Jan Sychra

Na zimoviště v brněnských lesích nad Riviérou se začínají vracet havrani polní. Podle ornitologů jich tu nyní přespává kolem pěti tisíc. Po loňských incidentech, kdy lidé ptáky cíleně rušili například pyrotechnikou, vznikla letos tzv. Havraní hlídka. Do její činnosti se mohou zapojit i dobrovolníci, kteří pomáhají sledovat pohyb hejn.

Na tradiční zimoviště do lesů v Brně nad Riviérou se začínají navracet havrani polní, aktuálně je jich tam podle ornitologů kolem 5000. Vzhledem k tomu, že loni je někteří lidé podle ornitologů cíleně plašili, letos je pohlídá takzvaná Havraní hlídka, uvedl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a člen iniciativy Černá křídla nad Brnem Jan Sychra.

Iniciativa Černá křídla nad Brnem pokřtila komiks Cože? Lanovka v Brně?! o ptačí perspektivě výstavby lanovky. Iniciativa je známá svým odporem k plánovanému záměru postavit lanovku nad brněnskou Riviérou. Plánuje také začít s havraní hlídkou, při které bude hlídat nocoviště chráněných krkavcovitých ptáků.

V jihomoravské metropoli v těchto dnech panují neshody ohledně tradičního festivalu ohňostrojů Ignis Brunensis. Nezisková organizace Nesehnutí a několik dalších odborníků bojují za zrušení přehlídky pyrotechniky nad Špilberkem a přehradou. Ohňostroje podle nich poškozují zdraví lidí, ohrožují životní prostředí a porušují platnou legislativu.

Současný přístup k obnově mokřadů je podle odborníků z Masarykovy univerzity neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní.

Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku. Novinářům to řekli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. V tůních jsou často ryby, které jsou invazivní nebo se v okolí rozrůstá rákosí, což nepřispívá biodiverzitě v oblasti.

Praha - Oblíbené hloubení tůní jako opatření proti suchu může například v zemědělské nížinné krajině na jižní Moravě mnohdy napáchat víc škody než užitku. ČTK to řekli odborníci z Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Současný přístup k obnově mokřadů je podle nich neefektivní a mnohdy i kontraproduktivní. Tůně často ničí cenné biotopy, zhoršují kvalitu vody i podmínky pro biodiverzitu, uvedli.

/FOTO, VIDEO/ Po dlouhé cestě ze zimoviště se do Jedovnic vrátil čáp bílý a opět usedl na zdejší hnízdo. Na svého partnera si však zatím musí počkat. Statistiky z předchozích let ukazují, že samec obvykle přilétá dříve a samice ho následuje s odstupem několika dnů.

Velká hejna havranů a kavek budou podle odhadů ornitologů nocovat po celém Brně ještě přibližně měsíc. Letos v zimě se ptáci nečekaně přesunuli ze svého tradičního nocoviště v oblasti mezi Riviérou a univerzitním kampusem v Bohunicích do zástavby. Důvodem jejich neobvyklého chování je údajně úmyslné plašení, které nyní vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). ČTK to řekl předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Velká hejna havranů a kavek budou podle odhadů ornitologů nocovat po celém Brně ještě přibližně měsíc. Letos v zimě se ptáci nečekaně přesunuli ze svého tradičního nocoviště v oblasti mezi Riviérou a univerzitním kampusem v Bohunicích do zástavby. Důvodem jejich neobvyklého chování je údajně úmyslné plašení, které nyní vyšetřuje Česká inspekce životního prostředí. Řekl to předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

V Brně dnes začíná série akcí, které připomenou význam cenné přírodní lokality na pravém břehu Svratky v Brně. Oblast, která je největším nocovištěm havranů a kavek na jihu Moravy, ohrožuje záměr výstavby lanovky. Loni se ochráncům přírody podařilo projekt dočasně zastavit, avšak obávají se, že to není definitivní konec. Akce pořádá jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO).

V Brně dnes začíná série akcí, které připomenou význam cenné přírodní lokality na pravém břehu Svratky v Brně. Oblast, která je největším nocovištěm havranů a kavek na jihu Moravy, ohrožuje záměr výstavby lanovky. Loni se ochráncům přírody podařilo projekt dočasně zastavit, avšak obávají se, že to není definitivní konec. Akce pořádá jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO).

Zástupci Brna a dopravního podniku budou jednat o lanovce z Pisárek do Bohunic, protože soud zrušil stavební povolení. Město zvažuje podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ani po rozhodnutí soudu ovšem nelze říci, zda se stavba lanovky za 950 milionů korun nějak oddálí, protože město na ni nemá peníze ani stanovený termín.

Stavba za miliardu by cestu urychlila jen o dvě minuty. Vedení města tvrdí, že ulehčí dopravě a poslouží jako atrakce pro turisty.

Petici proti výstavbě lanovky z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu v Bohunicích dnes projednali zastupitelé města. Podepsalo ji téměř 5900 lidí, z toho více než 3000 žije v Brně, řekl na zasedání předseda jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) Jan Sychra. Radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) to označil za "začátek dialogu", žádné usnesení nicméně zastupitelé nepřijali.

Petici proti výstavbě lanovky z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu v Bohunicích dnes projednali zastupitelé města. Podepsalo ji téměř 5 900 lidí. Radní pro dopravu Petr Kratochvíl to označil za začátek dialogu, žádné usnesení nicméně zastupitelé nepřijali. Odhlasovali pouze, to, že petici berou na vědomí.

Stovka lidí dnes s ptačími maskami na obličejích a za zvuku bubnů prošla v průvodu z České ulice na Dominikánské náměstí v Brně. Účastníci pochodu a následného shromáždění v centru města protestují proti stavbě lanovky z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu v Bohunicích. Část z nich má navzdory ochlazení v plánu na Dominikánském náměstí přespat a ráno přijít na jednání brněnského zastupitelstva, kterému předají další petiční archy proti stavbě lanovky.

Hlasy proti výstavbě lanovky z Pisárek k univerzitnímu kampusu v Brně sílí. Asi stovka protestujících dnes za zvuku bubnů a s transparenty nad hlavami pochodovala Českou ulicí před radnici, kde plánují přenocovat. Ráno se zúčastní zastupitelstva a předají vedení města petici.

Plánovaná stavba kabinkové lanovky v Brně sice získala stavební povolení, téměř miliardový projekt by ale mohl ještě narazit. Proti stavbě jsou ornitologové, kteří argumentují, že by narušila lokalitu, kde žijí chránění živočichové. Jejich žalobě přiznal Městský soud v Praze odkladný účinek, řešit by ji měl příští týden.

Posudek předloží Městskému soudu v Praze, který se bude žalobou ornitologů proti povolení stavby zabývat. Novinářům to ve čtvrtek řekl předseda Jihomoravské pobočky ČSO…

Zákazy pod hrozbou milionové pokuty. I to může potkat pořadatele, kteří se rozhodnou odpalovat ohňostroj v blízkosti hnízdišť chráněných ptáků. Inspekce životního prostředí jim může akci zakázat, a pokud ji nezruší, mohou přijít i finanční postihy. Takto o svůj ohňostroj přišel nedávno třeba východočeský Miletín.

Lanovka získala minulý týden pravomocné stavební povolení.

Česká společnost ornitologická (ČSO) podala ke Krajskému soudu v Ostravě žalobu proti povolení stavby lanovky z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu. Nesouhlasí s provedeným biologickým hodnocením, podle organizace stavba negativně ovlivní významnou ptačí oblast, oznámil v pondělí předseda Jihomoravské pobočky ornitologické společnosti Jan Sychra.

Havrani z Brna už podle ornitologů pomalu odlétají zpět za větší zimou do Běloruska či Ruska. Letos je to kvůli teplému počasí o něco dříve. Ornitologové včera veřejnosti ukázali slet poblíž univerzitního kampusu na shromaždiště před odletem na nocoviště. Nocoviště je ohroženo plánem na budování lanovky. Ornitologové kvůli tomu připravili petici, kterou jen elektronicky zatím podepsalo asi 1800 lidí. ČTK to řekl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Hlasy volající proti zamýšlené stavbě velkokapacitní lanovky z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu neztrácejí na síle. V Bohunicích se v neděli v podvečer sešlo několik desítek lidí, aby společně s jihomoravskými ornitology pozorovali nocoviště tisíců havranů, kavek i vran. Řada zúčastněných na místě také podepisovala předpřipravenou petici.

Brno - Havrani z Brna už podle ornitologů pomalu odlétají zpět za větší zimou do Běloruska či Ruska. Letos je to kvůli teplému počasí o něco dříve. Ornitologové dnes veřejnosti ukázali slet poblíž univerzitního kampusu na shromaždiště před odletem na nocoviště. Nocoviště je ohroženo plánem na budování lanovky. Ornitologové kvůli tomu připravili petici, kterou jen elektronicky zatím podepsalo asi 1800 lidí. ČTK to řekl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologická už v polovině ledna informovala o tom, že zamýšlený projekt brněnské lanovky vedoucí z výstaviště do kampusu by měl devastující vliv na ptáky i přírodu. V trase lanovky se nachází největší jihomoravské zimní nocoviště havranů polních, ornitologové tak proti stavbě lanovky spustili petici.

Vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí již proběhlo.

Stavba zamýšlené lanové dráhy z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu by podle ornitologů zničila nocoviště tisíců havranů polních a kavek obecných. Připravují proto petici. O lanovku usiluje brněnský dopravní podnik, na stavbu za stovky milionů korun ale zřejmě nebudou peníze.

Stavba zamýšlené lanové dráhy z brněnských Pisárek k univerzitnímu kampusu by podle ornitologů zničila nocoviště tisíců havranů polních a kavek obecných. Připravují proto petici. Česká společnost ornitologická o tom dnes informovala v tiskové zprávě. O lanovku usiluje brněnský dopravní podnik, na stavbu za stovky milionů korun ale zřejmě nebudou peníze.

Ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) upozorňují, jak devastující vliv na ptáky i přírodu v Brně by měla zamýšlená výstavba velkokapacitní lanovky propojující výstaviště v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích. Kvůli projektu za téměř miliardu korun by mimo jiné zaniklo poslední velké zimní nocoviště tisícovek ohrožených havranů polních a kavek obecných, kteří na Brněnsku tradičně zimují už víc než 100 let. Ornitologové zásadně nesouhlasí se záměrem postavit lanovku a považují ho za bezohledný k životnímu prostředí, drahý a zbytečný. Budou apelovat na zamítnutí projektu jako celku a připravují také petici.

Brněnský magistrát odstartuje již zítra urbanisticko-krajinářskou soutěž, která rozhodne o podobě pískovny v Černovicích. Z areálu, kde se ještě stále těží a obývají jej zvláště chráněné druhy ptáků, by měl vzniknout rozsáhlý park větší než Lužánky.

Ornitologové se dohodli s vedením Brna, že při rozšiřování průmyslové zóny Černovická terasa vznikne na severu i rozsáhlý park. Domov by v něm by měly najít vzácné ptačí druhy, které v lokalitě sídlí,uvedli náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) a předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Rozměrem přesáhne park Lužánky. Navíc je domovem řady ohrožených a zvláště chráněných druhů ptáků. V severní části lokality Černovické terasy má vzniknout nový park s divočinou, který se stane největším v Brně.

Ornitologové se dohodli s vedením Brna, že při rozšiřování průmyslové zóny Černovická terasa vznikne na severu i rozsáhlý park. Domov by v něm by měly najít vzácné ptačí druhy, které v lokalitě sídlí.

Návrat do devadesátek, konec unikátního ptačího ráje a zkáza pro bezmála sto druhů ohrožených ptáků. Taková slova zaznívají od jihomoravských ornitologů, kteří bijí na poplach kvůli novému územnímu plánu Brna, v němž se počítá s rozšířením známé průmyslové zóny Černovická terasa.

Černovická terasa na jihu Brna je podle nového územního plánu města určena k výstavbě průmyslových hal. Ornitologové ale upozorňují, že by tím zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky, jako jsou koroptve, vlhy, břehule, pěnice vlašské a mnoho dalších. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické tu spočítala celkem 122 druhů ptáků. ČSO žádá město Brno, aby lokalitu ochránilo. Apeluje přitom na podporu udržování zeleně, která by ve městě sloužila nejenom zvířatům, ale i lidem. Proti novému územnímu plánu podala organizace námitku.

Největší moravský rybník Nesyt u Lednice na Břeclavsku letos podle ornitologů zažil mimořádnou ptačí sezonu. Mláďata vyvedly desítky párů vzácných vodních ptáků.

Největší moravský rybník Nesyt u Lednice na Břeclavsku letos podle ornitologů zažil mimořádnou ptačí sezonu. Mláďata tu vyvedly desítky párů vzácných vodních ptáků, uvedli zástupci České společnosti ornitologické.

Největší moravský rybník Nesyt u Lednice na Břeclavsku letos podle ornitologů zažil mimořádnou ptačí sezonu. Mláďata tu vyvedly desítky párů vzácných vodních ptáků, uvedli zástupci České společnosti ornitologické.

Ornitologové na jihu Moravy chtějí zmapovat mokřady, které na polích vznikly po vydatných deštích v předchozích týdnech. Jsou útočištěm mnoha vzácných druhů. Ornitologové žádají o pomoc s mapováním i veřejnost.

Ornitologové na jihu Moravy chtějí zmapovat mokřady, které na polích vznikly po vydatných deštích v předchozích týdnech. Jsou útočištěm mnoha vzácných druhů.

Jižní Morava je poslem dobrých zpráv. Na tamních dvanácti polních mokřadech zaznamenali ornitologové zahnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. Jedná se o velký úspěch, jelikož v české kotlině hnízdí podle odhadů jen 25 až 40 párů.

Na 12 polních mokřadech na jižní Moravě zaznamenali ornitologové zahnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. V České republice hnízdí podle odhadů jen 25 až 40 párů. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

Na 12 polních mokřadech na jižní Moravě zaznamenali ornitologové zahnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. V České republice hnízdí podle odhadů jen 25 až 40 párů. V tiskové zprávě to uvedl předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické Jan Sychra.

V těchto dnech měla světová jednička v brokové disciplíně skeet Tomáš Nýdrle ladit formu na květnový evropský šampionát ve francouzském Chateauroux. I když vede světový žebřík a loni vyhrál mistrovství světa, k němuž přidal stříbro z Evropských her, účastnické místo v olympijském Tokiu mu stále unikalo. Ve Francii měl poslední šanci ho vybojovat. Covid-19 mu ji ale odložil na neurčito. „Ani Světová střelecká federace neví, kdy se budou střílet odložené závody a rozdělí se poslední účastnická místa, ale já trénuju tak, abych byl kdykoliv připravený,“ pravil přesvědčivě.

Sedm českých střelců si vybojovalo účast na olympiádě v Tokiu. Momentálně se nemohou připravovat. Sportoviště, včetně střelnic, jsou kvůli pandemii koronaviru zavřená. Světová střelecká federace ruší nebo posouvá závody, stejně tak Evropská. Střílet se nebude ani tradiční Velká cena osvobození v Plzni, která měla být na programu začátkem května.