Ivan Stěpanovič Koněv

Jeden z nejlepších sovětských vojenských stratégů druhé světové války Georgij Konstantinovič Žukov měl pověst tvrdého a nekompromisního velitele. Stalin jím hasil největší průšvihy – a dělal dobře.

V říjnu 1956 dostal 39letý plukovník Pál Maléter jako velitel tankové divize rozkaz sjednat s pěti tanky pořádek v ulicích bouřící se Budapešti. Maďarský válečný hrdina ale neuposlechl a místo toho přešel na stranu povstalců. Národ ho za to miloval, maďarští komunisté ho ale nakonec oběsili.

Adolf Hitler původně předpokládal, že dobude Moskvu ještě v létě 1941. Tento plán ale padl, když 19. července toho roku odvolal svým vlastním rozkazem značnou část armád skupiny Střed ze směru na Moskvu a přikázal jí podpořit jižní skupinu při dobývání Kyjeva. Jako druhý termín pádu ruské metropole stanovil 7. listopad…

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Problém s přemístěním památníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze dosud zůstává nevyřešen. Posuzuje se varianta umístění památníku na území ruského velvyslanectví v Česku. Prohlásil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v odpovědi na otázku položenou Koněvovou dcerou, uvedla ruská státní agentura TASS. Podle radnice Prahy 6 bude socha, kterou má ve správě, umístěna ve vznikajícím muzeu, řekla dnes ČTK mluvčí městské části.

Problém s přemístěním památníku sovětského maršála Ivana Koněva v Praze dosud zůstává nevyřešen. Posuzuje se varianta umístění památníku na území ruského velvyslanectví v Česku. Prohlásil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v odpovědi na otázku položenou Koněvovou dcerou, uvedla ruská státní agentura TASS.

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Ačkoliv v Rudé armádě vyrostly desítky vojevůdců s nejvyšší šarží, symboly vítězství nad nacistickým Německem se stali Georgij Žukov a Ivan Koněv. Které činy právě tyto dva muže vynesly na výsluní a jak se vypořádávali se vzájemnou rivalitou?

Muži, který starostovi Prahy 6 Ondřejovi Kolářovi vzkázal: „kulku do palice a je od něj klid, zm*da“, hrozilo až tříleté vězení za vyhrožování úřední osobě. Obvodní soud pro Prahu 6 však rozhodl, že o trestný čin nešlo, a případ předal Městskému úřadu v České Lípě s tím, že se může jednat o přestupek. Žalobce, který se proti tomu ihned odvolal, požaduje pro pisatele hanlivých výhrůžek dva měsíce za mřížemi.

V Koněvově ulici nechala radnice Prahy 3 instalovat tabulku, která se věnuje podílu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na osvobození Prahy v roce 1945, ale též jeho roli při potlačení maďarského povstání v roce 1956 a dalších dějinných událostech. Podobné cedulky radnice instalovala v ulicích u příležitosti 600. výročí husitské bitvy na Vítkově. Další budou následovat.

Radnice Prahy 3 postupně pod názvy ulic instaluje doplňkové tabulky, které blíže představují osobnosti a události, po kterých jsou ulice pojmenovány. V loňském roce jich bylo u příležitosti 600. výročí bitvy na Vítkově umístěno již čtrnáct. Letos se tabulky objeví v dalších šesti ulicích, např. Prokopově nebo Roháčově.

Místo na pražské kandidátce Spolu do podzimních sněmovních voleb, které se uvolnilo po bývalém poslanci TOP 09 Dominiku Ferim, obsadí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář. Rozhodl o tom výkonný výbor TOP 09, který zasedl v Jihlavě. Informoval o tom mluvčí strany Vladan Vaněk.

TOP 09 rozhodla, jak naloží s uvolněným místem po Dominiku Ferim na pražské kandidátce.

/FOTOGALERIE/ Své příznivce našly expozice pod širým nebem mezi Čechy i Rusy žijícími v Praze. Podle některých ruských rodáků jsou ale tyto vzpomínky kontroverzní.

Vyjádření českých úřadů, že má Moskva zaplatit kompenzaci za škody, které vznikly při explozích v roce 2014 v muničním skladu ve Vrběticích, postrádají racionální vysvětlení. Ve čtvrtek to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v komentáři, který zveřejnila ruská diplomacie na svých internetových stránkách.

Na pražském náměstí Interbrigády, v místě, kde stávala socha maršála Koněva, se otevřela výstava „Nikogda ně zabuděm“ (Nikdy nezapomeneme). Vypráví čtyřicet příběhů „osvobození“ z května 1945, z 50. let, ze srpna 1968 a z června 1991, kdy sovětská armáda opustila Československo.

Materiály jsou na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat".

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou dostupné na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat". Autoři na stránkách píší, že se Češi v posledních letech "aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války".

Nikdy nezapomeneme je název venkovní výstavy, která se v květnu objevila v našem hlavním městě na místě, kde „kdysi“ stál pomník maršála Koněva. V pražských Dejvicích se tak díky neziskové organizaci Post Bellum a Praze 6 můžete vzdělat prostřednictvím venkovní expozice, jež vám vysvětlí, jak Sovětský svaz ovlivnil dějiny Československa.

Nikdy nezapomeneme - tak zní název název venkovní výstavy, kterou na místě zrušeného pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích připravila nezisková organizace Post Bellum ve spolupráci s Prahou 6. Odkrývá temné okolnosti sovětské přítomnosti u nás.

Na přínos Ukrajinců při osvobození Evropy od nacismu se zapomíná. Přitom zvláště při osvobozování Československa byla jejich úloha rozhodující, řekl ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis během pietní akce k připomenutí 76. výročí konce druhé světové války na pražských Olšanských hřbitovech.

Na náměstí Interbrigády v pražském Bubenči se 9. května 1980 odehrála velká sláva. Soudruzi slavili 35. výročí osvobození Československa sovětskou armádou. Při té příležitosti zde odhalili pomník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Jak bývalo tehdy u podobných ceremonií zvykem, veřejnost přijala událost vlažně.

Česko si dnes připomene 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. Čelní politici a představitelé armády položí věnce u Národního památníku v Praze na Vítkově. Vzpomínkové akce se uskuteční i na dalších místech v Česku. Rovněž letos ovlivní jejich podobu epidemie nového koronaviru. Den, kdy nacistické Německo v roce 1945 kapitulovalo, slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem si dnes připomněli v Praze u Národního památníku na Vítkově 76. výročí konce druhé světové války v Evropě. U hrobu Neznámého vojína položili věnce. Den kapitulace nacistického Německa v roce 1945 slaví Česko společně s většinou evropských států jako státní svátek.

Devátý květen je v Česku spojen s maršálem Koněvem. Nejen kvůli jeho příjezdu do Prahy v roce 1945, ale i kvůli pozdějším vzpomínkovým akcím, ale i protiakcím, přebarvováním sochy na rudo, protestům ruské ambasády i výhrůžkám českým politikům. Kvůli kontroverzím, které vyvolával, nakonec Koněv vloni v dubnu z piedestalu na náměstí Interbrigády v Praze 6 definitivně zmizel. Kde je mu konec, kde bude opět k vidění a co na jeho místo?

Několik desítek českých sympatizantů kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci dorazilo na Olšanské hřbitovy v Praze, aby uctili památku sovětských i československých vojáků padlých za druhé světové války.

„Kolaboranti, hanba, zrada,“ skandoval krátce po poledni na náměstí Interbrigády v Bubenči hlouček „českých mopedistů“ zvaný ZZ Corps Bandidos locales. Dvanáctičlennou „bandu“ se slabými stroji odděloval policejní kordon od zhruba dvojnásobně početné skupiny motorkářů, kteří se označují za české stoupence Nočních vlků, ruského nacionalistického „gangu“. Čeští „vlci“ položili květiny na místě, kde do loňska stála mohutná socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva.

Je začátek května. Za mého dětství v 80. letech v polabské vesničce Všetaty to bylo období, kdy nám paní družinářka B. vyprávěla, jak v roce 1945 s tatínkem vítala maršála Koněva, který v čele svých vojsk projížděl naší vesnicí na koni, kdy jsme chodili do průvodu s květy šeříků a stovkami mávátek, které reprodukovaly Picassovu holubici míru (která sama byla reprodukcí barokního symbolu pro Ducha svatého) a z tribuny na nás mluvil hrdina od Dukly, beznohý soudruh Š., který jinak jezdil po obci na mechanickém vozíčku s ručním převodem. Vedle něj stál dědeček mého spolužáka Petra, který došel z Buzuluku až do Prahy, mezi čímž na Ukrajině zanechal stopu, z níž se narodil nemanželský syn, za kterým můj soused z lavice Petr jezdil každé prázdniny na Krym.

Zatímco Rusko před rokem kvůli soše maršála Koněva Česku vyhrožovalo, nyní mlčí. Socha na východ nezamířila. Ale přešlapuje se kolem ní i v Česku.

Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) se ohradil proti záměru ruské motorkářské skupiny Noční vlci uspořádat veřejné akce na místě bývalého pomníku maršála Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6 a na Olšanských hřbitovech. Dnes proto odeslal otevřené dopisy primátorovi Prahy Zdeňku Hřibovi (Piráti) a ministrovi zahraničí Jakubovi Kulhánkovi (za ČSSD), ve kterých je vyzývá, aby se zasadili o zrušení těchto akcí.

V době diplomatického napětí mezi Prahou a Moskvou kvůli podezření na zapojení ruských agentů GRU do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích, navrhují poslanci ruské Státní Duma přejmenovat stanici moskevského metra Pražská na Koněvovu, napsal list Izvějstija. Má to být také jednou z odvet na sundání sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6.

Na péči o válečné hroby v zahraničí chce ministerstvo obrany dát pět milionů korun. Stejně jako loni a předloni úřad neuvolní žádné peníze do Ruska, kam v minulosti posílal nejvíce peněz.

Na péči o válečné hroby v zahraničí chce ministerstvo obrany dát pět milionů korun. Stejně jako loni a předloni úřad neuvolní žádné peníze do Ruska, kam v minulosti posílal nejvíce peněz.

Pražští zastupitelé na začátku svého dnešního jednání uctili minutou ticha památku obětí ruské agrese. Akt se týkal všech obětí, nejen výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, při kterém zemřeli dva lidé. Vzdát hold navrhl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vedení Prahy v minulosti například přejmenovalo náměstí Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova po opozičním ruském politikovi nebo vyzvalo k vrácení části Stromovky zabrané v roce 1968, která stále patří České republice.

Připomeňte si v přehledu Aktuálně.cz ty nejzásadnější spory Česka a Ruska posledních let.

Přítomnost – nebo naopak nepřítomnost – soch v pražském veřejném prostoru probouzí čas od času vášně a rozsáhlé polemiky. Po debatách a hádkách kolem repliky Mariánského sloupu či odstranění podobizny sovětského maršála Ivana Koněva vyvstává další velké téma: možná reinstalace pomníku vojevůdce Josefa Václava Radeckého na Malostranské náměstí.

Deník Aktuálně.cz má k dispozici Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, kterou schválila Bezpečnostní rada státu.

Vztahy mezi Českem a Ruskem je třeba co nejdříve uspořádat, než se dostanou do stavu, odkud nebude návratu. Zdůraznil to bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru, který v noci na dnešek zveřejnila ruská státní tisková agentura TASS.

Karel Schwarzenberg dal rozhovor ruské státní agentuře TASS. Řeč byla o napětí mezi oběma zeměmi a zvláště o konfliktu, který vyvolala demontáž pomníku maršála Koněva.

Vládní zmocněnec pro česko-ruské konzultace Rudolf Jindrák uvítal návrh na přesunutí pomníku maršála Ivana Koněva například na některé z míst, kde jsou pohřbeni vojáci Rudé armády.

Vládní zmocněnec pro česko-ruské konzultace Rudolf Jindrák uvítal návrh na přesunutí pomníku maršála Ivana Koněva například na některé z míst, kde jsou pohřbeni vojáci Rudé armády. ČTK to řekl v reakci na článek bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09). Návrh na přesun sochy na pietní místo nebo zahájení konstruktivní debaty nad tímto tématem přivítali i další politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), prezidenta Miloše Zemana nebo ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka (ČSSD).

Ruské velvyslanectví opravuje hroby vojáků Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech. Součástí oprav je výměna znaků na náhrobcích, sdělila ČTK mluvčí Správy pražských hřbitovů (SPH) Oldřiška Dvořáčková.

Pražským magistrátem zřizované Muzeum paměti XX. století letos plánuje dvě krátkodobé výstavy a vydání několika publikací. Zároveň bude připravovat stálou expozici a výstavu o sovětském maršálu Ivanu Koněvovi.

Starosta Ondřej Kolář rozzlobil Rusy odstěhováním Koněva a musel se skrývat pod policejní ochranou. Teď chce v celostátní politice řešit dezinformace. A začíná symbolicky - žalobou na předsedu KSČM.

Výběr nejlepších letošních článků z rubriky kultura podle šéfredaktora Erika Taberyho.

V uplynulých týdnech byl z náměstí Interbrigády v Praze 6 odstraněn podstavec po soše maršála Ivana Koněva, která z tohoto místa putovala do depozitáře letos na jaře. Na volné ploše si budou moci zájemci v následujícím půl roce prohlédnout venkovní výstavu Galerie Paměti národa, instalace se stihne ještě do Vánoc.

Odstranění podstavce po soše maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6 bylo o 673 000 korun dražší, než se plánovalo. Dodatečné náklady dnes schválili radní městské části.

Praha 6 dokončila demolici základu Koněvovy sochy a podivuje se pojetí konstrukce tohoto komunistického památníku. Jak v rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje starosta Ondřej Kolář, zatímco sochu by strhla i dvojice opilců, její mimořádně masivní betonový fundament vzdoroval i těžké technice a výrazně zdržel demolici.

Torzo Koněvova pomníku v pražském Bubenči obklíčila ohrada, za kterou se objevili dělníci a stroje. Několik týdnů se bude oblíbené místo místní mládeže upravovat. Dokud nebude postaven nový pomník, bude tu tráva.

Bývalý ruský ministr kultury Vladimir Medinskij, který nyní působí jako poradce prezidenta Vladimira Putina, varoval před možností, že by odstraněná pražská socha sovětského maršála Ivana Koněva byla předána Rusku. Takový krok by totiž podle něj mohl inspirovat další východoevropské státy k vývozu sovětských pomníků do Ruska.

„Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu,“ uvádí v nové výroční zprávě česká kontrarozvědka. Před oběma mocnostmi varuje.

Takzvaná dezinformační média se v prvním pololetí letošního roku zaměřila na konspirační teorie o koronavirové pandemii, protiimigrantské texty, kauzy pomníků sovětského maršála Ivana Koněva i vlasovců či rasové nepokoje ve Spojených státech. Dokázala tak skloubit témata, která zaujala téměř celé extremistické či xenofobní spektrum, uvedlo ministerstvo vnitra ve své aktuální zprávě o extremismu.Terčem kritiky extremistů se podle ní staly například Česká televize, Bezpečnostní informační služba nebo eurokomisařka Věra Jourová, která se na boj s dezinformacemi zaměřuje.

V takzvaném Domě pážat na Hradčanech by mělo sídlit Muzeum paměti XX. století věnující se totalitním režimům. Pronájem domu na dobu neurčitou schválila rada hlavního města.

Pronájem takzvaného Domu pážat na Hradčanech na dobu neurčitou schválila rada hlavního města.

Jako příklad zmínil dezinformační kampaně, kybernetické útoky či zastrašování politiků.

Zatím neznámí pachatelé poničili pomník Woodrowa Wilsona ve Vrchlického sadech. Na Facebooku o tom informovala městská část Praha 1. Policie již zahájila vyšetřování.