. Otázku nyní projedná zastupitelstvo městské části, o přejmenování by v případě jeho kladného stanoviska finálně rozhodovalo vedení magistrátu.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok.

Maršál Ivan Koněv již není čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956.

Dnešní jednání pražských zastupitelů narušila žena, která velebila režim Vladimira Putina a mimo jiné mluvila o tom, že Rusko se v aktuálně probíhajícím válečném konfliktu na Ukrajině pouze brání. Stalo se tak během projednávání toho, zda bude sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi odebráno čestné občanství Prahy, k čemuž dnes došlo. Na protest proti vystoupení ženy zastupitelé pískali, bučeli a tloukli do stolů.

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození části Česka, Polska, Slezska a Saska.

Je rozhodnuto. Lidé v Jičíně se s velkou převahou vyjádřili proti přejmenování ulic Ruská a M. Koněva. V anketě, kterou vedení města vyhlásilo mezi podnikateli a obyvateli těchto ulic 25. dubna, hlasovala jen necelá polovina oslovených Jičíňanů, 86 procent z nich se postavilo proti změně názvu ulice jakožto gestu sounáležitosti s Ruskem napadenou Ukrajinou.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok. V diskusi občanů také vystoupila žena, která velebila ruského prezidenta…

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok. V diskusi občanů také vystoupila žena, která velebila ruského prezidenta Vladimira Putina. Na protest proti jejímu vystoupení zastupitelé pískali a tloukli do stolů.

Pražští zastupitelé budou dnes jednat o nové vyhlášce omezující pití alkoholu na veřejnosti a odnětí čestného občanství Prahy sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé.

Dcera maršála Koněva se ohradila proti včerejšímu rozhodnutí pražských radních o tom, že její otec ztratí status čestného občana Prahy. S reakcí vystoupila v ruské rozhlasové stanici Hovoří Moskva.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například…

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl. Konečné slovo ale budou mít zastupitelé města.

Sovětský maršál Ivan Koněv, jehož vojska se roce 1945 podílela na osvobozování Prahy, již nemá být čestným občanem města. V pondělí o tom rozhodli radní, jejichž krok ještě projedná zastupitelstvo. Krok zdůvodnili rozporuplnou minulostí, neboť Koněv se podílel na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956 či budování Berlínské zdi v roce 1962. Kontroverzní je i bombardování Mladé Boleslavi, k němuž Sověti přistoupili 9. května 1945.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo. Odebrání občanství kritizuje předseda opozičních zastupitelů ANO Ondřej Prokop a označil jej za hysterickou snahu přepsat dějiny.