Josef Jaroš

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako první na Pražský hrad dorazil před desátou dopoledne nominant na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten po jednání sdělil, že s hlavou státu diskutovali o hospodářské politice či energetice. Havlíček deklaroval, že vznikající vláda bude „protržně orientovaná“. Motorem růstu musí být podle kandidáta do čela resortu průmyslu a obchodu privátní sektor.

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.

Za posledních 20 let lze konstatovat, že dochází kontinuálně k pozvolnému zhoršování podnikatelského prostředí. Pro Echo24 to řekl předseda představenstva Asociace malých a středních a podniků a živnostníků (AMSP) ČR Josef Jaroš. Od vznikající vlády hnutí ANO nečeká asociace podle jeho slov žádné zásadní změny, tlačit ale chce právě na stabilitu, čitelnost a jednoduchost podnikatelského prostředí.

Byrokracii jen tak neporazíme, i kdybychom nakrásně chtěli. Tak nějak zní pohled největších podnikatelských svazů na současnou situaci na poli podnikatelského prostředí v Česku. Těch pár škrtů, které vídáme v posledních letech, to prý nezmění. „Je to o změně paradigmatu toho, jakým způsobem se regulace zavádějí,“ tvrdí prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A zdaleka není sám.

Praha - Kvůli byrokratické zátěži malé firmy v Česku ročně přijdou o 41 miliard korun, řekl na dnešní tiskové konferenci k druhému ročníku Velkého týdne malých firem člen Národní ekonomické rady vlády a ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Jedním z důvodů nadměrné byrokracie je podle něj nedostatečná digitalizace. Akce Velký týden malých firem potrvá ode dneška do neděle. Letos se jí účastní zhruba tisícovka podniků, loni jich bylo okolo 600.

Máte firmu nebo živnost a zaměstnance? Tak to byste měli vyhlásit účetní pohotovost. Finanční správa se i za pomoci proslulé Daňové kobry po relativně úspěšném boji s úniky na DPH rozhodla přesměrovat pozornost. Chystají se velké kontroly v oblasti závislé činnosti, a tedy nelegálního zaměstnávání.

Podnikatelské svazy od nové vlády vzešlé z parlamentních voleb pod vedením ANO očekávají méně byrokracie, předvídatelné podnikatelské prostředí, podporu exportu nebo pokračování investic do infrastruktury. Zasáhnout by podle nich ale měla i proti čínským e-shopům.

"Věřte mi, už se těší, až tam bude Karel, on s nimi mluví, to je jedno, co říká, protože on mluví tak rychle, že mu nikdo nerozumí."

/FOTO, VIDEO/ Návrat do minulosti, vzpomínky na školní léta nebo na svatbu před čtyřiceti lety, nostalgie a údiv nad tím, co všechno ohlodal zub času. Takové pocity zažívají návštěvníci znovuzrozeného zámku v Košeticích, který se po letech chátrání otevřel veřejnosti. Zájem o to, vidět místní skvost na vlastní oči, je velký. Zámek byl zavřený desítky let a neměl žádné využití. Loni ho od soukromého majitele odkoupila obec a letos odstartovaly první snahy vrátit místní dominantě život i ztracenou krásu.

Novoborská sklárna Crystalex CZ vyčísluje škody po pátečním rozsáhlém výpadku elektřiny, půjdou do milionů korun. Rafinerie v Litvínově je stále mimo provoz. Zástupci restaurací vyčíslili škody na vyhozených jídlech a zrušených rezervacích na desítky milionů korun. A šli ještě dál. Vyčítají ministru průmyslu, že je nechal na holičkách.

Páteční masivní výpadek elektrické energie v části Česka způsobil gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun. Restauracím, kavárnám a hospodám vznikly ztráty kvůli vyhozenému jídlu či zrušeným rezervacím. Podnikatelské organizace proto žádají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) o návrh kompenzačních opatření. Ve společné tiskové zprávě o tom dnes informovala Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR).

Páteční masivní výpadek elektrické energie v části Česka způsobil gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun. Restauracím, kavárnám a hospodám vznikly ztráty kvůli vyhozenému jídlu či zrušeným rezervacím.

Páteční masivní výpadek elektrické energie v části Česka způsobil gastronomickému sektoru škody v řádu desítek milionů korun. Restauracím, kavárnám a hospodám vznikly ztráty kvůli vyhozenému jídlu či zrušeným rezervacím. Podnikatelské organizace proto žádají ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) o návrh kompenzačních opatření, uvedly to Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Hodnotí-li firmy současnou vládu za její kroky v daňové oblasti, na jedničku to není. Vyčítají jí nevýhodné zdaňování zaměstnaneckých akcií, malou podporu výzkumu a vývoje, administrativní náročnost. A také zvýšení daní, a dokonce i zrušení EET.

Malé a střední podniky si uvědomují nutnost digitalizace, automatizace a inovací, aby zůstaly konkurenceschopné. Jenže je brzdí několik zásadních překážek – především nedostatek financí, nepředvídatelné ekonomické prostředí, nedostatek kvalitních zaměstnanců i obavy zaměstnanců ze změn.

Přes polovinu českých malých a středních podniků plánuje příští rok investovat do digitalizace či automatizace. Brzdí je nedostatek financí a nestabilní ekonomické prostředí. Obavy mají i z připravenosti zaměstnanců na změny. Vyplývá to z průzkumu Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR), který vznikl při příležitosti zahájení ročního projektu AMSP Rok transformace podnikání 2025.

Část zaměstnavatelů je pro schválení výpovědi bez udání důvodu, kterou v pozměňovacím návrhu předložili poslanci ODS a TOP 09 v takzvané flexibilní novele zákoníku práce, uvádí anketa mezi zaměstnavatelskými svazy. Novelu by měla Sněmovna projednat ve druhém čtení. Se záměrem však nesouhlasí ostatní vládní strany, opozice, staví se proti němu také odbory a hrozí protesty.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) se ptala svých členů, co čekají od letošního roku. Ve výsledcích čteme mírný optimismus, jen státu a jeho institucím podnikatelé nevystavili právě hezké vysvědčení, očekávají, že byrokratická džungle dál zhoustne.

Uplynulý rok, už po několikáté v řadě, nebyl pro tuzemské firmy jednoduchý. Pomalé oživování průmyslové výroby naznačuje, že tento trend bude pokračovat i letos. Podle řady ekonomů však bude ekonomika stabilnější, což podnikům umožní lepší plánování.

Vývoj v příštím roce zatíží řada nejistot a rizik. Rozhodující bude i to, kdy a v jaké síle se dostaví ekonomické oživení v Německu.

Přestože byl nový zákon o účetnictví předložen už na podzim roku 2022, stále nebyl ani projednán na vládě. Původní plánovaný termín nabytí účinnosti na začátku roku 2025 už tak prakticky nejde stihnout. Ministerstvo financí a vláda navíc o dalším postupu mlčí, vadí Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).  Kolem nového zákona je ticho, vadí podnikatelům AMSP ČR upozorňuje, že ministerstvo financí a vláda nedostatečně komunikuje ohledně postupu prací na novém zákoně o…

V posledních třech letech uvažovalo 56 procent drobných podnikatelů o ukončení podnikání. Čtyři z deseti malých firem by svým blízkým nedoporučily podnikání jako zdroj obživy. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu, které představila společnost Mastercard a byznys hub Opero na akci Velký týden malých firem.

V platnost vstupuje novela o investičních společnostech, podle níž musí zaměstnavatelé evidovat všechny pracovníky s dohodou o provedení práce a povinně je registrovat. „Od ledna se budou firmy přetahovat – kdo dřív přijde, ten dřív mele – aby svého dohodáře přihlásily jako první a mohly stále využívat limit 10 000 korun,“ říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Josef Jaroš v rozhovoru pro Radiožurnál.

Firmy odmítají návrh o změně koncesionářských poplatků. Okruh platících se zřejmě rozšíří na všechny fyzické osoby a navíc i na společnosti podle počtu zaměstnanců. Zaměstnavatelé ale s touto změnou nesouhlasí, protože by za pracovníky odvedli poplatek ještě jednou. Na vládu i veřejnoprávní média proto míří kritika, že nová pravidla jsou pouze skrytou formou zdanění.

V prvním čtvrtletí letošního roku začalo v České republice podnikat 23 023 lidí. Vyplývá to z výsledků analýzy, které Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Josef Jaroš ale brzdí optimismus, že jde o znovuzrození živnostenského podnikání.

Ještě nikdy v historii České republiky nebylo vyčleněno na podporu malých a středních firem tak málo finančních prostředků jako nyní – a sice na roky 2024-2030. A to nehledě na opakované deklarace o prioritě a významu těchto podniků v tuzemské ekonomice, které neustále slýcháme. Ale především nehledě na nutnou transformaci české ekonomiky.

Nejslibnější technologie pro růst a konkurenceschopnost malých a středních podniků (SME) jsou robotika, automatizace a umělá inteligence, vyplývá z průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Překážkou v jejich implementaci je nízká dostupnost. „Malé a střední podniky striktně investují jen do toho, co dává jasný smysl ruku v ruce s ekonomickou logikou,“ říká předseda AMSP Josef Jaroš.

Budou moci zaměstnavatelé propouštět své zaměstnance bez udání důvodu? Jaká opatření NERV navrhuje?

České firmy hlásí problémy se získáním úvěrů pro svůj další rozvoj. Trpí tím nejen ony, ale ve výsledku celá ekonomika. Překážkou jsou vysoké úrokové sazby i opatrnost bank a potažmo i firem samotných. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).

Praha - Výhody členství Česka v EU podle zástupců podniků převažují nad negativy. Hlavní přínos vidí v jednotném evropském trhu, který pomáhá českému exportu, naopak kritizují byrokracii. Jednotný pohled nemají na evropskou dotační politiku. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zaměstnavatelskými svazy. ČR vstoupila do EU před 20 lety.

V anketě mezi členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se pro přijetí eura vyslovilo 51 % respondentů. Referendum o euru podpořila 53 % dotázaných.

Mírná většina tuzemských menších podniků a živnostníků je pro přijetí společné evropské měny. Ukázala to anketa mezi členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která proběhla v druhé polovině ledna formou dotazníkového šetření. Ankety, jejíž výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, se zúčastnilo téměř šest stovek podnikatelů a živnostníků.

Euro ano, či ne? Kruciální otázka, kterou na začátku roku znovu vnesl do veřejného prostoru proslov prezidenta Petra Pavla, nemá jednoznačnou odpověď ani u firem. Přesto lze vysledovat, že jejich názor se postupně mění ve prospěch společné měny. Ukazuje to aktuální analýza Asociace malých a středních podniků (AMSP), která vznikla právě v reakci na košatou společenskou diskusi.

Praha - Mírná většina menších podniků a živnostníků je pro přijetí společné evropské měny. Ukázala to anketa mezi členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, která se uskutečnila letos 16. až 19. ledna mezi téměř 600 podnikateli a živnostníky. Výsledky znamenají posun v názorech podnikatelské veřejnosti. Při předchozích výzkumech členská základna asociace přijetí eura vcelku odmítala.

Přibližně polovina malých a středně velkých firem v České republice očekává stagnaci tuzemské i globální ekonomiky, přičemž výrazně skeptičtější jsou malé podniky – více než 40 procent očekává dokonce pokles ekonomiky i svých výnosů. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro skupinu PKF Apogeo, s kterým se redakce FAEI.cz seznámila během úterní prezentace šetření pro novináře.

Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků České republiky (AMSP ČR) chápe, že vláda musí reagovat na neudržitelný stav veřejných financí. Avšak opatření, která na základě úsporného balíčku dopadají zejména na malé a střední firmy a živnostníky, považuje za neefektivní nebo přímo škodlivé a podvazující ekonomický růst. „Zcela v návrzích postrádáme prorůstová opatření a skutečné a zásadní zjednodušení celého podnikatelského prostředí,“ říká v rozhovoru pro FAEI.cz předseda představenstva asociace Josef Jaroš.

Podnikatelům se hrubě nelíbí nově navržená pravidla pro platby koncesionářských poplatků. Podle ministerstva kultury by měly společnosti odvádět peníze veřejnoprávním médiím podle počtu zaměstnanců. Podniky namítají, že jejich zaměstnanci už jednou poplatek zaplatili, a nechápou, proč musejí i ony. Změna vadí i malým podnikatelům, s nimiž o návrhu nikdo nediskutoval.

Prostor pro další zdražení svých výrobků a služeb už drobní podnikatelé příliš nemají, navrhované zvýšení regulovaných cen energie v příštím roce je ale k tomu alespoň částečně donutí.

Kongres, který 1. listopadu v PVA Letňany otevíral veletrh FOR GASTRO & HOTEL, pojednal vysoce aktuální téma udržitelnosti ze všemožných aspektů.

Opětovné placení poplatků za obnovitelné zdroje energie zvýší v Česku inflaci a sníží konkurenceschopnost českých podniků. Shodli se na tom zástupci zaměstnavatelů, které ČTK oslovila. Některé firmy podle nich zaplatí za energie až stovky milionů korun navíc. Domácnosti a firmy budou od příštího roku opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem.

Návrh novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu mění podmínky platby koncesionářských poplatků u firem. Nově nebudou platit za každý přijímač, ale podle počtu zaměstnanců. Podle vlády nejde o snahu získat od firem další peníze do rozpočtu, změna má naopak podnikatelům finančně ulevit. Podle odborníků jsou poplatky od firem službou celé společnosti.

Kupní síla obyvatel se vrátila minimálně o pět let zpátky. Může za to nejdelší propad reálných mezd v novodobé české historii. Průměrná hrubá měsíční mzda sice v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3100 korun na 43 193 Kč, jenomže zdražování bylo větší. Česko přitom netrápí nezaměstnanost ani pokles ekonomiky a marže jsou vysoko.

Malé a střední firmy se na jednu stranu potýkají s nedostatkem zaměstnanců, vzhledem k ekonomické situaci ale zřejmě budou zvyšovat mzdy a platy o něco pomaleji než v poslední době. Roli v tom sehraje i vládní konsolidační balíček, řekl Právu Josef Jaroš, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

V nadcházejících dnech čeká kabinet Petra Fialy intenzivní debata týkající se finální podoby konsolidačního balíčku, který vláda stávající pětikoalice představila na jaře. Navrhované změny vyvolaly kontroverzi zejména proto, že je nikdo nekonzultoval se zástupci firem nebo zaměstnanců. Připomínkové období navíc trvalo pouze několik dní.

Češi čím dál víc jezdí na nákupy potravin, drogerie, ale i nábytku do zahraničí. Podle ekonomů tím domácnosti ušetří i desetitisíce korun ročně. Jenže tím stát přichází o desítky miliard korun, které by jinak měl třeba z DPH a spotřební daně. Podle opozice by vláda měla občanům zajistit nižší ceny a udržet peníze v Česku.

Mezi rokem 2019 a 2022 se zvýšil celkový počet případů pracovní neschopnosti o 88 %. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) by se tak měla opět zavést karenční doba. Zaveďte karenční dobu, žádají zaměstnavatelé AMSP ČR upozorňuje, že mezi lety 2019, kdy byla karenční doba zrušena, a 2022 výrazně vzrostl celkový počet případů pracovní neschopnosti, a to o 88 %. U mužů byl nárůst případů pracovní neschopnosti o 83 % a v případě žen pak o 92 %. Podle AMSP ČR by se…

„Máme právo žít nedigitálně?“ – to je název semináře, který se uskuteční ve středu 7. června dopoledne v Senátu PČR. Odborníci a odbornice na něm budou diskutovat o digitálním vyloučení a „právu na analog“. Nedávná pandemie COVID-19 jen umocnila tlak na přesun řady aktivit a komunikací do on-line prostoru. Z čím dál více digitalizovaného systému však vypadávají lidé, kteří nemohou či nechtějí využívat některé digitální nástroje. K problémům, které se digitálně vyloučených lidí týkají, se v…

Pandemie covidu-19, vysoká inflace, energetická krize – nic z toho nezastavilo mírný, ale vytrvalý růst počtu živností v Česku. Zlom přišel až nyní. Současný prudký pokles nemá v posledních letech obdoby.

Více než čtvrtina Čechů jezdí pravidelně za nákupy do některé ze sousedních zemí a celá polovina to dělá aspoň občas. Za přeshraniční nákupy přitom tuzemské domácnosti utratí 55 miliard korun, čímž státní pokladna přichází o miliardy z daní.

Podnikatelé v České republice optimismem nehýří. Očekávají, že ekonomika bude letos v lepším případě stagnovat, v tom horším se propadne do recese. Nepředpokládají ani výrazný pokles inflace: zhruba polovina si myslí, že zůstane na dosavadní úrovni, někteří se dokonce připravují na její zvýšení.

Polovina českých domácností se alespoň někdy uchyluje k nákupům v některé ze sousedních zemí. Celých 27 procent tak činí pravidelně. Za přeshraniční nákupy Češi ročně utratí 55 miliard korun, čímž stát přichází o miliardy na daních. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) to zjistila v průzkumu, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici.

Podnikatelé v České republice optimismem nehýří. Očekávají, že ekonomika bude letos v lepším případě stagnovat, v tom horším se propadne do recese. Vyplývá to z nejnovějšího průzkum, který mezi tisícovkou českých firem uskutečnila poradenská společnost PKF Apogeo, jehož výsledky má redakce k dispozici.

Povinné datové schránky přinesly od konce minulého roku, kdy byla veřejnost obeznámena o jejich zakládání, vlnu rušení živností. A druhou stranu jsou však i podnikatelé, kteří jsou za ně nakonec rádi.  Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) provedla mezi podnikateli anketu, prostřednictvím které získala informace o názorech na povinné datové schránky. Z ankety obecně vyplynulo, že většina živnostníků povinné datovky uvítala, některým ale naopak zkomplikovaly podnikání. …

Celkem 65 procent živnostníků uvítalo povinné zavedení datových schránek, které probíhalo od začátku ledna do konce března letošního roku. Vyplynulo to z ankety, kterou pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila agentura Ipsos. Tři z deseti živnostníků naopak uvedli, že datové schránky jejich podnikání zkomplikovaly. S výsledky se měla redakce FAEI.cz možnost seznámit.

Do datové schránky, jež je pro ně od letoška povinná, se stále nepřihlásilo více než 733 tisíc živnostníků, firem či sdružení. Může je to přivést do potíží – už proto, že nebudou schopni podat daňové přiznání. Mohou ale nastat i vážnější problémy a skončit exekucí.

Vláda Petra Fialy (ODS) si chce posvítit na zneužívání sociální dávek. Uvažuje tak o zavedení karenční doby, která by znamenala nevyplácení nemocenského pojištění v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Návrh má podporu u vládních ekonomických poradců a také samotných firem. Ty upozorňují, že nemocnost mezi zaměstnanci vzrostla a mnohdy k tomu pracovníci nemají důvod.

Pod pojmem „Úspory a chytrá řešení“ si majitelé, jednatelé a ředitelé malých a středních podniků nejčastěji představují IT služby, zjednodušení, úsporu a efektivitu. Největší překážkou přijímání takových řešení ale podle nich je, že jsou příliš nákladná. Zjistil to výzkum, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) uskutečnila v únoru na vzorku 255 firem do 250 zaměstnanců agentura Ipsos.

Rušení živností nepolevuje a dá se předpokládat, že do konce března bude přesáhne počet letos zrušených živností 150 tisíc. Proč živnostníci hromadně končí?

Situace v oblasti podnikání není příznivá téměř nikde po celé Evropě. Po covidové pandemii přišel skokový růst cen energií. To vše mělo a stále má negativní dopad.  Jen za únor letošního roku bylo v České republice vyhlášeno 66 bankrotů obchodních společností a 385 bankrotů fyzických osob podnikatelů. „Pozorujeme mírný růst počtu firemních bankrotů. V lednu i v únoru byl vyhlášen bankrot u více firem, než byl měsíční průměr v letech 2021 i 2022,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti…

Počet živnostníků, kteří se v únoru 2023 rozhodli oficiálně ukončit podnikání, dosáhl téměř 80 tisíc. O měsíc dříve, v lednu, jich přitom bylo „jen“ necelých 17 tisíc. Prudký nárůst zrušených živností se objevil už koncem předchozího roku, kdy Ministerstvo financí nadcházející povinnost datových schránek oznámilo. V říjnu 2022 skočilo s podnikáním 8400 živnostníků, v listopadu už to bylo 11 800 osob a v prosinci dokonce 17 400 podnikatelů. Už tato čísla byla nezvykle vysoká, protože  v…