Jiří Hušek

Patriotismus a hlubší vztah k dějinám regionu chtějí vzbudit hlavně mezi mladšími čtenáři autoři nové knihy Příběhy Jizerských hor v komiksech. Jak již název napovídá, netradiční formou v ní předkládají zajímavé a mnohdy dramatické události z hor na severu naší země a zároveň přibližují konkrétní místa tajemných Jizerek.

Tomu, že někteří lidé nejsou spokojeni s výsledky půlroční práce odborné skupiny pro řešení trampingu a souvisejících aktivit v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, lze rozumět. Její aktéři – tedy zástupci vlastníků pozemků, hospodářů, vědců, ochránců přírody či samospráv – v červenci představili návrh postupu. Odborná skupina hledala způsoby, jak umožnit návštěvníkům poznávání přírody a zároveň minimalizovat dopady jejich aktivit a zachovat v území prostor pro tramping. Výstupy jsou k dispozici zde.

Zanalyzovat dosavadní stav trampských tábořišť na Kokořínsku i dopady trampingu a souvisejících aktivit a navrhnout, jak je uvést do souladu s platnou legislativou. To měla za úkol odborná pracovní skupina.

V chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj má zhruba čtvrtina ze 138 nocovišť trampů šanci na zachování. Ostatní už byla nebo nejspíš budou odstraněna. Takový je závěr odborné skupiny zaměřené na řešení problematiky trampingu a souvisejících aktivit v této chráněné krajinné oblasti (CHKO). Předseda spolku Táborový kruh sdružujícího trampy Libor Hartych ocenil, že některé jejich připomínky pracovní skupina zohlednila a zároveň věří, že nocovišť se podaří zachovat více.

Dlouholetá tradice trampingu v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj čelí v posledních letech novým výzvám. Odborná pracovní skupina nyní představila návrhy na regulaci trampských tábořišť, kterých je v oblasti přes 130. Legálních jich zůstane zhruba třicet, ostatní zaniknou. Iniciativa reaguje na rostoucí návštěvnost a měnící se trendy v chování turistů.

Chráněným Kokořínskem v posledních letech otřásá vyhrocený spor o demolici trampských tábořišť. Nyní se do něj vložil stát. Pracovní skupina navrhla některé kempy legalizovat.

Stát se rozhodl zakročit proti množícím se trampským přístřeškům na Kokořínsku. Tramping v Máchově kraji zůstane zachován, budou však nastavena pravidla, za jakých podmínek mohou trampská obydlí v lokalitě chráněné krajinné oblasti (CHKO) zůstat.

Zanalyzovat dosavadní stav trampských tábořišť na Kokořínsku i dopady trampingu a souvisejících aktivit a navrhnout, jak je uvést do souladu s platnou legislativou. To měla z pověření ministra životního prostředí Petra Hladíka za úkol odborná pracovní skupina složená ze všech klíčových partnerů – ochránců přírody, vlastníků pozemků, hospodářů, vědců i samospráv. Nyní představili řešení.

Dubá (Českolipsko) - V chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj má zhruba čtvrtina ze 138 nocovišť trampů šanci na zachování. Ostatní už byla nebo nejspíš budou odstraněna. Takový je závěr odborné skupiny zaměřené na řešení problematiky trampingu a souvisejících aktivit v této chráněné krajinné oblasti (CHKO). Novinářům to dnes řekl vedoucí pracovní skupiny Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Předseda spolku Táborový kruh sdružujícího trampy Libor Hartych ocenil, že některé jejich připomínky pracovní skupina zohlednila a zároveň věří, že nocovišť se podaří zachovat více.

Pracovní skupina se zabývá trampingem v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, jasno ohledně režimu nocovišť, likvidace některých z nich a dalších podmínek zatím není. Odborníci pracují i v terénu a platí, že oficiální stanovisko bude na konci letošního června. Materiál projedná vedení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) s ministerstvem životního prostředí, řekl ČTK a Českému rozhlasu vedoucí pracovní skupiny Jiří Hušek z AOPK. Správy CHKO spadají pod AOPK.

Zatímco lidem povodně způsobují starosti, přírodě naopak mohou pomáhat. Patrné je to například na Frýdlantsku, kde velká voda stékající z Jizerských hor proměnila břehy řeky Smědé a vytvořila tak ideální prostředí pro zdejší často vzácné druhy živočichů. Ideální podmínky vznikly nyní třeba pro kriticky ohroženého pavouka slíďáka břehového.

Turisticky oblíbené oblasti v okolí Souše, Protržené přehrady či Návarova, ale i Jizerku a další části Jizerských hor kontrolují od začátku prázdnin policisté. Suplují tak profesionální strážce přírody, které nemají v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory žádné.

Desítky tisíc turistů každoročně proudí do Jizerských hor. Jednou z navštěvovaných lokalit jsou i Jizerskohorské bučiny, které získaly nedávno status UNESCO. A tak se ochránci přírody a město Hejnice, které je nástupním místem do bučin, snažili v uplynulém roce zjistit, kolik lidí do této oblasti přišlo a zda se něco změnilo v souvislosti s prohlášením lokality přírodním unikátem.

Vydařený plán. Stejnojmenný název měla vycházka Dne architektury. Po Petřinách je provázel architekt Jiří Hušek, předseda spolku Spolu na Petřinách. A jelikož zde sídlí i redakce ESTAV.cz nemohli jsme si tuto vycházku nechat ujít.

Jizerskohorské bučiny byly před rokem, 28. července, zapsány na seznam světového dědictví UNESCO jako první přírodní památka ČR a celkově šestnáctý český zápis na seznam UNESCO. Zařazení na seznam se na návštěvnosti Jizerskohorských bučin výrazněji neprojevilo. Výjimkou bylo jen období po zápisu. Na dotaz ČTK to řekli zástupci kraje, obce a ochránců přírody. Bučiny jsou největším chráněným územím v Jizerských horách a současně patří mezi několik největších národních přírodních rezervací v České republice. Jejich území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy rostoucími na strmých svazích s unikátní geomorfologií, a také pestrou faunou.

Zařazení na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO se na návštěvnosti Jizerskohorských bučin výrazněji neprojevilo. Výjimkou bylo jen období po zápisu. Na seznam se tato národní přírodní rezervace v Jizerských horách dostala před rokem na konci července.

Zařazení na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO se na návštěvnosti Jizerskohorských bučin výrazněji neprojevilo. Výjimkou bylo jen období po zápisu. Na seznam…

Bourání chaty na Smědavě přineslo loni na podzim hodně emocí. Mizela část historie, kterou měl podle vizualizací nahradit penzion, který se do Jizerek nehodí. Teď se nová chata začne stavět, projekt byl ale výrazně přepracován. Nyní se ale na sociálních sítích objevily obrázky budoucí chaty, které sklidily velkou kritiku. Redakce Drbny pak získala další vizualizace, které si můžete prohlédnout v článku.

Velkou diskusi vzbudily vlastně teprve nedávno postavené a zpřístupněné rozhledny nad Rokytnicí a nad Tanvaldem. Část lidí je přijala s nadšením, jiným se ale nelíbí. Právě tyto rozhledny stály u debaty, která proběhne dnes navečer v knihkupectví Fryč. Mluvit se bude o architektuře ve spojitosti s přírodou.

Zápis Jizerskohorských bučin na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO vzbudil nadšení. Mezi místními obyvateli a příznivci Jizerek se ale objevily i první obavy z návalů návštěvníků a ještě většího zatížení už tak turisticky vyhledávané lokality. Jsou tyto obavy oprávněné a co zápis pro ochranu tohoto území znamená? Na to se Drbna ptala ředitele regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiřího Huška.

Bukové lesy na severu Čech míří k zápisu do dědictví UNESCO.

Na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO patří nově Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách. O jejich zařazení dnes rozhodl výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), informoval ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Jde o první tuzemskou přírodní lokalitu na tomto seznamu.

Jizerskohorské bučiny se dostaly na seznam světového přírodní a kulturního dědictví UNESCO. Rozhodl o tom ve středu Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Bučiny jsou na seznamu jako první přírodní lokalita v ČR.

Občas na nedalekou louku přiběhnou srnky. Minulý týden v pátek ale mladá maminka Ivana Pavlíková zahlédla z okna svého rodinného domu v Raspenavě na Liberecku zvíře, které vypadalo jako vlk.

Šelmu, která se snažila přejít hustě zastavěné údolí Smědé, se podařilo natočit.

Osamělý vlk procházel za dne zástavbou u třítisícové Raspenavy v podhůří Jizerských hor. Video s ním kolovalo po sociálních sítích, podle ochránců přírody se ale šelma nechovala nestandardně. Zřejmě jen hledala cestu ve snaze přejít hustě zastavěné údolí Smědé. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová.

Na základě videa, na kterém prochází vlk ve dne zástavbou poblíž města Raspenava, jel situaci na místo prověřit expert Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

V Jizerských horách koncem listopadu přibylo druhé bezzásahové území ve státních lesích. Zahrnuje 102,23 hektaru v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery. Lesníci a ochránci přírody ho ponechají přírodnímu vývoji a území budou jen monitorovat. Jde o unikátní oblast z několika důvodů, řekl novinářům generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách usiluje o zápis na seznam UNESCO. Pokud by se to podařilo, bylo by to první území přírodního světové dědictví v České republice, řekl Jiří Hušek z oddělení Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Česko má zatím na seznamu UNESCO 14 památek v kategorii kulturního dědictví a dalších šest položek mezi nehmotným kulturním dědictví.

Na Jizerce vyhlásily Lesy ČR třináctou bezzásahovou zónu. V Jizerských horách jde o druhou takovou oblast. První vznikla už před dvanácti lety na Poledníku.

V Jizerských horách dnes přibylo druhé bezzásahové území ve státních lesích. Zahrnuje 102,23 hektaru v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery. Lesníci a ochránci přírody ho ponechají přírodnímu vývoji a území budou jen monitorovat. Jde o o unikátní oblast z několika důvodů, řekl dnes novinářům generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Nenajdete ji už pomalu ani pod svícnem, natož v noci. Tma, stejně jako ticho, se stala nedostatkovým zbožím. Na světelné znečištění, které se rozšířilo z velkých městských aglomerací téměř všude a není před ním úniku, upozornil před deseti lety Astronomický ústav Akademie věd ČR. Dne 4. listopadu 2009 vyhlásil první oblast tmavé oblohy u nás.