Jair Bolsonaro

V brazilských věznicích platí pravidlo, které v Evropě obdobu nemá: každá přečtená a písemně zpracovaná kniha ukrojí z trestu čtyři dny, ročně až 48. Letos se program dostal na titulní strany kvůli jednomu velmi známému vězni, který se do něj přihlásil a pak nepřečetl ani řádku.

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni v zemi poté, co Brazílie odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o...

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.

Útoky ultrapravicového prezidenta na levicového prezidenta, které vedly k tomu, že si Brazílie předvolala svého velvyslance, se odehrávají souběžně s velmi silnými ekonomickými vztahy mezi oběma zeměmi

Rozloha území zasaženého požáry v brazilské Amazonii loni klesla na nejnižší úroveň od začátku vedení záznamů v roce 1985. Vyplývá to z údajů monitorovací iniciativy MapBiomas, o kterých informovala stanice BBC. V roce 2025 oheň zasáhl 3,1 milionu hektarů amazonského pralesa, zatímco o rok dříve shořelo rekordních 15,8 milionu hektarů.

Brazilská Liberální strana v sobotu oficiálně nominovala Flávia Bolsonara jako svého kandidáta v říjnových prezidentských volbách. Nejstarší syn někdejšího prezidenta Jaira Bolsonara se v nich utká se současnou hlavou státu, levicovým politikem Luizem Ináciem Lulou da Silva.

Rozloha území zasaženého požáry v brazilské Amazonii loni klesla na nejnižší úroveň od začátku vedení záznamů v roce 1985. Vyplývá to z údajů monitorovací iniciativy MapBiomas, o kterých informovala stanice BBC. V roce 2025 oheň zasáhl 3,1 milionu hektarů amazonského pralesa, zatímco o rok dříve shořelo rekordních 15,8 milionu hektarů. Požáry loni zachvátily přibližně pětinu plochy zasažené v roce 2024, kdy Amazonie čelila nejhorší požární sezoně za více než 20 let. Podle evropské služby Copernicus tehdejší rozsáhlé požáry způsobila kombinace extrémního počasí a lidské činnosti. Podle koordinátorky MapBiomas Very Arrudaové nová data představují významný pokrok. „Údaje za rok 2025 ukazují, že je možné rozsah požárů snížit. Zároveň ale zatím nelze říci, že jde o trvalý trend nebo že můžeme polevit v preventivních opatřeních,“ uvedla. K příznivějším výsledkům podle MapBiomas přispěly chladnější a vlhčí podmínky spojené s ochlazujícím klimatickým jevem La Niňa. MapBiomas ale upozorňuje, že letošní návrat jevu El Niňo by mohl prodloužit období sucha a opět zvýšit riziko rozsáhlých lesních požárů. Ochrana Amazonie patřila k hlavním slibům brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy před jeho nástupem do úřadu v roce 2023. Lula tehdy slíbil zastavit odlesňování, které během vlády jeho předchůdce Jaira Bolsonara výrazně zrychlilo. Podle BBC budou nejnovější údaje o poklesu požárů vnímány jako pozitivní zpráva pro prezidenta před říjnovými prezidentskými volbami. Ekologické organizace zároveň upozorňují, že Lula čelí kritice kvůli podpoře průzkumu ložisek ropy u ústí Amazonky, což podle nich odporuje jeho závazku chránit největší tropický prales světa. Amazonie je důležitým úložištěm oxidu uhličitého a hraje zásadní roli při regulaci globálního klimatu. Brasília 22. července

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.

Spojené státy od příští středy zatíží část brazilského dovozu 25procentním clem. Washington krok zdůvodňuje nekalými obchodními praktikami a neúspěchem dosavadních jednání. Z opatření však vyjmul kávu, hovězí maso, pomerančový džus, některé energetické produkty i součástky pro letecký průmysl. Brazílie americká obvinění odmítá a za sporem vidí také politické zájmy rodiny bývalého prezidenta Jaira Bolsonara.

Brazilská policie ve středu prohledala dům bývalého prezidenta země Jaira Bolsonara, přičemž hledala zbraně. Prohlídku policisté provedli den poté, co soud Bolsonarovi povolil, aby si 27 let dlouhý trest za pokus o puč dál odpykával v domácím vězení. To i navzdory incidentu z minulého měsíce, kdy policie členovi ochranky bývalého prezidenta zabavila zbraň, která patří právě Bolsonarovi.

Z boje proti odlesňování si brazilská vláda udělala ústřední princip své administrativy. Amazonie z toho začíná profitovat, místní pralesy mizí pomaleji.

Národní hrdina? Pro brazilského prezidenta určitě ne! Levicový vládce největší jihoamerické země Luiz Inácio Lula da Silva neodpustil Neymarovi, že ve volbách podporoval jeho rivala v boji o prezidentský úřad. A v průběhu fotbalového mistrovství světa se do jedné z největších hvězd výběru trenéra Carla Ancelottiho pořádně pustil!

Syn bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara Flávio letos kandiduje na prezidenta. Kvůli stagnujícím preferencím ohlásil plán na tvrdá opatření vůči kriminalitě, chce vybudovat stejný systém vězení jako v Salvadoru.

Trest čtyři roky a dva měsíce vězení dostal syn brazilského exprezidenta za snahu ovlivnit soudní proces svého otce, který si odpykává trest 27 let vězení za pokus o převrat.

Brazilský nejvyšší soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce. Ten byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni „lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům“, napsala agentura EFE.

Boj proti těmto praktikám je demokratický problém, který by měl být předmětem obrovského konsensu, ale není.

Otisk Bolsonarovy rodiny je těžko zamaskovatelný. Několik dní předtím, než Bílý dům zařadil Rudé velitelství (CV) a První velitelství hlavního města (PCC) na seznam zahraničních teroristických organizací, se Flavio Bolsonaro...

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva začal podstupovat preventivní ozařování, oznámila v pondělí jeho kancelář. Osmdesátiletému státníkovi byla před měsícem po diagnóze raného stadia rakoviny kůže odstraněna bazocelulární léze.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například z nelegálního prodeje drog. Kampaň má zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula iniciativu ohlásil několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Pozadí případu se týká prominentního bolsonaristy, který je na útěku před brazilskou justicí a požádal o azyl u Trumpa, ale byl zadržen imigračním úřadem v Orlandu.

Brazilský prezident poskytl exkluzivní rozhovor deníku EL PAÍS v Brasílii, kde hovořil o světovém chaosu, volbách s dalším Bolsonarem, své kariéře a návštěvě Španělska, kde se setkal se Sánchezem a dalšími mezinárodními lídry.

Alexandra Ramagema zadrželi agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla. Do Spojených států uprchl, když byl odsouzen v souvislosti s pokusem o převrat exprezidenta Jaira Bolsonara.

Bývalý šéf brazilské tajné služby Alexandre Ramagem, odsouzený ve vlasti k více než 16 rokům vězení za roli v pokusu o převrat, byl zadržen ve Spojených státech, kam v září uprchl po odsouzení. Informovaly o tom v noci na úterý agentury Reuters a AFP s odvoláním na brazilské a americké úřady. Zadržení provedli agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), který to potvrdil na svém webu.

Bývalý šéf brazilské tajné služby Alexandre Ramagem, odsouzený ve vlasti k více než 16 rokům vězení za roli v pokusu o převrat, byl zadržen ve Spojených státech, kam v září uprchl po odsouzení. V noci na úterý o tom informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na brazilské a americké úřady. Zadržení provedli agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), který to potvrdil na svém webu.

Na oficiálních stránkách americké imigrační policie je pouze uvedeno, že je „zadržen ICE“, bez dalších podrobností. Přečtěte si více

Prezident Luiz Inácio Lula da Silva v úterý potvrdil, že bude znovu kandidovat s viceprezidentem Geraldo Alckminem, se stejnou dvojicí, která vyhrála v roce 2022.

Číst

Tato 90denní výhoda začíná, jakmile se bývalý brazilský prezident zotaví z pneumonie a opustí kliniku, kde se léčil.

Oscaři mu utekli, přesto patří k nejzajímavějším filmům uplynulé sezóny. Tajný agent vypráví o diktatuře v Brazílii, míchá realismus s absurditou a horor s karnevalovým opojením. Snímek s Wagnerem Mourou nově promítají kina.

Joel Borges Correa, odsouzený v Brazílii k 13 letům a šesti měsícům vězení, bude moci žít na svobodě v Argentině po rozhodnutí vlády Javiera Mileiho

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu ve státě New Jersey zadrželi brazilského influencera Júniora Penu. Ten přitom podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa a protiimigrační zásahy ICE v demokraty vedených městech opakovaně obhajoval.

Bezmála 90 lidí utrpělo zranění na demonstraci stoupenců bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara v Brasílii, když do davu udeřil blesk. V jedenácti případech jsou zranění vážná.

V květnu 2022 se ve slovenském parlamentu hlasovalo o zbavení imunity a vydání tehdy opozičního politika Roberta Fica (Směr) k vazebnímu stíhání. Po těsném hlasování poslanců k tomu nedošlo, ale na maďarské straně hranice měl být v tom čase připraven maďarský vládní automobil, který by umožnil Ficův útěk do sousední země. Tvrdí to lídr tamní opozice Péter Magyar.

Filozofka, která je z tradiční levice kritičkou woke hnutí, ve své nové eseji navrhuje alternativní historii filozofie. A také se dívá na Trumpa: „Když někdo páchá zločiny s úsměvem a popírá je, je to úplně jiná úroveň.“ Přečtěte si

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro se po zhruba týdenní hospitalizaci musel ve čtvrtek vrátit do věznice. Informovaly o tom agentury.

Bývalý brazilský prezident se vrací do věznice v Brasílii, kde si odpykává dlouhý trest za pučismus.

Bývalý brazilský představitel si odpykává 27letý trest za pučistické činy

Bývalý brazilský prezident, který si odpykává 27letý trest za pokus o státní převrat, trpí touto nemocí od té doby, co ho v roce 2018 během kampaně pobodal do břicha duševně nemocný člověk.

V Brazílii se rozhořel politický spor kvůli reklamě na letní plážové pantofle. Zapojil se do něj i syn krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara Eduardo, jenž na sociálních sítích vyzval k bojkotu oblíbených žabek Havaianas.

Bývalý brazilský prezident, který bude týden v nemocnici, v dopise znovu vyjádřil podporu svému synovi Fláviovi jako kandidátovi pro rok 2026

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro, který si odpykává trest 27 let vězení za pokus o převrat, se dnes podrobil operaci tříselné kýly. Agentura AFP s odvoláním na jeho manželku Michelle napsala, že operace byla úspěšná.

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro opustil vězení kvůli operaci tříselné kýly. Ta se zdařila. Do prezidentského úřadu chce příští rok kandidovat jeho syn Flavio Bolsonaro (44), který je senátorem.

Na brazilských sociálních sítích se rozhořel politický spor kvůli reklamě na žabky, tedy lehkou letní obuv. Zapojil se do něj i jeden ze synů bývalého prezidenta Jaira Bolsonara, Eduardo, který vyzval k bojkotu v Brazílii oblíbených žabek havaianas. Informoval o tom ve čtvrtek deník El País.

Bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara kvůli operaci ve středu poprvé propustili z vězení, kde pobývá od konce listopadu za plánování převratu. Informovala o tom agentura AFP. Odvolává se na zdroje ze soukromé kliniky v brazilské metropoli, kde Bolsonaro zákrok ve čtvrtek podstoupí.

Bývalý prezident Brazílie Jair Bolsonaro, který si odpykává trest 27 let ve vězení za plánování převratu, byl propuštěn, aby mohl podstoupit chirurgický zákrok.

V roce 2026 se napříč planetou uskuteční hned několik důležitých volebních klání, která budou mít potenciál ovlivnit další směřování demokracií, národních ekonomik i mezinárodních aliancí. Důležitá hlasování čekají v příštím roce světové mocnosti, rozvojové země i některé členské státy Evropské unie. Jedněmi z nejočekávanějších voleb budou ty v USA. V takzvaných „midterms“, které se uskuteční 3: listopadu, tedy v polovině prezidentského mandátu Donalda Trumpa, si Američané zvolí novou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. I když se nejedná o prezidentské volby, jejich význam bude velký. Rozhodnou totiž o tom, zda bude Trump i ve druhé polovině svého mandátu schopen hladce prosazovat svoji agendu. Volby jsou také obvykle vnímány jako jakési vysvědčení úřadujícího prezidenta. Nejočekávanější volby v Evropě Viktor Orbán stojí v čele maďarské vlády nepřetržitě od roku 2010. Podle průzkumů veřejného mínění existuje velká šance, že jeho éra poznamenaná rozsáhlou korupcí a autoritářskými praktikami na konci dubna skončí. Tamní opozice je totiž aktuálně mnohem silnější než kdy dřív. Maďarská ekonomika se potýká s problémy a vztahy s EU jsou na bodu mrazu. Favoritem na vítězství je podle průzkumů strana Tisza politika Pétera Magyara. {code 1} O budoucnosti své země rozhodnou v říjnu také Brazilci, rozhodnou v říjnu také Brazilci, kteří si zvolí nového prezidenta i parlament. Klání rozhodne, jestli bude Brazílie pokračovat v levicové politice současného prezidenta Luly da Silvy, nebo se vrátí ke konzervativnímu směřování ve stylu bývalé hlavy státu Jaira Bolsonara. Ten kvůli obviněním ze zneužití pravomoci až do roku 2030 kandidovat nemůže, svoji kandidaturu už však oznámil jeho syn a současný senátor za Rio de Janeiro Flávio Bolsonaro. Zvolí si Bangladéš demokracii? Již 12. ledna půjdou k urnám také obyvatelé Bangladéše. Bude se jednat o první volby v zemi od sesazení autoritářské premiérky Šajch Hasíny Vadžídové, jejíž vládu v roce 2024 smetly celostátní protesty vedené studenty. Bývalá premiérka kvůli protestům utekla do Indie a později byla ve své zemi odsouzena k trestu smrti kvůli podílu na zabití několika lidí během demonstrací. Nadcházející hlasování však doprovázejí obavy týkající se bezpečnosti, důvěry veřejnosti a schopnosti volební komise zajistit svobodné a spravedlivé volby. V zemi se aktuálně konají také protesty proti přechodné vládě premiéra Muhammada Júnuse. {code 2} V září se parlamentní volby uskuteční i ve Švédsku, kde se rozhodne o osudu současného premiéra Ulfa Kristerssona, jenž zemi se svou pravicovou vládou vede od roku 2022. Ta se v parlamentu opírá o hlasy krajně pravicové strany Švédští demokraté. Švédsko bylo dlouhé dekády považováno za symbol sociální demokracie a otevřené společnosti, v posledních čtyřech letech se však proměnilo v jakousi „laboratoř“ pravicové politiky, která se vyznačuje tvrdšími postoji k migraci, bezpečnosti i klimatu. Padne Netanjahu? Nejpozději v říjnu by měli k parlamentním volbám vyrazit také obyvatelé Izraele a to už po šesté za sedm let. Jejich hlasy příští rok rozhodnou, zda se u moci udrží současný premiér Benjamin Netanjahu. Na toho byl v roce 2024 vydán mezinárodní zatykačvydán mezinárodní zatykač kvůli údajným válečným zločinům v Pásmu Gazy. Netanjahu ve své zemi čelí také obviněním z korupce. Jeho strana Likud by aktuálně podle průzkumů sice vyhrála, parlamentní většinu potřebnou k vládnutí by však získala opozice.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro si v současné době odpykává trest ve výši 27 let a tří měsíců za plánování státního převratu. Bolsonarovi spojenci v Kongresu však usilují o snížení doby trestu na dva roky a čtyři měsíce.

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Ten si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.

Brasília - Brazilský Kongres v noci na dnešek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara, který si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce. Návrh by umožnil Bolsonarovi opustit vězení výrazně dříve než za současných pravidel, a to za dva roky a čtyři měsíce od začátku výkonu trestu. Současný prezident Luiz Inácio Lula da Silva později oznámil, že zákon bude vetovat, napsala agentura AFP, podle které však parlament může prezidentské veto přehlasovat.

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení téměř sta procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.

Děti bývalého brazilského prezidenta a jeho manželky se snaží udržet vliv na pravici, zatímco patriarcha si odpykává trest

Z vězení podporuje exprezident Brazílie Jair Bolsonaro kandidaturu svého syna Flávia v příštích prezidentských volbách. Toto oznámení negativně ovlivnilo brazilské finanční trhy.

Donald Trump po svém návratu do Bílého domu obrátil pozornost USA zpět k západní hemisféře. Podle řady analytiků oživil principy dřívější Monroeovy doktríny a usiluje o znovunastolení americké dominance, zejména v Latinské Americe. Takzvaná „Donroeova doktrína“ se projevuje ekonomickým tlakem, odměňováním spřízněných lídrů, trestáním odpůrců i největší vojenskou přítomností v regionu za poslední desetiletí.

Bývalý brazilský prezident Jair Bolsonaro právě nastoupil svůj 27letý trest.

Nejvyšší brazilský soud potvrdil, že si bývalá hlava státu Jair Bolsonaro odpyká sedmadvacet let za mřížemi za pokus o vojenský puč.

Bývalý prezident, který má vážné zdravotní potíže, byl odsouzen za vedení pokusu o puč proti Lulovi.

Brazilský nejvyšší soud rozhodl o ponechání bývalého prezidenta Jaira Bolsonara ve vazbě. Exprezident čeká na konečný verdikt o odvolání proti trestu za plánování puče, v sobotu byl zadržen kvůli možnému pokusu o útěk.

Brazilský exprezident Jair Bolsonaro poničil sledovací zařízení, které hlídalo jeho domácí vězení. Před soudem tvrdil, že měl halucinace kvůli změně léků. Měl pocit, že ho náramek odposlouchává.