Kreml

Z vojenských cvičišť se v Rusku stávají dětská hřiště a naopak. Ve školkách od Pacifiku až po Černé moře si děti oblékají uniformy a účastní se nácviku pochodů. Starší děti se v hodinách první pomoci učí kopat zákopy, házet granáty a střílet ostrými kulkami, zatímco v pracovních činnostech šijí vojenské uniformy. Ruské děti jsou zkrátka připravovány na válku.

Ruské děti se připravují na válku. Ve školách nosí uniformy a cvičí pochody. Trénují kopání zákopů, házení granátem nebo střelbu skutečnou municí. Děje se tak po celé zemi.

Putin má rád lidi, co jsou mocní, ale ne tolik, aby ho vyzývali. Tak odborníci popisují vlastnosti, které by měl mít nový lídr vagnerovců. Ti se po smrti Prigožina protloukají v Rusku, kde po nich sáhla konkurence, nebo v Africe.

Média v Rusku se podle nařízení Moskvy nově mají při referování o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském vyhnout označení „prezident“. Místo toho se nabízí například označení „Zelenského režim“, případně je možné státníka nejmenovat vůbec.

Ruský oligarcha a šéf Wagnerovy skupiny v nejspíš posledním videu hovořil o své situaci a zdraví. Záběry měly být pořízené jen několik dní před tragickou havárií letadla.

Neúspěch nedávné ruské mise Luna-25 na Měsíci „není nic strašného“ a nejdůležitější je, aby Rusko pokračovalo ve svém vesmírném programu. Podle agentury Reuters to v úterý řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Podle zdrojů webu Moscow Times ruské bezpečnostní složky pracují na eliminaci podobné ozbrojené akce, jakou provedl šéf vagnerovců koncem června. Někteří žoldnéři Jevgenije Prigožina se zřejmě nebudou chtít podvolit.

Jediný možný protikandidát, který se lidem z Putinova politického týmu nezamlouvá, je mladý místopředseda dolní komory parlamentu Vladislav Davankov.

Nikdo mladší padesáti let. Takové má být hlavní kritérium při výběru protikandidátů 70letého Vladimira Putina v ruských prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok na jaře. Podle dvou zdrojů ruského zpravodajského webu Meduza přímo z Kremlu se formálně zúčastní ještě představitelé tří politických stran těsně spolupracujících se současnou mocí: komunistů, Liberálně-demokratické strany (LDPR) a Nových lidí (Novyje ljudi).

Po smrti jejích vůdců je žoldnéřská Wagnerova skupina bez velení. Podle zahraničních odborníků je nyní otázkou, jaké dopady to bude mít na organizaci, její vliv v Africe, i na Moskvu.

Bývalý šéf rozvědky Petr Mlejnek analyzuje okolnosti smrti Jevgenije Prigožina. Finančník Wagner Group Jevgenij Prigožin a zakladatel skupiny Dmitrij Utkin podle posledních informací zemřeli po pádu letadla nad Tverskou oblastí. Existují dvě verze havárie. Za prvé se spekuluje o sestřelení a za druhé o výbušném zařízení, které bylo umístněné v podvozku letadla. Ať se potvrdí jedna nebo druhá verze, je téměř jisté, že rozkaz k atentátu dal Putin. Složky ruské armády, zejména ruský ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu generál Valerij Gerasimov, by bez Putinova rozkazu Prigožina nepopravily.  Ruská Federální agentura pro letectví (Rosaviatcija) 23. srpna oznámila několik minut po…

Šéf Wagnerovců byl jednou z nejvýraznějších tváří války na Ukrajině. Zpočátku byl cenným Putinovým spojencem, po pokusu o převrat se však stal nepřítelem státu.

24. srpna 2023. Toto datum se neúprosně blíží – bude to již tento čtvrtek. Ukrajina 24. srpen každoročně slaví jako Den nezávislosti. Výhružné video ale naznačuje, že si toto datum budou pamatovat i Rusové. Video si můžete pustit na odkazu na konci článku.

Německá krajně pravicová strana AfD získává v posledních měsících rostoucí podporu voličů. Uniklé korespondence odhalují, že AfD je sponzorována z peněz z Ruska a mimo jiné plánuje žalovat německou vládu za posílání zbraní na pomoc Ukrajině.

Krajně pravicová německá strana AfD dostala ruské peníze na to, aby podala na příkaz Kremlu žalobu proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Vyplývá to z uniklé korespondence propagandisty Vladimira Sergijenka s jeho kontakty, kterou prozkoumal server The Insider a německý Der Spiegel.

Tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov uvedl, že Vladimir Putin bude v prezidentských volbách znovu zvolen s výsledkem více než 90 % hlasů, uvedl deník The New York Times.

Dvaašedesát procent dekretů ruského prezidenta Vladimira Putina vydaných v červenci 2023 je utajených. Je to nejvyšší počet rozhodnutí, o nichž se nemá veřejnost dozvědět, od začátku prvního Putinova mandátu v roce 2000. Informuje o tom ruský zpravodajský web Meduza. Jen za čtyři dny - v období od 27. do 31. července - jich šéf Kremlu takto podepsal dvanáct.

Aktuální čísla potvrzují analýzu bývalého šéfa špionů Petra Mlejnka, kterou zveřejnil na Neovlivní.cz Rusko plánuje během letošního roku napumpovat do válečného tažení na Ukrajině dvojnásobek původně plánované sumy, protože válečné náklady stoupají. Tato čísla potvrzují analýzy, které jsem zveřejnil na Neovlivní.cz v listopadu a prosinci loňského roku. “Rusko zdvojnásobilo svůj cíl výdajů na obranu do roku 2023 na více než 100 miliard dolarů – třetinu všech veřejných výdajů,” píše agentura Reuters. Analýza vychází z vládního dokumentu Kremlu, který agentura detailně přezkoumala. Náklady na válku na Ukrajině se tedy dál roztáčí a zvyšují tlak na finance Ruska. Na úkor zbrojení se…

Za podivných okolností byl v Rusku nalezen další mrtvý milionář. Tentokrát jde o čtyřicetiletého Antona Čerepennikova, předního IT odborníka, který vyvíjel softwary pro Kreml. Na Čerepenikova dopadaly americké sankce.

Kreml pokračuje v zatýkání svých odpůrců, nyní byl zatčen bývalý důstojník tajné služby Igor Girkin, který opakovaně kritizoval velení ruské armády i prezidenta Putina.

ANALÝZA. Už za osm měsíců Rusové zvolí prezidenta. Téma se v Rusku ani v zahraničí zatím příliš nediskutuje – i když výběr hlavy státu ovlivní i průběh války. O Putinově budoucnosti se navíc začínají objevovat první pochybnosti.

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek popisuje, jaké trumfy mohl Kreml po napadení Ukrajiny použít a proč to neudělal. Útoky dronů na civilní cíle v Rusku jsou zrcadlovým obrazem současného ruského přístupu k vedení války, ale v mnohem menším měřítku. Těmito útoky Kyjev ukázal Rusům, že jejich vychvalovaná protivzdušná obrana je nedokáže ochránit. Navíc jde o vzkaz Putinovu režimu: “Jdeme do ofenzivy.”

Generálmajor ruské armády Ivan Popov kritizoval velení ruské armády. Důvodem jeho kritiky byl vysoký počet obětí, nedostatečná dělostřelecká podpora a nedostatky ve vojenském zpravodajství.

Nejméně čtrnáct ruských generálů podporuje spíše Jevgenije Prigožina, velitele ruské Wagnerovy skupiny bojující po boku ruské pravidelné armády, než prezidenta Vladimira Putina. Tvrdí to s odvoláním na své zdroje tajemník ukrajinské rady bezpečnosti Oleksij Danilov.

Ruský prezident se po Prigožinově vzpouře zdráhal vyslovit jeho jméno a na veřejnosti mluvil o zrádcích. Nyní Kreml přiznal, že Putin šéfa vagnerovců pozval a jednal tři hodiny s jeho delegací.

Pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti přijal ruský prezident Vladimir Putin jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to nyní přiznal prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov.

Majitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin na začátku července jednal přímo v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, uvedl s odkazem na západní zpravodajské zdroje francouzský deník Libération. Bylo to krátce po neúspěšném tažení žoldnéřů na Moskvu na konci června, od něhož se Prigožin objevuje na veřejnosti jen sporadicky.

Lukašenko si dovezl do své země jednu z největších hrozeb Ruska…

Jevgenij Prigožin by se po událostech minulých dní měl skrývat v Bělorusku…

Nyní je boj mezi Prigožinem a Putinem. Uvidíme, kdo vyhraje…

Prigožin ukázal slabé místo Putina…

Ruský generálplukovník Andrej Judin odmítl spekulace médií, podle nichž byl v souvislosti s víkendovým tažením šéfa ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina zatčen spolu se svým velitelem, generálem Sergejem Surovikinem. Píše to ruský server ura.ru.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý dementoval, že by při oznámení pondělního vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina mluvil o „osudovém“ projevu pro Rusko. Nic takového prý neřekl a jde o podvrh. Lákavé formulace se přitom chytla i ruská státní média.

Následky sobotního výjezdu Wagnerovy skupiny do Moskvy.

Podle názoru ruského analytika chtěl šéf vagnerovců částečně nahradit Vladimira Putina. Jiní znalci Ruska jsou přesvědčeni, že Prigožin neměl šanci a vzpouru zvolil jako krajní prostředek k vlastní záchraně.

Podle odborníků z amerického válečného institutu se Prigožinova rebelie nejspíš výrazně podepíše na poškození Putinovy vlády a válečných snah Ruska na Ukrajině.

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz podala ve Spojených státech žalobu na Rusko. Chce získat pět miliard dolarů (108,3 miliardy korun), které jí byly přiznány v Haagu jako odškodnění za ztracený majetek na Krymu. Firma o tom informovala na svém webu.

Američané mají pochybnosti o tom, že všechny ukrajinské složky jsou pod drobnohledem prezidenta a jeho spolupracovníků. O útoku na Kremlu tak podle nich Zelenskyj nemusel vědět, píšou The New York Times.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Podle amerického think-tanku ISW Prigožinovi nehrozí brzké odstranění, přibyl ale materiál k jeho diskreditaci.

„Teď není nic důležitějšího než váš boj,“ vzkázal Putin ruským vojákům na Ukrajině v projevu před vojenskou přehlídkou v Moskvě.

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimir Putin?

Za Putina zaznamenal svátek porážky nacistického Německa druhou renesanci. Po 2. světové válce se přitom ve velkém slavil jen krátce, až do poloviny 60. let minulého století to byl pracovní den.

Útok dronu na Kreml nebyl určitě pokusem o zabití Putina, spíše jen show, myslí si historik a odborník na Ukrajinu Eugene Finkel. Incident podle něj svědčí o nekompetentnosti ruských sil.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov pohrozil odvetou za středeční dronový útok na Kreml, za nímž podle Moskvy stojí Ukrajina. Lavrov tak učinil v pátek na tiskové konferenci v Panadží v indickém svazovém státě Goa, kde se účastnil schůzky ministrů zahraničních věcí zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).

Hrozby jaderným útokem v reakci na údajný dronový útok na Kreml jsou naprosto mimo, vzkázal šéf žoldnéřské Wagnerovy armády Jevgenij Prigožin. Ti, kdo k takovým výhrůžkám sahají, podle něj způsobují, že Rusové vypadají jako klauni. Vyzval naopak k potrestání těch, kteří dopustili, že bezpilotníky dolétly až k sídlu ruského prezidenta.

Jeden z hlavních ruských propagandistů Vladimir Solovjov ve svém pravidelném pořadu přirovnal útok dronů na Kreml k teroristickým útokům z 11. září 2001, kdy dvě dopravní letadla unesená teroristy narazila do Světového obchodního centra v New Yorku. Středeční útok v Moskvě, ze kterého Rusové viní Ukrajinu, se obešel bez obětí i materiálních škod, zatímco v USA před 22 lety zemřely bezmála tři tisíce lidí.

Mnoho Rusů nevnímá válku na Ukrajině jako něco naléhavého. Útok dronů na Kreml to má změnit.

Sestřelení dronů nad Kremlem během noci na středu vyvolalo řadu spekulací. Provázejí ho podivné okolnosti, uvedli experti, což je vede k otázce, jestli šlo skutečně o ukrajinský útok. Mohlo totiž jít o zinscenovanou akci s cílem vybičovat společnost, která začíná být vleklou poziční válkou unavená.

Ruská vyšetřovací komise prošetřuje středeční útok dronů na Kreml. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Ukrajina by útok neprovedla bez souhlasu Spojených států amerických. Moskva viní z útoku Kyjev, ten jakoukoli spojitost s činem odmítá.

Rusko bezprostředně po útoku okamžitě obvinilo Ukrajinu. Podle odborníků je však velmi nepravděpodobné, že by se dvěma bezpilotním letounům podařilo tímto způsobem proniknout protivzdušnou obranou až do Moskvy.

V ruském pohraničí během dvou dnů vykolejily dva vlaky. V zemi hoří ropná zařízení a Moskva viní Kyjev i z útoku přímo na Kreml. Podezřelých událostí v Rusku přibývá ve chvíli, kdy Ukrajina finišuje s přípravami na protiofenzivu.

Dva drony, které měly zaútočit na Kreml, vzlétly z Moskevské oblasti. Tvrdí to v rozhovoru pro ruský list Argumenty i fakty Oleg Ivannikov, ruský podplukovník v záloze a kandidát historických věd.

Ukrajina popřela, že by v noci na středu útočila na Kreml. Tvrzení ruských státních médií zpochybnil Mychajlo Podoljak, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. „V Rusku se něco děje, ale rozhodně bez ukrajinských dronů nad Kremlem,“ reagoval na Twitteru na zprávy, které ruská média zveřejnila s takřka půldenním odstupem od hlášené události.