Jiří Mazánek

Po internetu se šíří nové vlny podvodných reklam, které zneužívají jména a fotografie známých osobností, aby nalákaly lidi k investicím do neexistujících projektů. Na sociálních sítích se v posledních týdnech objevují sponzorované příspěvky vydávající se za články médií a lákají na „šokující pravdu o závěti Petra Kellnera“ či „tajemství investic, které svět neměl znát“. Ve skutečnosti jde o klamavé reklamy vedoucí na falešné investiční portály.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Česku se aktivně připravuje na možný příliv násilí po skončení války na Ukrajině. Experti varují před traumatizovanými veterány a migrací gangů, zatímco statistiky ukazují na mírný růst násilných činů. Jak se naše bezpečnostní složky připravují na rizika, která může konec války přinést?

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) očekává nárůst kriminality proti životnímu prostředí. Uvedla to ve výroční zprávě o své činnosti, kterou nedávno zveřejnila. Nejen černé skládky, ale i pytláctví a travičství představují riziko.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) očekává nárůst kriminality proti životnímu prostředí. Uvedla to ve výroční zprávě o své činnosti, kterou dnes zveřejnila. Ředitel policejního útvaru Jiří Mazánek řekl v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem, že takzvaná envirokriminalita může v Česku

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení rusko-ukrajinského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území.

Šéf Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) varuje před příchodem gangů po konci války na Ukrajině.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.

Válka na Ukrajině může mít další dopady i na bezpečnost v Česku. Podle šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiřího Mazánka hrozí po návratu mužů z fronty nárůst násilné kriminality. Policie se proto připravuje na práci v rizikovém prostředí.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.

Každý rok protečou přes účty v Česku miliardy korun, které pak většinou míří do zahraničí.

Zahraniční dělníci i čeští občané bez domova nebo závislí lidé končí v pasti novodobého otroctví. Pachatelé je ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že za ně vyřizují úřední záležitosti. Policie nyní spouští kampaň, která má obětem i veřejnosti pomoci rozpoznat zneužívání a překonat strach z oznámení.

V Česku přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to uvedl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Policisté spouští k problematice osvětovou kampaň pro oběti i veřejnost.

Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek popsal nové trendy v kriminalitě. Například přibývá případů moderního otroctví.

Praha - Novým trendem v kriminalitě je využívání moderních technologií včetně umělé inteligence u zavedených forem trestné činnosti. Českou policii v tomto směru brzdí zastaralá technika, řekl v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) JIří Mazánek. Česká centrála se podle něj v odhalování pachatelů vyrovná americké FBI nebo německé BKA, v materiálně-technickém zabezpečení se však s těmito sbory srovnávat nemůže.

Praha - Jednou z hlavních forem organizované kriminality v Česku je i nadále korupce, zejména ve stavebnictví, zdravotnictví a IT. Mezi další trendy zločinu se řadí rozsáhlé daňové a celní podvody s podílem mezinárodních skupin. Nadále také narůstá počet i sofistikovanost investičních podvodů. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) loni zahájila trestní stíhání v 75 případech, což je o 16 více než předloni. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to uvedl ředitel centrály Jiří Mazánek.

Praha - Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ukrajinsko-ruského konfliktu a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. Uvedl to šéf centrály Jiří Mazánek. Trvá na tom, aby se cizinci z třetích zemí prokazovali biometrickými doklady.

Praha - V Česku přibývá případů takzvaného moderního otroctví, při nichž pachatelé vykořisťují buď zahraniční pracovníky, nebo i sociálně slabé české občany. Zločinci jsou společensky zdatní a své oběti ovládají vytvářením dluhů nebo tím, že pro ně vyřizují záležitosti na úřadech. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to uvedl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Policisté spouští k problematice osvětovou kampaň pro oběti i veřejnost.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se připravuje na možný nárůst násilné kriminality po skončení ruské plošné agrese na Ukrajině a příchodu mužů ze zákopů na české území. Sleduje také fenomén vylupování bankomatů v Německu a Rakousku balkánskými gangy, který by se po přijetí eura mohl přenést i do Česka. V rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem to řekl šéf centrály Jiří Mazánek. Uvedl také, že v tuzemsku přibývá případů moderního otroctví.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) očekává nárůst kriminality proti životnímu prostředí. Uvedla to ve výroční zprávě o své činnosti, kterou dnes zveřejnila. Ředitel policejního útvaru Jiří Mazánek řekl v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem, že takzvaná envirokriminalita může v Česku představovat příležitost pro mezinárodní zločinecké skupiny. Podle něj je na místě řešit otázku zpřísnění trestních sazeb za související trestné činy.

Setkání, jehož se účastnilo více než pět stovek pozvaných, proběhlo ve středu 18. června odpoledne v rezidenci amerického velvyslance v Bubenči (Praha 6). Ačkoli se o těchto oslavách Dne nezávislosti prozatím nepsalo, naše redakce měla možnost hovořit se dvěma účastníky, kteří byli mezi vybranými.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahuje na desítkách míst v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji. Serveru Novinky.cz to v úterý řekla ústecká krajská státní zástupkyně Kateřina Doušová. Případ se podle serveru týká mimo jiné údajného ovlivňování zakázek na ochranu objektů. Detektivové zadrželi zhruba deset lidí.

Česko je v celosvětovém schématu praní peněz, uvedl už loni šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu v rozhovoru ČRo Jiří Mazánek.

Kauza darovaných bitcoinů kolem končícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka rozbouřila politickou scénu, opozice volá po demisi vlády a koaliční strany po odpovědích na řadu otázek. Ty neustále přibývají s tím, jak se postupně odkrývá spletité pozadí případu, včetně otázek o původu jeho zveřejnění či načasování. Přinášíme shrnutí dosavadního vývoje. Tématu se bude věnovat i pořad EchoPrimeTime od 20:00 živě na Echo24 a v Rádiu Prostor. Více zde.

Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřuje, nebo vyšetřuje zhruba tři desítky případů porušování protiruských sankcí. Serveru Odkryto.cz to v rozhovoru řekl ředitel útvaru Jiří Mazánek. Část případů se podle něj týká i doby před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Praha - Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřuje, nebo vyšetřuje zhruba tři desítky případů porušování protiruských sankcí. Serveru Odkryto.cz to v rozhovoru řekl ředitel útvaru Jiří Mazánek. Část případů se podle něj týká i doby před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Vládě Roberta Fica teče do bot, musí totiž hledat řešení, jak ji zachránit navzdory rebelujícím poslancům, Trumpova slova o připojení Grónska ke Spojeným státům jsou studená sprcha pro Dány, Česko bylo několik let inkubátorem pro děti porozené ukrajinskými náhradními matkami. Vítejte u týdenního výběru tvorby zpravodajského webu Českého rozhlasu iROZHLAS.cz.

Byznys s dětmi na lince Ukrajina – Praha se podařilo odkrýt vyšetřovatelům z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ukrajinská klinika prodávala i osamělým mužům děti, které jim odnosila náhradní matka. „Jeden volal lékaře, že pro dítě potřebuje prášky na spaní, protože v noci nespí, neví, co má dělat, že je druhý den unavený,“ popisuje jeden z případů šéf NCOZ Jiří Mazánek v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Server iROZHLAS.cz má k dispozici dokumenty, které shrnují závěry policejního vyšetřování obchodu s dětmi a náhradními matkami na lince Ukrajina – Praha.

Česko bude mít od dubna novou nejvyšší státní zástupkyni. Jak jmenování Lenky Bradáčové změní vyšetřování velkých kauz?

Přesně před deseti lety došlo k prvnímu ze dvou velkých výbuchů munice ve Vrběticích. Exploze a následný požár zničily 16. října 2014 sklad číslo šestnáct, v němž bylo 58 tun munice. Poté následovalo 355 neřízených výbuchů. Ostravská firma Imex Group, která měla sklad pronajatý, nahlásila dva pohřešované zaměstnance. Jejich ostatky byly nalezeny 21. listopadu 2014. Druhý výbuch 3. prosince 2014 zničil sklad číslo dvanáct, v němž bylo 98 tun materiálu a který měl taktéž pronajatý Imex. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU.

Česko patří mezi země s nejvíce zmanipulovanými sportovními zápasy na světě. Také tento problém se aktuálně řeší na mezinárodní konferenci v Praze, kterou pořádá Policie České republiky ve spolupráci s Interpolem. Podle organizace Sportradar je totiž na světě jen jediný stát s větším počtem ovlivněných utkání.

Redakce má k dispozici dokumenty, podle kterých Rostislav Kotrč už není příslušníkem Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Přes půl miliardy korun od ruského oligarchy chtěl přes Česko podle kriminalistů se svým společníkem proprat podnikatel v sociálních službách. Přestože muži uvízli v síti tuzemských úřadů, nakonec vyvázli bez trestu. Čtyři roky starý případ nyní opět ožívá – policejní špičky na něm ilustrují, jak u nás lze beztrestně prát špinavé peníze. To by se teď mělo změnit. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál přináší podrobnosti k nové legislativě.

Největší teroristický útok na území Česka, po kterém zůstali dva mrtví čeští občané a miliardové škody, zůstane bez trestu. Po letech se přišlo na to, že výbuch muničních skladů ve Vrběticích měli na svědomí důstojníci ruské tajné služby GRU. Útok ale letos skončil bez obvinění. Reportéři ČT zjistili, že vyšetřování provázely zásadní spory mezi policií a dozorujícím státním zástupcem. Ten neumožnil policistům provést domovní prohlídku u lidí podezřelých ze spolupráce s GRU, manželů Šapošnikových, kteří v celém případu hráli zásadní roli. Natáčely Jana Neumannová a Adéla Paclíková.

Mohli muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku před 10 lety vyhodit do vzduchu sami ruští agenti, nebo jim někdo z místních musel pomáhat? Po tom pátrá nový díl podcastové série Akce: Výbuch.

Ministerstvo spravedlnosti připravuje zákon, který by soudům mohl usnadnit zabavování peněz ze zločinné činnosti. Nyní musejí kriminalisté při podezření na praní špinavých peněz prokazovat nelegální činnost. Podle návrhu zákona by v budoucnu stačilo, aby peníze naplňovaly některé z podezřelých okolností, aby je úřady mohly zabavit, popsal Radiožurnálu právník Lukáš Kraus z organizace Rekonstrukce státu.

Nelegální migrace, informační operace, ovládnutí veřejné moci, manipulace veřejných zakázek či praní špinavých peněz. Hrozby, před kterými ve své výroční zprávě varuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. „Máme podezření, že část finančních prostředků se po vyprání vrací, a jsou to pak třeba stovky prázdných bytů, které křiví trh,“ popisuje v exkluzivním rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál její ředitel Jiří Mazánek.

Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože…

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace.

Praha/Zlín - Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku, při kterém v roce 2014 zemřeli dva lidé. Policisté považují za prokázané, že výbuchy uskutečnili příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. Chtěli zabránit dodání munice do oblastí, kde provádělo Rusko vojenské operace. Protože se podezřelí pohybují v Rusku, které odmítlo s českou policií spolupracovat, nemohli kriminalisté zahájit jejich trestní stíhání. Na webu policie to dnes uvedl ředitel NCOZ Jiří Mazánek. Postup schválil i státní zástupce, sdělil na webových stránkách mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma.

Kriminalisté odložili případy výbuchů muničních skladů ve Vrběticích z roku 2014, podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) byla za tragédií ruská vojenská rozvědka. Tajná služba je podle policie rovněž zodpovědná za smrt dvou Čechů na místě. Vzhledem k tomu, že Rusko s českou policií v případu nespolupracuje, vyšetřovatelé ho odložili.

Přestože se policii povedlo objasnit základní obrysy útoku na muniční sklady, dva klíčové aktéry kvůli jejich pobytu v Rusku obvinit nemohla.

ANALÝZA. Když v říjnu 2014 v moravských Vrběticích exploze v muničním skladu zabila dva pracovníky zbrojní firmy Imex Group, mělo se to sice za tragédii, ale za nešťastnou náhodu. Pohled na ni se zcela změnil až před třemi lety, kdy tehdejší vláda Andreje Babiše zveřejnila třaskavou informaci o tom, že za akcí stáli důstojníci ruských tajných služeb. České

Stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) je připravena podat žalobu na předsedkyni Sněmovny a TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Řekla to v podcastu Chuť moci komentátora CNN Prima NEWS Thomase Kulidakise. Důvodem jsou výroky Pekarové o jejím napojení na kauzu Dozimetr.

Aktuálně.cz popisuje dosud neznámý případ problematického chování náměstka ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Richarda Ohnoutky.

Národní centrála proti organizovanému zločinu letos opakovaně zatýkala na radnicích či krajských úřadech. Vedle korupce ale musí řešit migraci, porušování protiruských sankcí i obchodování s lidmi, řekl Právu šéf útvaru Jiří Mazánek. Jeho detektivové se letos také vrátili ve dvou velkých kauzách organizovaného zločinu k obchodu s lidmi ve smyslu vykořisťování z prostituce.

Pražský Městský soud v rozsudku vysvětlil, proč dal bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové možnost se soudit o vyšší odškodnění. Zatím za neoprávněné stíhání v kauze nákupu letounů CASA dostala přes 1,6 milionu korun.

Národní centrála proti organizovanému zločinu ve výroční zprávě za rok 2022 upozorňuje také na aktivizaci hackerských skupin.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se pak podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Pozorovaný je také přesun členů postsovětských kriminálních struktur. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se pak podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.

Ruská agrese na Ukrajinu v loňském roce zásadně proměnila bezpečnostní prostředí v Česku. Z východoevropské země se přesunuly masy válečných uprchlíků, zároveň se aktivizovaly například hackerské skupiny. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Po odeznění dopadů koronavirové pandemie se podle ní loni začala vracet kriminalita na obvyklou úroveň.

Jan Šmíd musel během roku 2019 odejít od policie, protože se objevily informace o jeho spolupráci s Piráty. Proti propuštění ze služby podal žalobu a také kasační stížnost. Jenže u soudů neuspěl.

Národní centrála proti organizovanému zločinu odložila podezření na porušování sankcí ruského poslance Andreje Trifonova.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na středečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v listopadu odložili vyšetřování kvůli možnému ohrožení utajovaných informací v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Případ souvisí se skartací utajované zprávy o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. NCOZ nyní připravuje oznámení příslušnému správnímu úřadu ohledně spáchání možného přestupku, řekl bez podrobností na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru ředitel NCOZ Jiří Mazánek.

Poslanci výboru pro bezpečnost znovu řešili okolnosti skartace utajované zprávy o Vrběticích na Hradě. Podle ředitele NCOZ k trestnému činu ohrožení utajované informace mohlo dojít, nepodařilo se ale zjistit pachatele.