Ecoista

GREEN HEROES: Manželská dvojice Michaela a Lukáš Vincourovi se už nemohla dívat na praktiky chovů hospodářských zvířat. Založili spolek Zvířata nejíme, který například pomohl dostat kamery na jatka, nebo natočili o zvířatech dokument. Letos byla Michaela za své úsilí nominována na Cenu SDGs.

Mediální prostor zaplavený vyprávěním o hrozící apokalypse svědčí o tom, že se v našem myšlení něco zásadně pokazilo. Profesor dějin myšlení na European University Institute Nicolas Guilhot se pro Financial Times zamyslel nad tímto zvláštním fenoménem poslední doby.

Soňa Jonášová je jednou z nejvlivnějších osobností v oblasti inovací. Založila Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN), vede komunitu Udržitelnost na platformě Red Button EDU, stála u zrodu platformy Změna k lepšímu, je členkou poradního výboru pro udržitelný rozvoj Škoda Auto… Takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho. Zkrátka, Soňa nás inspiruje k pochopení, že rozumné hospodaření vyžaduje fakt velké změny – v obalech, výrobcích a třeba taky stavebnictví.

V seriálu Ecoisty o našich „green celebritách“ tentokrát potkáváme herečku a zpěvačku Kateřinu Brožovou, která chodí ráda v holínkách, jezdí na koni a chytá ryby. A nerozpakuje se nazvat některé své kolegy od vody kvůli jejich chování „čuňaty“.

Seriál Ecoisty GREEN HEROES: Česká firma ASITIS vyvinula mimořádně efektivní metodu, která pomocí satelitních snímků analyzuje městskou zeleň. Ukáže, kde mají stromy problém a kde se jim naopak daří. Města a obce tak získají vodítko, na které lokality se zaměřit při plánování nové výsadby a kde zlepšit hospodaření s vodou.

Stavba nové silnice nebo budov obvykle znamená, že stromy stojící v cestě mají smůlu. V Japonsku ale přicházejí s elegantním řešením. Strom se prostě přestěhuje.

Ministr obrany Británie vyzval obyvatelstvo, aby hrozbu Ruska přestalo brát na lehkou váhu. Máme se vybavit baterkou, rádiem, konzervami a zásobit se vodou, píše naše sustainable dopisovatelka z Londýna Anastázie Harris.

Prkénko poznamenané tisíci řezy, stokrát broušený nůž, těžký hmoždíř nebo velký kameninový hrneček po praprababičce mého táty, který mám zrovna na stole, když píšu tyto řádky. Některé kuchyňské předměty přežijí několik generací, někdy i staletí. Co z našich dnešních nákupů do kuchyně bude mít podobně dlouhý život?

Martina Sihelská jezdí do pouště Gobi studovat ohrožené velbloudy divoké. Jako první popsala jejich porod. Výsledky publikovala v odborném časopise a nyní za svůj výzkum získala prestižní Cenu SDGs. „Když chráníme jeden druh, chráníme s ním i celý ekosystém,“ říká Martina.

Modernizace tepláren, odklon od uhlí i nástup digitálních technologií mění energetiku a zvyšují poptávku po kvalifikovaných lidech. V Moravskoslezském kraji proto Veolia Energie rozšiřuje spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.

Předvídat poruchu potrubí, omezovat ztráty vody nebo na digitálním dvojčeti čistírny zkoušet, jak snížit spotřebu energie a chemikálií. Vodárenství ve skupině Veolia využívá data a pokročilé modely k řešení konkrétních provozních úkolů. Bohdan Soukup, technický ředitel a člen představenstva Středočeských vodáren, v rozhovoru navazujícím na jeho vystoupení během Prague Climate Weeku vysvětluje, co tyto technologie přinášejí provozovatelům i odběratelům a kde už má umělá inteligence praktické výsledky.

Obecně platí, že přínosy sportovního pohybu ve městě převažují nad riziky spojenými se znečištěním ovzduší. Ale to neznamená, že neexistují kroky, jak své plíce lépe chránit.

Levné oblečení už dávno není jen způsob, jak ušetřit. Z modelu „koupím, protože to potřebuji“ se u části zákazníků stává „koupím, protože je to levné“. Česká data ukazují, jak silně tento neblahý způsob konzumního chování funguje i u nás.

Někdo minulý týden v nejvlivnějších amerických novinách popsal kombinaci vitaminu D, kalcia a omega olejů v makrele tak svůdně, že jsem článek ani nedočetla a už jsem byla u spíže. Jenomže syn přes léto vyprázdnil zásoby a mezitím se situace v britských supermarketech změnila.

Nastala houbařská sezóna. Co děláte z hřibů a babek vy? Smaženici, polévku, omáčku, jasně, ale co takhle kalhoty nebo tepelnou izolaci? Vědci právě přivedli na trh nový materiál – mycelium. Pseudokožené kalhoty teď rostou v laboratoři a naše děti budou možná žít v domech z podhoubí.

Někteří herci a zpěváci jsou k životnímu prostředí až příkladně ohleduplní. Jasně, dělají si tím i sobě reklamu, ale to neznamená, že jejich příklad nemůže být inspirativní. Redaktorka Ecoisty Věra Keilová je autorkou mnoha „přírodních“ rozhovorů se známými lidmi a v tomto textu vybírá jejich moudré rady neboli green hacky.

Ve škole nejde jen o to, aby bylo ve třídě dost světla. Ale jde o té, jaké světlo tam je. Jeho kvalita může ovlivňovat zrakový komfort, soustředění i podmínky pro učení. Základní škola v Hostivici proto při modernizaci neřešila jen úspornější LED technologii. Ve třídách a dalších pracovních prostorách dostali žáci a učitelé také plnospektrální osvětlení, které se svými vlastnostmi více blíží dennímu světlu.

Tyčinky a pestíky v podání roztržitého učitele přírodopisu vzbuzovaly (na základní škole) salvy smíchu. Ale to jsme netušili, že rostlina dokáže rozpoznat bzukot svého oblíbeného opylovače; a dokonce na jeho blízkost reaguje tím, že zvýší obsah cukru svého nektaru!

Přiměřený optimismus a hlavně profesionální práce nejrůznějších odborníků – to bylo podstatné, co si mohl návštěvník odnést z kulatého stolu s názvem „Jak mohou inovace ochránit Česko před velkou vodou?“. Proběhl v rámci letošního Climate Week Prague, kde byl Ecoista jedním z partnerů.

Odmalička mě fascinovala postava typická pro české pohádky – Honza za pecí, který si jednoho krásného dne sbalil svých pár švestek a vydal se na zkušenou. Přišel čas, abych taky vyrazila. Do mého prvního království, za které jsem si zvolila farmu v italských horách, jsem se dostala díky populární platformě Workaway.

Vysoko v pákistánských horách lidé spojují kusy různých ledovců a vytvářejí z nich nové za účelem získání křišťálově čisté vody. Tradiční metoda jim má pomoci přežít v době, kdy klimatická změna ovlivňuje zásoby vody a ledovce rychle tají.

Někdy se člověku splní sen. Do dvorku velikosti většího balkonu předchozí majitelka vměstnala magnolii a tři kamélie. Co se naběhali a najezdili hrdinové Dostojevského románů, aby je vyškemrali z někoho, kdo měl přístup do pár nejvyhlášenějších aristokratických skleníků! Účesy dam nejskvostnějších bálů se tehdy totiž bez voskových květů kamélií neobešly.

Philippe Aghion patří k nejvýraznějším ekonomickým myslitelům současnosti. V roce 2025 získal Nobelovu cenu za ekonomii. Vystoupí v rámci kulatého stolu 16. září v prostorách Green Table na akci v rámci Climate Week Prague. Akci pořádá Veolia s mediální podporou webu Ecoista. Jedním z Aghionových témat je kreativní destrukce, v níž dnes samozřejmě hlavní roli hraje AI.

V Česku máme přes 5 000 památných stromů, teď si představte, kolik jich musí být v celé Evropě. Vyprávějí nám o historii, kultuře našich předků a některé i o magii. Ecoista vybírá příběhy tří superstromů ve třech zemích.

Jiří Pešl se už nemohl dívat na zaneřáděné okolí pískového jezera na Královéhradecku, a tak část pobřežních pozemků spolu s rodinou koupil. Připravuje tam velké změny včetně úklidu, vyčištění pláží i samotného dna jezera od odpadků. Pomáhá mu v tom dobrovolnická organizace Trash Hero.

Jenom z jednoho důvodu toužím vědět předem, kdy budu mít na kahánku: abych měla čas všechno prodat a splnit si velké přání: uvelebit se v Orient Expressu.

Datová centra, kde se trénuje umělá inteligence, spotřebovávají enormní množství elektřiny a také vody a půdy. Co s tím? Stavět je v místech, kde se energie vyrábí ekologicky. Zvýšení efektivity AI zřejmě nepomůže, protože o to více ji budou lidé používat. Přesto se člověk nemusí cítit provinile z toho, že použil třeba ChatGPT. Neměl by jej ale používat pro triviální úkoly, na které stačí mnohem úspornější běžný vyhledávač.

Instinkt nám říká, že proti vedru je třeba přišroubovat na každou budovu odkapávací box od klimatizace, ale existuje chytřejší způsob, který je využíván v evropských městech. Funguje na vodním principu a upozorňuje na něj profesor MIT Carlo Ratti.

Jsem v nebi? Po drsné autonehodě mě (v tu chvíli provinilého, bolestí a šokem blekotajícího) dvě mladé a moc hezké ženy s něžnou opatrností, a přitom s nesmiřitelnou rozhodností, vmanévrovaly do bezpečné pozice, než dorazili a ujali se mě saniťáci.

Vedra, sucho a stále méně předvídatelné počasí začínají měnit zemědělství, které už nemůže spoléhat na to, že příští rok bude podobný tomu minulému.

Je obnovitelná energie drahá, nespolehlivá, ekologicky problematická a bere lidem práci? Její odpůrci to tvrdí už léta. Jenže energetika se mezitím změnila rychleji, než jsme si dokázali představit a tradiční argumenty už nestačí.

Rick Owens? Super cool, o tom žádná. Mám několik kožených bund, ale odmítám umřít, dokud mi nebude říkat pane právě ta jeho. A jeho poslední modely vzniklé ve spolupráci s Adidas (využívající osobní chladicí technologie) by měly být cool na kvadrát: navrhl je pro nošení v nesnesitelném horku.

V roce 2025 bylo v Evropě odstraněno 603 překážek na řekách ve 21 zemích. Podle nejnovější zprávy organizace Dam Removal Europe jde o rekord a zároveň o 11% nárůst oproti roku 2024.

Podle odborníků by se první pravidelné elektrické a hybridní linky na krátkých trasách mohly v Evropě objevit už na začátku příští dekády. Změnit by mohly nejen emise z letecké dopravy, ale také podobu regionálního cestování.

Nápad od nizozemské společnosti Great Bubble Barrier se ukazuje jako překvapivě účinný pro snížení znečištění oceánu plasty. Přitom jde o velmi jednoduchou technologii.

Někteří herci a zpěváci jsou k životnímu prostředí příkladně ohleduplní. Redaktorka Ecoisty Věra Keilová je autorkou mnoha rozhovorů se známými lidmi a v tomto textu vybírá jejich užitečné rady neboli moderní „green hacky“.

Postřikování budov dešťovou vodou získanou ze střech může snížit spotřebu klimatizací a počet dnů s vedry, kterým město čelí. Možností je víc: Účinné jsou i modrozelené střechy nebo retence vody.

Nevím, kterým minerálem nebo vitaminem na mě mrká, ale následníka banánů původně pěstovaných ve velkolepém skleníku vévody Cavendishe (pána grandiózního Chatsworthu) v supermarketu nedokážu minout.

Elektromobily jsou symbolem čistší dopravy, ale jejich rychlý nástup přináší nový problém. Co dělat s bateriemi, které doslouží? Už na konci tohoto desetiletí jich bude v Evropě více než milion. A Česko, automobilová velmoc, se na to musí připravit.

Lidé v zemích, jako jsou Řecko, Itálie a Španělsko, žijí s vysokými teplotami už dlouho. Zde je pár jejich tipů, jak se naučit lépe zvládat vlny veder, které přicházejí stále častěji i k nám do středu Evropy.

Nejslavnější producent růží v Anglii dnes neinzeruje nejkrásnější, nejvoňavější květy. Láká zákazníky na keře, které jsou neodolatelné pro včely. Mají rozevřené okvětní lístky, po pravdě vypadají spíš jako obyčejná šípková růže. Jen ta vyšlechtěná na počest britského krále/ochránce přírody Karla má proužky, aby nebyla tak úplně obyč.

Miluje moře a oceány, ale štve ji, že se každý rok zbytečně utopí stovky tisíc živočichů zamotaných do vyhozených rybářských sítí. A tak začala vyvíjet sítě, které po nasvícení světlem svítí, tudíž jsou vidět a dají se vylovit. Teprve devatenáctiletá Kristýna Říhová na svém projektu Fluoronet pracuje třetím rokem a v dubnu se s ním dostala do finále mezi pět nejlepších evropských týmů největší světové soutěže v udržitelných nápadech Earth Prize.

Pokud jste se někdy cítili klidnější po procházce lesem, nezdá se vám to. Tak to prostě funguje. Pobyt venku může ve vašem těle vyvolat měřitelné změny, od snížení stresových hormonů, uvolnění krevního tlaku až po zlepšení zdraví střev.

Když se řekne žralok, většině lidí se vybaví ďábelské zuby, film Čelisti a obavy z koupání v moři. Ve skutečnosti jsou ale žraloci jednou z nejpozoruhodnějších skupin živočichů na Zemi.

„Ne. Na stáří není dobrého nic,“ odpověděl bez zaváhání Mick Jagger na otázku redaktora New York Times. Novinář, který přišel s nápadem povzbudit své neúprosně stárnoucí čtenáře novým seriálem, loudil na starých celebritách: „A co takhle moudrost?“

Když Neil Armstrong sestoupil na Měsíc, řekl, že je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo. Něco podobného si může říct řidič, když alespoň trochu sundá nohu z plynu. Protože i zpomalení o pár kilometrů v hodině může mít překvapivě velký účinek.

K hudbě ji přivedl tatínek a babička ji naučila mít ráda přírodu a zvířata. Přečtěte si exkluzivní rozhovor Ecoisty s Helenou Vondráčkovou – naší popovou královnou, která tráví volné letní dny na hausbótu na slapské přehradě, kde plave a griluje ryby. K přírodě se zpěvačka chová aktivně – nerozpakuje se protestovat proti hloupým nařízením i proti bezohlednosti některých spoluobčanů.

Když se řekne ekologický životní styl, většina lidí si představí solární panely, elektromobily nebo třídění odpadu. Přitom jeden z nejjednodušších způsobů, jak se přiblížit přírodě, máme doslova pod nohama. Stačí si zout boty.

Návštěvníka Oxfordu zaujmou všudypřítomné kaskády malinově červených květin vyrůstající z kamenných zdí. Původem ze Středozemí, Sporýš červený (invazivní druh!) se spokojí se skulinkou písčité půdy.

Podle měření ČHMÚ za jaro roku 2026 spadlo v Česku nejméně srážek od začátku srovnatelných statistik, čili od roku 1961. Ani probíhající srážkově bohatší léto nevyřeší přetrvávající problém suché půdy, který má vliv na úrodu. Sucho se u nás projevuje a bude se projevovat do budoucna. Ecoista radí, co může udělat každý, aby jeho dopady zmírnil.

Mnoho bytů v našem podnebném pásmu nebylo navrženo pro vlny veder. Je třeba zkoumat způsoby, jak přizpůsobit stávající budovy měnícímu se klimatu. Jen na klimatizaci přitom není dobré se spoléhat – je drahá a může škodit zdraví.

Milion hodin „sloní řeči“ už vědci nahráli v Dzanga-Sangha ve střední Africe a zjistili, že sloni spolu komunikují pomocí nízkofrekvenčních zvuků, které se nám jeví jako jemné vibrace. A – podobně jako třeba u delfínů – je jejich úroveň komunikace mimořádně vysoká.

Zelená ocel je ocel vyráběná s výrazně nižšími emisemi oxidu uhličitého než při tradiční výrobě ve vysokých pecích spalujících koks z uhlí. Nejčastěji se vyrábí pomocí vodíku a elektřiny z obnovitelných zdrojů, díky čemuž lze emise CO₂ snížit až o více než 90 %. Před nedávnem si od ní např. automobilový průmysl hodně sliboval.

Bruntálská mrazírna Solex Agro oprášila známý fyzikální princip uchovávání energie v podobě chladu, respektive v hluboce zmrazeném zboží. Balíky s potravinami podchlazuje energií ze své FVE podle toho, jak se vyvíjí situace na trhu s elektřinou – když je levná, mrazáky namrazí zboží víc, a při dražších cenách nemusí odebírat tolik energie ze sítě. Tedy ušetří. Podobný princip testují i Plzeňský Prazdroj a další společnosti.

Globální oteplování a klimatický jev vytvářející teplý oceánský proud El Niño zvýšily průměrnou teplotu světových oceánů za červen na téměř 21 °C.

Nejslavnější producent růží v Anglii dnes neinzeruje nejkrásnější, nejvoňavější květy. Láká zákazníky na keře, které jsou neodolatelné pro včely. Mají rozevřené okvětní lístky, po pravdě vypadají spíš jako obyčejná šípková růže. Jen ta vyšlechtěná na počest britského krále/ochránce přírody Karla má proužky, aby nebyla tak úplně obyč.

Nikola Gavendová založila v Praze farmu, ve které dostávají šanci na druhý život slepice vyřazené z velkých drůbežáren. Protože už nesnášely dvě vejce denně, putovaly by na jatka. Nikola je vykupuje a ubytovává v kurníku s výběhem a čerstvou trávou. Jejich vajíčka rozváží po Praze elektromobilem a dětem ze školek ukazuje, že hospodářské zvíře není stroj na potraviny. Drobných chovatelů drůbeže v Česku přibývá i díky stále příznivější legislativě.

Z boje proti odlesňování si brazilská vláda udělala ústřední princip své administrativy. Amazonie z toho začíná profitovat, místní pralesy mizí pomaleji.

Coby pokusné morče, které dospělo v laboratoři socialismu, mám silnou averzi k oslavám výročí. Bylo jich moc, byly všudypřítomné a skoro nikdy se neobešly bez velké dávky pokrytectví a cynismu.

Nízká energetická gramotnost patří k hlavním překážkám modernizace českého bydlení. Řada domácností, ale i provozovatelů veřejných budov, stále vnímá opravy nemovitostí spíše jako nutnou reakci na havarijní stav než jako promyšlenou investici do nižších účtů, zhodnocení budovy a hlavně větší odolnosti vůči budoucím cenám energií.