Karel Kutlvašr

Komunistická strana převzala moc ve státě a začala tvrdá kapitola totalitního režimu, z kterého si i dnešní společnost nese nezhojitelné rány.

Karl von Pückler-Burghauss dal příkaz vybudovat u Milína opěrný bod. A proti němu vyrazilo 11. května několik desítek partyzánů ze skupiny Smrt fašismu a členů revoluční gardy. Začala poslední bitva - u Slivice, do které se zapojily i tři ukrajinské fronty.

Česko si připomíná 76. výročí Pražského povstání. Stejně jako loni se kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo online.

Podobně jako loni si i tento rok Česko připomíná výročí Pražského povstání spíše individuálně nebo on-line. Kvůli koronaviru se nekonají hromadné akce a události za padlé z května roku 1945. Představitelé státu dnes uctí památku padlých většinou pak každý zvlášť.

Na kapitulaci generála Rudolfa Touissanta vzpomínal jeho protějšek, velitel Pražského povstání Karel Kutlvašr. Sešli se v komunistickém vězení.

Pražské povstání z května 1945 má svá ikonická místa, připomínáme však jedno z dalších. Na pražské Pankráci se odehrály těžké boje.

Kvůli restrikcím v souvislosti s epidemií koronaviru nebude Praha letos pořádat žádnou vzpomínkovou akci k výročí Pražského povstání, během nějž zemřelo kolem 3000 Čechoslováků. Lidé, kteří si budou chtít připomenout padlé hrdiny, mohou využít interaktivní mapu s více než 800 pomníčky. Z ní se dozvědí detaily o jednotlivých místech a mohou i zapálit virtuální svíčku. Projekt v pondělí představili primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a publicista a historik Jiří Padevět.

Možná i vy využíváte toho, že v Praze není díky koronavirové pandemii obvyklý nával turistů a také se rádi touláte po Praze, a to po místech, kde jindy pomalu není možné normálně projít, natož se pořádně rozhlédnout kolem sebe. Možná vás vaše nohy zavedly do blízkosti Lorety a malebného Nového Světa. Právě v oněch místech se nachází stavba, které se říká Domeček. Název poetický, ale realita je ponurá a krutá.

Čtyřiadvacátý květen 1949 se do českých dějin zapsal velmi ponuře jako den, kdy komunisté začali popravovat své politické odpůrce. Ten den po páté ráno vyhasly na dvoře Pankrácké věznice v Praze hned tři lidské životy. Oběšeni zde byli dva mladí studenti Právnické fakulty UK Boris Kovaříček a Karel Bacílek a spolu s nimi ještě agent provokatér Josef Hruška, který je na popraviště vlastně dostal. Sebe tím však nezachránil.

Jsme milovníci interpretace svých dějin. Asi větší než jiní národové, což má souvislost s naší velikostí a pohnutými osudy. Kolem velkých výročí vždycky vyvstanou. Teď ve vztahu ke konci války a různým zásluhám těch či oněch jednotek na osvobození Prahy.

Po 9. květnu do prostoru mezi osady Slivice a Čimelice dorazil zbytek vyzbrojené německé armády, čítající asi 6 tisíc mužů pod vedením generála Karla von Pücklera. A právě tyto dny byly pro místní snad vůbec nejhorší. Němci se totiž mstili i na civilním obyvatelstvu.

Vlasovci na konci války pomohli v Praze povstalcům v boji s Němci. V německých uniformách, ale s označením ROA jich při pomoci povstání zemřelo zhruba 300. O útoku na vnitřní Prahu rozhodli generálové Vlasov a Buňačenko 6. května při pobytu v Řeporyjích. Tato pomoc tak naprosto zásadně ovlivnila průběh pražského povstání.