Jan Štern

Když se před lety po vypuknutí aféry s rozhodčími rozhodl Vladimír Šmicer rozjet radikální reformu českého fotbalu, nazval hnutí za jeho obrodu „fevoluce“. Zaměnil „r“ za „f“ ve slově „revoluce“, jelikož šlo o fotbalovou, a nikoli politickou revoluci. Inspirován jeho příkladem jsem se rozhodl podobně radikální reformu v České televizi nazvat „tevolucí“.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Válka opět vtrhla do Evropy. Naše generace, která se narodila nedlouho po skončení druhé světové války, byla přesvědčená, že už podobný konflikt nepřijde, že žijeme v novém světě, jenž téma války vyloučil ze své existence. Nemohli jsme se více mýlit.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

„Vězení. Místo, kde je vše obráceno proti člověku. Naděje tu ústí do zoufalství anebo co je ještě horší, do spolupráce s vyšetřovatelem…“ Napsala Eva Kantůrková do své knihy mapující pobyt ve věznici Ruzyně, kde na ni za minulého režimu podle populárního paragrafu 98 o Podvracení republiky byla v roce 1981 uvalena vazba. Jak se jí podařilo překonat pobyt za mřížemi?

Sněmovna odtajnila seznam kandidátů, kteří se ve veřejném slyšení budou ucházet o zvolení do Rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Do Rady ČT se přihlásilo 51 zájemců, do Rady ČRo devět.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Dvorní fejetonista čtrnáctideníku Nový Prostor Jan Stern v eseji Kytice pro pana obrlajtnanta píše, že někteří nostalgici mají schopnost z děl, která v minulosti třeba i ostře kritizovala nějakou dobu, po letech ve svém vnímání úplně vypustit onu kritiku a vnímat jen nostalgii z doby, které se dílo týkalo. Typickým představitelem takové skupiny čtenářů jsem já. Kdykoli jsem četl Švejka či povídky Jaroslava Haška, Jak je důležité míti Filipa od Oscara Wilda nebo Toma Sawyera a Huckleberryho Finna od Marka Twaina, daleko víc než zaznamenané disonance doby jejich vzniku mě hřál její duch, který do dnešních bouřlivých dob vnáší tichou melodii časů, kdy Jack Worthing a Algernon Moncrieff páchali z lásky sebevraždu přejedením se chlebíčky, americký jih byl zemí, kde se šlo uživit recitací monologů ze Shakespearových her, a Jaroslav Hašek v časopisu Svět zvířat se svými vymyšlenými zvířaty zaznamenal první překlady do světových – zatím jen zoologických – periodik, za což dostával měsíčně 60 zlatých (120 korun), byt, stravu a osm půllitrů piva denně v době, kdy se za jednu korunu pořídilo 11 párků (tj = 22 nožiček) se stoprocentním obsahem masa bez éček.

Zemřel Ladislav Hejdánek. Filosofu, signatáři a jednomu z prvních mluvčích Charty 77 bylo 92 let. Při této smutné příležitosti připomínáme salonní rozhovor nazvaný „Kdyby dnes přišel Ježíš, kolik křesťanů by poznalo, že je to alespoň velký muž?”, který s ním v září 2000 vedl Jan Stern.

Od ledna letošního roku má Praha nočního starostu. Představit si pod tímto pojmem můžeme cokoli.

V minulosti zde hleděla největší skupinové sousoší v Evropě. Z první řady na Prahu hleděl maršál Stalin, ale když se veřejně odhalilo, že se jedná o zrůdného diktátora, musel jít k zemi. Po revoluci si tento symbol minulého režimu získal zcela nové využití. Aktuálně je celé míst pod zvýšenou kontrolou a na pár týdnu byl prostor kompletně uzavřen. Proč?

V Praze se v posledních dnech a týdnech rozhořel spor o budoucnost takzvaného Stalina na Letné. Spojené síly pro Prahu a ODS chtěli v prostorách vybudovat muzeum nesvobody. Zásadně proti však byla Praha sobě. Kritici však uskupení kolem Jana Čižinského vyčítali, že jen protěžuje nočního starostu Jana Šterna, který se podílel na provozu kulturního centra. Čižinský však argumentoval především rozbitím klidové zóny.

Praha má pověst party města bez pravidel, kde se dá levně opít. To se musí změnit, říká Jan Štern v rozhovoru pro Aktuálně.cz.