Jozef Tiso

Je 16 hodin, pochmurné a mrazivé úterý 14. března 1939. Z pražského Wilsonova nádraží právě vyjíždí zvláštní vlak do Berlína. Jeho nejdůležitějšími cestujícími jsou Emil Hácha, prezident Česko-Slovenské republiky a František Chvalkovský, ministr zahraničí. Doprovod jim dělají prezidentova dcera Milada Rádlová a mladý úředník prezidentské kanceláře Josef Kliment. Do Berlína vlak dorazil pozdě večer a počasí bylo

Před 84 lety vpochodovala na území Československa, již okleštěného o Sudety po podepsání Mnichovské dohody v září 1938, vojska nacistického Německa. Šlo o další předzvěst druhé světové války, která oficiálně vypukla 1. září 1939 německým napadením Polska.

Tvrdit, že jsme se německé okupaci nebránili, je historický mýtus. Ve skutečnosti na jaře 1939 došlo k ozbrojeným střetům československé armády s německým wehrmachtem, maďarskou armádou nebo velkoukrajinsky orientovanou organizací Karpatská Sič.

Je 16 hodin, pochmurné a mrazivé úterý 14. března 1939. Z pražského Wilsonova nádraží právě vyjíždí zvláštní vlak do Berlína. Jeho nejdůležitějšími cestujícími jsou Emil Hácha, prezident Česko-Slovenské republiky a František Chvalkovský, ministr zahraničí.

Obyvatelé obce Varín na severu Slovenska neprojevili ochotu změnit název ulice pojmenované po válečném zločinci Jozefu Tisovi a nenařídili jim to ani poslanci slovenského parlamentu. Poslanci tento týden odmítli novelu zákona, která by nařizovala změnu názvu ulice nebo jiného veřejného prostranství pojmenovaného po exponentech zločineckých režimů.

Po své zářijové premiéře na Slovensku vstoupilo i do českých kin černobílé drama Piargy podle povídky Františka Švantnera, napsané ve čtyřicátých letech, o hříšné vesnici smetené ze zemského povrchu.

Komedie Vesničko má středisková patří do zlatého fondu československé kinematografie i díky panu Pávkovi v podání Mariána Labudy. Slavný slovenský herec rozdával radost a dobrou náladu, přesto tajil vážnou nemoc. Jak vypadal jeho poslední den? A co vždy kladl na srdce svému synovi?

V Bratislavě před Univerzitou Komenského demonstrovali 17. listopadu přívrženci Mariana Kotleby. V přímé reakci na to se konala i studentská antifašistická akce. Větší pozornost přitom policie věnovala studentstvu než shromáždění krajní pravice.

Slovenský štát (Slovenská republika) byl ve druhé světové válce německým satelitem, který stál a padal s Třetí říší. Slovenské oddíly se tak účastnily i válečných bojů po boku Německa. Velký dojem však na Hitlera neudělaly.

Na Slovensku poprvé v historii spojili komunální volby a krajské volby. Například v Bratislavě dostávají voliči až šest hlasovacích lístků, v nichž se musí zorientovat a před volebními místnostmi proto vznikají fronty.

13.10.2022 se zapíše černým písmem do slovenských dějin. V gay baru v centru Bratislavy došlo k zavraždění Matúše a Juraje, dvou mladých Slováků, kteří byli zastřeleni pouze kvůli své sexuální orientaci.

Slovenský kněz a politik Jozef Tiso je v českém prostředí vnímán záporně, na Slovensku to však není tak jednoznačné a některé názory říkají, že stanul v čele prvního samostatného slovenského státu, byť zcela závislém na nacistickém Německu.

Místní zastupitelé obce Varín v okresu Žilina nevyhověli požadavku prokurátora na přejmenování ulice pojmenované po prezidentu Slovenského státu Jozefu Tisovi, který byl po válce popraven jako válečný zločinec. Varín tak zůstává jedinou obcí na Slovensku, která má Tisovu ulici.

Poslední premiérou 50. sezony Činoherního studia v Ústí nad Labem je adaptace románu ústeckého spisovatele Josefa Formánka Mluviti pravdu.

V těchto dnech oslavujeme povstání českého lidu, který se postavil na odpor fašismu. Komunisté k 77. výročí osvobození a konci 2. sv. války.

„Slováci by měli konečně rehabilitovat Tisa, když Češi už rehabilitovali Háchu,“ napsal nedávno v internetové diskusi jeden slovenský přispěvatel. Kým skutečně byl katolický kněz, prezident prvního samostatného slovenského státu a válečný zločinec Jozef Tiso?

Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, o mostu mezi Východem a Západem i o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem.

Národní kriminální agentura NAKA obvinila deset lidí z obce Varín v okresu Žilina, kteří obhajují pojmenovaní ulice po prezidentovi fašistického Slovenského štátu Jozefu Tisovi. Jedná se vesměs o obecné zastupitele.

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Za společensky přínosné a odvážné činy získaly ocenění Biela vrana 2021 celkem tři slovenské ženy. Přinášíme vám jejich příběhy boje za pravdu a spravedlnost, jejichž obhájení je ve společnosti často nadlidským úkolem.

Jako první musím uvést, že rozsahem mě ta knížka překvapila. Má 520 stran a snad jediná není odbytá. Tomáš Padevět, letitý přítel Hany Hegerové, ji tvořil s ní, po jejím boku, s jejím souhlasem. Tím se liší od mnoha jiných, které se svezly na slávě nadmíru populární šansoniérky.

Papež František to při návštěvě Slovenska nemá jednoduché. „Jozef Tiso byl dost dobrý prezident, nikomu nic zlého neudělal,“ říká 79letý Dominik Gašperik ze západoslovenské Bytče. O dvě ulice dále v ulici 1. máje stojí Tisův rodný dům s pamětní deskou ozdobenou květinami. Svatý otec přitom v pondělí odsoudil vyhlazení 100 tisíc Židů, na kterém měl výrazný podíl právě slovenský prezident Jozef Tiso.

Obec Varín v okresu Žilina má jako jediná na Slovensku Ulici Dr. Jozefa Tisa. Národní kriminální agentura (NAKA) v této souvislosti zahájila trestní řízení z důvodu projevů sympatií ke hnutí směřujícímu k potlačení základních lidských práv a svobod.

Slovenský štát (Slovenská republika) byly ve druhé světové válce německým satelitem, který stál a padal s třetí říší. Slovenské oddíly se tak účastnily i válečných bojů po boku Německa.

Doma na Slovensku je Majo Labuda neboli Marián Labuda ml. známým hercem, i když dosud hlavně divadelním. A právě na jevišti se s ním mohlo zatím převážně setkávat i české publikum, protože k nám jezdívá hostovat. Teď si ho však dostali příležitost všimnout i čeští televizní diváci, a to ve dvojdílném filmu Anatomie zrady, kde ztvárnil hlavní roli Emanuela Moravce, kolaboranta s nacisty. Majo Labuda, syn nedávno zesnulého a v Čechách velmi oblíbeného herce, má sám dva syny, z nichž starší Richard už začal taky získávat herecké zkušenosti.

Horlivý vlastenec a legionář, kolaborant a zrádce národa. Řeč je o jednom a tomtéž, o plukovníkovi Emanuelu Moravcovi. V novém dvoudílném filmu České televize Anatomie zrady si ho zahrál Marián Labuda mladší.