Jürgen Habermas

Odchod Jürgena Habermase (18. 6. 1929 – 14. 3. 2026), jednoho z největších evropských myslitelů a veřejných intelektuálů mnoha posledních desetiletí, nepochybně stojí za hlubší reflexi. A to ať už s jeho dílem názorově souzníme, nebo ne.

Odchod Jürgena Habermase, jednoho z největších evropských myslitelů a veřejných intelektuálů mnoha posledních desetiletí, nepochybně stojí za hlubší reflexi, a to ať již s jeho dílem názorově souzníme, nebo ne.

Vzpomínka na J. Habermase a jeho víru v lidskou domluvu. Proč v éře manipulace vyhrává ten, kdo má v souladu hlavu, srdce i tělo? A proč nám lháři „nevoní“ dřív, než vůbec dořeknou větu?

Svět opustil nejznámější filozof a největší intelektuál, loučily se deníky všech kontinentů s Jürgenem Habermasem. Důvodem k superlativům bylo už jen to, že našel východisko ze slepé uličky, do níž se filozofie dostala po válce.

Rozhodl jsem se, že budu pokračovat v pravidelném psaní výpisků, citátů a odkazů z jednotlivých vydání zahraničních časopisů, které už léta čtu. Abych trochu rozšiřoval obzor našeho myšlení a abych připomínal jiná témata.

Co všechno najdete ve čtvrteční literární a kulturní příloze deníku Právo?

S úmrtím německého myslitele jsme přišli o víc než jen o život velkého filozofa, přišli jsme o jediného člověka, který se nikdy nezdráhal diskutovat s velkými osobnostmi své doby.

Ve věku 96 let zemřel v sobotu v bavorském městě Starnberg německý filozof Jürgen Habermas. Úmrtí potvrdilo vydavatelství Suhrkamp Verlag agentuře DPA s odvoláním na rodinu, píše TASR.

Prohrát myslitele neznamená prohrát odpověď. Znamená to prohrát někoho, kdo stále věřil, že otázka stála za to.

V 96 letech zemřel Jürgen Habermas, německý filozof a sociolog. Agentury DPA a AFP o tom informovalo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag, které se o této zprávě dozvědělo od rodiny zemřelého. Habermas…

Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu.

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas zemřel ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na jeho rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Zabýval se proměnami německé společnosti nebo evropskou integrací. Sám sebe považoval za pokračovatele osvícenského racionalismu.

Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel v sobotu ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Ve věku 96 let zemřel v sobotu ve Starnbergu německý sociolog a filozof Jürgen Habermas. Informaci o úmrtí rodáka z Düsseldorfu v sobotu přinesla německá média s odvoláním na nakladatelství Suhrkamp Verlag, které o úmrtí informovala rodina.

Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel v sobotu ve městě Starnberg. Bylo mu 96 let. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agentuře DPA to sdělilo nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nevlivnějších myslitelů současnosti.

Berlín - Německý filosof a sociolog Jürgen Habermas zemřel dnes ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.

EU je nejvyspělejším experimentem řádu bez suveréna a bez meče, ale svět se touto cestou nevydal

Alex Karp, výkonný ředitel firmy Palantir, v nové knize Technologická republika tvrdí, že Západ ztratil schopnost věřit, bránit se i jednat.

Komentář Martina M. Šimečky: Argumenty levicových signatářů výzvy za mír a spravedlnost jsou navlas stejné jako ty, které používají fašisté a radikální pravice; mladá levicová generace naštěstí neztratila morální kompas.

Sociálními sítěmi krouží výrok „Neber kritiku od nikoho, za kým by sis nikdy nešel pro radu“. Hloupost to asi není, ale nejspíš jde stejně o marný výrok, aspoň podle evolučních biologů. Kritika i od člověka, o němž jsme přesvědčeni, že je hlupák, váží víc než pochvala od toho, koho respektujeme. Čím to? Reagovat výrazně na negativní stimuly člověka kdysi chránilo před lecjakou nepříjemností, třeba smrtí. Evoluce zkrátka upřednostňuje ty, kteří pohotově a mohutně reagují na negativitu.

Jedenašedesátiletý spisovatel už nedávno obdržel prestižní francouzské literární ocenění Médicis.

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový.

V euroamerické oblasti se dnes o spiritualitě mluví až přespříliš a o naší epoše jako o náboženské. Přesto bych ji raději označil, s ohledem na společenské analýzy německého filosofa Jürgena Habermase (2001), za post-sekulární, protože kořeníme v epoše sekulární. Využíváme všech sekulárně-civilizačních darů, práv a svobod, garantovaných zastupitelskou demokracií.

Filosof Habermas chválí Berlín, že ani za války nepodléhá různým apelům. Volby v nejlidnatější spolkové zemi ale ukázaly, že lidé touží spíš po opaku.

Minulost mizí v zapomnění, Němci procházejí přerodem a začínají bojovat. Z lásky k humanitě se učí sahat po zbraních.

V německém prostředí se debata o holokaustu posunula k širším souvislostem výzkumu genocid a masového násilí. Na podobně konstruktivní debaty o stinných stránkách českých dějin si musíme ještě počkat.

Novinář Karel Hvížďala (79) se dál ptá, právní filosof Jiří Přibáň (53) odpovídá. Poté, co se jejich společná kniha Hledání dějin (Karolinum 2018) stala bestsellerem, vyšlo v minulých dnech v nakladatelství Karolinum pokračování Hledání odpovědnosti, z něhož vám nabízíme drobně zredigovanou ukázku na téma pravdy a lži (nejen) v politice.

Taky se sami sebe ptáte, kde se v normálně tak trochu sobeckých Češích bere všechna ta solidarita? Máme odpověď!