Kateřina Smejkalová

Ve Francii panují sympatie vůči Rusku historicky, kupodivu od dob Napoleona, jehož tažení do Ruska bylo velkou vojenskou prohrou. Ukrajina je ve Francii méně známá, a v minulosti se často psalo o tamní korupci.

Jednou z nyní nejohroženějších skupin jsou lidé bydlící v nájmu. Netýkají se jich totiž pouze hojně propírané raketově rostoucí ceny energií, ale i neustále stoupající nájmy jako takové. Ty představovaly problém již dříve, nyní však mnozí pronajímatelé berou dvoucifernou inflaci jako záminku navýšit je o stejně vysoké procento skokově dál.

V situaci současné rekordní inflace se v médiích roztrhl pytel s novým žánrem: radami, na čem všem se ještě dá ušetřit. Na tom v principu jistě není nic špatného – čas od času nezaškodí zastavit se a zapřemýšlet o svém životním stylu a spotřebním chování. A to nejen vzhledem k rodinnému rozpočtu, ale třeba i uhlíkovým emisím, objemu vyprodukovaného odpadu či podmínkám pro lidi i zvířata a krajinu, za kterých to, co konzumujeme, vzniká.

V Evropě probíhá debata, jestli umožňovat Rusům – tedy těm, kteří na to mají – cestu do Evropské unie. Celá věc má ale ještě odvrácenou stránku. Podstatná část Rusů už svou zemi trvale nebo nadlouho opustila. Jenže ne vždy jde o srovnatelné případy.

Platforma pro minimální důstojnou mzdu nedávno představila svůj výpočet této mzdy pro rok 2021. Pro Českou republiku se rovnala 31 146 korun hrubého a v Praze by měla dosahovat až 36 717 korun hrubého. Výzkumníci taky nastínili, jak by tato mzda mohla vypadat v roce 2022, kdy se bude stupňovat inflace a budou stoupat ceny energií. Už v tuto chvíli by podle aktuálních dat měla minimální důstojná mzda v Praze překročit hranici 40 tisíc hrubého. O koncept minimální důstojné mzdy, situaci českých domácností a stoupajících cenách potravin, zboží a energií jsme si v Kolapsu povídali se zástupci Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Do studia Mr. Wombat totiž dorazila antropoložka Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky - Spot působící také na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, politoložka Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert Stiftung zastoupení v Praze a ekonom Jan Bittner. Podpořte vznik dalších dílů Kolapsu a nového Nakladatelství Alarm v nové crowdfundingové kampani: https://www.darujme.cz/projekt/1206304

Už 28 let slaví Česká republika rok co rok výročí vzniku státu, který neexistuje. Úderem půlnoci z 31. prosince 1992 na 1. ledna 1993 se Československo po 75 letech rozdělilo na dvě samostatné republiky. Jeho vznik 28. října 1918 si v dalších letech připomínala jako státní svátek jen Česká republika. Teprve letos se toto datum stalo státním svátkem i ve slovenském kalendáři, byť nikoli jako den pracovního klidu.

Hospodářský svět se mění takovou rychlostí, jakou si ani dobrodružní ekonomové nedokázali před pár týdny představit. Běžný občan to pozná nejspíše v supermarketu, kde nechává za stejný nákup podezřele víc peněz, než na konci léta. Doslova šokován cenami za materiál může být ten, kdo se právě teď rozhodl opravovat svůj byt nebo dům.

„Chudoba trápí pětinu obyvatel Evropské unie, Češi jsou ale ohroženi nejméně.“ Ano, už to je zase tady – evropský statistický úřad Eurostat vydal v půli října jako každoročně jednu ze svých nejvíc zavádějících statistik, která by snad ani neměla existovat, anebo by se přinejmenším měla úplně jinak jmenovat.