Jiří Dušek

Ve středu večer nastalo v Evropě zatmění Slunce, nad Českem ho Měsíc zakryl z téměř 90 procent, ve Španělsku či na Islandu úplně. Vzácný úkaz po celém Česku i v zahraničí sledovaly statisíce Čechů.

Ve středu večer nastalo v Evropě úplné zatmění Slunce; nad Českem ho Měsíc zakryl z téměř 90 procent. Téma ve vysílání TN Live probrala moderátorka Rebecca Diatilová s Jiřím Duškem, ředitelem Hvězdárny a planetária Brno. Zatmění Slunce mohli díky skvělým podmínkám sledovat lidé v celém Česku.

Jsou dvě hodiny odpoledne a na brněnské Kraví hoře vyrůstá kus vesmíru. „Král planet“ Jupiter/Gigalón už se tyčí ve své dvanáctimetrové výšce, teď je ještě třeba lany ukotvit a nafouknout šestimetrovou černou díru Singulónu. Počasí akci naštěstí přeje. Nefouká, a tak práce s obřím „balonem“ není moc náročná.

Padesát let už putuje nekonečným vesmírem pozlacená gramofonová deska, na níž je kromě mnoha jiných vzkazů z planety Země pro mimozemské civilizace i věta v češtině: „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!“ Je na palubě mezihvězdných sond Voyager 1 a Voyager 2. Kdysi ji nahrál jaderný fyzik Václav Otakar Kostroun, který žije v americkém Coloradu.

Média jsou plná zpráv o astronautovi ve výcviku, Aleši Svobodovi, který se chystá na vesmírnou misi. A ruku na srdce – kdo z nás někdy nesnil o mimořádném dobrodružství, které mu vynese věhlas a slávu? Pravdou je, že astronautem se nemůže stát každý. Přesto cesta do vesmíru není tak docela nereálný počin. Alespoň pokud se rozhodnete navštívit Hvězdárnu a planetárium Brno.

Astronomové a tvůrci vesmírných družic a raket nejsou suchaři. Dokladem jejich smyslu pro humor bude i BrnoSat, ryze brněnská družice, která poletí na oběžnou dráhu Země koncem příštího roku. Samozřejmě, že satelit bude řešit hned několik zásadních vědeckých projektů, současně ale mimozemšťanům vyšle jasný vzkaz: v Brně po přistání nudu nečekejte.

Družice BrnoSat, kterou společně připravují Hvězdárna a planetárium Brno, Vysoké učení technické v Brně (VUT), Masarykova univerzita a společnost Spacemanic, má vyletět na oběžnou dráhu na konci roku 2027.

Na obloze nad Českem se v červnu mohou objevit noční svítící oblaka. Nejlepší podmínky pro sledování nejspíš přijdou během letního slunovratu. Podmínkou je tmavá obloha bez níže položených mraků. Jev bývá viditelný i pouhýma očima. Blíží se také plan

Kraví horu letos ovládne vesmírný obr. Na brněnský Festival planet dorazí Gigalón, dvanáctimetrový model Jupiteru, který bude největší instalací v historii oblíbené akce. Doprovodí ho i čtyři měsíce největší planety Sluneční soustavy a model černé díry.

Brňan Aleš Svoboda se stane prvním českým astronautem na Mezinárodní kosmické stanici a druhým českým astronautem po Vladimíru Remkovi ve vesmíru. Česká republika v pondělí udělala zásadní krok k historicky první misi samostatné České republiky. „Šta

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.

Poslední květnová obloha nabídne vzácný astronomický jev v podobě modrého mikroúplňku. Kdy je ideální čas pozorování úplňku i jaký je skutečný důvod jeho jména?

Měsíční modrý úplněk se na noční obloze objeví v poslední květnový večer. Navzdory svému jménu se ale barevně nebude lišit od běžného svitu Měsíce. Název totiž souvisí se vzácnou událostí. Navíc se jedná o takzvaný mikroúplněk.

V ulicích Brna se objevil a v příštích dnech ještě objeví obří nafukovací model černé díry, který připomíná Sauronovo oko z Pána prstenů. Singulóna má za cíl přiblížit svět astrofyziky a narušit běžnou realitu.

Duben patří jednomu z nejstarších známých meteorických rojů zvanému Lyridy. V tomto týdnu vrcholí, svého maxima dosáhne v noci na čtvrtek. Astronomické podmínky pro sledování sice budou vhodné, počasí ale může pozorování ztížit.

V mystický galaktický prostor se za pomoci světel a hudby promění o prvním květnovém pondělí vodojemy pod brněnským Žlutým kopcem. Tvůrci netradičního programu využijí všechny tři podzemní prostory, každá nabídne něco trochu jiného. Vodojemy ohromují příchozí svou mohutností. V potemnělém prostoru se lidé mohou procházet mezi obřími klenbami.

Zelená kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se rozjasnila natolik, že ji lidé z Česka mohou při správných podmínkách spatřit pouhýma očima. Příležitostí ale zbývá jen málo. Těleso totiž v následujících dnech zmizí z obzoru. Po průletu kolem Slunce a Země se vydá mimo Sluneční soustavu.

Středem pozornosti se stávají figurky mimozemšťanů, takzvaní Fegurdi, v Brně. Ten na náměstí Míru měl na sobě růžový župan i další oděvy. Oblékají je přímo obyvatelé nebo návštěvníci města. Ztroskotaným mimozemšťanům brzy přibudou ve městě kolegové.

Během jarní rovnodennosti mohou lidé z Česka vyhlížet zvířetníkové světlo. Pokud počasí dovolí, vzniknou ideální podmínky pro pozorování. Pro spatření slabě zářícího jevu astronomové doporučují navštívit místa bez světelného smogu z měst.

I když vypadá jako podivný bubák s ostny, jedná se o nafukovací maketu bakterie Escherichia coli, neboli E. coli. Ve srovnání s originálem je model třímilionkrát větší. E. coli žije v trávicím traktu, přesněji v tlustém střevě lidí i zvířat, stará se o správné zažívání a stimuluje imunitní systém živočichů a využívá se v mnoha vědních oborech.

Obrovská nafukovací bakterie Escherichia coli, kterou mají lidé spojenou s otravami z jídla, je od čtvrtečního dopoledne k vidění na náměstí Svobody v Brně. Nová makrokreatura je třimilionkrát větší než skutečná bakterie. Lidé si ji mohou detailně prohlédnout při Dnech elektronové mikroskopie, které se konají v Brně od 23. do 29. března.

Zatímco čekáte na vlak v Hradci Králové, můžete si odskočit až na hranici sluneční soustavy. Výstava Česká cesta do vesmíru ukazuje, že česká stopa mezi hvězdami není jen historií, ale i ambiciózní budoucností. A pozor – zpoždění se tu neměří na minuty, ale na světelné dny.

Dvě zajímavé podívané se pozorovatelům noční oblohy nabídnou letos v únoru. Nejprve v polovině měsíce vznikne konjunkce tří planet s Měsícem, poté lze na přelomu s březnem vyhlížet takzvané planetární zarovnání šesti světů Sluneční soustavy. Pro spatření všech těles bude nutné použít dalekohled.

Vesmír nám možná počátkem dubna předvede velkolepé divadlo – na nebi se může i za bílého dne objevit zářivá kometa. Jde o jev, který nebyl zaznamenán zhruba 200 let.

S nadsázkou lze říci, že Brno bude mít černou díru, jakou svět neviděl. Pravdou ale je, že v květnu se na ni budou upírat zraky mezinárodních vědeckých kapacit zabývajících se černými dírami ve vesmíru, a to včetně několika držitelů Nobelovy ceny. Půjde samozřejmě o maketu černé díry, která bude mít podobu nafukovací koule.

Výstava Česká cesta do vesmíru od konce ledna zdobí České centrum v New Yorku. Mezinárodní turné tam zahájili představitelé z Hvězdárny a planetária Brno, kteří ve Spojených státech amerických tímto způsobem prezentovali české kosmické projekty ze současnosti i minulosti. Expozice podle informací Deníku.cz zavítá i do dalších zahraničních metropolí.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS má v posledních měsících velkou pozornost. Neobvyklý objekt také někteří experti považují za možnou mimozemskou loď. Astronom a ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek v rozhovoru pro Deník.cz vysvětluje, jak vědci poznají, že se jedná o těleso letící z cizího planetárního systému, i jestli si lidé mohou být jistí, že se nemůže jednat o mimozemskou technologii.

Modely Země a Měsíce z brněnské hvězdárny rozzářily ulice francouzského města Mantes-la-Jolie poblíž Paříže. Představitelé Hvězdárny a planetária Brno je zapůjčili na místní třítýdenní festival Lueurs de Mantes, po kterém se modely vrátí domů.

Přední česká stavební společnost Hochtief CZ jmenovala Jana Potůčka od 1. ledna 2026 novým ředitelem divize Dopravní stavby. Ve funkci nahradil Jiřího Duška, který odešel do důchodu. Firma o tom informovala Finanční a ekonomické informace (faei.cz) formou tiskové zprávy.

Lidé mohou v roce 2026 spatřit celkově dvě zatmění Slunce. Už v únoru bude mimo Evropu viditelný částečný zákryt, koncem léta pak i Evropané mohou spatřit úplné zakrytí hvězdy Měsícem, což se stane největší letošní plánovanou astronomickou událostí. Ještě zajímavější eklipse nastane v příštím roce, bude nejdelší na následujících téměř devadesát let.

Rovnou tři meteorické jevy je možné pozorovat o prvním víkendu roku 2026. Z Česka bude na noční obloze viditelný takzvaný vlčí Měsíc, o kterém některé zdroje mluví jako o superúplňku, ačkoliv zcela nesplňuje specifikace. Blízko něj se objeví i planeta Jupiter a po celou noc budou po obloze prolétat meteory z roje Kvadrantidy. Jejich spatření je ale složitější.

Milovníci tajemného vesmíru se v roce 2026 mohou těšit na nebe plné mimořádných kosmických úkazů. Užijí si tradiční meteorické roje i zákryt planet Měsícem. Nejvýznamnější událostí ale bude velké částečné zatmění Slunce 12. srpna. A dočkáme se i výrazného částečného zatmění Měsíce.

Amatérští astronomové už mohou pozorovat 3l/ATLAS od konce listopadu. Teprve třetí zaznamenaný mezihvězdný objekt se přibližuje k Zemi a v pátek (dnes, 19. prosince) se k ní dostane vůbec nejblíže, než opustí Sluneční soustavu. Pro většinu lidí kometa nebude pozorovatelná, sledovat ji však lze v živém přenosu.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se v pátek 19. prosince nejvíce přiblíží k Zemi. Vzdálenost čítající stále více než dvě stě milionů kilometrů ale pozorování zkomplikuje. Stejně tak je pravděpodobné, že počasí bude další překážkou.

Vedle hvězdárny jsme nainstalovali nové experimentální fúzní svítidlo. V minulých dnech to oznámili na svém facebookovém profilu brněnští astronomové. Nepozorní čtenáři, kteří text nedočetli do konce a fotku jen proletěli pohledem, jim mohli na vtípek skočit. Ve skutečnosti jde jen o snímek lampy a Slunce koupajícího se v ranní mlze.

Lze spojit moravský folklór a vesmír? Astronomům z brněnské hvězdárny se to podařilo, a tak vznikl spaceklór. Je to něco jako vesmírný folklór vycházející z moravských lidových tradic. Kombinuje barevné vzory z krojů či maleb s mimozemšťany! Možná s bojovým pilotem Alešem Svobodou, který se připravuje na svoji vesmírnou misi, vyrazí do kosmu.

Podezřelá demolice v Brně zasáhla místní komunitu i spolek, který ji brání. Příběh budov využívaných umělci vypovídá o aroganci místních politiků.

Na letní úklid parku na Kraví hoře pod brněnskou hvězdárnou vydělávají její obří nafukovací planety. Astronomové je představují o prázdninách vždy týden v červenci a týden v srpnu. Na tento Festival planet míří až 80 tisíc lidí a je po něm nutné zbavit se hromad odpadků.

Armádní bojový pilot Aleš Svoboda, který se připravuje na svůj let do vesmíru, má již základní vybavení. Zajistili mu jej pracovníci brněnské hvězdárny ve spolupráci s fanoušky. Dali dohromady balíček obsahující nejdůležitější věci z Brna a Moravy, které by si měl přibalit. K tomu hlavnímu patří tvarůžky, lahev Šaratice a trenýrky s tramvajemi, tedy samozřejmě se šalinami.

Novým nafukovacím vesmírným modelem z brněnské hvězdárny je Litosféra. Jde o maketu Země o průměru deseti metrů, která je zbavena vody. Odhaluje tak dna oceánů a také litosférické desky, na nichž leží kontinenty. Hvězdáři si i zavtipkovali a dodali na model též pět věcí, které tam nepatří. Jde například o bájný potopený ostrov: Atlantidu.

Hned dva jevy současně zaznamenala v sobotu na noční obloze kamera brněnské hvězdárny. Na záznamu je vidět, jak kolmo k zemi padá původní meteoroid a současně se horizontálně řítí na nebi družice. „Oba předměty shořely v zemské atmosféře. Na oba jevy nás upozornili i naši příznivci,“ řekl Novinkám ředitel hvězdárny Jiří Dušek. Tělesa na obloze zaznamenala kamera umístěná na hvězdárenské kopuli obrácená na jih krátce před 23:00.

Velký zážitek za sebou mají studenti domažlického Gymnázia Jindřicha Šimona Baara. Jan Herzig (na fotografii třetí zleva) byl jako hlavní organizátor akce Zvaž vědu! spolu se svým týmem přijat ve Valdštejnském paláci. Celý tým přitom přivítal předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Vedení Prahy nesouhlasí s přílepkem k novele energetického zákona, kterou aktuálně schvaluje Senát. Městu by podle zástupců magistrátu znemožnil koordinovat výsadbu stromů se sítěmi technické infrastruktury. Pražští radní dnes schválili souhlas s pozměňovacím návrhem, který připravili senátoři Martin Bednář (ANO), Zdeněk Nytra (ODS) a Jiří Dušek (za ODS). Ten má problematickou část z novely odstranit. Požádali také pražské senátory, aby návrh podpořili.

Krásnější pohled do nekonečného vesmíru umožní současná technicky náročná rekonstrukce digitária brněnské hvězdárny, které je jedním z nejmodernějších zařízení svého druhu v Evropě. Promítá se tam na bílou vnitřní část hlavní kopule hvězdárny o průměru 17 metrů. Za uplynulých deset let do ní na divácké vesmírné výpravy zavítalo přes milion lidí.

Pětice nafukovacích vesmírných obrů z brněnské hvězdárny míří do podzemí. Šestimetrové modely Země (denní a noční), Měsíce, Marsu a Slunce budou k vidění koncem října v historických vodojemech pod brněnským Žlutým kopcem, které svou mohutností připomínají pohádkové hodovní sály trpaslíků. Výsledkem má být divácky jedinečný vizuální zážitek.

S propagací české cesty do vesmíru pomůže bojovému pilotu Aleši Svobodovi, který by ji měl coby astronaut Evropské vesmírné agentury (ESA) absolvovat do pěti let, dvacítka kosmických ambasadorů z řad teenagerů. Stát se členy této party mohou všichni studenti ve věku od 13 do 18 let.