Jan Kozel

Tento text je 5. dílem šestidílného seriálu, který se věnuje nenápadné, ale geologicky a historicky fascinující obci Sopřeč v Česku. Toto místo, kde se zastavil turistický čas už v roce 1925, leží v krajině formované pradávnými procesy a hlubokými zlomy evropské kůry.

V nesmyslném boji ve Fryšavě padlo 7 partyzánů a 5 místních občanů. V odvetě bylo postříleno asi 200 Němců.

Jedna z drobných staveb, které stále poutají pozornost návštěvníků a která udělá poutníkovi radost z klidu a hezkého výhledu.

Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc m3 dřevní hmoty napadené kůrovcem. Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby snížily skoro o polovinu. Vedle toho se také meziročně snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech.

Oproti roku 2023 se takzvané kůrovcové těžby na Šumavě snížily skoro o polovinu. Správa Národního parku Šumava v roce 2024 vytěžila skoro 130 tisíc krychlových metrů dřevní hmoty napadené kůrovcem. Meziročně se také snížil počet nových souší v bezzásahových oblastech. Ale vyhráno zdaleka ještě není.

Šumavský národní park loni vytěžil 130 tisíc krychlových metrů kůrovcového dřeva. Je to přibližně o 100 tisíc krychlových metrů méně než v roce 2023. Naznačuje to, že by mohla končit kůrovcová gradace, která na Šumavě začala v roce 2019.

Správci šumavského národního parku kácí kvůli bezpečnosti tlející stromy v okolí turistických tras. V bezzásahových zónách není odstranění souší možné, proto správa parku některé cesty uzavřela, nově i v oblasti Žďárku nedaleko Strážného. Omezení jsou podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka nezbytná.

Více než 62 tisíc suchých stromů stojících podél značených turistických tras, cyklostezek, cyklotras a běžeckých tras, pokácela od roku 2005 Správa Národního parku Šumava. Jednalo se o souše, které se nacházely v takovém stádiu tlení, že u nich hrozil pád. Ve snižování rizika pádu souší se pokračuje i letos. Za půl roku správa porazila přes 6000 suchých stromů.

Ponechat v lese popadané dřevo má svůj význam, říkají zcela jasně odborníci ze šumavského národního parku. Tlející dřevo tam nechávají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Odumřelé stromy mají totiž mnoho nenahraditelných funkcí. Navrací živiny do ekosystému a poskytují životní prostor pro houby, rostliny i živočichy. V neposlední řadě také zadržují vodu.

Sochu významného olomouckého arcibiskupa A. C. Stojana, o jehož svatořečení usiluje církev, v polovině června slavnostně odhalí v jeho rodišti - Beňově na Přerovsku. Dílo zhotovil a daroval obci sochař Jan Kozel z Bystřice pod Hostýnem, který vycházel ze sádrového modelu z roku 1930. Na skulptuře pracoval patnáct let a dokončil ji v pětaosmdesáti letech. Socha už zdobí prostranství u kostela sv. Františka z Assisi v Beňově.

Národní park Šumava vypíše na letošní rok výběrová řízení na lesní práce. Zaplatit za ně hodlá 299 milionů korun bez DPH. Zájemci mohou podávat nabídky do poloviny března. Stejný postup zvolil národní park i v minulých letech.

Letní přestupové okno v anglické Premier League je uzavřené a Cristiano Ronaldo zůstává v Manchesteru United! Kolik peněz utratily anglické kluby v letní pauze za přestupy a které nejvíce šokovaly? Nejen šokující transfery probírají ve studiu Radiožurnálu Sport moderátor Martin Minha, fotbalový expert Petr Mikolanda a tentokrát i trenér jan Kozel, který má bohaté zkušenosti s koučováním na britských ostrovech. Fotbalový víkend se blíží, navnaďte se S mikrofonem do Anglie.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl dnes ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Před dvěma lety cena dřeva prakticky pokryla jen náklady spojené s těžbou. Dnes ale šumavský národní park na prodeji dřeva znovu vydělává. Může za to zvýšený zájem, ale také cena dřeva, která je aktuálně na rekordní výši. Díky tomu ale může park investovat do oprav cest, turistických chodníků a budov.

Anglický fotbal z pohledu trenéra místní akademie. To je náplň pořadu Premier Class s Janem Kozlem. Ve fotbalovém studiu Sport.cz nám teprve pětadvacetiletý trenér líčí své dojmy a znalosti nabité ze své práce na Ostrovech.

Samo označení Kamýk je vcelku nic neříkající a může zavést k jiným v tuzemsku tak pojmenovaným místům - a pokud upřesníme, že se nachází v Oseku, tak těch najdeme na mapě ještě víc. V tomto případě se konkrétně jedná o torzo letohrádku v Kamýku poblíž Rokycan.

Tři hráči získali s českou reprezentací první místo na mistrovství Evropy. Celý klub mladých pak vybojoval druhé místo na mistrovství České republiky. Mladí baseballisté BK Klasik Frýdek-Místek mají za sebou výbornou sezónu. Jejich úspěchy ocenilo také vedení města.

Případ zlodějky Johany Peřkové dokresloval a dokresluje život obyčejných lidí, kteří „se octli na scestí, a dostali se tak na okraj společnosti“. Přesto se ze svízelné situace vždycky jaksi vyvlékli. Svědčí o tom i epizoda asi z roku 1742.

3 mladí baseballisté z Frýdku-Místku se jako jediní z Moravskoslezského kraje kvalifikovali do národní reprezentace. S tou se jim pak podařilo vyhrát mistrovství Evropy hráčů do patnácti let. Talentovaný Jan Kozel se dokonce stal nejlepším nadhazovačem turnaje.

Je nutné padlý strom okamžitě odvést z lesa pryč nebo je lepší nechat ho na místě? Právě to zkoumají čeští a zahraniční vědci na Šumavě. Tlející dřevo je podle výzkumů nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody.

"Pro mnoho dětí jsou i prázdninové aktivity nedosažitelným luxusem, a tak tráví své dny poflakováním a nudou," vysvětluje svou kampaň Armáda spásy.

Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Po vichřici začala Šumavu devastovat ještě kůrovcová kalamita nevídaných rozměrů.

V přetížených nemocnicích stále častěji vypomáhají dobrovolníci. Problémy s personálem se dotýkají hlavně menších zařízení.

O covidové pacienty ve zřejmě momentálně nejvytíženější nemocnici pečují desítky lékařů či sester. „Zažili jsme i ošklivé esemesky,“ líčí zkušenosti z posledního půlroku.

Jihomoravským krajem bude projíždět covidový autobus. Ten bude testovat pacienty s příznaky. Samoplátci se ale musí otestovat v soukromých ambulancích.

Vinaři letos počítají s nadprůměrnou úrodou. Ti menší ale řeší milionové ztráty spojené s covidem a rušením masových degustačních akcí. Třeba Pálavské vinobraní museli pořadatelé škrtnout z kalendáře poprvé za 72 let.

Tisíce lidí v obchodních centrech, ale na veletrzích ne. Pořadatelé hromadných akcí vyčítají vládě dvojí metr v protiepidemických opatřeních. Například Brněnské výstaviště řeší existenční problémy.

Brněnští vědci zkoumají, jak do plic pronikají umělá vlákna z materiálů, která na stavbách nahradila azbest. Využívají k tomu unikátní model plic. Asi nejdokonalejší na světě.

Slaměných domů v Česku přibývá každým rokem. Viktor Karlík se jim věnuje už dvanáct let. Hlavní výhodou je jejich ekologická šetrnost.

Čím dál víc Čechů hledá při hubnutí odbornou pomoc. Za posledních třicet let se navýšil počet Čechů s nadváhou téměř o deset procent.

Koronavirová epidemie změnila tradiční podobu jihomoravských hodů. Některé obce je letos zrušily, jiné je pořádají v omezené míře. Tam, kde se hody konají později, budou většinou zachovány v tradiční podobě.

V některých odvětvích poptávka není vůbec. Jinde jen omezená a rozhodně bez peněz navíc. Nabídka letních brigád pro studenty letos nestačí.

Téměř půl kilometru čtverečních speciálních pláten, kilometry nití a dvě kila barev. V porovnání s předlohou je ale pořád maličká. Nafukovací model Země na brněnské hvězdárně doplní zmenšeninu Měsíce.

V Pasohlávkách na jižní Moravě za týden otevřou nejdelší tobogan ve střední Evropě. Měří 242 metrů.

Dvě velké nádrže bývalých vodojemů byly veřejnosti nepřístupné více než sto let.

Dění kolem koronavirové nákazy v Česku sledujeme v online zpravodajství.

Už téměř osm týdnů nemohou Češi jednoduše vycestovat ze země. Pro překročení hranic a úspěšný návrat je třeba splnit řadu podmínek. Na „čáru“ se vrátily závory, betonové kvádry i bludné kořeny.

Česko zůstává v izolaci od okolních států. Působí to problémy v pohraničí. Ztráty počítají zubaři, hoteliéři i pendleři.

Reportér Seznam Zpráv vyzkoušel plošné testování na koronavirus. Ve frontě před brněnským univerzitním kampusem stál necelou hodinu.

Fakultní nemocnici Brno částečně paralyzoval kybernetický útok. Zachovala základní provoz, počítače ale nefungují a zdravotníci tak nemají přístup k datům pacientů.

Po třinácti letech fungování schengenského prostoru začínají od páteční půlnoci znovu kontroly na hranicích.

Vídeňské vánoční trhy si ročně nenechá ujít 3,5 milionu návštěvníků. Ceny letos zůstaly stejné.

„Obecně nevěřím na teorie o spiknutí. V některých případech je to ale nejlogičtější vysvětlení,” píše o korupci při nákupu transportérů reportér Seznamu Zpráv Janek Kroupa, který se kauze dlouhodobě věnoval.

Slavný rod chce dořešit otázku navrácení majetku. Očekává klíčový verdikt Ústavního soudu.

Farmář ze Šanova na Znojemsku si stěžuje, že mu velké stroje holdingu poničily úrodu biopšenice. Kromě toho rozoraly polní cesty.

V pondělí začíná v Římě třídenní národní pouť. Lidé si připomenou třicet let od svatořečení Anežky české. Papeži předají monumentální sochu a přes milion korun vybraných ve sbírce pro chudé.

Bezmála dvě stovky sypačů, 45 tisíc tun soli a tři detašovaná zimní pracoviště připravena k zásahu, to jsou opatření, která letos zavedlo Ředitelství silnic a dálnic po celé dálniční síti v Česku.

Expedice Tatra kolem světa 20 začne příští rok v únoru.

Brněnské zbytky jídel neskončí v kanálu. Město chce mít vlastní bioplynku. Politici plánují bioplynem pohánět kuka vozy nebo městskou hromadnou dopravu. O projektu jednají se společností pro svoz a likvidaci odpadů SAKO.

Už za dva měsíce nový mýtný systém zahrne i 900 kilometrů silnic prvních tříd. Obce i dopravci vyčítají vládě, že ohledně zpoplatnění nemá žádnou koncepci. Placených silnic může příští rok ještě přibýt.

O financování nové porodnice v Brně bude jasno v půlce září. Teď musejí pacienti i lékaři přejíždět sedm kilometrů mezi dvěma oddělenými areály v Bohunicích a na Obilním trhu.