Ivan Stěpanovič Koněv

Ruský poslanec Alexej Žuravljov se znovu opřel do Západu. Tentokrát šéf ultranacionalistické strany Rodina a blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina vyhrožoval v živém vysílání ruské státní televize Rossija 1 německému reportérovi Björnu Stritzelovi, který z místa pravidelně informuje o válce na Ukrajině, že Rusové jeho a jemu podobné všechny zabijí. Bizarní výrok přišel přehnaný i prokremelskému moderátorovi.

Čtvrteční jednání Sněmovny, na němž poslanci schválili vládní návrh energetického úsporného tarifu, se neobešlo bez ostrých přestřelek mezi jednotlivými zákonodárci. Jednu z roztržek vyvolal poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), který pětikoalici osočil z toho, že „vyrazila do války a rozstřílela vlastní občany“. Ostrá kritika nenechala chladným poslance Toma Philippa (KDU-ČSL). Ten se vzápětí pustil do Foldyny a mimo jiné připomněl jeho veřejně známou náklonnost k Rusku.

Praha 3 požádá magistrát hlavního města, aby přejmenoval Koněvovu ulici na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. V úterý o tom rozhodli zastupitelé městské části. O přejmenování rozhoduje rada hlavního města na základě doporučení magistrátní místopisné komise, která už dříve Prahu 3 informovala o tom, že se změnou názvu souhlasí. Krok na dnešním jednání kritizovali například zastupitelé hnutí ANO.

Podle kritiků však mají v současné době lidé jiné starosti, než řešit symboliku pojmenování a vyřizování nových dokladů.

Většina obyvatel pražské Koněvovy ulice se nevyjádřila v anketě radnice k tomu, zda si přejí přejmenování ulice na Hartigovu podle prvního žižkovského starosty. Mluvčí Prahy 3 David Šebek v tiskové zprávě oznámil, že na rozeslaný dopis reagovalo 944 z 3689 obyvatel, kteří jej převzali. Z těch, kteří se vyjádřili, 71 procent přejmenování nechce. Otázku nyní projedná zastupitelstvo městské části, o přejmenování by v případě jeho kladného stanoviska finálně rozhodovalo vedení magistrátu.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok.

Maršál Ivan Koněv již není čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956.

Dnešní jednání pražských zastupitelů narušila žena, která velebila režim Vladimira Putina a mimo jiné mluvila o tom, že Rusko se v aktuálně probíhajícím válečném konfliktu na Ukrajině pouze brání. Stalo se tak během projednávání toho, zda bude sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi odebráno čestné občanství Prahy, k čemuž dnes došlo. Na protest proti vystoupení ženy zastupitelé pískali, bučeli a tloukli do stolů.

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození části Česka, Polska, Slezska a Saska.

Je rozhodnuto. Lidé v Jičíně se s velkou převahou vyjádřili proti přejmenování ulic Ruská a M. Koněva. V anketě, kterou vedení města vyhlásilo mezi podnikateli a obyvateli těchto ulic 25. dubna, hlasovala jen necelá polovina oslovených Jičíňanů, 86 procent z nich se postavilo proti změně názvu ulice jakožto gestu sounáležitosti s Ruskem napadenou Ukrajinou.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom ve čtvrtek pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok. V diskusi občanů také vystoupila žena, která velebila ruského prezidenta…

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok. V diskusi občanů také vystoupila žena, která velebila ruského prezidenta Vladimira Putina. Na protest proti jejímu vystoupení zastupitelé pískali a tloukli do stolů.

Pražští zastupitelé budou dnes jednat o nové vyhlášce omezující pití alkoholu na veřejnosti a odnětí čestného občanství Prahy sovětskému maršálovi Ivanu Koněvovi.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé.

Dcera maršála Koněva se ohradila proti včerejšímu rozhodnutí pražských radních o tom, že její otec ztratí status čestného občana Prahy. S reakcí vystoupila v ruské rozhlasové stanici Hovoří Moskva.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například…

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl. Konečné slovo ale budou mít zastupitelé města.

Sovětský maršál Ivan Koněv, jehož vojska se roce 1945 podílela na osvobozování Prahy, již nemá být čestným občanem města. V pondělí o tom rozhodli radní, jejichž krok ještě projedná zastupitelstvo. Krok zdůvodnili rozporuplnou minulostí, neboť Koněv se podílel na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956 či budování Berlínské zdi v roce 1962. Kontroverzní je i bombardování Mladé Boleslavi, k němuž Sověti přistoupili 9. května 1945.

České Budějovice naproti tomu odebraly čestné občanství ruské poslankyni a kosmonautce Valentině Těreškovové, Praha to plánuje s Koněvem.

Zima si tento týden podává ruce s létem. Téměř letní teploty předznamenají start hokejového mistrovství světa. Narozeniny dnes slaví frontman kultovní skupiny Depeche Mode David Gahan.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo. Odebrání občanství kritizuje předseda opozičních zastupitelů ANO Ondřej Prokop a označil jej za hysterickou snahu přepsat dějiny.

Praha se chystá odebrat čestné občanství sovětskému maršálu Ivanu Koněvovi (1897 až 1973). Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí předloží primátor Zdeněk Hřib (Piráti) k projednáním radním. Pokud záměr schválí, musí ho ještě projednat městští zastupitelé.

Nizozemský cyklista Van der Poel vyhrál po finiši v závěrečném stoupání první etapu Gira d'Italia z Budapešti do Visegrádu před Eritrejcem Girmayem.

Sovětský maršál Ivan Koněv (1897 až 1973) už nebude čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Odebrání občanství musí ještě projednat městští zastupitelé, kteří budou mít konečné slovo. Odebrání občanství kritizuje předseda opozičních zastupitelů ANO Ondřej Prokop a označil jej za hysterickou snahu přepsat dějiny.

Rodion Jakovlevič Malinovskij byl úspěšný sovětský velitel, který se zapsal do kronik zejména druhé světové války. Už méně se ví, že působil během první světové války ve Francii a je držitelem třech francouzských válečných křížů.

Město Jičín se v anketě zeptá obyvatel, zda si přejí změnu názvu ulic Ruská a M. Koněva. Radnice tím reaguje na agresi Ruska vůči…

První ukrajinský front byl na jaře 1945 největší údernou silou Rudé armády. V jeho čele stál maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv, budoucí formální osvoboditel Prahy a v roce 1956 likvidátor maďarského protisovětského povstání. V lednu 1945 ale měl Koněv před sebou ještě úplně jiné cíle – musel porazit Němce ve Slezsku a probít se k Berlínu.

Novým velitelem ruských vojsk na Ukrajině má být generál, který schvaluje plošné bombardování civilistů.

Zhruba dvě stovky lidí vyšly dnes po 14:00 z náměstí Franze Kafky na Pochod dobré vůle centrem Prahy, který má připomenout památku židovských obětí holokaustu.

Koněvovu ulici v Praze, která nese jméno po sovětském maršálovi, čeká nejspíš změna názvu. Jedna z nejdelších pražských ulic by se nově měla jmenovat Hartigova. Důvodem přejmenování je ruská invaze na Ukrajinu. Podobný osud možná čeká i Moskevskou a Ruskou ulici v České Lípě.

Z jedné z páteřních ulic Žižkova, která nese jméno Koněvova, by se mohla stát ulice Hartigova. Ivana Stěpanoviče Koněva, který v roce 1956 řídil krvavé potlačení maďarského povstání sovětskou armádou, by tak mohl nahradit Karel Hartig, stavitel a první starosta obce Žižkov. K této změně se mají vyjádřit obyvatelé.

Radní Prahy 3 schválili záměr přejmenovat Koněvovu ulici. Nově by se mohla jmenovat podle prvního starosty města Žižkov Karla Hartiga.

Vedení Prahy 3 schválilo záměr přejmenovat jednu z hlavních žižkovských tepen. Místo sovětského velitele by mohla nést jméno prvního starosty obce Žižkova. Dopad a důsledky nového názvu Koněvovy ulice chce nyní radnice prověřit s občany, kteří zde žijí nebo podnikají. Informoval o tom mluvčí městské části Pavel Trojan.

Ústecké ulice Moskevská, Žukovova a Koněvova se nepřejmenují, rozhodli v pondělí zastupitelé. Přejmenování Moskevské na minulém zasedání navrhla opoziční zastupitelka Lenka Vonka Černá kvůli…

Chápeme rozhořčení lidí, ale nedopusťme hanobení hrobů vojáků, kteří osvobozovali v roce 1944 a 1945 Československo, apelují historici.

Pohnutky jsou pochopitelné, před fakty ale není možné zavírat oči. Rusko je z hlediska prodeje nových aut velmi významným odbytištěm, i letos v únoru jej výrazněji překonalo jen Německo.

Rok 1956, potoky krve v Budapešti, invazní armáda v čele s maršálem SSSR Ivanem Koněvem, poprava oblíbeného vůdce a pokračování diktatury proletariátu.

Ústavní soud odmítl stížnost muže, který nesouhlasil s odstraněním sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí Interbrigády v Praze a domáhal se vrácení pomníku na původní místo. Městský soud v Praze považoval jeho žalobu za nepřípustnou, neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení v databázi soudu.

Jeden z nejlepších sovětských vojenských stratégů druhé světové války Georgij Konstantinovič Žukov měl pověst tvrdého a nekompromisního velitele. Stalin jím hasil největší průšvihy – a dělal dobře.

V říjnu 1956 dostal 39letý plukovník Pál Maléter jako velitel tankové divize rozkaz sjednat s pěti tanky pořádek v ulicích bouřící se Budapešti. Maďarský válečný hrdina ale neuposlechl a místo toho přešel na stranu povstalců. Národ ho za to miloval, maďarští komunisté ho ale nakonec oběsili.

Adolf Hitler původně předpokládal, že dobude Moskvu ještě v létě 1941. Tento plán ale padl, když 19. července toho roku odvolal svým vlastním rozkazem značnou část armád skupiny Střed ze směru na Moskvu a přikázal jí podpořit jižní skupinu při dobývání Kyjeva. Jako druhý termín pádu ruské metropole stanovil 7. listopad…

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Problém s přemístěním památníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze dosud zůstává nevyřešen. Posuzuje se varianta umístění památníku na území ruského velvyslanectví v Česku. Prohlásil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v odpovědi na otázku položenou Koněvovou dcerou, uvedla ruská státní agentura TASS. Podle radnice Prahy 6 bude socha, kterou má ve správě, umístěna ve vznikajícím muzeu, řekla dnes ČTK mluvčí městské části.

Problém s přemístěním památníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze dosud zůstává nevyřešen. Posuzuje se varianta umístění památníku na území ruského velvyslanectví v Česku. Prohlásil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v odpovědi na otázku položenou Koněvovou dcerou, uvedla ruská státní agentura TASS.

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Muži, který starostovi Prahy 6 Ondřejovi Kolářovi vzkázal: „kulku do palice a je od něj klid, zm*da“, hrozilo až tříleté vězení za vyhrožování úřední osobě. Obvodní soud pro Prahu 6 však rozhodl, že o trestný čin nešlo, a případ předal Městskému úřadu v České Lípě s tím, že se může jednat o přestupek. Žalobce, který se proti tomu ihned odvolal, požaduje pro pisatele hanlivých výhrůžek dva měsíce za mřížemi.

V Koněvově ulici nechala radnice Prahy 3 instalovat tabulku, která se věnuje podílu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na osvobození Prahy v roce 1945, ale též jeho roli při potlačení maďarského povstání v roce 1956 a dalších dějinných událostech. Podobné cedulky radnice instalovala v ulicích u příležitosti 600. výročí husitské bitvy na Vítkově. Další budou následovat.

Radnice Prahy 3 postupně pod názvy ulic instaluje doplňkové tabulky, které blíže představují osobnosti a události, po kterých jsou ulice pojmenovány. V loňském roce jich bylo u příležitosti 600. výročí bitvy na Vítkově umístěno již čtrnáct. Letos se tabulky objeví v dalších šesti ulicích, např. Prokopově nebo Roháčově.

Místo na pražské kandidátce Spolu do podzimních sněmovních voleb, které se uvolnilo po bývalém poslanci TOP 09 Dominiku Ferim, obsadí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Rozhodl o tom výkonný výbor TOP 09, který zasedl v Jihlavě. Informoval o tom mluvčí strany Vladan Vaněk.

TOP 09 rozhodla, jak naloží s uvolněným místem po Dominiku Ferim na pražské kandidátce.

/FOTOGALERIE/ Své příznivce našly expozice pod širým nebem mezi Čechy i Rusy žijícími v Praze. Podle některých ruských rodáků jsou ale tyto vzpomínky kontroverzní.

Vyjádření českých úřadů, že má Moskva zaplatit kompenzaci za škody, které vznikly při explozích v roce 2014 v muničním skladu ve Vrběticích, postrádají racionální vysvětlení. Ve čtvrtek to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v komentáři, který zveřejnila ruská diplomacie na svých internetových stránkách.

Na pražském náměstí Interbrigády, v místě, kde stávala socha maršála Koněva, se otevřela výstava „Nikogda ně zabuděm“ (Nikdy nezapomeneme). Vypráví čtyřicet příběhů „osvobození“ z května 1945, z 50. let, ze srpna 1968 a z června 1991, kdy sovětská armáda opustila Československo.

Materiály jsou na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat".