Jiří Dušek

Poslední květnová obloha nabídne vzácný astronomický jev v podobě modrého mikroúplňku. Kdy je ideální čas pozorování úplňku i jaký je skutečný důvod jeho jména?

Měsíční modrý úplněk se na noční obloze objeví v poslední květnový večer. Navzdory svému jménu se ale barevně nebude lišit od běžného svitu Měsíce. Název totiž souvisí se vzácnou událostí. Navíc se jedná o takzvaný mikroúplněk.

V ulicích Brna se objevil a v příštích dnech ještě objeví obří nafukovací model černé díry, který připomíná Sauronovo oko z Pána prstenů. Singulóna má za cíl přiblížit svět astrofyziky a narušit běžnou realitu.

Duben patří jednomu z nejstarších známých meteorických rojů zvanému Lyridy. V tomto týdnu vrcholí, svého maxima dosáhne v noci na čtvrtek. Astronomické podmínky pro sledování sice budou vhodné, počasí ale může pozorování ztížit.

V mystický galaktický prostor se za pomoci světel a hudby promění o prvním květnovém pondělí vodojemy pod brněnským Žlutým kopcem. Tvůrci netradičního programu využijí všechny tři podzemní prostory, každá nabídne něco trochu jiného. Vodojemy ohromují příchozí svou mohutností. V potemnělém prostoru se lidé mohou procházet mezi obřími klenbami.

Zelená kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se rozjasnila natolik, že ji lidé z Česka mohou při správných podmínkách spatřit pouhýma očima. Příležitostí ale zbývá jen málo. Těleso totiž v následujících dnech zmizí z obzoru. Po průletu kolem Slunce a Země se vydá mimo Sluneční soustavu.

Středem pozornosti se stávají figurky mimozemšťanů, takzvaní Fegurdi, v Brně. Ten na náměstí Míru měl na sobě růžový župan i další oděvy. Oblékají je přímo obyvatelé nebo návštěvníci města. Ztroskotaným mimozemšťanům brzy přibudou ve městě kolegové.

Během jarní rovnodennosti mohou lidé z Česka vyhlížet zvířetníkové světlo. Pokud počasí dovolí, vzniknou ideální podmínky pro pozorování. Pro spatření slabě zářícího jevu astronomové doporučují navštívit místa bez světelného smogu z měst.

I když vypadá jako podivný bubák s ostny, jedná se o nafukovací maketu bakterie Escherichia coli, neboli E. coli. Ve srovnání s originálem je model třímilionkrát větší. E. coli žije v trávicím traktu, přesněji v tlustém střevě lidí i zvířat, stará se o správné zažívání a stimuluje imunitní systém živočichů a využívá se v mnoha vědních oborech.

Obrovská nafukovací bakterie Escherichia coli, kterou mají lidé spojenou s otravami z jídla, je od čtvrtečního dopoledne k vidění na náměstí Svobody v Brně. Nová makrokreatura je třimilionkrát větší než skutečná bakterie. Lidé si ji mohou detailně prohlédnout při Dnech elektronové mikroskopie, které se konají v Brně od 23. do 29. března.

Zatímco čekáte na vlak v Hradci Králové, můžete si odskočit až na hranici sluneční soustavy. Výstava Česká cesta do vesmíru ukazuje, že česká stopa mezi hvězdami není jen historií, ale i ambiciózní budoucností. A pozor – zpoždění se tu neměří na minuty, ale na světelné dny.

Dvě zajímavé podívané se pozorovatelům noční oblohy nabídnou letos v únoru. Nejprve v polovině měsíce vznikne konjunkce tří planet s Měsícem, poté lze na přelomu s březnem vyhlížet takzvané planetární zarovnání šesti světů Sluneční soustavy. Pro spatření všech těles bude nutné použít dalekohled.

Vesmír nám možná počátkem dubna předvede velkolepé divadlo – na nebi se může i za bílého dne objevit zářivá kometa. Jde o jev, který nebyl zaznamenán zhruba 200 let.

S nadsázkou lze říci, že Brno bude mít černou díru, jakou svět neviděl. Pravdou ale je, že v květnu se na ni budou upírat zraky mezinárodních vědeckých kapacit zabývajících se černými dírami ve vesmíru, a to včetně několika držitelů Nobelovy ceny. Půjde samozřejmě o maketu černé díry, která bude mít podobu nafukovací koule.

Výstava Česká cesta do vesmíru od konce ledna zdobí České centrum v New Yorku. Mezinárodní turné tam zahájili představitelé z Hvězdárny a planetária Brno, kteří ve Spojených státech amerických tímto způsobem prezentovali české kosmické projekty ze současnosti i minulosti. Expozice podle informací Deníku.cz zavítá i do dalších zahraničních metropolí.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS má v posledních měsících velkou pozornost. Neobvyklý objekt také někteří experti považují za možnou mimozemskou loď. Astronom a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek v rozhovoru pro Deník.cz vysvětluje, jak vědci poznají, že se jedná o těleso letící z cizího planetárního systému, i jestli si lidé mohou být jistí, že se nemůže jednat o mimozemskou technologii.

Modely Země a Měsíce z brněnské hvězdárny rozzářily ulice francouzského města Mantes-la-Jolie poblíž Paříže. Představitelé Hvězdárny a planetária Brno je zapůjčili na místní třítýdenní festival Lueurs de Mantes, po kterém se modely vrátí domů.

Přední česká stavební společnost Hochtief CZ jmenovala Jana Potůčka od 1. ledna 2026 novým ředitelem divize Dopravní stavby. Ve funkci nahradil Jiřího Duška, který odešel do důchodu. Firma o tom informovala Finanční a ekonomické informace (faei.cz) formou tiskové zprávy.

Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.

Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.

Milovníci tajemného vesmíru se v roce 2026 mohou těšit na nebe plné mimořádných kosmických úkazů. Užijí si tradiční meteorické roje i zákryt planet Měsícem. Nejvýznamnější událostí ale bude velké částečné zatmění Slunce 12. srpna. A dočkáme se i výrazného částečného zatmění Měsíce.

Amatérští astronomové už mohou pozorovat 3l/ATLAS od konce listopadu. Teprve třetí zaznamenaný mezihvězdný objekt se přibližuje k Zemi a v pátek (dnes, 19. prosince) se k ní dostane vůbec nejblíže, než opustí Sluneční soustavu. Pro většinu lidí kometa nebude pozorovatelná, sledovat ji však lze v živém přenosu.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se v pátek 19. prosince nejvíce přiblíží k Zemi. Vzdálenost čítající stále více než dvě stě milionů kilometrů ale pozorování zkomplikuje. Stejně tak je pravděpodobné, že počasí bude další překážkou.

Vedle hvězdárny jsme nainstalovali nové experimentální fúzní svítidlo. V minulých dnech to oznámili na svém facebookovém profilu brněnští astronomové. Nepozorní čtenáři, kteří text nedočetli do konce a fotku jen proletěli pohledem, jim mohli na vtípek skočit. Ve skutečnosti jde jen o snímek lampy a Slunce koupajícího se v ranní mlze.

Lze spojit moravský folklór a vesmír? Astronomům z brněnské hvězdárny se to podařilo, a tak vznikl spaceklór. Je to něco jako vesmírný folklór vycházející z moravských lidových tradic. Kombinuje barevné vzory z krojů či maleb s mimozemšťany! Možná s bojovým pilotem Alešem Svobodou, který se připravuje na svoji vesmírnou misi, vyrazí do kosmu.

Podezřelá demolice v Brně zasáhla místní komunitu i spolek, který ji brání. Příběh budov využívaných umělci vypovídá o aroganci místních politiků.

Na letní úklid parku na Kraví hoře pod brněnskou hvězdárnou vydělávají její obří nafukovací planety. Astronomové je představují o prázdninách vždy týden v červenci a týden v srpnu. Na tento Festival planet míří až 80 tisíc lidí a je po něm nutné zbavit se hromad odpadků.

Armádní bojový pilot Aleš Svoboda, který se připravuje na svůj let do vesmíru, má již základní vybavení. Zajistili mu jej pracovníci brněnské hvězdárny ve spolupráci s fanoušky. Dali dohromady balíček obsahující nejdůležitější věci z Brna a Moravy, které by si měl přibalit. K tomu hlavnímu patří tvarůžky, lahev Šaratice a trenýrky s tramvajemi, tedy samozřejmě se šalinami.

Novým nafukovacím vesmírným modelem z brněnské hvězdárny je Litosféra. Jde o maketu Země o průměru deseti metrů, která je zbavena vody. Odhaluje tak dna oceánů a také litosférické desky, na nichž leží kontinenty. Hvězdáři si i zavtipkovali a dodali na model též pět věcí, které tam nepatří. Jde například o bájný potopený ostrov: Atlantidu.

Hned dva jevy současně zaznamenala v sobotu na noční obloze kamera brněnské hvězdárny. Na záznamu je vidět, jak kolmo k zemi padá původní meteoroid a současně se horizontálně řítí na nebi družice. „Oba předměty shořely v zemské atmosféře. Na oba jevy nás upozornili i naši příznivci,“ řekl Novinkám ředitel hvězdárny Jiří Dušek. Tělesa na obloze zaznamenala kamera umístěná na hvězdárenské kopuli obrácená na jih krátce před 23:00.

Velký zážitek za sebou mají studenti domažlického Gymnázia Jindřicha Šimona Baara. Jan Herzig (na fotografii třetí zleva) byl jako hlavní organizátor akce Zvaž vědu! spolu se svým týmem přijat ve Valdštejnském paláci. Celý tým přitom přivítal předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Vedení Prahy nesouhlasí s přílepkem k novele energetického zákona, kterou aktuálně schvaluje Senát. Městu by podle zástupců magistrátu znemožnil koordinovat výsadbu stromů se sítěmi technické infrastruktury. Pražští radní dnes schválili souhlas s pozměňovacím návrhem, který připravili senátoři Martin Bednář (ANO), Zdeněk Nytra (ODS) a Jiří Dušek (za ODS). Ten má problematickou část z novely odstranit. Požádali také pražské senátory, aby návrh podpořili.

Krásnější pohled do nekonečného vesmíru umožní současná technicky náročná rekonstrukce digitária brněnské hvězdárny, které je jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v Evropě. Promítá se tam na bílou vnitřní část hlavní kopule hvězdárny o průměru 17 metrů. Za uplynulých deset let do ní na divácké vesmírné výpravy zavítalo přes milion lidí.

Pětice nafukovacích vesmírných obrů z brněnské hvězdárny míří do podzemí. Šestimetrové modely Země (denní a noční), Měsíce, Marsu a Slunce budou k vidění koncem října v historických vodojemech pod brněnským Žlutým kopcem, které svou mohutností připomínají pohádkové hodovní sály trpaslíků. Výsledkem má být divácky jedinečný vizuální zážitek.

S propagací české cesty do vesmíru pomůže bojovému pilotu Aleši Svobodovi, který by ji měl coby astronaut Evropské vesmírné agentury (ESA) absolvovat do pěti let, dvacítka kosmických ambasadorů z řad teenagerů. Stát se členy této party mohou všichni studenti ve věku od 13 do 18 let.

Kolem Mikuláše Beka (STAN) se objevuje další kontroverze. Ministr školství a zároveň senátor si v Brně pronajímá senátorskou kancelář, oproti jeho kolegům z jiných brněnských senátních obvodů za ní však platí o více než polovinu vyšší částku. Upozornil na to server Novinky.cz.

Na brněnské hvězdárně se zabydlují mimozemšťané. Jde o Fegurdy, kteří jsou dílem sochaře Václava Sigursona Kostohryza. Loni v květnu vytvořil dvě sošky těchto mimozemšťánků. Umístěni jsou před vstupem do hvězdárny. Získali si natolik srdce návštěvníků, a to především dětí, že se stali maskoty hvězdárny. Nyní k nim přibyl třetí. Je přímo v budově.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si nechává platit na poměry hlavního města drahý byt v Praze a nešetří ani na své senátorské kanceláři v Brně. Za její nájem a vybavení naúčtoval loni Senátu přes 300 tisíc korun. Jeho kolegům ze Senátu senátorovi Jiřímu Duškovi (ODS) a Tomáši Töpferovi (ODS) přitom na nájem v Brně stačila ani ne polovina.

Tajemné jevy ve vesmíru, které jsou lidskému oku skryty, představuje nová dlouhodobá výstava v exploratoriu brněnské hvězdárny. Návštěvníci v ní najdou i takové technické zajímavosti, jako je například mlžná komora nebo gravitační čočky. Výstavě Vesmír za zrcadlem vévodí obří fotoobraz nejhlubšího vesmíru pořízený kosmickým dalekohledem Jamese Webba.

Neuvěřitelnou hru světla bylo možné pozorovat v Brně v noci na pátek na potemnělé obloze, která se náhle rozzářila. O jedinečnou podívanou se postaraly tzv. noctilucentní mraky neboli noční svítící oblaka. Říká se jim také stříbřitá oblaka. Jejich fotografii i s videem zveřejnila brněnská hvězdárna.

Unikátní soubor hvězdných těles brněnského planetária doplní Astrosféra. Desetimetrový nafukovací model ukáže podobu hvězdné oblohy, včetně té, kam z Česka nelze dohlédnout. Základem pro potisk byla databáze 1,3 miliardy hvězd, jejichž polohu a jasnost změřila evropská sonda Gaia. Astrosféra je již šestým modelem hvězdárny.

Brno má v oblasti kosmického průmyslu v rámci střední Evropy velký tah na branku. Jen nesmí usnout na vavřínech, protože velký zájem o podnikání v této oblasti mají i firmy v Polsku a Maďarsku. Ve městě působí již přes 30 vesmírných firem se stovkami zaměstnanců. Za uplynulých šest let se posunuly z výrobců komponentů na dodavatele technologií.

Dění na noční obloze v roce 2024 sice nebude tak bohaté, jako tomu bylo loni, i tak se ale lidé mohou těšit na množství nebeských úkazů. Ten vůbec nejdůležitější bude viditelný pouze ze Severní Ameriky. Při pozorování z České republiky ohromí především polární záře a meteorické roje. Deník pro vás připravil kalendář vesmírných úkazů.

Evropská unie připravuje nová pravidla pro výpočet emisí z dopravy (CountEmissions EU).  Jde o součást evropského legislativního balíčku týkajícího se „ekologizace nákladní dopravy“. Cílem návrhu je zpřesnit výpočet emisí skleníkových plynů z dopravních služeb i poskytování informací zákazníkům. Začátkem prosince nová pravidla pro započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb poslala do dalšího procesu Rada Evropské unie.