Karl Patterson Schmidt

Který druh je ze všech jedovatých hadů světa nejnebezpečnější? Který had dokáže zabít člověka nejrychleji? Takovéto nebo podobné otázky slýchávám z různých stran s železnou pravidelností. Řešení problému není v tomto případě až tak jednoznačné.

Po uštknutí hadem udělal sám ze sebe vědecký experiment. Jeho trýznivé smrti přihlížela manželka. V září 1957 se do Fieldova přírodovědného muzea v Chicagu dostal záhadný had, kterého přinesl zaměstnanec Lincoln Park Zoo. Had byl neobvyklý, měl nápadné vzory a 80 cm dlouhé tělo.

Příroda je fascinující a všechna zvířata v ní mají svoji méně, či více důležitou úlohu. Existují však taková, která v mnohých stále vyvolávají strach či hrůzu.

Muže uštkl had. Věděl, že zemře, takže svou smrt pojal jako experiment a ovlivnil tak celé generace. V září 1957 přinesl zaměstnanec zoo do chicagského přírodovědného muzea mladého hada o délce asi 80 cm.

Práce je pro některé lidi vášní. Americký herpetolog Karl Schmidt rozhodně patřil mezi takové, současně mu ale jeho práce přivodila smrt. Nevzdal se jí ale ani v posledních 24 hodinách svého života.

Karl Patterson Schmidt byl významný herpetolog 20. století, který po sobě zanechal více než 200 vědeckých publikací. Láska k plazům ho ale nakonec stála život – po uštknutí jedovatým hadem nevyhledal lékaře a raději zapisoval, jak na něj jed působí.

V září 1957 se do Fieldova přírodovědného muzea v Chicagu dostal záhadný had, kterého přinesl zaměstnanec Lincoln Park Zoo. Had byl neobvyklý, měl nápadné vzory a 80 cm dlouhé tělo.

K Vánocům si můžete přát ledacos, jedovatého hada uprostřed obývacího pokoje ale nechce asi nikdo.

Karl Patterson Schmidt (1890-1957) byl významný americký herpetolog, který obohatil vědu o množství nových poznatků o hadech a obojživelnících. Právě obliba plazů se mu nakonec stala osudnou.