Jemen

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Sehnat v Olomouci nájemní byt je často problém i pro normálně vydělávající lidi. Pro seniory, lidi na invalidním důchodu, znevýhodněné rodiny nebo cizince je situace ještě složitější. Právě na lidi v bytové nouzi cílí projekt Housing First organizace Romodrom, který se rozjel také v Olomouckém kraji. Od loňského července se prostřednictvím projektu podařilo zabydlet sedm domácností.

„Je naivní představa, že mezinárodní společenství se postará o mír. Že díky vzájemné závislosti barbaři – jak říkali staří Římané – přestanou být barbary,“ řekl ČT24 izraelský bezpečnostní analytik Dan Schueftan. „Izrael si nemůže dovolit žít v takovém La La Landu,“ dodal bývalý poradce izraelských premiérů, který má pověst provokatéra a enfant terrible mezi akademiky. Zároveň je čtyřicet let výrazným hlasem kritickým k pravici, levici, izraelské vládě i arabským a evropským státům. Otázky kladl Jakub Szántó.

Na festivalu v Cannes letos poutá pozornost jemenský snímek The Station, který vznikal dlouhých deset let. Příběh se odehrává na benzínové stanici určené výhradně ženám, kde neplatí mužská pravidla, zbraně ani politika. Jenže i tento malý prostor svobody brzy dostihne válka..

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

V Adenském zálivu došlo k únosu tankeru M/T Eureka, plujícího pod vlajkou afrického Toga. Je to už čtvrtý případ pirátství v oblasti za posledních několik týdnů. Únosci nejsou doposud známi.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Írán snahou trvale zpoplatnit plavbu Hormuzským průlivem může nastavit nebezpečný precedent, který by měl nedozírné následky na světový obchod. O blokádě a určité formě mýtného údajně uvažují jemenští hútíové v souvislosti s klíčovou úžinou Báb al-Mandab. Vlnu kritiky pak spustil indonéský ministr, jenž spekuloval o možném zpoplatnění strategického Malackého průplavu. Svobodu mírové plavby zajišťuje Úmluva OSN o mořském právu, USA ani Írán ji však neratifikovaly. Podle expertů vše závisí hlavně na respektu mezi národy.

Když si moje neteř pořídila jemenského chameleona, měl jsem pochybnosti. Dnes vím, že z „podivného plaza“ se stal miláček celé rodiny i můj. Může za to moje neteř, vnučka a jedna nečekaná zkušenost.

Do první válečné zóny v Izraeli je to odtud autem na sever 220 km, do druhé v Saúdské Arábii přes úzký pruh Akabského zálivu asi 20 km na východ lodí. Egyptské letovisko Šarm aš-Šajch je tím nejbližším, ale přitom stále bezpečným přístavem pro turisty na celém Blízkém východě.

Jemenští povstalci pohrozili uzavřením průlivu Báb al-Mandáb. „Jejich potenciál ještě více ohrozit námořní dopravu v oblasti a vytvořit tím globální problémy a tlak je značný,“ upozorňuje pro SZ odborník na Írán Josef Kraus.

Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku války na Blízkém východě vstoupili do konfliktu a vypálili raketu na Izrael. Tamější armáda později oznámila, že se jí podařilo raketu sestřelit. Podle agentury Reuters se zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Ropa na začátku týdne zdražuje kvůli rostoucímu napětí na Blízkém východě a obavám o dodávky. Situaci vyostřil i první raketový útok jemenských Húthíů na Izrael.

Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 středoevropského času připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.

Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. Severomořská ropa Brent si kolem 08:15 SEČ připisovala přes dvě procenta a pohybovala se mírně nad 115 dolary za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o více než procento, dostala se tak nad 100 dolarů za barel.

Ceny ropy zahájily týden dalším růstem. Přispěla k tomu zpráva, že jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael.

Hútíe si Írán pěstuje už léta.

Londýn/New York - Ceny ropy dnes prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.

Říkají si Boží pomocníci (Ansar Alláh) a jejich slogan zní „Bůh je veliký, smrt Americe, smrt Izraeli, kletba na Židy, vítězství islámu!“ Známí jsou jako Húsíjové, ovládají polovinu Jemenu, jsou spojenci Íránu a včera vstoupili do války po jeho boku. Kontrolují pobřeží Rudého moře, kudy pluje čtvrtina světové kontejnerové dopravy a Saúdská Arábie tudy exportuje denně pět milionů barelů ropy.

Blízký východ čelí dalšímu nebezpečnému rozšíření konfliktu. Jemenští Húsíové oznámili, že vstupují do přímé války s Izraelem, a podle vlastního prohlášení už proti němu odpálili balistické střely. Tvrdí, že šlo o první operaci tohoto druhu zaměřenou na cíle, které označují za „citlivé“. Foto: Húsíové vyhlásili válku Izraeli | Adobe Stock Prohlášení představuje další výrazné vyostření situace v regionu, který už tak čelí řetězci vojenských úderů, odvetných akcí a hrozeb širšího střetu.

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 28. března 2026.

Do konfliktu na Blízkém východě se zapojil jeden z íránských spojenců - jemenští Húthíové. Povstalci zaútočili na židovský stát, který raketu sestřelil. V úderech však plánují pokračovat, dokud agrese neskončí.

Íránský vojenský útok na leteckou základnu prince Sultána v Saúdské Arábii zranil 12 amerických vojáků, z nichž dva jsou v kritickém stavu, řekl agentuře Reuters americký úředník. Úder poničil několik tankovacích letounů. Podle novinářů bylo od začátku války proti Íránu 28. února zraněno celkem více než 300 amerických vojáků.

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Tel Aviv - Jemenští povstalci Húsíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu dnes časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu Húsíové přihlásili. Uvedla to agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Snížení minimálního věku pro příslušnost k milicím je podle prohlášení představitele Revolučních gard součástí „vzdoru, který se vytvořil proti globálnímu tyranovi“. Do milic se podle něj chtějí hlásit už dvanáctileté děti.

Nejméně devět lidí zemřelo a 45 se pohřešuje poté, co se u pobřeží východoafrického Džibutska potopil člun s migranty. Na plavidle mířícím do Jemenu bylo 320 lidí, informovala ve čtvrtek Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Cesta přes Rudé moře, kterou podnikají každoročně desetitisíce afrických migrantů ve snaze dostat se do arabských zemí, patří k nejnebezpečnějším migračním trasám.

Ještě minulý rok válčili na straně Íránu a čelili útokům Izraele a Spojených států. Teď jemenští Húthíové na první pohled nepodnikají nic.

Jemenští Húsiové pohrozili, že na podporu Íránu zablokují průliv Bab al-Mandab, úzkou vodní cestu mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Narušili by tak spojení Evropy s Asií přes Suezský průplav, což by mohlo výrazně ovlivnit mezinárodní obchod, včetně dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.

V devatenácti si sbalil krosnu a s kamarádem vyrazil stopem napříč Arabským poloostrovem. Student Josef Zetek hledal místo turistických atrakcí autenticitu a našel ji v poušti u jemenských hranic, na korbě…

Válka s Íránem dala znovu do pohybu spojence v Teheránu po celém regionu. Skupiny v Libanonu, Iráku i Jemenu se zapojily do odvetných úderů a místní vlády příliš nemají páky na to je zastavit.

Írán má pro odvetu za útok USA, Izraeli a jejich spojenců k dispozici ohromnou sílu. Kromě statisíců vojáků běžné armády a arzenálu ničivých raket je tu velmi obávaná elitní jednotka – Íránské revoluční gardy. Nechvalně proslulá skupina čítá téměř 200 tisíc mužů, kteří s velkým zápalem slouží islámskému režimu i za hranicemi státu. Jaké jsou jejich kapacity a co je činí tak hrozivými pro běžné Íránce?

Netřeba dlouhých slov. Je. Je nanejvýše oprávněný. Události posledních měsíců, díky kterým byl Írán velmi sledovanou zemí ukazují, že bylo nezbytné podniknout razantní kroky.

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.

Exotické destinace lákají na luxus, dobrodružství i únik od reality. Jenže zatímco pro někoho je dovolená jen otázkou stylu a rozpočtu, pro queer lidi může být i otázkou bezpečí. V některých částech světa totiž stále platí zákony, které proměňují lásku v trestný čin.

Nizozemská organizace Open Doors opět vydala zprávu o pronásledování křesťanů. Ani letos nebyly její závěry vůbec povzbudivé. Organizace ve své zprávě The World Watch List hodnotí především 50 zemí, kde jsou křesťané vystaveni největšímu nebezpečí.

Útoky v Rudém moři omezily provoz přes Suezský průplav, návrat lodí na kratší trasu ale brzdí nejen bezpečnostní rizika. Roli hrají i peníze, přebytek přepravní kapacity a přetížená evropská infrastruktura.

Somalilandská kuchyně se pohybuje na pomezí tří prostředí, která diktují jeho chutě. A také jsou tu dva velké gurmetské národy v okolí, které se musely do jeho vůní podepsat: Etiopie, největší soused, má na region obrovský vliv stejně jako o něco vzdálenější Jemen. Na čem si tedy pochutnat v neexistujícím státě?

V Šibámu, v údolí Hadramaut v Jemenu, se zvedají z pouště věže z hlíny a slámy už stovky let. Město proslulo jako „Manhattan pouště“ a dodnes ukazuje návštěvníkům, že stavět do výšky se dá i bez betonu. Jeho domy však dnes ohrožují povodně, eroze i válka.

Ten, kdo miluje cestování, je nadšený, když se mu v hledáčku objeví další země nebo konkrétní místo, které by mohl navštívit. Bohužel ale celý svět rozhodně není bezpečný a je dobré vědět, že existují místa, kterým je lepší se raději vyhnout.

Toužila po lásce, místo ní přišla o celoživotní úspory. Seniorku z Blanenska dva roky obelhával muž, který se na sociální síti vydával za novináře pracujícího pro mezinárodní organizace v Jemenu. Sliboval společný život, kterému ale bránily jeho problémy v arabské zemi. Aby ho žena ze šlamastiky vysekala, poslala mu skoro dva miliony.

S báchorkou o službě v Jemenu v barvách mezinárodních organizací uspěl podvodník, který kontaktoval seniorku z Blanenska. Ta jeho nabídku o přijetí přátelství na sociálních sítích přijala a tím ...

Možná jste si také všimli, že v rámci cestování za památkami, vyráží většina lidí na ty stejná místa. Historie lidstva nám však poskytuje mnohem více a řada světových památek je tak zahalena stíny římského Kolosea či řeckým Pantheonem.

ANALÝZA / V souvislosti se zahraniční politikou Spojených států se poslední dobou stále více hovoří o Trumpově nebo Donroeově doktríně – s narážkou na Monroeovu doktrínu, která vznikla na za…

Policisté na Vysočině znovu apelují na veřejnost. Jde o navazování kontaktu s neznámými lidmi a následné poslání peněz. Tentokrát „naletěl“ důvěřivý muž z Jihlavska, který poslal údajné zdravotní sestře na misi v Jemenu 150 tisíc korun.

Podle Saúdské Arábie měl být vůdce jihojemenských separatistů Ajdarús Zubajdí přepraven přes Somálsko do hlavního města Spojených arabských emirátů. Zubajdího jemenská prezidentská vláda obvinila z vlastizrady.

Čtyři lidé zahynuli při úderech koalice vedené Saúdskou Arábií v jemenské provincii Dálí, která je baštou vůdce separatistické Jižní přechodné rady (STC) Ajdarúse Zubajdího. Píše to agentura AFP. Kvůli střetům mezi separatisty a vládními silami uvázly v uplynulých dnech na jemenském ostrově Sokotra stovky turistů včetně dvou desítek Čechů.

Na odlehlém jemenském ostrově Sokotra po stažení sil Spojených arabských emirátů uvízlo na tři desítky Čechů. Patří do skupiny zhruba 600 turistů, kteří z něj nemohou odletět. Provoz místního letiště uzavřel konflikt mezi SAE a Saúdskou Arábií, které v probíhající jemenské občanské válce podporují různé strany.

Cesta Aleše Hámy na odlehlý ostrov Sokotra se nečekaně zastavila v Emirátech, kde kvůli napětí v Jemenu uvízl bez možnosti pokračovat dál.

Moderátor a herec Aleš Háma je velký cestovatel. S manželkou už projel mnoho zemí jižní Ameriky, oba syny vzal na Aljašku. Pro letošní rok ovšem vybral i pro něj netradiční destinaci, a to se mu vymstilo. Nakonec měl ale vlastně z pekla štěstí.

Dovolená Aleše Hámy se zkomplikovala. Oblíbený moderátor do Spojených arabských emirátů, odkud měli dále cestovat do Jemenu. Jak informoval na sociálních sítích, kvůli vpádu Saudů však byly všechny lety zrušeny a nemají tušení, co si dále počnou.

Jemenská prezidentská rada oznámila, že síly podporované Rijádem dobyly zpět důležité vojenské základny v provincii Hadramaút. Od prosince bylo území pod kontrolou jemenských separatistů Jižní přechodné strany.

Spojené arabské emiráty (SAE) v pátek oznámily, že stahují všechny své zbylé vojenské síly z Jemenu. Podle agentury AFP také vyzvaly ke zmírnění napětí v této válkou sužované zemi. Tam v pátek jemenská vláda za pomoci Saúdské Arábie zaútočila na místní separatisty dosud podporované SAE a dobyla jeden z největších a nejvýznamnějších vojenských táborů v provincii Hadramaút. Úder zabil nejméně sedm lidí a několik dalších zranil.

Předposlední den roku 2025 přinesl eskalaci už tak napjaté situace v Jemenu. Tentokrát ale došlo k rozkolu mezi protihúthiovskými spojenci – Saúdskou Arábii a Emiráty.

Fotografie: Války, genocidy, živelné pohromy, ale i nelegální migrace a další neštěstí jsou příčina utrpení lidí na celém světě.

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.