Kamenice

Policisté na integrovaném operačním středisku Krajského ředitelství policie kraje Vysočina přijali v pondělí 18. května, kolem čtrnácté hodiny odpoledne, oznámení o dopravní nehodě, která se ...

K vážné nehodě došlo v pondělí odpoledne v Kameničce na Jihlavsku. Dvaaosmdesátiletý řidič se nevěnoval řízení a po nehodě musel být letecky transportován do brněnské nemocnice.

Sérii krádeží má na svědomí čtveřice cizinců - čtyřiatřicetiletá žena a tři muži ve věku 19, 30 a 38 let. Po poslední krádeži je velmi rychle dopadli policisté, a to z velké části za přispění policisty, který si ve svém volnu všiml jejich podezřelé dodávky.

Další sezona čapí reality show začíná s kalendářním příchodem jara po celém regionu nabírat po roce zase na obrátkách. Sledovanost toho, jak se čápi vracejí na Vysočinu založit rodinu, je totiž v posledních letech čím dál populárnější. Samosprávy, soukromé společnosti nebo nejrůznější organizace k hnízdům instalují i webové kamery, ke kterým se přes zveřejněný odkaz na internetu může připojit kdokoliv a sledovat tím pádem život ptáků v jejich dočasném příbytku klidně 24 hodin sedm dní v týdnu. Čápi se většinou vrací tam, kde svoje potomstvo vyvedli předcházející rok. Jen hnízdo v Hodicích v areálu školní zahrady i letos zase zeje prázdnotou. Čapí rodinka tam ani letos nedorazila. Přitom až do roku 2014 čápi do obce v těsném sousedství Třeště létali pravidelně. Problém byl v tom, že vždycky zahnízdili na stožáru nízkého napětí u hlavního silničního tahu spojujícího Telč s Jihlavou. Navíc nad vchodem do jednoho z tamních rodinných domků. Obec se proto jala situaci řešit a čápy chtěla přestěhovat na bezpečnější místo. A to právě do areálu školní zahrady, která byla od původního místa vzdálena ani ne 30 metrů. Stavbu hnízda dokonce konzultovala s odborníky. „Čáp si naše hnízdo stále nenašel. Po letech marných pokusů už ho ani nevyhlížíme. Zahnízdit ovšem stále ještě může. Zatím jsme hnízdo nezrušili, ale už o tom uvažujeme, protože na školní zahradě bude letos probíhat rozsáhlá rekonstrukce, proto betonový sloup nejspíš bez náhrady definitivně odstraníme, ale ještě jsme o tom ale nerozhodli,“ popisuje starosta Hodic Josef Bakaj. Na původní oblíbené hnízdo sednout opeřenec nemůže, protože na sloupu jsou již roky instalované zábrany. Čáp by se ale mohl do obce vrátit. Byl už několikrát spatřen na komínu bývalé masny, který je mimo provoz. „Osobně si myslím, že to je pro něj v Hodicích nyní mnohem lepší místo k zahnízdění než v naší školní zahradě,“ přemítá starosta Hodic. Veřejnost má k dispozici i letos speciální web projekty.birds. cz/capihnizda s mapou, která monitoruje obsazenost čapích míst po celém Česku. Kde čápi zahnízdili, tam se ikonka zbarví do sytě modra. Do sledování se zapojují napříč krajem stovky dobrovolníků, kteří na internetové stránky České ornitologické společnosti vkládají své poznatky a také fotografie. Na Jihlavsku se čápi usadili v tradičních místech. Po roce opět přiletěli například do Stonařova, Brtnice, Kamenice, Třeště, Stříteže, Luk nad Jihlavou nebo přímo do krajské metropole na komín v areálu městské společnosti Služby města Jihlavy a také na kompostárnu Henčově. Podle mluvčího Služeb města Jihlavy Martina Málka, které areál provozují, mají opeřenci k dispozici celkem tři umělá hnízda. Zatímco loni zela dvě prázdnotou a o jedno se sváděl tuhý boj, letos je situace jiná. „Dvě hnízda máme obsazená, to poslední je zatím prázdné. Tím, že jsou v kompostárně, mají čápi na výběr z různých druhů materiálů, jak si hnízdo takzvaně „vytunit“ podle svých představ, a hojně toho využívají,“ směje se Málek. Kompostárna se nachází v těsném sousedství skládky komunálního odpadu, kterou vyhledávají čápi nejen z okolí Jihlavy, ale dalších obcí. „Nebojí se už ani kuka vozů. Vždycky když přijedou, jen počkají, co se z nich vysype. Vědí, že díky tomu mají potravu bez námahy, a na skládce loví také s oblibou hraboše,“ dodává Málek. Kvůli pobytu na skládce se mění i jejich původní barva, čímž dokonale splývají s prostředím. Čáp bílý se tak postupně mění v šedivého. „Třeba z nich za nějakou dobu budou čápi černí,“ glosuje Málek. V Kamenici u Jihlavy letos pojali přílet ptáků netradičně. Na sociální síti vyhlásili soutěž, kde zájemci mohli tipovat, kdy přiletí. Nejbližší tipy k za

Na Žďársku se rýsují tři lokality, kde by mohly rychleji vyrůst větrné nebo solární elektrárny. Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón. Zatím jde o návrh, do kterého mohou promluvit obce i obyvatelé.

Spolek Mokřady z Jihlavy si dal za cíl ochranu přírodních lokalit, které souvisí s vodou a také obojživelníky. Na jaře začíná jejich cestování. Na otázky odpovídal místopředseda spolku Jan Dvořák. Co si má laik představit pod pojmem migrace obojživelníků? Migrace nebo jinak také tah je přesun jedinců z jednoho místa či biotopu nebo stanoviště na jiné místo - biotop - stanoviště v rámci jejich životního cyklu nebo životní situace. Asi nejvýraznější a u laické veřejnosti nejznámější je jarní hromadný tah obojživelníků z vhodných míst jejich zimování na souši na vhodná místa rozmnožování ve vodě. Bohužel často tito živočichové hynou pod koly aut, pokud jejich migrační trasu přetíná silniční komunikace. Jsou tito živočichové chráněni? Ano, všichni obojživelníci jsou bez výjimky chráněni zákonem, a to již dlouhodobě. Liší se pouze míra jejich ohrožení. Jejich počty u všech druhů dlouhodobě bohužel klesají z různých důvodů. Jejich ochrana se tak musí týkat všech aspektů jejich života včetně ochrany při migraci, aby se tento negativní trend zvrátil. Kde na Vysočině dochází k největším přesunům? Agentura ochrany přírody a krajiny vede veřejně dostupnou databázi rizikových silničních úseků, kde obojživelníci pravidelně hynou při jarních migracích. Těch míst jsou na Vysočině desítky, kde migruje mnoho desítek, stovek nebo dokonce tisíce jedinců. Mezi nejvýznamnější, tedy nejmasovější, patří například lokality Panský rybník u Kamenice u Jihlavy, dále třeba Jarošovský Kacíř u Jaroměřice nad Rokytnou nebo u rybníka Sviták u Dušejova. Těch míst je ale více. Která místa jsou pro obojživelníky nejnebezpečnější? Obecně jsou nejnebezpečnější dopravně frekventované silniční komunikace v těsné blízkosti rybníků, které jsou z historického hlediska i jejich stávajícího vhodného způsobu hospodaření příhodné pro rozmnožování obojživelníků. Je ale zajímavé, že i u méně frekventovaných silnic může být úhyn pod koly aut značný. Svou roli zde hraje i fakt, že obojživelníci často „nepřechází“ silnici kolmo nejkratší trasou. Často se na silnici déle zdržují, protože je jim příjemné vyhřátí od slunce nebo se jim po ní dobře pohybuje, je bez překážek. To samozřejmě zvyšuje riziko jejich usmrcení projíždějícím autem. Dá se jejich úhynu nějak zabránit? Existují v zásadě tři způsoby. První jsou dočasné zábrany ve formě plastových pásů každoročně instalované podél silnic ze směru migrace. Zábrany automaticky navádějí migrující zvířata do přichystaných zakopaných kbelíků, kde se shromažďují. Kbelíky je potřeba následně pravidelně kontrolovat, zvířata vybírat a bezpečně přenášet na druhou stranu silnice, kde dále pokračují v migraci. Naše organizace Mokřady z.s. ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v Jihlavě každoročně instaluje dočasné zábrany u dvou lokalit, zmíněného rybníku Sviták a rybníku Obecák v obci Hojkov. Druhý představují instalace trvalých plechových nebo betonových zábran na stejných místech, které obdobně navádí zvířata do propustků vodotečí nebo cíleně budovaných podchodů pod silnicí. Za třetí se výjimečně přistupuje k dočasnému uzavření dopravní komunikace v období migrace. Jaká opatření se učinila v posledních letech? V posledních letech se instalovaly trvalé zábrany například u již zmiňované Kamenice u Jihlavy a Jarošovského Kacíře. Je snaha v těchto opatřeních dále pokračovat a rozšířit je na další místa kolize obojživelníků s dopravou. Tato opatření investičně zastřešuje Kraj Vysočina. Jemu patří velký dík, protože to jsou finančně značně nákladné akce, rozhodně ale mají význam. Není pak nutno každoročně organizovat náročné stavění dočasných zábran a přesuny jedin

Pracovní týden je u svého konce a před námi je zasloužený víkend. Organizátoři zvou na akce, z nichž si určitě každý vybere. V nabídce je třeba cestovatelská beseda nebo jarní a velikonoční jarmark. Jihlavská Drbna vybrala čtyři nejzajímavější akce.

Nepřestal ani když na něj přišli a kradl dál, proto skončil ve vazbě. Šestapadesátiletý muž se na Jihlavsku vloupal do řady chat, domů, garáží i stavebních buněk. Kriminalisté navíc zjistili, že během několika dnů po obvinění spáchal další tři krádeže.

Aujeszkyho choroba prostupuje Českem, Vysočinu nevyjímaje. Podle on-line mapového portálu Státní veterinární správy už se po celém regionu podařilo vyšetřením odhalit přes dvacítku smrtelného virového onemocnění, které šíří divoká prasata. „Zejména majitelé loveckých psů by měli informace o výskytu nákazy v populaci divokých prasat vnímat. Riziko představuje zejména kontakt psů s krví divočáků při naháňce. Vysoce rizikové je také zkrmování syrového masa a vnitřností divočáků psům či dalším zvířatům,“ uvedl k tématu ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. V Česku je na Aujeszkyho chorobu u prasat divokých vyšetřováno pět procent ulovených divočáků. Cílem monitoringu je podle Semeráda zmapovat situaci a doplnit informace získané z monitoringů proběhlých v minulosti. Předseda Okresního mysliveckého spolku Jihlava Josef Prokeš pro JL uvedl, že organizace vydala v této souvislosti doporučení, o kterých informovala své členy. „Nemůžeme nikomu nic nařídit. Z veřejně dostupných zdrojů zjišťujeme, co se děje. Sledujeme průběžně interaktivní mapu na webu SVS a zjišťujeme, že se choroba na Vysočině celkem rozšiřuje, z čehož pochopitelně radost nemáme,“ řekl otevřeně předseda Prokeš. Dosud bylo letos podle dat SVS v rámci celé ČR ve Státních veterinárních ústavech vyšetřeno bezmála 600 ulovených divočáků a z toho 28 procent vyšetření bylo pozitivních. Jeden případ zachytili u divočáka uloveného myslivci v Kamenici u Jihlavy. Městys po potvrzení choroby u zvířete vydal prostřednictvím svého webu upozornění. „Myslivci nás o tomto případu informovali a my jsme vyvěsili informace k tomu na našich internetových stránkách a poměrně vysoké množství lidí si zaregistrovalo odběr aktualit, takže jim tato informace přišla i do jejich e-mailové schránky,“ vysvětluje starostka městyse Hana Krejčová. Výsledky monitoringu nejsou podle SVS důvodem k panice. Průběžná data jsou prý velmi podobná výsledkům z minulosti. Při posledním monitoringu v roce 2017 bylo pozitivních 21,4 % vzorků. V rámci monitoringu mezi roky 2011 a 2013 to byla třetina vzorků. Naposledy byl výskyt Aujeszkyho choroby u uhynulého psa v Česku potvrzen v roce 2022.

Několik stovek lidí přilákal tradiční masopustní průvod do Kamenice u Jihlavy. Letošní téma bylo pravěk, po městečku se tak procházeli vedle tradičních masek také pralidé.

Velký úspěch na Rally Dakar si letos připsal rodák z Kamenice u Jihlavy David Křípal. V posádce s Alešem Lopraisem a Jiřím Strossem byl do poslední etapy ve hře o vítězství mezi kamiony, i druhé místo bylo však nejlepší mezi Čechy. Úspěšný navigátor se v rozhovoru pro Jihlavskou Drbnu ohlíží za sedmi lety po boku Tomáše Ouředníčka z Velkého Meziříčí, spoluprací s Martinem Prokopem a mluví i o současném závoděním po boku Aleše Lopraise.

Třetí vítěznou etapu v řadě na Dakar Rally si dnes na své konto připsal Aleš Loprais, kterého naviguje David Křípal z Kamenice u Jihlavy. Posádka je stále ve hře o vítězství mezi kamiony.

Řehořov a Nadějov jsou obce na Jihlavsku vzdálené jen několik kilometrů. Po demolici dálničního mostu mají jejich obyvatelé setkávání složitější, přesto udržují tradici novoročního výšlapu na Bukovec.