Karel Kutlvašr

Generál Karel Kutlvašr velel v památných květnových dnech roku 1945 Pražskému povstání. Skromný hrdina se však stal jako mnozí jiní obětí komunistické zvůle.

Unikátní americká vlajka z Ostroměře či vyznamenání generála Karla Kutlvašra patří k pražské výstavě v Armádním muzeu Žižkov, která návštěvníky přenese do dramatických dnů konce války v Protektorátu Čechy a Morava, mezi beznadějné německé pokusy o obranu i příběhy odvahy, vzdoru a zrady. Prodloužena byla do neděle 10. května

Praha slavila osvobození. A středem města odcházela do amerického zajetí kolona ozbrojených příslušníků gestapa – pod ochranou českých povstalců a před očima sovětských vojáků. Jak k takové absurditě došlo?

5. května 1945 se v Praze rozezněl hlas, který změnil dějiny. Nebyla to děla ani tanky, ale česká slova z rozhlasu. V tu chvíli se město zvedlo k odporu. V ulicích Prahy stále vládli nacisté a byli připraveni bojovat do poslední chvíle.

„Bude třeba vylikvidovat zejména nekompromisní Němce v zemích českých, Maďary na Slovensku,“ řekl prezident Beneš. K tomu účelu byly zřízeny Revoluční gardy a ty konaly, jak řekl prezident.

Dostala skautské jméno Rakša – podle vlčice z Knihy džunglí, té, která chrání smečku. V roce 1949 vzala na sebe vinu za desítky skautů, aby je zachránila před vězením. Spoléhala, že ženu komunisté nepopraví.

Únor 1948 znamenal počátek obřích represí vedených komunistickým režimem proti jeho politickým odpůrcům. První popravy se udály 24. května 1949 a na šibenici vyhasly tři životy.

Poslední výstřely 2. světové války padly až 12. května 1945 v Československu ve vesnici Slivice u Malína na Příbramsku, až 4 dny po podepsání německé kapitulace.

5. května 1945 jel na kole na Staroměstské náměstí, aby velel Pražskému povstání. O tři roky později ho komunisté zatkli ve vlastním bytě. Zemřel jako noční vrátný v Nuselském pivovaru.

Před nedávnem byly nalezeny dopisy, které psal generál Karel Kutlvašr z komunistických kriminálů. Ukazují nejen jeho charakter či prostý vztah k lidem, které měl rád, ale jsou i dokladem kruté a nespravedlivé etapy našich dějin.

27. leden je sedmadvacátý den roku, do jeho konce zbývá 338 dní. Svátek má Ingrid, Ingeborg a Inka. V roce 1945 byl osvobozen koncentrační tábor v Osvětimi, proto si dnes připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Foto: Everett Collection / Shutterstock.com Kdy definitivně skončila druhá světová válka a kdo zabil Heydricha? Ukažte své znalosti dějepisu…

Dne 8. května odpoledně podepsal velitel jednotek wehrmachtu v Praze, generál Rudolf Toussaint kapitulační protokol před Českou národní radou.

Magazín Securitytech.cz přináší rozhovor s Pavlem Nechanským, synovcem majora Jaromíra Nechanského, který byl v politickém procesu v roce 1950 popraven za špionáž a vyzvědačství.

Z venkovského kluka z Michalovic vyrostl generál, který vedl Prahu v boji proti nacistům. Karel Kutlvašr dvakrát přežil peklo světových válek, osvobodil hlavní město – a přesto skončil v komunistickém žaláři jako „vlastizrádce“.

Jaromír Nechanský, hrdina 2. světové války, jeden z čelných představitelů Pražského povstání, který skončil nespravedlivě na komunistické šibenici, se od prezidenta Petra Pavla dočkal nejvyššího vyznamenání – Řádu bílého lva.

Kamarádi mu říkali Kyslík. Jako správný skaut se zapojil do protinacistického odboje i protikomunistických aktivit. Nejlepší léta života strávil jako vězeň v jáchymovských uranových dolech, kde ho málem ubili k smrti v den Stalinových narozenin.

Kvůli opravě asfaltu na silnici 34 bude v Havlíčkově Brodě od pondělí omezená doprava v Humpolecké ulici. Průjezdná bude jen kyvadlově, provoz budou řídit…

Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) začne v pondělí 28. července s plošnou opravou silnice I/34 v Humpolecké ulici v Havlíčkově Brodě. Jak novináře informoval regionální mluvčí ŘSD Jiří Veselý, provoz v místě opravy řidiče omezí jen částečně.

Ředitelství silnic a dálnic naplánovalo na přelom července a srpna opravu vytížené silnici první třídy v Havlíčkově Brodě. Povrch Humpolecké ulice opraví na dvě etapy, řidiči musejí počítat s omezením.

Přelom páté a šesté dekády minulého století v Československu, to nejsou jen Klement Gottwald, Milada Horáková, Pavel Kohout nebo skupina okolo bratří Mašínů. Jsou to také pozapomenutí členové protikomunistického odboje a takřka neznámí přisluhovači režimu. V padesáti mikropovídkách nového souboru Třísky svobody se Jiří Padevět zavrtává do rozhodujících i banálních okamžiků v jejich životech.

Bitva u Zborova patří mezi nejúspěšnější bitvy, které svedli českoslovenští legionáři během 1. světové války. Tato bitva se stala jedním ze symbolů boje za naši samostatnost.

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.

28. května vykonal prezident Beneš u příležitosti svých narozenin přehlídku Revolučních gard na Pražském hradě. Původní revoluční velení Prahy na ní bylo ještě přítomno, ale duch přehlídky směřoval už jednoznačně doleva.

Symbolem Pražského povstání v květnu 1945 se staly barikády. Některé byly silně bráněny povstalci, jiné sloužily jen jako silniční zátaras.

Komentář o tom, co mě napadá, když se jako novinář Aktuálně.cz pohybuji často v terénu mezi lidmi z různorodých názorových bublin.

Přinášíme výběr novinek z architektury, stavění, bydlení, zahrad, památkové péče a krajiny. Týden na architektonické scéně shrnuje šéfredaktorka Karolína Vránková.

Život četnického strážmistra Josefa Chaloupky není veřejnosti příliš známý. Přitom je jedinečný a neobvykle zamotaný. Svého rozuzlení se dočkal přesně před 80 lety. Při krvavých bojích v Praze na samém konci války.

HISTORIE / Po tři čtvrtě na jedenáct dopoledne 8. května 1945 němečtí generálové Rudolf Toussaint a Arthur von Briesen dojednali s profesorem Albertem Pražákem, Josefem Smrkovským, Josefem Kotrlý…

Vojenský historický ústav zveřejnil na svém webu dokument, který vznikl v roce 1945 a zakresloval místa smrtelných zásahů obětí Pražského povstání. Není to sice kompletní a bezchybný soupis všech obětí povstání, ale je důležitým pramenem k této historické události a umožňuje vyhledávání podle jmen padlých. V Pražském povstání zahynulo podle různých údajů zhruba 3000 lidí.

Komunisté se velitelům Pražského povstání krutě pomstili. Podpisem dohody o odchodu Němců z Prahy prý urazili Moskvu.

Válka v Evropě končí. Německo podepsalo 7. května 1945 bezpodmínečnou kapitulaci. V platnost vstupuje 8. května ve 23:01 středoevropského času. Pak musejí všechny německé jednotky zastavit činné operace a musí zůstat v postavení, které aktuálně zaujímají. Proto se tolik německých jednotek snažilo 8. května dostat na poslední chvíli do amerického zajetí.

HISTORIE / V hlavním krytu pražské ochranné protiletecké policie v později nechvalně proslulé „kachlíkárně“ v Bartolomějské ulici číslo 306/5 bylo v květnu umístěno Vojenské velitelství Velké Prahy Ba…

Praha - Na křižovatce ulic Táborská a Petra Rezka se dnes od 16:00 bude konat rekonstrukce bojů z Pražského povstání, do které se zapojí zhruba 400 účastníků z historických klubů v dobových uniformách a v civilním oblečení společně s množstvím dobové vojenské i civilní techniky. Kvůli akci bude v oblasti omezena automobilová doprava i MHD.

Nový pomník generála Karla Kutlvašra, československého legionáře, velitele protinacistického Pražského povstání v roce 1945 a později vězně komunistického režimu, byl slavnostně odhalen v areálu bývalého Nuselského pivovaru v Praze 4. Stalo se tak osmdesát let po vypuknutí povstání, v kterém právě Kutlvašr sehrál klíčovou roli.

/FOTO,VIDEO/ Pomník generála Karla Kutlvašra, klíčové postavy Pražského povstání, byl za účasti politických činitelů hlavního města a Prahy 4 i armádních představitelů odhalen v bývalém Nuselském pivovaru. Tento významný akt připomíná nejen Kutlvašrovy úspěchy, ale i jeho nespravedlivé uvěznění – a po propuštění práci právě v tomto pivovaru. Pomník, navržený designérem Ondřejem Tichým, symbolizuje odvahu a odhodlání, které generál prokázal během svého života.

Ani po 80 letech neexistuje přehledná monografie o tom, jak se Pražské povstání odehrálo, jak proběhly rozhodující boje, kdo v nich padl a kdo se v nich vyznamenal.

Praha se před 80 lety dramaticky změnila. Pražané zatarasili ulice stovkami barikád, aby snáze čelili obrovské přesile nepřítele. Tento materiál srovnává, jak některá místa vypadala v květnu 1945 a jak vypadají dnes.

Unikátní projekt Aktuálně.cz oživuje fotografie Pražského povstání pomocí AI - statické snímky z května 1945 se mění v pohyblivé záběry.

Jména těchto mužů jsou dnes známá spíše historikům. V květnu 1945 se ale jejich životní cesty protnuly v povstalecké Praze. Postavili se do čela ozbrojeného odporu proti okupantům, později se však stali terčem nenávisti a perzekuce.

V dubnu 1945 se v Praze setkávají tři přeživší generálové protinacistického odboje – František Slunečko, František Hrabčík a Karel Kutlvašr. Každý má jiný úkol, všechny ale souvisí s tím nejdůležitějším – definitivně se zbavit německých okupantů. Vojenským osobnostem Pražského povstání se věnuje další díl seriálu Konec války.

Osmdesáté výročí osvobození připomíná v pražském Armádním muzeu Žižkov výstava 1945! Voláme všechny Čechy. V úterý ji zahájila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Spolu se zahájením výstavy byla pokřtěna i kniha Války a vojenství v českých zemích.

V dubnu roku 1945 se v Praze setkávají tři přeživší generálové protinacistické odbojové organizace Obrana národa, a sice Josef Slunečko, František Hrabčík a Karel Kutlvašr. Každý má jiný úkol, všechny ale směřují k tomu definitivně se zbavit německých okupantů. Generál Hrabčík má připravit obnovu ministerstva národní obrany, generál Slunečko přebírá velení povstaleckých jednotek mimo Prahu a generál Kutlvašr se stává hlavou vojenského velitelství Velké Prahy.

Muzeum Prahy připravuje výstavu o zvonu Staroměstské radnice, který byl zničen při Pražském povstání na konci druhé světové války. Představí původní části zvonu z roku 1313, jeho kopii a také audioukázku toho, jak pravděpodobně zněl. Zájemci mohou výstavu navštívit zdarma od 5. května v přízemí Staroměstské radnice. ČTK to řekla mluvčí muzea Veronika Nová. Výstava je součástí projektu k 80. výročí Pražského povstání. Kromě ní se mohou lidé zúčastnit vzpomínkového průvodu, přednášek či pietních akcí.

Policie ve čtvrtek zasahovala u případu v pražských Nuslích. Muž chtěl spáchat sebevraždu, když se k němu dostala zásahová jednotka, zaútočil noži. Policisté nakonec muže zastřelili, jak sdíleli na sociálních sítích.

Po zásahu policie ve čtvrtek v pražských Nuslích zemřel muž, který zaútočil na zásahovou jednotku noži, informovala policie na síti X. Policisté proti němu použili taser a střelnou zbraň. Muž předtím podle policistů vyhrožoval sebevraždou, na vyjednávání nereagoval.

Patřil k lidem, kteří se statečně postavili na odpor nacistické okupaci, aby se po konci války stali oběťmi rudé totality. V červnu 1950 popravili komunisté jednoho z velitelů pražského květnového povstání Jaromíra Nechanského.

Na centrálním náměstí vznikající rezidenční čtvrti v areálu bývalého Nuselského pivovaru bude na začátku května odhalen pomník, který uctí památku generála Karla Kutlvašra. Server Pražský patriot o tom informoval Pavel Lánský, mluvčí společnosti Penta Real Estate, která developerský projekt v Praze 4 realizuje. Vojenský velitel Pražského povstání v roce 1945 se stal po únoru 1948 obětí politické perzekuce ze strany komunistů, na sklonku života pracoval v Nuselském pivovaru jako hlídač a noční vrátný.

Osud tomu chtěl, že hned dva vynikající čeští vojáci z doby 2. světové války nesli velmi podobné jméno. Jedním byl generál Karel Kutlvašr, velitel Pražského povstání – a tím druhým legendární noční stíhač v britském Královském letectvu (RAF) Karel Miloslav Kuttelwascher přezdívaný Kut. Před 65 lety zemřel v anglickém městě Truro. Do Anglie se vrátil z osvobozené republiky už v roce 1946, když viděl nástup komunistů.

Podoba pomníku vzešla z otevřené umělecké soutěže, kterou iniciovala společnost Penta Real Estate, která v Nuslích staví novou rezidenční čtvrť. Nový pomník bude dokončen…

Nový pomník Karla Kutlvašra, jednoho z největších hrdinů moderních českých dějin, legionáře, velitele Pražského povstání v roce 1945 a politického vězně, který vznikne v bývalém Nuselském pivovaru v Praze 4, bude mít podobu praporu.

Uměleckou soutěž na nový pomník velitele Pražského povstání generála Karla Kutlvašra vyhrál Ondřej Tichý s návrhem "velitelského praporu."

V areálu někdejšího Nuselského pivovaru v Praze 4 vznikne nový pomník Karla Kutlvašra – jednoho z největších hrdinů moderních českých dějin, legionáře, velitele Pražského povstání v roce 1945 a později též politického vězně. Pomník, jehož autorem je Ondřej Tichý, bude mít podobu praporu. Podoba pomníku vzešla z otevřené umělecké soutěže, jejímž zadavatelem byla společnost Penta Real Estate, která v Nuslích staví novou rezidenční čtvrť. Informoval o tom Pavel Lánský, mluvčí společnosti Penta Real Estate.

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali podobně jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno Junák. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty. Dlouholetý starosta českého Junáka a bývalý politický vězeň Jiří Navrátil měl mírnou, veselou a přátelskou povahu.

Jiří Navrátil zorganizoval v roce 1949 stovku skautů, aby při novém povstání dělali jako v roce 1945 spojky. Celý plán selhal. O 25 let později dostal od StB krycí jméno JUNÁK. V 90. letech soud rozhodl o neoprávněnosti jeho zařazení mezi agenty.