Josef Urválek

Josef Urválek, státní prokurátor stalinistického režimu, se stal symbolem justičního teroru. V politických procesech ponižoval obžalované, vyžadoval tresty smrti a hřměl fanatickými tirádami, zatímco obžalovaní čekali na předem napsaný rozsudek.

27. listopadu uplynulo 73 let od rozsudku v procesu s Rudolfem Slánským. Přečtěte si, jak Gottwald rozhodl o osudu přítele a proč se vysílalo se zpožděním.

Proces se Slánským skončil popravou. Obžalovaní odříkávali výpovědi jako naučené role, spravedlnost byla jen iluze. Rudolf Slánský a dalších 10 byli pověšeni.

STARÉ HRADIŠTĚ – Při zemních pracích začal v obci Staré Hradiště unikat zemní plyn. Hasiči museli místo zajistit a použít detekční techniku. Jednotka hasičů vyjela [...]

Josef Urválek byl jedním z nejvýraznějších a zároveň nejfanatičtějších prokurátorů komunistických procesů v Československu. Jeho oddanost režimu vedla k mnoha justičním vraždám a zanechala hluboké jizvy v české společnosti.

Mezi mladými kandidáty zazněla ve speciální předvolební debatě na CNN Prima NEWS řada ostrých slov. Lídr Motoristů sobě v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor a předseda Mladého Pirátstva Kristián Sušer se přeli o označení „vlastizrádce“, přičemž došlo i na slova o hajlování. Na adresu Pirátů létala i obvinění z toho, že dostupné bydlení „poslali do kopru“. Emoce jitřilo také téma Zelené dohody pro Evropu.

JUDr. Josef Urválek se stal nechvalně známou postavou československé justice, symbolem vykonstruovaných politických procesů 50. let. Pro mnohé zůstává zosobněním právního cynismu a poslušnosti totalitnímu režimu.

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.

Nejvyšší trest, který začátkem června 1950 ve zmanipulovaném procesu vynesl komunistický soud nad Miladou Horákovou, vyvolal protesty v řadě demokratických zemí světa. Intervence Winstona Churchilla nebo Alberta Einsteina však narážely na hradbu mlčení. A 27. června 1950 byla Milada Horáková - jako poslední ze čtyř lidí odsouzených v procesu k smrti - popravena. Soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice", se stal symbolem politických procesů v poúnorovém Československu.

Přesně před 75 lety začal vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou a dalšími členy takzvané záškodnické skupiny. Byli obžalovaní z protistátní činnosti, velezrady a vyzvědačství. Na procesech se podíleli sovětští poradci, kteří podle předem připraveného scénáře zavedli nepřetržité výslechy, konfrontaci obviněných s vynucenou výpovědí jiných vězňů. Proces skončil po osmi dnech čtyřmi rozsudky smrti. Dalších devět lidí dostalo vysoké tresty.

Teatrální gesta, třídní slovník a opovržení vůči obžalovaným - to byly typické rysy Josefa Urválka. Prokurátora, který ve vykonstruovaných procesech předkládal návrhy na trest smrti jako na běžícím páse.

Už byla dávno tma, když se náměstek ministra zahraničí Rudolf Margolius vracel služebním Tatraplanem z práce domů. Do bytu ve Veverkově ulici na pražské Letné za svou ženou a pětiletým synem už ale nedošel. Psal se 10. leden 1952 a StB jej přišla zatknout coby posledního člena protistátního spikleneckého centra kolem Rudolfa Slánského, donedávna člena nejvyššího vedení ÚV KSČ.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona, díky němuž političtí vězni dostanou jednorázové odškodnění. Kdo měl takzvaný ochranný dohled, musel se pravidelně hlásit policistům.

Spolupracovala s prokurátorem Urválkem, její instituce šikanovala disidenty, málem položila ministerstvo spravedlnosti. To, že z kariérních důvodů vstoupila do KSČ, je vlastně to nejmenší. Nic z toho nezastaví Helenu Válkovou, aby se opět snažila dostat do politiky pod značkou Andreje Babiše. Ten ji představuje jako váženou právničku, během svého politického působení však spíše šířila chaos a nejistotu. Redakce Čtidoma.cz se na její přešlapy podívala podrobně.

Předseda ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa se pozastavil nad množstvím urážek, výhrůžek a dalších nenávistných projevů, jimž on i jeho kolegové čelí po rozhodnutí ÚS ohledně valorizace důchodů, kterou napadlo hnutí ANO. Baxa to v neděli uvedl v České televizi.

Když slyším odůvodnění soudce Vojtěcha Šimíčka, vybavuje se mi proslov Josefa Urválka. V reakci na středeční rozhodnutí Ústavního soudu o zkrácené valorizaci penzí to uvedla poslankyně Berenika Peštová (ANO). Přirovnáním soudce ke komunistickému prokurátorovi zodpovědnému za desítky justičních vražd vyvolala značnou kontroverzi. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) by Peštová měla rezignovat. Politička se později za svůj výrok omluvila.

K projevu komunistického řezníka, prokurátora a později i soudce Josefa Urválka, přirovnala česká poslankyně Berenika Peštová (ANO) četbu odůvodnění zamítavého stanoviska Ústavního soudu k návrhu na z…

Nejvyšší soud ve středu zrušil rozsudky nad 14 muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Náprava této křivdy minulého režimu je jedním z mnoha kroků, které mohou pomoci k vypořádání se s dědictvím komunistické justice. Toto téma se skoro 34 let od sametové revoluce opět otevřelo během sporu o jmenování Roberta Fremra ústavním soudcem a zůstává aktuální i v případě dalšího nominanta Pavla Simona.

Vydavatelství CMI News se omluvilo poslankyni ANO a bývalé vládní zmocněnkyni pro lidská práva Heleně Válkové za text, podle něhož se spolu s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem podílela na šikaně disidentů. Na webu Info.cz vydavatelství ve čtvrtek zveřejnilo omluvu za případnou újmu, kterou Válkové způsobilo v soukromém, pracovním i veřejném životě zveřejněním tvrzení obsažených v článku.

Vydavatelství CMI News se omluvilo poslankyni ANO a bývalé vládní zmocněnkyni pro lidská práva Heleně Válkové za text na serveru Info.cz, podle něhož se spolu s někdejším komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem podílela na šikaně disidentů. Současně jí uhradilo náklady na soudní řízení 184.000 korun, uvedl server Aktuálně.cz. Satisfakce je výsledkem dohody, kterou spolu obě strany uzavřely u soudu. Na webu Info.cz dnes vydavatelství zveřejnilo omluvu za případnou újmu, kterou Válkové způsobilo v soukromém, pracovním i veřejném životě zveřejněním tvrzení obsažených v článku.

Poslankyně Helena Válková (ANO) se dočkala omluvy a částky 184 tisíc korun kvůli článku, jenž vyšel na zpravodajském webu Info.cz.

Odvolací pražský městský soud se dnes začal zabývat sporem poslankyně a bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) a společnosti CMI News kvůli textu uveřejněnému na serveru …

Odvolací pražský městský soud se dnes začal zabývat sporem poslankyně a bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) a společnosti CMI News kvůli textu uveřejněnému na serveru Info.cz s názvem "Válková se v KSČ podílela na šikaně disidentů. S mužem, který poslal na smrt Horákovou". Politička tvrzení z článku důrazně odmítla. Po společnosti požaduje omluvu a milion korun za poškození dobrého jména a zásah do cti. Prvoinstanční soud žalobu Válkové zamítl.

„Dáme jedenáct špagátů a tři doživotí.“ Tak zněl závěr osmidenního vykonstruovaného procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Průběh a výsledek vykonstruovaného procesu popisujeme v posledním díle seriálu Radiožurnálu.

Zveřejňujeme reakci Ondřeje Neffa na článek historika Ondřeje Holuba.

18. srpna 1910 se narodila jedna z nejtemnějších postav v našich dějinách. Justiční vrah, lhář, zloděj, populista, iniciátor vzniku Pomocných technických praporů, tedy PTP, Gottwaldův zeť a ...

Speciální pedagožka a předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Šimáčková Laurenčíková obsadí po čtyřech měsících post zmocněnkyně pro lidská práva. Tou byla dříve Helena Válková.

Vláda Petra Fialy po odchodu Heleny Válkové hledá nového vládního zmocněnce pro lidská práva. Podle informací Seznam Zpráv by ji mohl nahradit historik Michal Stehlík nebo socioložka a právnička Pavla Špondrová.

Vláda dnes odvolala z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva poslankyni opozičního hnutí ANO Helenu Válkovou. Na pozici skončí k 31. lednu. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Návrh na jmenování případného nového zmocněnce či zmocněnkyně dnes vláda v programu neměla.

Český fašismus za první republiky nikdy nepřesáhl okraj politické i společenské periferie a byl považován pouze za radikálnější militantní organizaci.

Helena Válková ke konci ledna končí ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Podle svého vyjádření odchází z vlastního rozhodnutí.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve funkci na konci ledna. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková poté redakci napsala, že se s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila, že funkci nemůže dál vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019, její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve funkci na konci ledna. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková poté redakci napsala, že se s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila, že funkci nemůže dál vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019, její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí na konci ledna v této funkci. Na dotaz Seznam Zpráv to potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka.

Babišova vláda končí a s ní by měla skončit i Helena Válková jako zmocněnkyně pro lidská práva.

Městský soud v Praze zamítl návrh na obnovu procesu s generálem Janem Syrovým, který byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném procesu k 20 letům vězení za spolupráci s nacisty. Uvedla to v úterý Česká televize (ČT). Podnět k obnově řízení dál Syrového praprasynovec kvůli tomu, že někdejší proces s generálem byl zmanipulovaný komunisty.

Závěrečnou řečí hlavního obžalovaného pokračoval ve čtvrtek pražský městský soud v projednávání případu soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera a jeho údajné korupce a ovlivňování drogových kauz. Elischer si ve své poněkud obsáhlé závěrečné řeči stěžoval na krácení práv, nezákonnost své vazby či podjatost žalobce.

Soudce pražského vrchního soudu Ivan Elischer, který je obžalován z korupce, v úterý u soudu přiznal morální odpovědnost za situaci, v níž se ocitl. Připustil, že by u něj mohla připadat v úvahu i odpovědnost kárná, odmítl ale odpovědnost z trestněprávního hlediska. V úvodu závěrečné řeči zopakoval, že v souvislosti se svým rozhodováním nikdy od nikoho nepřijal nabídku úplatku a že nikdy nepřekročil svou pravomoc.

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze navrhl soudu obnovu procesu s armádním generálem Janem Syrovým, odsouzeným po druhé světové válce za údajnou kolaboraci s nacisty. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). O obnovu řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany požádal advokát Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála Jan Syrový. Původní proces byl podle advokáta zpolitizovaný a soudy tehdy Syrovému vytýkaly věci, které mohl generál těžko sám ovlivnit.

Za nejvyššího státního zástupce si vláda vyvolila Igora Stříže, který byl doposud prvním náměstkem odstoupivšího Pavla Zemana. Spolek Šalamoun, který střeží spravedlnost v české justici, mnohokrát před zvolením Igora Stříže varoval. I tím, že oznámil, že Igor Stříž byl za minulého režimu vojenským prokurátorem, který s horlivosti pravého svazáka odsuzoval mladé muže odmítající povinnou dvouletou vojenskou službu na maximální možný trest. A nejen za to.

A je to tady. PR tým premiéra ztrácí pevnou půdu pod nohama. Začalo to červnovým vystoupením Andreje Babiše na půdě Poslanecké sněmovny, které místy připomínalo plamenný projev komunistického prokurátora Josefa Urválka, a pokračovalo obviňováním demokratických koalic na sociálních sítích premiéra.

Aktuálně.cz získalo usnesení policie, podle kterého článek o spojení Heleny Válkové s komunistickým prokurátorem nebyla pomluva.

Policisté odložili trestní oznámení, které loni podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě.

Vraždu Milady Horákové mají na svědomí tři komunističtí prokurátoři – Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová. První dva jmenovaní vystudovali práva před 2. světovou válkou. Brožová-Polednová nevystudovala práva, neměla maturitu ani výuční list. Po bolševickém převratu v únoru 1948 nastoupila na roční (!) studium tzv. Právnické školy pracujících. Komunisté tehdy hledali oddané fanatiky odhodlané k vraždění a perzekucím nevinných lidí, ve kterých viděli nepřátele a především se jich báli. V případě Polednové si vybrali správně.

O netradiční vzpomínku se podělil poslanec a lídr Praha sobě Jan Čižinský. Na sociálních sítích sdílel fotografii své rodiny s matkou budoucího komunistického prokurátora Josefa Urválka, který mimo jiné před 70 lety poslal na smrt Miladu Horákovou. Čižinského rodina se s Urválkovými vídala a vzpomíná na to, jak se z „malého Pepíčka“ stal člověk, který psychicky týral vlastní matku.

Ve dnech 70. výročí monstrprocesu s Miladou Horákovou a dalšími oběťmi komunistické zvůle se můžeme seznámit s tím, jak uvažoval člověk, který v roli prokurátora plamennými žalobami posílal nevinné lidi na smrt a do vězení.

Symbolem politických procesů v poúnorovém Československu se stal soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice". Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, vynesených 8. června 1950, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR.

Ministr kultury a poslanec soc. dem. Lubomír Zaorálek trvá na tom, že Helena Válková by neměla být zmocněnkyní vlády pro lidská práva kvůli kauze spojené s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Poté, co musela stáhnout kandidaturu na ombudsmanku, ustála politička hnutí ANO Helena Válková tlak na to, aby kvůli článku s rudým prokurátorem Josefem Urválkem odešla také z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Přesto stále není její kauze konec. Z některých koutů vládní ČSSD totiž stále zaznívají hlasy, že by o jejím setrvání mohl kabinet hlasovat. Deníku Echo24 to vzkázal ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Téma týdne - Helena Válková a její vysvětlování spolupráce s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem v 70. letech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) respektuje, že rada pro lidská práva ve čtvrtek podpořila poslankyni Helenu Válkovou (ANO) jako vládní zmocněnkyni pro lidská práva. Novinářům dnes řekl, že při opačném názoru rady by kabinet Válkovou odvolal. Poslankyně na jednání rady ve čtvrtek vysvětlovala okolnosti kauzy kolem článku, který napsala za minulého režimu s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a z postu kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, neodstoupí.

Helenu Válkovou kritizují i členové dalších poradních orgánů vlády, odstoupit by měla podle kolegů z rady pro neziskovky či pro rovnost mužů a žen.

ČSSD chce dál řešit odvolání Heleny Válkové z funkce zmocněnkyně pro lidská práva. Většina členů kabinetu ale za poslankyní stojí, i když na konci 70. let psala o ochranném dohledu spolu s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Spolupráce s rudým prokurátorem Josefem Urválkem připravila političku hnutí ANO Helenu Válkovou již o možnost ucházet se o funkci ombudsmana. Z nejrůznějších stran však zaznívá, že by s takovou minulostí neměla poslankyně zastávat ani funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kabinet o tom sice na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) v pondělí jednal, po vystoupení Válkové ale ministři o jejím setrvání nehlasovali. Válková na zasedání před ministry vystoupila a odmítla při tom možnost, že by funkci mohla opustit sama. Prezident Zeman nechtěl v rozhovoru pro Blesk mluvit o tom, zda by měla z funkce rezignovat, je to podle něj v kompetenci premiéra. Andrej Babiš (ANO) se zatím k jejímu případnému setrvání nevyjádřil.

Jedno se Heleně Válkové musí přiznat. Podařilo se jí nakrátko sjednotit zdejší politickou scénu – všichni se shodnou na tom, že by se neměla stát veřejnou ochránkyní lidských práv. Dostala příležitost přesvědčit se, jak velká a zničující může být váha symbolu. Josef Urválek, spoluautor jejího článku pro časopis Prokuratura, je tváří krutých represí padesátých let, a taky jejich hlasem, tehdejší režim jako by promlouval jeho odpudivou, přepjatou a krvelačnou dikcí.

Prezident Miloš Zeman nebude trvat na tom, aby bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková byla ombudsmankou, kam ji původně nominoval. V rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že je skutečně zvláštní, že by Helena Válková nevěděla, kdo to byl komunistický prokurátor Josef Urválek, který s ní spolupodepsal článek. „Výrok, že Urválka neznala je tak nešťastný, že si vážím jejího rozhodnutí neucházet se o nominaci (na ombudsmanku),“ uvedl.

Články z dob komunistického režimu psané vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO) jsou zeširoka probírané téma. Opozice ale i zástupci vládní ČSSD kvůli nim odmítají její nominaci na ombudsmanku. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou. Historik Petr Blažek nyní popsal, jak článek objevil.