Jaroslav Peška

Olomoučtí archeologové se pustili do ambiciózního mezinárodního výzkumu, který má odhalit původ pravěké mědi ve střední Evropě. Tato surovina byla klíčová pro výrobu prvních…

Archeologické centrum Olomouc (ACO) zahájilo ve spolupráci s vědeckými institucemi z Polska, Slovenska a Maďarska rozsáhlý výzkumný projekt Mysterium Magnum – Počátky metalurgie ve střední Evropě. Měl by dát mimo jiné odpověď na to, kde získávali pravěcí lidé ve střední Evropě měď na výrobu prvních nástrojů a ozdob.

Dosud nejrozsáhlejší záchranné archeologické výzkumy na území Pardubického kraje v letech 2017 až 2023 odhalily historii skrytou pod jedenácti silnicemi o celkové délce 91 kilometrů. Z více než 200 tisíc archeologických nálezů byly vybrány ty nejzajímavější a nejreprezentativnější objevy. Můžete je vidět vlastní oči, na pardubickém zámku.

Zastupitelstvo Mostkovic poblíž Prostějova oznámilo stažení žádosti investora na změnu územního plánu pro zamýšlenou výstavbu odpadového centra. Proti budování zařízení určeného k plazmovému zplyňování odpadů se dlouhodobě hlasitě ozývají místní občané. Aktuální krok firmy ale nevnímají jako pozitivní zprávu a konec projektu.

Přímo v Prostějově chce nadnárodní společnost FCC postavit odpadovou linku na výrobu tuhých alternativních paliv. S tímto plánem v létě neuspěla v Biskupicích na Prostějovsku, kde se proti tomu postavili obyvatelé a samosprávy. Odpadové centrum v Prostějově má stát v areálu bývalé Vitany.

Místostarostka Mostkovic na Prostějovsku Jitka Vánská se stala takzvanou určenou zastupitelkou pro dohled nad změnami územního plánu obce včetně změn, o které sama požádala na svých vlastních pozemcích. Střet zájmů odmítá, slibuje, že se zdrží hlasování, a tvrdí, že žádný zákon neporušila. Kritici ji však vyzvali k rezignaci.

Představitelé města Prostějova přiznali, že plánovaná stavba odpadového centra v nedalekých Mostkovicích obec rozdělila. Přesto chtějí s investorem, který zde chce vybudovat plazmovou linku za stamiliony, podepsat memorandum. Proti je polovina zdejších obyvatel, více než dvě stovky z nich se dnes sešlo v mostkovické sokolovně.

Vedení Mostkovic na Prostějovsku plánuje, že na podzim vyhlásí místní referendum o záměru firmy PGP Terminal vybudovat na území obce zařízení umožňující plazmové zplyňování odpadu. Zastupitelstvo by o vyhlášení referenda mělo rozhodnout v listopadu, poté poběží tříměsíční lhůta pro uspořádání plebiscitu, řekl starosta Mostkovic Jaroslav Peška. Mostkovice zahájily přípravu referenda kvůli tomu, že s plánovanou investicí nesouhlasí více než polovina místních obyvatel. Obávají se negativního dopadu na životní prostředí.

Firma, která chce poblíž Mostkovic u Prostějova budovat zařízení na zplyňování odpadů za stamiliony, nemá průhlednou vlastnickou strukturu. V Evidenci skutečných majitelů o ní chybí údaje, což je porušení zákona. Společnost tvrdí, že ji vlastní tři fyzické osoby.

Město Prostějov chtělo za zády Mostkovic schválit memorandum s investorem, který by rád poblíž obce postavil zařízení na plazmové zplyňování odpadů. Zdejší obyvatelé jsou ostře proti, petici podpořilo přes 770 lidí, a obec chystá referendum.

Už deset let lze v olomouckém Vlastivědném muzeu obdivovat expozici Příběh kamene. Její součástí je mimo jiné i dva tisíce let staré keltské plavidlo monoxyl. Ten byl nalezen na břehu mohelnického jezera a je nejstarším dochovaným plavidlem z jednoho kmene v České republice.

Už deset let mohou zájemci obdivovat ve stálé expozici Vlastivědného muzea v Olomouci nejstarší dochované plavidlo z jednoho kmene stromu v České republice. Jde o keltský monoxyl, který byl objeven v roce 1999 u břehu mohelnického jezera. K vidění je v expozici s názvem Příběh kamene, která se nachází v barokních sklepních prostorách paláce bývalé jezuitské univerzity. Zhruba 3 tisíce let starý člun nalezl před 24 lety v zatopené pískovně archeolog Jaroslav Peška, tehdejší ředitel muzea. Archeolog si povšiml z vody vyčnívajícího kmene stromu, při bližším ohledání zjistil, že jde o loď převrácenou dnem vzhůru.

Anonymní dopis nařkl z korupce a nekalých praktik členy zastupitelstva v Mostkovicích na Prostějovsku v souvislosti s plánem soukromé firmy na výstavbu odpadového centra. Proti lince na plazmové zplyňování ostře protestují místní lidé. Starosta již dřív ubezpečil, že proti vůli obyvatel obec nepůjde.

Lidé z Mostkovic a Biskupic na Prostějovsku protestují proti plánům investorů na výstavbu linek na zpracování odpadu u jejich obcí. Bojí se zvýšené dopravy, zápachu nebo znečištění podzemních vod. Stavbě odpadových center, které by likvidovaly odpady z celého Prostějovska, chtějí zabránit. Podle zástupců firem se ale negativních dopadů obávat nemusí, a to kvůli neškodnosti zpracovatelské technologie.

Plány soukromého investora vybudovat v Mostkovicích na Prostějovsku zařízení na plazmové zplyňování odpadů za jednu a půl miliardy, dostaly trhlinu. Vedení obce oznámilo, že stavba takového zařízení je v rozporu s územním plánem. Ten změníme jedině poté, co by s tím souhlasila většina obyvatel, slíbil starosta.

Nevoli vzbudil plán na vybudování zařízení na termické zpracování odpadů v bývalém areálu VOP u Mostkovic poblíž Prostějova. Ačkoliv investor ubezpečuje, že nejde o spalovnu, ale o supermoderní plazmovou technologii, místní obyvatelé jsou proti. Linka nedaleko Plumlovské přehrady by měla recyklovat odpady z Prostějovska a okolí.

Významných objevů dosáhli v poslední době archeologové ve Zlínském kraji. Badatelský archeologický výzkum u Roštění na Kroměřížsku odhalil při germánském pohřebišti množství jezdeckých ostruh, šperky i několik zbraní. U Fryštáku archeologové při záchranném výzkumu souvisejícím se stavbou rychlostní silnice R49 odkryli pravěkou osadu z doby kamenné.

Na pomezí Valašska a Hané nedaleko obce Fryšták objevili olomoučtí archeologové důkazy o osídlení starém zhruba osm tisíc let. Na tomto místě působili v době kamenné první zemědělci, odborníci získali i poznatky o jejich bydlení a životě. Již tehdy si lidé stavěli rozlehlé vícegenerační domy, které do délky měřily až čtyřicet metrů.

Odborníci z Archeologického centra Olomouc objevili u Fryštáku na Zlínsku osadu z doby kamenné. Pravěké sídlo odkryli u stavby dálnice R49. „Na základě charakteristické…

Odborníci z Archeologického centra Olomouc objevili u Fryštáku na Zlínsku osadu z doby kamenné. Pravěké sídlo odkryli u stavby dálnice R49, sdělila ČTK v tiskové zprávě mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.

Ani v letošní letní sezoně nebude Plumlovská přehrada na Prostějovsku plně napuštěná kvůli probíhající rekonstrukci. Loni vedl nízký stav hladiny k rychlému zkažení vody a odlivu rekreantů a turistů. Podnikatelé v turistickém ruchu se modlí, aby se letos podobná situace neopakovala.

U Plumlovské přehrady na Prostějovsku začala sloužit část dlouho očekávané cyklostezky přes Mostkovice, která by měla milovníky kol bezpečně dovézt z Prostějova až k vodě. Některým lidem se však nelíbí asfalt v lese. Obec namítá, že v minulosti proti projektu nikdo nikdy neprotestoval.

Na trase vysokotlakého plynovodu Moravia, který bude procházet přes území čtyř krajů, pracovali také archeologové při záchranném průzkumu. Ten přinesl vzácné objevy z mladší doby bronzové. U obce Zdounky na Kroměřížsku prozkoumali odborníci z Archeologického centra Olomouc 37 hrobů z tohoto období.

Bronzové šperky obsahovaly hroby z mladší doby bronzové v okolí obce Zdounky na Kroměřížsku, které prozkoumali pracovníci Archeologického centra Olomouc. Archeologický průzkum je součástí…

Neobvyklé hroby, vzácné šperky i mince nalezli archeologové při průzkumu v okolí trasy posledního úseku D1 u Přerova, jehož stavba se připravuje. Od roku 2017 se zaměřili na lokality Dluhonice, Předmostí, Horní Moštěnice a Bochoř.

Už od března 2017 až do letošního roku prováděli pracovníci Archeologického centra Olomouc průzkum lokalit, kudy povede plánovaná trasa D1 u Přerova.

Starořímské mince, keltský hrob, část středověké vsi. Archeologové ohlásili nálezy související s unikátním výzkumem v trase plánovaného plynovodu Moravia, o němž již Deník informoval. Podle odborníků se jedná o jeden z největších archeologických projektů na Moravě všech dob.

Unikátní archeologický průzkum na trase budoucího plynovodu Moravia v 85 kilometrů dlouhém úseku odhalil velice cenné nálezy z dávných dob Keltů a Římanů. Archeologům se podařilo odkrýt zbytky keltské vesnice a v nich hrob keltské ženy.

Toto je je příběh cyklostezky, která končí pro našince zvláštním způsobem. A to vše ve jménu vyšší bezpečnosti lidí, kteří se na ni pohybují. Řeč je o nové cyklostezce z Prostějova podél Hloučely, která u Mostkovic ústí na hodně frekventovanou „Hitlerovu dálnici“ a o jejím zakončení v podobě přepažujícího zábradlí.

Zákaz vstupu chodcům i cyklistům. Omezující dopravní značky zdobí novou cyklostezku spojující Tichou a Mostkovice. Důvodem na první pohled nesmyslného omezení je chybějící kolaudační rozhodnutí.

Vykácené stromy, rozhrnutá hlína. Oblíbená výletní trasa lemující tok říčky Hloučely v úseku mezi silničními mosty na výpadovkách Tichá a Ohrozimská, je momentálně pro pěší i cyklisty uzavřena. Důvodem je výstavba cyklostezky, o které se uvažuje již pět let. Úsek v délce přibližně dvou kilometrů, by měl být hotový do letošních prázdnin.

Studna z doby kamenné, objevená v českém Ostrově, byla postavena asi před 7 300 lety. Jde tak o nejstarší pravěkou dřevěnou strukturu na světě.

Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před Kristem.