Jiří Ovčáček

*17/10 Šťastný podcast ŽIVĚ v Českých Budějovicích Rvačka o křesla, ale žádné sezení nad programovými průniky! Andrej Babiš skládá se svými zdánlivě nekompatibilními koaličními partnery extra těžké puzzle. Ctižádostivci ze tří různých partají si myslí na lukrativní místa v exekutivě, kterých ovšem existuje jen omezený počet, případně se jich dá jen omezený počet na objednávku přimyslet. Tvůrstvo Šťastného podcastu se jalo v nelehké kariérní situaci výpomoci Andreji Babišovi. Jelikož má dost práce s krocením vášní kolem rasistického kandidáta na post šéfa diplomacie, úplně zapomíná s koaličními kolegy vyjednávat nad programovými prioritami a nehledá průniky, na které se v příštích čtyřech letech zaměří. Šťastný panel hrubé obrysy očekávaného dokumentu předsedovi nabízí. Obsazení a náplň vládnutí ale samozřejmě není jediným tématem, nad kterým se v těchto turbulentních dnech vede veřejná debata. V první části epizody si vyslechnete dramatický osobní příběh (navazující na aktuální díl Šťastného pondělí). Jindřich Šídlo totiž kontaktoval v rámci prosby o pomoc člověka, kterému roky nemohl přijít na jméno: Jiřího Ovčáčka.

Před dvěma lety byl zvolen hlavou státu Petr Pavel. O téměř milión hlasů porazil Andreje Babiše. Je to prezident pro nenáročné, jak naznačil dramatik Milan Uhde? Je to rozhodně jiný prezident, než byli Havel, Klaus a Zeman. Nemá ambice vytvářet z Hradu nové mocenské centrum konkurující politickým stranám. Je to hodně civilní prezident, který se pokouší udělat z Hradu platformu pro dorozumívání opozice a koalice. Moc se mu to nedaří už jenom proto, že Babišův voličský svět si uvědomuje, že Pavla před dvěma lety volila i část voličů levice a populistů. Hlavně z toho důvodu na něj útočí a snaží se ho znemožnit v očích lidí, které považují za své potenciální voliče. Problémem image Petra Pavla je, že ho jeho okolí tlačí do pozice nového Václava Havla, a on má ve skutečnosti blíž k lidovému typu českého Chucka Norrise, kterého baví bezpečnostní politika, motorky a setkávání s lidmi. Co ho baví méně, je rozhodování o ústavních soudcích, kteří však budou mít klíčovou roli v řadě rozhodování nejen o podobě české politiky, ale i například o tom, jestli budou, nebo nebudou zneplatněny volby, jak se to stalo nedávno v Rumunsku. Tomu se všichni brání, včetně řady ústavních soudců, ale i tak je složení Ústavního soudu klíčové pro rozhodování o složitých otázkách, kde se politika dostala do rohu. Otázka zní: je Pavel lepší prezident než jeho předchůdce Zeman? Pro všechny, kteří už zapomněli na Zemanovy zahraničněpolitické iniciativy, blouznění mluvčího Ovčáčka a machinace kancléře Mynáře, asi ano. Všichni ostatní si nejspíš musí říct, že mít prezidenta pro nenáročné není vůbec špatné.