Josef Urválek

„Dáme jedenáct špagátů a tři doživotí.“ Tak zněl závěr osmidenního vykonstruovaného procesu s takzvaným protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Průběh a výsledek vykonstruovaného procesu popisujeme v posledním díle seriálu Radiožurnálu.

Zveřejňujeme reakci Ondřeje Neffa na článek historika Ondřeje Holuba.

18. srpna 1910 se narodila jedna z nejtemnějších postav v našich dějinách. Justiční vrah, lhář, zloděj, populista, iniciátor vzniku Pomocných technických praporů, tedy PTP, Gottwaldův zeť a ...

Speciální pedagožka a předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Klára Šimáčková Laurenčíková obsadí po čtyřech měsících post zmocněnkyně pro lidská práva. Tou byla dříve Helena Válková.

Vláda Petra Fialy po odchodu Heleny Válkové hledá nového vládního zmocněnce pro lidská práva. Podle informací Seznam Zpráv by ji mohl nahradit historik Michal Stehlík nebo socioložka a právnička Pavla Špondrová.

Vláda dnes odvolala z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva poslankyni opozičního hnutí ANO Helenu Válkovou. Na pozici skončí k 31. lednu. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Návrh na jmenování případného nového zmocněnce či zmocněnkyně dnes vláda v programu neměla.

Český fašismus za první republiky nikdy nepřesáhl okraj politické i společenské periferie a byl považován pouze za radikálnější militantní organizaci.

Helena Válková ke konci ledna končí ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Podle svého vyjádření odchází z vlastního rozhodnutí.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve funkci na konci ledna. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková poté redakci napsala, že se s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila, že funkci nemůže dál vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019, její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve funkci na konci ledna. Seznam Zprávám to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková poté redakci napsala, že se s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila, že funkci nemůže dál vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019, její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí na konci ledna v této funkci. Na dotaz Seznam Zpráv to potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka.

Babišova vláda končí a s ní by měla skončit i Helena Válková jako zmocněnkyně pro lidská práva.

Městský soud v Praze zamítl návrh na obnovu procesu s generálem Janem Syrovým, který byl po druhé světové válce odsouzen ve zpolitizovaném procesu k 20 letům vězení za spolupráci s nacisty. Uvedla to v úterý Česká televize (ČT). Podnět k obnově řízení dál Syrového praprasynovec kvůli tomu, že někdejší proces s generálem byl zmanipulovaný komunisty.

Závěrečnou řečí hlavního obžalovaného pokračoval ve čtvrtek pražský městský soud v projednávání případu soudce Vrchního soudu v Praze Ivana Elischera a jeho údajné korupce a ovlivňování drogových kauz. Elischer si ve své poněkud obsáhlé závěrečné řeči stěžoval na krácení práv, nezákonnost své vazby či podjatost žalobce.

Soudce pražského vrchního soudu Ivan Elischer, který je obžalován z korupce, v úterý u soudu přiznal morální odpovědnost za situaci, v níž se ocitl. Připustil, že by u něj mohla připadat v úvahu i odpovědnost kárná, odmítl ale odpovědnost z trestněprávního hlediska. V úvodu závěrečné řeči zopakoval, že v souvislosti se svým rozhodováním nikdy od nikoho nepřijal nabídku úplatku a že nikdy nepřekročil svou pravomoc.

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze navrhl soudu obnovu procesu s armádním generálem Janem Syrovým, odsouzeným po druhé světové válce za údajnou kolaboraci s nacisty. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). O obnovu řízení a zrušení verdiktu nad bývalým předsedou vlády a ministrem národní obrany požádal advokát Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála Jan Syrový. Původní proces byl podle advokáta zpolitizovaný a soudy tehdy Syrovému vytýkaly věci, které mohl generál těžko sám ovlivnit.

Za nejvyššího státního zástupce si vláda vyvolila Igora Stříže, který byl doposud prvním náměstkem odstoupivšího Pavla Zemana. Spolek Šalamoun, který střeží spravedlnost v české justici, mnohokrát před zvolením Igora Stříže varoval. I tím, že oznámil, že Igor Stříž byl za minulého režimu vojenským prokurátorem, který s horlivosti pravého svazáka odsuzoval mladé muže odmítající povinnou dvouletou vojenskou službu na maximální možný trest. A nejen za to.

A je to tady. PR tým premiéra ztrácí pevnou půdu pod nohama. Začalo to červnovým vystoupením Andreje Babiše na půdě Poslanecké sněmovny, které místy připomínalo plamenný projev komunistického prokurátora Josefa Urválka, a pokračovalo obviňováním demokratických koalic na sociálních sítích premiéra.

Aktuálně.cz získalo usnesení policie, podle kterého článek o spojení Heleny Válkové s komunistickým prokurátorem nebyla pomluva.

Policisté odložili trestní oznámení, které loni podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Podle místopředsedy Sněmovny Petra Fialy (ODS) je komunismus zločinný režim všude na světě.

Vraždu Milady Horákové mají na svědomí tři komunističtí prokurátoři – Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová. První dva jmenovaní vystudovali práva před 2. světovou válkou. Brožová-Polednová nevystudovala práva, neměla maturitu ani výuční list. Po bolševickém převratu v únoru 1948 nastoupila na roční (!) studium tzv. Právnické školy pracujících. Komunisté tehdy hledali oddané fanatiky odhodlané k vraždění a perzekucím nevinných lidí, ve kterých viděli nepřátele a především se jich báli. V případě Polednové si vybrali správně.

O netradiční vzpomínku se podělil poslanec a lídr Praha sobě Jan Čižinský. Na sociálních sítích sdílel fotografii své rodiny s matkou budoucího komunistického prokurátora Josefa Urválka, který mimo jiné před 70 lety poslal na smrt Miladu Horákovou. Čižinského rodina se s Urválkovými vídala a vzpomíná na to, jak se z „malého Pepíčka“ stal člověk, který psychicky týral vlastní matku.

Ve dnech 70. výročí monstrprocesu s Miladou Horákovou a dalšími oběťmi komunistické zvůle se můžeme seznámit s tím, jak uvažoval člověk, který v roli prokurátora plamennými žalobami posílal nevinné lidi na smrt a do vězení.

Symbolem politických procesů v poúnorovém Československu se stal soud s Miladou Horákovou a dalšími 12 lidmi, vesměs představiteli nekomunistických stran, kteří čelili falešnému obvinění ze "záškodnického spiknutí proti republice". Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestů, vynesených 8. června 1950, ale také tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaného ve 30. letech minulého století v SSSR.

Ministr kultury a poslanec soc. dem. Lubomír Zaorálek trvá na tom, že Helena Válková by neměla být zmocněnkyní vlády pro lidská práva kvůli kauze spojené s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Poté, co musela stáhnout kandidaturu na ombudsmanku, ustála politička hnutí ANO Helena Válková tlak na to, aby kvůli článku s rudým prokurátorem Josefem Urválkem odešla také z funkce vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Přesto stále není její kauze konec. Z některých koutů vládní ČSSD totiž stále zaznívají hlasy, že by o jejím setrvání mohl kabinet hlasovat. Deníku Echo24 to vzkázal ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Téma týdne - Helena Válková a její vysvětlování spolupráce s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem v 70. letech.

Premiér Andrej Babiš (ANO) respektuje, že rada pro lidská práva ve čtvrtek podpořila poslankyni Helenu Válkovou (ANO) jako vládní zmocněnkyni pro lidská práva. Novinářům dnes řekl, že při opačném názoru rady by kabinet Válkovou odvolal. Poslankyně na jednání rady ve čtvrtek vysvětlovala okolnosti kauzy kolem článku, který napsala za minulého režimu s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva a z postu kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, neodstoupí.

Helenu Válkovou kritizují i členové dalších poradních orgánů vlády, odstoupit by měla podle kolegů z rady pro neziskovky či pro rovnost mužů a žen.

ČSSD chce dál řešit odvolání Heleny Válkové z funkce zmocněnkyně pro lidská práva. Většina členů kabinetu ale za poslankyní stojí, i když na konci 70. let psala o ochranném dohledu spolu s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem.

Spolupráce s rudým prokurátorem Josefem Urválkem připravila političku hnutí ANO Helenu Válkovou již o možnost ucházet se o funkci ombudsmana. Z nejrůznějších stran však zaznívá, že by s takovou minulostí neměla poslankyně zastávat ani funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kabinet o tom sice na návrh vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) v pondělí jednal, po vystoupení Válkové ale ministři o jejím setrvání nehlasovali. Válková na zasedání před ministry vystoupila a odmítla při tom možnost, že by funkci mohla opustit sama. Prezident Zeman nechtěl v rozhovoru pro Blesk mluvit o tom, zda by měla z funkce rezignovat, je to podle něj v kompetenci premiéra. Andrej Babiš (ANO) se zatím k jejímu případnému setrvání nevyjádřil.

Jedno se Heleně Válkové musí přiznat. Podařilo se jí nakrátko sjednotit zdejší politickou scénu – všichni se shodnou na tom, že by se neměla stát veřejnou ochránkyní lidských práv. Dostala příležitost přesvědčit se, jak velká a zničující může být váha symbolu. Josef Urválek, spoluautor jejího článku pro časopis Prokuratura, je tváří krutých represí padesátých let, a taky jejich hlasem, tehdejší režim jako by promlouval jeho odpudivou, přepjatou a krvelačnou dikcí.

Prezident Miloš Zeman nebude trvat na tom, aby bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková byla ombudsmankou, kam ji původně nominoval. V rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že je skutečně zvláštní, že by Helena Válková nevěděla, kdo to byl komunistický prokurátor Josef Urválek, který s ní spolupodepsal článek. „Výrok, že Urválka neznala je tak nešťastný, že si vážím jejího rozhodnutí neucházet se o nominaci (na ombudsmanku),“ uvedl.

Články z dob komunistického režimu psané vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO) jsou zeširoka probírané téma. Opozice ale i zástupci vládní ČSSD kvůli nim odmítají její nominaci na ombudsmanku. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou. Historik Petr Blažek nyní popsal, jak článek objevil.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) nabídne prezidentu Miloši Zemanovi, aby stáhl její kandidaturu na post ombudsmanky. Neudělá to však proto, že by pochybila svou spoluprací s rudým prokurátorem Josefem Urválkem, ale kvůli svému někdejšímu členství v KSČ, které Válková podle svých slov „špatně vyhodnotila“.

Je směšné, když právnička řekne, že nevěděla, kdo byl Josef Urválek. Válková pracovala v represivním aparátu, říká historik Radek Schovánek.

Josef Urválek byl řečí současného trestního práva mnohonásobný vrah, na svých činech se podílel jako člen organizované skupiny, zneužíval přitom veškeré své pravomoci a činil tak ze zvlášť zavrženíhodných pohnutek. Právní řezničina při vykonstruovaných procesech ho vynesla až do čela Nejvyššího soudu.

70. léta byla prolhaná a hnusná. Příběh Josefa Urválka, hlavní postavy kauzy Heleny Válkové, musí být součástí jejich obrázku.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková prý netušila, kdo byl prokurátor Josef Urválek, se kterým spolupracovala na několika textech. Společně hájili sovětský model ochranného dohledu, který byl často zneužíván proti disidentům. Zarážející je i skandální způsob její dnešní obhajoby.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO), která usiluje o post ombudsmanky, měla na přelomu 70. a 80. let minulého století hájit zákony proti disidentům. Uvedl to server Info.cz. Podle Válkové jde o nesmyslnou zkratku a o případném stažení kandidatury neuvažuje.

Bývalá Babišova ministryně spravedlnosti Helena Válková musela vědět o zneužívání ochranného dohledu a je absolutně směšné, že by neznala minulost svého kolegy z Výzkumného ústavu kriminologického Josefa Urválka, který jako komunistický prokurátor poslal na smrt desítky lidí. V rozhovoru pro Echo24 to řekl badatel Centra pro dokumentaci totalitních režimů Radek Schovánek.

Kauza spolupráce s rudým prokurátorem Josefem Urválkem kolem vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátky na ombudsmanku Heleny Válkové (ANO) vyvolala řadu reakcí ze všech politických táborů. Zatímco vyjádření z opozičních stran jsou poměrně rázná, z vládních pozic přicházejí prozatím zdrženlivější reakce. Nepříjemně mělo zjištění zaskočit i prezidenta Miloše Zemana, který Válkovou na funkci ombudsmanky nominoval, uvedl server Seznamzprávy. Premiér Babiš deníku Právo řekl, že Válková musí tak závažná obvinění vysvětlit.

Současná zmocněnkyně pro lidská práva a favoritka na ombudsmanku Helena Válková se na přelomu 70. a 80. let podílela na šikaně disidentů režimem, hájila totiž zákony, které byly namářené proti nim. avíc při tom spolupracovala s prokurátorem Josefem Urválkem, který poslal na smrt Miladu Horákovou.

Kandidátka na ombudsmanku a bývalá Babišova ministryně spravedlnosti Helena Válková má nečekaný problém se svou minulostí z dob komunismu. Spolupracovala totiž v minulosti i s rudým prokurátorem Josefem Urválkem, který poslal na smrt ve vykonstruovaných procesech desítky lidí včetně Milady Horákové.

Dopoledne projednávali poslanci senátní návrh na podání ústavní žaloby na prezidenta za hrubé porušení ústavy. Poslanec Jaroslav Faltýnek (ANO) si posteskl, že „já hloupý zemědělec nejsem schopen diskuse s ústavními právníky na toto téma“.