Jan Korytář

Liberec: Ochránci přírody ze Čmeláka se rozhodli využít moderní technologie ve prospěch krajiny. Pomocí umělé inteligence vytvořili dárkové certifikáty, které jsou ,,jako živé". Zážitek pod stromeček Živé certifikáty od Čmeláka jsou novinkou letošních Vánoc. Statický obrázek na certifikátu se díky

Dvacet let vzniká na Ještědském hřebeni prales. Postupně jej tam rozšiřuje spolek Čmelák. Ten nyní hodlá vykoupit dalších 4,5 hektaru pozemků, o které se prales rozšíří. Náklady jsou milion korun, Čmelák chce peníze získat z prodeje dárkových certifikátů Patron Nového pralesa.

Nový prales, který na Ještědském hřebeni v severních Čechách vzniká již 20 let, se rozšíří o dalších 4,5 hektaru. Další lokalita vznikne v jeho východní části nad Šimonovicemi, u tzv. Liščí skály. Celkem tak bude mít Nový prales rozlohu přes 41 hektarů. 1 milion korun na výkup další lokality chtějí

Vytvořit nové místo pro přírodu chtějí ochránci přírody z organizace Čmelák v Brništi, kde na jaře za tím účelem koupili pozemek o rozloze 2,6 hektaru. Vzniknout by tu měl ovocný sad, alej, remízek, ale i pastvina. Výsadbu prvních stromů chtějí stihnout ještě do konce roku.

Vytvořit nové místo pro přírodu chtějí ochránci přírody z?organizace Čmelák v?Brništi, kde na jaře za tím účelem koupili pozemek o rozloze 2,6 hektaru. Vzniknout by tu měl ovocný sad, alej, remízek, ale i pastvina. Výsadbu prvních stromů chtějí stihnout ještě do konce roku. Zatím je to jen

Ochránci přírody z organizace Čmelák koupili více než dva a půl hektaru neobhospodařovaného kusu půdy. Z něj by měl být ovocný sad, alej, remízek, ale i pastvina. Výsadbu prvních stromů chtějí stihnout ještě do konce roku.

Ve čtvrtek 13. 11. začala v?Ústí nad Labem první česko-saská konference týkající se bariér, které brání efektivní obnově krajiny a ochraně biodiverzity. Akci pořádá společnost Čmelák z?Liberce a účastní se ji přes 50 hostů z?neziskových organizací, úřadů a univerzit z?obou stran hranice. Ze zástupců

Liberec: Starý, zarůstající třešňový sad na svazích Ještědského hřebene skrýval nečekaný poklad - největší naleziště vzácného vstavače mužského v Libereckém kraji. Jde o jednu z našich původních orchidejí. Ochránci přírody ze Čmeláka získali svolení majitelky o lokalitu pečovat tak, aby měly

Doslova poklad ukrýval starý a zarůstající třešňový sad na svazích Ještědského hřebene. Ekologové tam objevili největší naleziště vzácného vstavače mužského v Libereckém kraji, který je jednou z původních českých orchidejí. Stovky chráněných orchidejí kvetou v sadu na Rašovce na Liberecku.

Stovky chráněných orchidejí objevili ochránci přírody ze spolku Čmelák v třešňovém sadu na Rašovce u Liberce. Jde tak o největší naleziště vzácného vstavače mužského v kraji. Dobrovolníci se nyní o lokalitu budou starat.

Ochránci přírody ze spolku Čmelák učinili významný objev na svahu Ještědského hřebene. V zarůstajícím třešňovém sadu na Rašovce u Liberce narazili na největší známé…

Stovky vzácných ďáblíků bahenních zachraňovali v těchto dnech ochránci přírody v České Vsi na Liberecku. Problém způsobilo nečekané vyschnutí jedné z tamějších tůní. Horké počasí, které v létě určitě znovu přijde, by mohlo způsobit, že uschnou. Pracovníci z organizace Čmelák proto ďáblíky na přechodnou dobu převáží na svou základnu, kde budou v pěstebních nádobách, než se podaří zjistit, proč tůň vyschla a vodu do ní znovu vrátit.

Malé kroky k velkému cíli. Ekologové z organizace Čmelák se rozhodli ukázat, že i malé změny mají svůj význam. Rozhodli se koupit pole v Brništi na Českolipsku a ukázat, že i na orné půdě mohou vznikat meze, remízky a aleje.

Ochránci přírody z organizace Čmelák chtějí, aby na polích vznikaly meze, remízky a aleje. Podle nich jich vzniká v zemědělské krajině stále málo. Zemědělce ani vlastníky půdy k tomu totiž nic nemotivuje. „Nechtěli jsme už jen sledovat nekonečné diskuse o tom, proč to nejde, a raději jsme se rozhodli jedno pole, naše první, sami koupit,” konstatuje vedoucí organizace Čmelák Jan Korytář.

Dvacet let uplynulo od chvíle, kdy na Ještědském hřebeni nad Libercem začal vznikat Nový prales. S nápadem na proměnu temných smrkových lesů přišel náhodou Liberečan Jan Korytář. Dnes nedaleko známého vysílače na Ještědu roste na 40 hektarech pestrý les, který za ta léta vzkvétá hlavně díky pomoci dobrovolníků.

Už téměř čtyřicet hektarů má lokalita Nový prales na Ještědském hřebeni. A spolek Čmelák by jej rád rozšířil o další hektar a půl. Nyní shání finance na výkup pozemku. Jde o šest set tisíc korun.

Ochránci přírody chtějí rozšířit desetihektarový mokřadní areál u Jablonného v Podještědí na Liberecku. Na přípravu projektu získala liberecká obecně prospěšná společnost Institut pro udržitelný…

Už deset hektarů má mokřadní areál, který v uplynulých letech vznikl v Jablonném. A v budoucnu by se mohl rozšířit o nové tůně a revitalizaci Panenského potoka. O rozšíření usiluje spolek Čmelák společně s libereckým Institutem pro udržitelný rozvoj (IPUR).

U Jablonného v Podještědí, na Novoborsku a v brzké době i na Frýdlantsku nebo v Lomnici nad Popelkou vznikly anebo vzniknou nové mokřady a tůně. Smyslem jejich budování je ve vybraných lokalitách zpestřit biodiverzitu a podpořit prostředí, v němž žijí chráněné druhy. Celkem v Libereckém kraji přibylo díky projektu podpořenému z Norských fondů už 77 tůní.

Ekologové z liberecké organizace Čmelák chtějí peníze na předfinancování projektů získat formou půjček od lidí. Aktuálně potřebují tři až pět milionů korun a v dlouhodobém výhledu až deset milionů, řekl zakladatel Čmeláka Jan Korytář. Organizace téměř s 30letou historií chce za půjčky ručit svým majetkem. Vlastní přes 65 hektarů převážně lesních pozemků a dvě historické chalupy, jde o majetek odhadem za 20 milionů korun.

Ochránci přírody z liberecké organizace Čmelák chtějí peníze na předfinancování projektů získat formou půjček od lidí. Aktuálně potřebují tři až pět milionů korun a v dlouhodobém výhledu až deset milionů, řekl ČTK zakladatel Čmeláka Jan Korytář. Organizace téměř s 30letou historií chce za půjčky ručit svým majetkem. Vlastní přes 65 hektarů převážně lesních pozemků a dvě historické chalupy, jde o majetek odhadem za 20 milionů korun.

Podobně jako do hospody, jak praví známé české přísloví. Před 30 lety jsem tu „chybu“ udělal. Založili jsme neziskovku na ochranu přírody a neměli na začátku ani kačku.

Stát na rohu jako za trest a sledovat, jak jde ostatním práce od ruky. Poláci staví dálnice jako mourovatí. Co my na to? Jedna vláda za druhou se předhání v trapných okamžicích, když ukazuje své úspěchy. Postavili jsme za rok tři kilometry dálnic. Jsme borci. Sousedé postavili mnohonásobně víc. A tak je to u našeho státu prakticky se vším. Nekončíme u dálnic, končíme u všeho.

Naše krajina potřebuje obnovit, udělat remízky, zrušit meliorace, vysadit stromy, nové tůně, bla bla bla bla bla bla. Když si čtu články na toto téma, vidím o tom někoho mluvit, dělá se mi špatně. Jsem na to už alergický. Proč?

Deset tisíc podpisů se za necelý rok podařilo shromáždit pod petici „Vraťme 10 % přírodě“, jejímž cílem je přesvědčit zákonodárce, aby souhlasili se proměnou 10 procent zemědělské půdy zpět na přírodní krajinu. Na projektu pracuje Koalice pro krajinu, liberecký Čmelák a Institut pro udržitelný rozvoj.

Nezisková organizace Čmelák z Liberce uspěla v celosvětové konkurenci a vyhrála v jedné ze tří kategorií hlasování nadace EOCA. Díky tomu získala zahraniční grant, který umožní organizaci pokračovat ve vytváření nových lokalit na podporu biodiverzity.

Nic z toho, co před volbami politici naslibovali, se samozřejmě nestane.

Na společné kandidátce ODS a sportovců sdružených v Unii pro sport a zdraví (USZ) v Liberci je i bývalý liberecký primátor Jiří Kittner. Je jen náhradníkem s číslem 41, s návratem do komunální politiky nepočítá. Naposledy Kittner kandidoval do zastupitelstva v krajském městě v roce 2010, kdy byl lídrem kandidátky. Strana tehdy skončila až druhá za Změnou pro Liberec a primátorem se stal její lídr Jan Korytář. O půl roku později ho vystřídala Martina Rosenbergová (ČSSD).

Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu.

Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu, informovali zástupci Čmeláku.

Ústecký kraj, jenž čelí mnoha problémům, na které se mu nedostává peněz, nemá problém královsky platit drahé pražské právníky. 249,7 milionů korun – přesně tolik zaplatil Ústecký kraj právní kanceláři Skils Karla Muzikáře juniora (původní název Weil, Gotshal & Manges) v letech 2008–2020 za poskytované právní služby.

Na okraji Jablonného v Podještědí ve směru na Velký Valtimov skončilo tento týden hloubení 22 různě velkých tůní. Původně bylo na několika hektarech neudržované rákosí. Proměna zanedbané lokality si vyžádala skoro šest milionů korun. Oblast poslouží jak k zadržování vody v krajině, tak i k posílení místní biodiverzity, tedy různorodosti života. Ve společném projektu dvou neziskových organizací z Liberce nazvaném Mokřady Česká Ves je v plánu i vytvoření zázemí pro návštěvníky, informovali tvůrci projektu ze spolku Čmelák a Institutu pro udržitelný rozvoj (IPUR).

Na okraji Jablonného v Podještědí ve směru na Velký Valtimov skončilo tento týden hloubení 22 různě velkých tůní. Původně bylo na několika hektarech neudržované rákosí.

Celkem dvaadvacet tůní vzniklo na několikahektarovém pozemku nedaleko Jablonného. Místo neudržovaných rákosin tak je místo, které bude zadržovat vodu a kde budou moci žít vzácné a ohrožené živočišné druhy.

„Nebyla jen poctivou cukrářkou, ale i člověkem, který dělá svět lepším místem,“ vzpomínal na libereckou cukrářku Janu Novotovou Jahodovou místní politik Jan Korytář. Žena zemřela v neděli odpoledne, podle svědků ji zastřelil její manžel. Následně měl zbraň obrátit proti sobě. Korytář ve svém komentáři zdůraznil nutnost lepší péče a podpory pro lidi s psychickými problémy.

Tisícovku vzácných tisů červených chce v následujících letech vysadit v rámci Libereckého kraje spolek ČMELÁK, ten se výsadbou tohoto stromu zabývá už přes 24 let. Nyní spolek na projekt získal i dotaci z Norských fondů.

Mokřady v Jablonném v Podještědí na Liberecku se rozšíří z šesti na bezmála deset hektarů a přibude tam 20 nových tůní. Na projekt má liberecký spolek Čmelák, který se o mokřady stará, přislíbenou dotaci 5,2 milionu korun z operačního programu životního prostředí. Za spolek o tom informoval David Černý.

Mokřady v Jablonném v Podještědí se rozšíří z šesti na téměř 10 hektarů a přibude tam 20 nových tůní. Na projekt má liberecký spolek Čmelák, který se o mokřady stará, přislíbenou dotaci 5,2 milionu korun.

Před deseti lety začaly v Jablonném v Podještědí vznikat unikátní mokřady. Z neudržovaných pozemků plných černých skládek se stalo oblíbené ale také prospěšné místo. Nyní dojde na druhou etapu projektu, díky které se mokřady plochou i počtem tůní více než zdvojnásobí.

Za dva roky vedení současného města získal Liberec 1,18 miliardy korun na dotacích. Podle primátora jsou dotace prakticky jedinou možností, jak město rozvíjet. Vedení prezentovaným číslem také chtělo zareagovat na výtky opozice, že dotací Liberec získává málo. Jenže podle opozice si svým vyjádřením naběhlo, drtivou většinu projektů totiž podle ní začala už minulé vedení města.

Proč by vás měl zajímat jeden končící politik z Liberce? Protože jeho příběh naznačuje, jak těžké, ne-li nemožné je v Česku prolomit klientelismus. Nebo proto, že jeho příběh vypráví o tom, jak takové zápolení může člověka zničit.

Liberec bude soudně vymáhat náhradu škody v souvislosti s místním referendem před dvěma lety. O uspořádání referenda tehdy neoprávněně rozhodl Krajský soud v Liberci. Liberec chce kvůli tomu po státu 1,8 milionu korun - náklady za pořádání plebiscitu. Žalobu nejspíš povede proti ministerstvu spravedlnosti a podat ji chce do měsíce u soudu v Praze.

Jan Korytář vybudoval hnutí Změna, dokázal s ním vyhrát komunální volby a na čas se stal i primátorem Liberce. Ty časy jsou pryč. O víkendu dostala Změna 1,53 procenta a Korytář naznačuje, že se s politiky stáhne.

Starostové pro Liberecký kraj opět ovládli krajské volby. Do zastupitelstva se kromě nich dostalo ještě ANO, ODS, Piráti a SPD. Lídr Starostů Martin Půta už avizoval, že do koalice by chtěl s Piráty a ODS, ještě dnes večer proběhnou první jednání o povolební spolupráci.

TMR Ještěd s městem Liberec a organizací Městské lesy Liberec našli společnou cestu skrze ekologickou dohodu, která by měla pomoci ochránit přírodu na ještědském hřebenu i přes rozšíření sportovního areálu.

Vybudování nové páteřní sjezdovky Skalka ve skiareálu na Ještědu je klíčové pro další plány firmy TMR nejen v tomto středisku, ale i pro další expanzi v regionu. Pro středoevropského provozovatele lyžařských areálů je Ještěd zároveň pokusem, jak takový typ příměstského areálu může fungovat, uvedl předseda představenstva TMR Igor Rattaj.

Komiks, jehož hlavním hrdinou je hejtman Martin Půta, dostaly tisíce prvňáků v Libereckém kraji. Opozice to považuje za nevhodnou agitaci, některým rodičům zase vadí, že školáci obdrželi také reklamní letáky.

Výsadbu 20 hektarů lesa přislíbil provozovatel městského lyžařského areálu na Ještědu v Liberci, společnost TMR Ještěd, která patří do lyžařského impéria slovenského miliardáře Igora Rattaje.

Hejtman Martin Půta, viněný z přijetí úplatku, byl v květnu soudem zproštěn obžaloby. Nyní se jeho kauza vynořila znovu – opozice řeší, zda a proč Půtovi platilo advokáty hnutí Starostové pro Liberecký kraj, jehož je lídrem.

Chystané kácení lesa na Ještědu chce v krajním případě zablokovat liberecký politik a kandidát na hejtmana Jan Korytář. Proti kácení a budování nové sjezdovky jsou také Rodiče za klima, kteří sepsali petici.

Fyzickou blokací hrozí liberecký spolek Čmelák kvůli plánované výstavbě nové sjezdovky na Ještědu v Liberci, jež je spojená s kácením zhruba šesti hektarů lesa. Požaduje, aby provozovatel lyžařského střediska TMR Ještěd od kácení ustoupil nebo vysázel minimálně dvakrát tolik nového lesa jinde. Ředitel TMR Ještěd Čeněk Jílek ve vyjádření uvedl, že s kompenzačními opatření se v záměru počítá. Novou páteřní sjezdovku Skalka dlouhou 1,5 kilometru v areálu chce TMR vybudovat ještě letos.

Liberecký hejtman Martin Půta, obžalovaný z přijetí úplatku, byl v úterý ráno zproštěn obžaloby z korupce.

Líčení v korupční kauze, kde je mezi obžalovanými i liberecký hejtman Martin Půta, jsou nyní pro novináře uzavřená. Půta se proto rozhodl zveřejnit svou závěrečnou řeč. „Obžaloba je jen spekulace,“ tvrdí.

Koronavirový dopad na rozpočty měst bude zřejmě vyšší, než se myslelo. Například po Liberci chce stavební holding Syner Group deset milionů. V politické při se argumentuje i dalším fungováním Bílých Tygrů.

Liberečtí zastupitelé po několikahodinové bouřlivé diskusi schválili jen záměr finanční výpomoci provozovateli městského sportovního areálu Sport park, který se kvůli pandemii koronaviru ocitl bez příjmů. Mimořádně se kvůli tomu znovu setkají zastupitelé příští čtvrtek. Soukromá firma SFM Liberec ze skupiny Syner Group by podle záměru měla dostat maximálně deset milionů bez daně.

Novou náměstkyní primátora Liberce se stane od března dosavadní krajská radní Radka Loučková Kotasová (ANO). Na starost bude mít strategický rozvoj a dotace. V tajné volbě pro ni hlasovalo 28 z 37 přítomných zastupitelů. Její protikandidát Jan Korytář z opoziční Změny pro Liberec získal sedm hlasů, dva zastupitelé nepodpořili ani jednoho kandidáta.

Komplikovaná přestavba budovy bývalých dílen Výzkumného ústavu textilních strojů v Liberci se prodraží a prodlouží. Krajští zastupitelé na ni v úterý schválili navýšení výdajů o téměř padesát milionů korun. Po rekonstrukci má v takzvané budově D u krajského úřadu začít fungovat podnikatelský inkubátor.