Jozef Tiso

Se spisovatelem Pavlem Kosatíkem o jeho nové knize Slovenské století, o mostu mezi Východem a Západem i o zápasu mezi Pithartem a Mečiarem.

Národní kriminální agentura NAKA obvinila deset lidí z obce Varín v okresu Žilina, kteří obhajují pojmenovaní ulice po prezidentovi fašistického Slovenského štátu Jozefu Tisovi. Jedná se vesměs o obecné zastupitele.

O první prezidentské vánoční poselství se pokusil už T. G. Masaryk v roce 1933, s pravidelnými vánočními projevy ale začal až o tři roky později prezident Edvard Beneš. Na Beneše navázali Emil Hácha i slovenská hlava státu Jozef Tiso, komunistický prezident Klement Gottwald však zavedl novoroční projevy. K těm vánočním se vrátil až Miloš Zeman v roce 2013, pronáší je každý rok 26. prosince.

Za společensky přínosné a odvážné činy získaly ocenění Biela vrana 2021 celkem tři slovenské ženy. Přinášíme vám jejich příběhy boje za pravdu a spravedlnost, jejichž obhájení je ve společnosti často nadlidským úkolem.

Jako první musím uvést, že rozsahem mě ta knížka překvapila. Má 520 stran a snad jediná není odbytá. Tomáš Padevět, letitý přítel Hany Hegerové, ji tvořil s ní, po jejím boku, s jejím souhlasem. Tím se liší od mnoha jiných, které se svezly na slávě nadmíru populární šansoniérky.

Papež František to při návštěvě Slovenska nemá jednoduché. „Jozef Tiso byl dost dobrý prezident, nikomu nic zlého neudělal,“ říká 79letý Dominik Gašperik ze západoslovenské Bytče. O dvě ulice dále v ulici 1. máje stojí Tisův rodný dům s pamětní deskou ozdobenou květinami. Svatý otec přitom v pondělí odsoudil vyhlazení 100 tisíc Židů, na kterém měl výrazný podíl právě slovenský prezident Jozef Tiso.

Obec Varín v okresu Žilina má jako jediná na Slovensku Ulici Dr. Jozefa Tisa. Národní kriminální agentura (NAKA) v této souvislosti zahájila trestní řízení z důvodu projevů sympatií ke hnutí směřujícímu k potlačení základních lidských práv a svobod.

Slovenský štát (Slovenská republika) byly ve druhé světové válce německým satelitem, který stál a padal s třetí říší. Slovenské oddíly se tak účastnily i válečných bojů po boku Německa.

Doma na Slovensku je Majo Labuda neboli Marián Labuda ml. známým hercem, i když dosud hlavně divadelním. A právě na jevišti se s ním mohlo zatím převážně setkávat i české publikum, protože k nám jezdívá hostovat. Teď si ho však dostali příležitost všimnout i čeští televizní diváci, a to ve dvojdílném filmu Anatomie zrady, kde ztvárnil hlavní roli Emanuela Moravce, kolaboranta s nacisty. Majo Labuda, syn nedávno zesnulého a v Čechách velmi oblíbeného herce, má sám dva syny, z nichž starší Richard už začal taky získávat herecké zkušenosti.

Horlivý vlastenec a legionář, kolaborant a zrádce národa. Řeč je o jednom a tomtéž, o plukovníkovi Emanuelu Moravcovi. V novém dvoudílném filmu České televize Anatomie zrady si ho zahrál Marián Labuda mladší.