Kamenice

Spolek Mokřady z Jihlavy si dal za cíl ochranu přírodních lokalit, které souvisí s vodou a také obojživelníky. Na jaře začíná jejich cestování. Na otázky odpovídal místopředseda spolku Jan Dvořák. Co si má laik představit pod pojmem migrace obojživelníků? Migrace nebo jinak také tah je přesun jedinců z jednoho místa či biotopu nebo stanoviště na jiné místo - biotop - stanoviště v rámci jejich životního cyklu nebo životní situace. Asi nejvýraznější a u laické veřejnosti nejznámější je jarní hromadný tah obojživelníků z vhodných míst jejich zimování na souši na vhodná místa rozmnožování ve vodě. Bohužel často tito živočichové hynou pod koly aut, pokud jejich migrační trasu přetíná silniční komunikace. Jsou tito živočichové chráněni? Ano, všichni obojživelníci jsou bez výjimky chráněni zákonem, a to již dlouhodobě. Liší se pouze míra jejich ohrožení. Jejich počty u všech druhů dlouhodobě bohužel klesají z různých důvodů. Jejich ochrana se tak musí týkat všech aspektů jejich života včetně ochrany při migraci, aby se tento negativní trend zvrátil. Kde na Vysočině dochází k největším přesunům? Agentura ochrany přírody a krajiny vede veřejně dostupnou databázi rizikových silničních úseků, kde obojživelníci pravidelně hynou při jarních migracích. Těch míst jsou na Vysočině desítky, kde migruje mnoho desítek, stovek nebo dokonce tisíce jedinců. Mezi nejvýznamnější, tedy nejmasovější, patří například lokality Panský rybník u Kamenice u Jihlavy, dále třeba Jarošovský Kacíř u Jaroměřice nad Rokytnou nebo u rybníka Sviták u Dušejova. Těch míst je ale více. Která místa jsou pro obojživelníky nejnebezpečnější? Obecně jsou nejnebezpečnější dopravně frekventované silniční komunikace v těsné blízkosti rybníků, které jsou z historického hlediska i jejich stávajícího vhodného způsobu hospodaření příhodné pro rozmnožování obojživelníků. Je ale zajímavé, že i u méně frekventovaných silnic může být úhyn pod koly aut značný. Svou roli zde hraje i fakt, že obojživelníci často „nepřechází“ silnici kolmo nejkratší trasou. Často se na silnici déle zdržují, protože je jim příjemné vyhřátí od slunce nebo se jim po ní dobře pohybuje, je bez překážek. To samozřejmě zvyšuje riziko jejich usmrcení projíždějícím autem. Dá se jejich úhynu nějak zabránit? Existují v zásadě tři způsoby. První jsou dočasné zábrany ve formě plastových pásů každoročně instalované podél silnic ze směru migrace. Zábrany automaticky navádějí migrující zvířata do přichystaných zakopaných kbelíků, kde se shromažďují. Kbelíky je potřeba následně pravidelně kontrolovat, zvířata vybírat a bezpečně přenášet na druhou stranu silnice, kde dále pokračují v migraci. Naše organizace Mokřady z.s. ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v Jihlavě každoročně instaluje dočasné zábrany u dvou lokalit, zmíněného rybníku Sviták a rybníku Obecák v obci Hojkov. Druhý představují instalace trvalých plechových nebo betonových zábran na stejných místech, které obdobně navádí zvířata do propustků vodotečí nebo cíleně budovaných podchodů pod silnicí. Za třetí se výjimečně přistupuje k dočasnému uzavření dopravní komunikace v období migrace. Jaká opatření se učinila v posledních letech? V posledních letech se instalovaly trvalé zábrany například u již zmiňované Kamenice u Jihlavy a Jarošovského Kacíře. Je snaha v těchto opatřeních dále pokračovat a rozšířit je na další místa kolize obojživelníků s dopravou. Tato opatření investičně zastřešuje Kraj Vysočina. Jemu patří velký dík, protože to jsou finančně značně nákladné akce, rozhodně ale mají význam. Není pak nutno každoročně organizovat náročné stavění dočasných zábran a přesuny jedin

Pracovní týden je u svého konce a před námi je zasloužený víkend. Organizátoři zvou na akce, z nichž si určitě každý vybere. V nabídce je třeba cestovatelská beseda nebo jarní a velikonoční jarmark. Jihlavská Drbna vybrala čtyři nejzajímavější akce.

Nepřestal ani když na něj přišli a kradl dál, proto skončil ve vazbě. Šestapadesátiletý muž se na Jihlavsku vloupal do řady chat, domů, garáží i stavebních buněk. Kriminalisté navíc zjistili, že během několika dnů po obvinění spáchal další tři krádeže.

Aujeszkyho choroba prostupuje Českem, Vysočinu nevyjímaje. Podle on-line mapového portálu Státní veterinární správy už se po celém regionu podařilo vyšetřením odhalit přes dvacítku smrtelného virového onemocnění, které šíří divoká prasata. „Zejména majitelé loveckých psů by měli informace o výskytu nákazy v populaci divokých prasat vnímat. Riziko představuje zejména kontakt psů s krví divočáků při naháňce. Vysoce rizikové je také zkrmování syrového masa a vnitřností divočáků psům či dalším zvířatům,“ uvedl k tématu ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. V Česku je na Aujeszkyho chorobu u prasat divokých vyšetřováno pět procent ulovených divočáků. Cílem monitoringu je podle Semeráda zmapovat situaci a doplnit informace získané z monitoringů proběhlých v minulosti. Předseda Okresního mysliveckého spolku Jihlava Josef Prokeš pro JL uvedl, že organizace vydala v této souvislosti doporučení, o kterých informovala své členy. „Nemůžeme nikomu nic nařídit. Z veřejně dostupných zdrojů zjišťujeme, co se děje. Sledujeme průběžně interaktivní mapu na webu SVS a zjišťujeme, že se choroba na Vysočině celkem rozšiřuje, z čehož pochopitelně radost nemáme,“ řekl otevřeně předseda Prokeš. Dosud bylo letos podle dat SVS v rámci celé ČR ve Státních veterinárních ústavech vyšetřeno bezmála 600 ulovených divočáků a z toho 28 procent vyšetření bylo pozitivních. Jeden případ zachytili u divočáka uloveného myslivci v Kamenici u Jihlavy. Městys po potvrzení choroby u zvířete vydal prostřednictvím svého webu upozornění. „Myslivci nás o tomto případu informovali a my jsme vyvěsili informace k tomu na našich internetových stránkách a poměrně vysoké množství lidí si zaregistrovalo odběr aktualit, takže jim tato informace přišla i do jejich e-mailové schránky,“ vysvětluje starostka městyse Hana Krejčová. Výsledky monitoringu nejsou podle SVS důvodem k panice. Průběžná data jsou prý velmi podobná výsledkům z minulosti. Při posledním monitoringu v roce 2017 bylo pozitivních 21,4 % vzorků. V rámci monitoringu mezi roky 2011 a 2013 to byla třetina vzorků. Naposledy byl výskyt Aujeszkyho choroby u uhynulého psa v Česku potvrzen v roce 2022.

Několik stovek lidí přilákal tradiční masopustní průvod do Kamenice u Jihlavy. Letošní téma bylo pravěk, po městečku se tak procházeli vedle tradičních masek také pralidé.

Velký úspěch na Rally Dakar si letos připsal rodák z Kamenice u Jihlavy David Křípal. V posádce s Alešem Lopraisem a Jiřím Strossem byl do poslední etapy ve hře o vítězství mezi kamiony, i druhé místo bylo však nejlepší mezi Čechy. Úspěšný navigátor se v rozhovoru pro Jihlavskou Drbnu ohlíží za sedmi lety po boku Tomáše Ouředníčka z Velkého Meziříčí, spoluprací s Martinem Prokopem a mluví i o současném závoděním po boku Aleše Lopraise.

Třetí vítěznou etapu v řadě na Dakar Rally si dnes na své konto připsal Aleš Loprais, kterého naviguje David Křípal z Kamenice u Jihlavy. Posádka je stále ve hře o vítězství mezi kamiony.

Řehořov a Nadějov jsou obce na Jihlavsku vzdálené jen několik kilometrů. Po demolici dálničního mostu mají jejich obyvatelé setkávání složitější, přesto udržují tradici novoročního výšlapu na Bukovec.