Judaismus

Na deset tisíc Židů, které za druhé světové války odsoudili nacisté ke kruté smrti, vzpomínají cestující na brněnském nádraží. Nový památník stojí na pátém nástupišti, odkud v roce 1941 odjel první transport do ghetta ve východní Evropě, další zamířili do Terezína. Odhalením pomníku věnovaného obětem holokaustu odstartoval festival židovské kultury Štetl Fest.

První zářijový víkend a s ním i poslední zbytky prázdnin jsou tady. Brněnská Drbna proto přináší pravidelnou várku tipů, jak strávit poslední dny před usednutím do školních lavic. Naladit se lze třeba do latinskoamerických rytmů na Zelném trhu nebo oslavit sedmdesáté narozeniny Zoo Brno.

Asi jsem nebyl v minulosti patřičně pozorný, ale přiznám bez mučení, že komentované procházky Po stopách kutnohorských Židů jsem buď opomněl nebo na ně zapomněl.

Novogotickou obřadní síň, která je součástí břeclavského židovského hřbitova, čeká rekonstrukce. Po dekádách shánění financí na opravu hřbitovní budovy se Břeclavi podařilo získat dotaci. Peníze dostane díky spolupráci se slovenským městem Sládkovičovo.

Nová budova Moravského židovského muzea Mehrin v Brně se bude za několik let stavět podle návrhu japonského studia Kengo Kuma & Associates. Návrh uspěl…

Každý rok druhou srpnovou neděli se v naší zemi koná Den židovských památek. Cílem tohoto dne je zpřístupnit a zviditelnit několik desítek památek, synagog a hřbitovů v regionech po celé České republice.

Za posledních 2 000 let vtáhli do města 34krát dobyvatelé, 22krát bylo obleženo, 18krát znovu vybudováno a 11krát se v něm vystřídalo vládnoucí náboženství.

Bavorský soud odsoudil k deseti letům vězení Němku, která přihlížela smrti pětileté jezídské dívky. Tu nechala se svým manželem za trest zemřít na slunci žízní. Jde tak o zcela první případ odsouzení osoby, která se podílela na zločinech spáchaných na jezídské minoritě.

Do Brna dorazila putovní výstava mapující historii česko-židovských vztahů. Záhadné pouto popisuje několik informačních panelů s kresbami, které dnes vyrostly v centru města. Výstava vznikla z iniciativy Velvyslanectví státu Izrael v České republice.

Aaron Günsberger se narodil a celý život žije v Praze, je to otec dvou dcer a hrdě se hlásí k židovství. Kdo ho zná, ví, že jde hlavně o úspěšného obchodníka. Má vlastní značku oblečení, zřídil košer certifikační agenturu, vlastní židovskou restauraci King Solomon v centru Prahy a mimo jiné má i podíl v likérce Rudolf Jelínek. V současnosti se o něm mluví hlavně v souvislosti s respirátory.

Po roce a půl trvající rekonstrukci se 16. prosince otevře pro návštěvníky Španělská synagoga v Praze. Opravy, které přišly na několik desítek milionů korun, rozšířily výstavní prostor na více než 600 metrů čtverečních a umožnily bezbariérový přístup do tří pater synagogy. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích. Synagoga se bude nadále využívat k pořádání večerních pořadů, zejména koncertů klasické hudby. V tiskové zprávě to včera uvedl mluvčí Židovského muzea v Praze Tomáš Tetiva.

Daří se skloubit starozákonní židovská přikázání s životem v moderním evropském velkoměstě? Belgická novinářka a spisovatelka Margot Vanderstraeten strávila mnoho let u moderně ortodoxní židovské rodiny v Antverpách, kde dosud žije největší židovská komunita mimo New York a Jeruzalém. Napsala o tom autobiografickou knihu Mazl tov, která vyšla i česky (2020).

Košer, či správně kosher, víno je speciální víno, které vyrábí ortodoxní Židé, a to tak, aby splňovala přísné požadavky židovského náboženství. Tato skutečnost se přitom dotýká celé výroby od zpracování hroznů až po zazátkování láhví. Celé výroby se totiž mohou zúčastnit pouze Židé světící šabat.

Komediální sitcom Dva a půl chlapa z prostředí Malibu z něj po boku Charlieho Sheena a Jona Cryera udělal Hollywoodskou hvězdu, která ale bohužel vyhasla velmi rychle. Co dnes již šestadvacetiletý představitel Jakea Harpera Angus T. Jones dělá?  Angus Turner Jones se narodil 8. října roku 1993 ve městě Austin v americkém státě Texas.

Mojžíš Maimonides mu říkali v Evropě, on sám používal akronym Rambam. Patřil k největším židovským vědcům všech dob. Zapsal se do historie jako filozof, právní kodifikátor, vynikající lékař, politický poradce a místní právní autorita.

Stačí ho jen upřímně a z celého srdce poprosit o pomoc za tíživé situace, s níž si sami dál už nevíme rady, přináší i uzdravení a v poslední době je považován i za ochránce celé naší planety. Čili by mohl být i patronem ekologů. Jak k tomu všemu ale přišel?