Jürgen Habermas

Alex Karp, výkonný ředitel firmy Palantir, v nové knize Technologická republika tvrdí, že Západ ztratil schopnost věřit, bránit se i jednat.

Komentář Martina M. Šimečky: Argumenty levicových signatářů výzvy za mír a spravedlnost jsou navlas stejné jako ty, které používají fašisté a radikální pravice; mladá levicová generace naštěstí neztratila morální kompas.

Sociálními sítěmi krouží výrok „Neber kritiku od nikoho, za kým by sis nikdy nešel pro radu“. Hloupost to asi není, ale nejspíš jde stejně o marný výrok, aspoň podle evolučních biologů. Kritika i od člověka, o němž jsme přesvědčeni, že je hlupák, váží víc než pochvala od toho, koho respektujeme. Čím to? Reagovat výrazně na negativní stimuly člověka kdysi chránilo před lecjakou nepříjemností, třeba smrtí. Evoluce zkrátka upřednostňuje ty, kteří pohotově a mohutně reagují na negativitu.

Jedenašedesátiletý spisovatel už nedávno obdržel prestižní francouzské literární ocenění Médicis.

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový.

V euroamerické oblasti se dnes o spiritualitě mluví až přespříliš a o naší epoše jako o náboženské. Přesto bych ji raději označil, s ohledem na společenské analýzy německého filosofa Jürgena Habermase (2001), za post-sekulární, protože kořeníme v epoše sekulární. Využíváme všech sekulárně-civilizačních darů, práv a svobod, garantovaných zastupitelskou demokracií.

Filosof Habermas chválí Berlín, že ani za války nepodléhá různým apelům. Volby v nejlidnatější spolkové zemi ale ukázaly, že lidé touží spíš po opaku.

Minulost mizí v zapomnění, Němci procházejí přerodem a začínají bojovat. Z lásky k humanitě se učí sahat po zbraních.

V německém prostředí se debata o holokaustu posunula k širším souvislostem výzkumu genocid a masového násilí. Na podobně konstruktivní debaty o stinných stránkách českých dějin si musíme ještě počkat.

Novinář Karel Hvížďala (79) se dál ptá, právní filosof Jiří Přibáň (53) odpovídá. Poté, co se jejich společná kniha Hledání dějin (Karolinum 2018) stala bestsellerem, vyšlo v minulých dnech v nakladatelství Karolinum pokračování Hledání odpovědnosti, z něhož vám nabízíme drobně zredigovanou ukázku na téma pravdy a lži (nejen) v politice.

Taky se sami sebe ptáte, kde se v normálně tak trochu sobeckých Češích bere všechna ta solidarita? Máme odpověď!