Josef Skála (politik)

Novou předsedkyni zvolili delegáti v prvním kole 175 hlasy při kvoru 160, její protikandidáti dosáhli zhruba poloviční podpory. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Předsedkyní KSČM se dnes na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou. Podle KSČM získala při kvoru 160 celkem 175 hlasů. Její protikandidáti - reprezentant konzervativní části strany Josef Skála 70 a Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů. Aulickou před volbou doporučil odcházející předseda Vojtěch Filip.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) svolala na sobotu mimořádný sjezd, abykate si zvolila nové vedení. Dosavadní šéf Vojtěch Filip na svůj post rezignoval po volebním debaklu, kdy se komunisté poprvé v historii samostatného Česka nedostali do Poslanecké sněmovny.

Komunisté budou dnes na mimořádném sjezdu v pražském Top Hotelu volit nového předsedu a hledat cestu, jak z volební prohry, která KSČM po třech desítkách let poslala z dolní parlamentní komory. Vybírat budou delegáti z osmi kandidátů, za favority jsou považovaní europoslankyně Kateřina Konečná a člen konzervativní části KSČM Josef Skála. Vedle lídra budou delegáti volit i další členy předsednictva.

Komunisté na mimořádném sjezdu v pražském Top Hotelu volí nového předsedu a hledají cestu, jak z volební prohry, která KSČM po třech desítkách let poslala z dolní parlamentní komory. Vybírat budou delegáti z osmi kandidátů, za favority jsou považovaní europoslankyně Kateřina Konečná a člen konzervativní části KSČM Josef Skála. Vedle lídra budou delegáti volit i další členy předsednictva.

Předsedkyní KSČM se na dnešním mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná. Zvolena byla v prvním kole s velkou převahou, sdělila mluvčí komunistů Helena Grofová.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) si po debaklu ve sněmovních volbách bude v sobotu vybírat nového předsedu. Stávající šéf strany Vojtěch Filip už dopředu avizoval, že funkci, kterou zastával 16 let, obhajovat nebude. Sjezd se uskuteční za zavřenými dveřmi.

Předsedkyní KSČM se dnes na mimořádném sjezdu na pražském Chodově stala europoslankyně Kateřina Konečná s plánem rekonstrukce levice v Česku a úspor ve straně. Nahradila v čele strany Vojtěcha Filipa, který rezignoval po 15 letech po debaklu komunistů ve sněmovních volbách. Novou předsedkyni zvolili delegáti v prvním kole 175 hlasy při kvoru 160, její protikandidáti dosáhli zhruba poloviční podpory. Účastníci sjezdu pak dali při výběru místopředsedů na doporučení nové lídryně.

Jaké změny komunisté učiní v hospodaření strany po prohře ve sněmovních volbách, bude podle prvního místopředsedy pověřeného vedením KSČM Petra Šimůnka jasné zhruba na přelomu listopadu a prosince. Odvíjet se budou od vize předsedy, kterého KSČM bude volit za týden na mimořádném sjezdu v Praze. Ani jeden z dvojice horkých kandidátů - europoslankyně Kateřina Konečná a zástupce konzervativnějšího křídla strany Josef Skála - nechce prodávat nemovitosti, kterých vlastní strana desítky. KSČM po 30 letech nebude mít zástupce v dolní parlamentní komoře, což bude znamenat dramatický pokles jejích financí.

Podle poslance Jiřího Dolejše bylo hlavně finále komunistické kampaně velmi slabé, lídři nepřesvědčiví.

Za komunistickou stranu letos do poslanecké sněmovny kandiduje i jedna velmi výrazná a nepřehlédnutelná postava – bývalý místopředseda KSČM Josef Skála.

„Kolaboranti, hanba, zrada,“ skandoval krátce po poledni na náměstí Interbrigády v Bubenči hlouček „českých mopedistů“ zvaný ZZ Corps Bandidos locales. Dvanáctičlennou „bandu“ se slabými stroji odděloval policejní kordon od zhruba dvojnásobně početné skupiny motorkářů, kteří se označují za české stoupence Nočních vlků, ruského nacionalistického „gangu“. Čeští „vlci“ položili květiny na místě, kde do loňska stála mohutná socha sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva.

Ve věku nedožitých 78 let zemřel 24. dubna Pavel Svoboda z Teplic. Muž, který stál za aktivitami spolku zvaného Církev husitská Jana Žižky z Trocnova, neregistrované organizace, která parazitovala na existující Církvi československé husitské. Šlo spíš o politické hnutí, které v „modlitebně“ v Teplicích nabízelo zázemí představitelům ruských zájmů, dezinformátorům a stalinistům. Pavel Svoboda proslul například nápadem postavit na Cínovci na česko-německých hranicích sochu pohraničníka se psem.

Vedení komunistů, kteří do tohoto týdne podporovali menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, řeší, zda vymění vedení své strany.

Komunisté jednali o tom, jestli stranu do podzimních říjnových voleb povede Vojtěch Filip, nebo zda si do svého čela postaví novou tvář. Většina účastníků jednání ústředního výboru KSČM v Nymburce sice podpořila, aby se volba nového vedení konala hned, ale vedení se odvolat nepodařilo.

V Nymburku bude v sobotu „veselo“. Komunisty tam čeká klíčové jednání, na kterém si možná po 15 letech zvolí nového předsedu či předsedkyni strany. Favoritkou je europoslankyně Kateřina Konečná. Ve hře ale také je, že se dosavadní šéf KSČM Vojtěch Filip udrží v čele partaje až do listopadu.

Neskončili jsme na smetišti dějin, jsme pátou nejsilnější politickou stranou, prohlašuje předseda KSČM Vojtěch Filip.

Vedle sociálních demokratů, kteří budou v pátek volit nové předsednictvo na on-line sjezdu, čeká půl roku před sněmovními volbami hlasování o podobě vedení i komunisty. V sobotu 17. dubna, tedy v prvním možném termínu po konci nouzového stavu, se sejde v Nymburku dlouho odkládaný ústřední výbor KSČM, přičemž část strany po něm žádá personální změnu.

Komunisté už řadu let řeší omlazení svých stranických kádrů. Je to logické. Průměrný věk členské základny komunistické strany je hodně nad 70 let, a pokud se to má změnit a partaj má navenek působit alespoň trochu svěžím dojmem a ne jako přízrak z minulosti, těžko se to může obejít bez mladých tváří. Jednou z nich je předsedkyně Komise mládeže Ústředního výboru KSČM Petra Prokšanová, která právě omlazení Komunistické strany Čech a Moravy velmi silně prosazuje. Mládí ovšem není všechno a samo o sobě není lékem na veškeré problémy, které komunistickou partaj v současné době trápí.

V Haló novinách se 19. února autor Tomáš Cinka hrozí, že se blížíme k nějaké antiutopii, kde budou všichni stále kontrolováni pro svou bezpečnost. Viděl to kdysi ve Star Treku a má dojem, že už je to tady.

Zdeněk Hoření byl ve službách leninsko-stalinské totality vším možným, jenom ne novinářem. Přesto některá média po nedávném úmrtí Hořeního psala o jeho „novinářské kariéře“. Coby předlistopadový šéfredaktor Rudého práva byl ale především prominentní propagandista a cenzor. Jeho úkolem bylo dusit a umlčovat vše, co by skutečnou novinařinu mohlo byť i jen vzdáleně připomínat.

Bývalý místopředseda KSČM a chodící skanzen komunistického hnutí Josef Skála.

Komunisté se v době pandemie chystají k revoluci. Tedy zatím jen internetové.

Čelný představitel neostalinistického křídla Josef Skála a hlavní oponent předsedy KSČM Vojtěcha Filipa napadl výsledek jednání o státním rozpočtu.

Před komunisty je nelehký úkol. Musí si zvolit takové vedení, které během jednoho roku najde recept na opětovné získání voličů, aby KSČM po debaklu v krajských volbách nevypadla i ze Sněmovny.

Počet kandidátů, kteří se chtějí na listopadovém sjezdu KSČM ucházet o předsednické křeslo, se rozrůstá. Svou kandidaturu potvrdilo již 11 členů. Jak již Právo uvedlo, jsou to europoslankyně Kateřina Konečná, místopředseda Stanislav Grospič, poslanec Leo Luzar a bývalý místopředseda Josef Skála.

Drtivý propad komunistů ve volbách vyvolal v KSČM velké zklamání. Předseda Vojtěch Filip předpokládá, že on sám i celé vedení dají své funkce k dispozici. V pátek o tom podle něj bude jednat výkonný výbor se zástupci regionů.

Komunisté jako by se nakonec podvolili stále častěji zaznívajícímu volání po nekrologu na Jakeše a ke smrti bývalého papaláše vydali stručné, ale hutné prohlášení, v němž je pravda snad jen to, že Jakeš se jmenoval příjmením Jakeš, a že to byl bolševik z vrchních pater komunistického režimu.

Kdysi nejmocnější muž posledních let normalizačního Československa Miloš Jakeš patřil k výrazným politikům Komunistické strany Československa (KSČ). Dožil se 97 let, poslední roky svého života po úmrtí své manželky strávil v ústraní v bytě v pražských Dejvicích. V posledních měsících byl nemocný, několik týdnů strávil v léčebně dlouhodobě nemocných. Komunismu byl věrný do konce života, ještě před rokem se zúčastnil komunistických prvomájových oslav. Jeho předchozí kariéra vystřelila prudce vzhůru po okupaci v srpnu 1968. Později čelil obvinění z vlastizrady kvůli tomu, že se 22. srpna 1968 zúčastnil na sovětském velvyslanectví v Praze jednání o vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády.

Není jednodušší způsob, jak si udělat náhled na to, jaké názory zastávají funkcionáři KSČM, než otevřít komunistické Haló noviny a začíst se do textů, které zde publikují známí i méně známí politici Komunistické strany Čech a Moravy. Neexistuje lepší výkladní skříň postojů nejen předních představitelů partaje, ale i těch regionálních. Obrázek, který se člověku naskytne, je však ještě horší, než by jeden čekal.

Ke komunismu patří dialektické myšlení. To znamená, že co je jednou tak, může být příště naopak. To nevadí, že si to odporuje, je to sjednocení protikladů v dialektické jednotě. Tak se nyní dozvídáme od samotného šéfa českých komunistů Vojtěcha Filipa, že být v Pionýru je vlastně poskvrnou na pověsti. Záleží samozřejmě na tom, jestli někdejší jinoch z komunistického dorostu pak revoluční ideály nezradil.

U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovil on-line deník Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků.

Mnohokrát jsme se stali hříčkou velmocí. Například v srpnu 1968. Mnohokrát jsem také byli hříčkou zrádců. Jako o rok později. Čí hříčkou jsme dnes?