Šedá kancelář v srdci Londýna. 24. leden 1950. Muž s úzkými brýlemi a unavenou tváří váhá nad čistým listem papíru. Zimní světlo proniká mříží na okně a kreslí na stole bledé stíny. Třesoucí se ruka konečně přitiskne plnicí pero k papíru.
Německý komunista Klaus Fuchs uprchl v roce 1933 před nacistickým režimem do Velké Británie. Následně se podílel na britském i americkém atomovém výzkumu a jako sovětský špion předával do Moskvy důležité informace. Výrazně tím urychlil sovětský jaderný výzkum a jeho role byla daleko významnější než role výrazně známějších sovětských špionů manželů Rosenbergových.
S vyzrazením detailů amerického programu výroby atomové bomby si spojujeme především manžele Rosenbergovi. Asi ještě významnější roli však hrál Klaus Fuchs, přímý účastník projektu Manhattanu.
V cyklu Historie Plus uslyšíte s kým natáčel rozhovory, jakou písničku měl rád Alexandr Dubček nebo komentář k potlačení bratislavské demonstrace z jara 1988. Pořad připravil Pavel Hlavatý.
Jakmile bylo potvrzeno, že Sovětský svaz skutečně vlastní atomovou bombu, začal se rapidně zvyšovat tlak na vývoj koncepčně zcela nových zbraní – vodíkových bomb.
Byl komunistou z přesvědčení, alespoň tak o sobě hovořil nejznámější špion, který se podílel na výboji atomové bomby v USA. Na západ utekl před nacismem, protože pro někoho s levicovými názory nebylo ve třetí říši bezpečí. Už za druhé světové války však pracoval pro obě strany. Jaký je příběh Klause Fuchse?
Historie 20. století je poznamenaná dvěma světovými válkami. Ty přinesly celou řadu neuvěřitelných příběhů, mezi které patří i story německého fyzika Klause Fuchse, kterého můžeme označit za dost možná nejúspěšnějšího špiona své doby. Zapálený komunista pomohl Američanům v projektu Manhattan, zároveň ale předával tajné informace Rusům. A nakonec se sám udal britské tajné službě.
Jméno senátora Josepha Raymonda McCarthyho (14. 11. 1908 - 2. 5. 1957) je spojováno s fanatickým protikomunistickým „honem na čarodějnice“, který rozpoutal svým projevem v roce 1950 a který byl řadě lidí víc než nepříjemný. Jako Američan a vlastenec však nemohl konat jinak.
A to už před více jak 60 lety. Zdá se, že jsme proto zatím měli neskutečné štěstí, když dosud žádná jaderná válka nevypukla. Vzhledem k tomu, že vodíková bomba je asi 30 x silnější než ta atomová, byla by to nejspíš válka nejen zcela zničující, ale také velmi rychlá.