Kreml

Nápad utkat se v boxerském ringu inspiroval svou bojovnou náladou okamurovecký  poslanec Jaroslav Foldyna, když v televizní debatě starostovi Řeporyjí Pavlu Novotnému (ODS) hrozil pěstí.

Z demokratických stran máme s ODS nejmenší programovou shodu. Těžko bychom hledali nějaké společné průniky, říká spolupředseda Zelených.

Jestli se s Putinovým vítězstvím v referendu smířil i lídr opozice Alexej Navalnyj, smíří se nakonec i ostatní Rusové. Mocenská budoucnost ruského prezidenta je pojištěna.

Lídr opozice Navalnyj referendum označil za nový rekord ve švindlování s hlasy.

My středoevropané se prý už ruských tanků nedočkáme. Zato obyvatelé Pobaltí, Finové a Kazaši by se měli mít před prezidentem Putinem na pozoru, tvrdí známý ruský komentátor, publicista a „kremlolog“ Konstantin Eggert.

Vladimir Putin v čele Ruska až do roku 2036. O tom, ale také o dalších ústavních změnách se rozhodlo v celostátním referendu. O co všechno v hlasování šlo a jakou roli Putin v dnešním Rusku má?

Rusové si v referendu odhlasovali změny ústavy. Přinášíme odpovědi na nejdůležitější otázky.

Přestože referendum o rozsáhlých ústavních změnách končí v Rusku až ve středu večer, průběžné výsledky byly známy už o dva dny dříve. Pro balík reforem, který mimo jiné umožňuje Vladimiru Putinovi zůstat prezidentem až do roku 2036, hlasovalo 76 procent voličů, proti bylo 23,6 procenta hlasujících a 0,4 procenta odevzdaly neplatné hlasy, oznámila už v pondělí státní sociologická služba VCIOM.

Změny v ústavě umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi zůstat u moci i po vypršení nynějšího mandátu.

Po sečtení hlasů z téměř 40 procent volebních okrsků schválilo změny v ruské ústavě více než 75 procent voličů, oznámila agentura TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise. Proti změnám v základním zákoně, které umožní prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat u moci až do května 2036, hlasovala asi čtvrtina účastníků referenda. To začalo 25. června a skončilo dnes večer. Účast dosáhla téměř 65 procent z přibližně 110 milionů oprávněných voličů.

Podle nizozemských vědců pochází zvýšená radiace ze směru od severozápadního Ruska. Moskva popírá, že by byla v jakékoliv části země překročena přípustná úroveň radioaktivity. O naměřených vyšších hodnotách však už informovalo Norsko, Švédsko a Finsko. Zdraví lidí prý ale ani podle českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ohroženo není.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle NYT řekl, že Kreml si není uvedených obvinění vědom. Spojení popírá i Tálibán.

Dnes si připomínáme 70. výročí popravy Milady Horákové. Mluvit o tzv. justiční vraždě je vlastně podivný eufemismus. Plakáty hlásající, že byla „zavražděna komunisty“, jsou zcela namístě. Jenže skutečnost byla mnohem horší. Oběsili ji českoslovenští komunisté, kteří byli poslušnými pomahači kremelských gangsterů. Tito „naši“ komunisté byli především vlastizrádci, kteří aktivně přispěli k přeměně Československa v gubernii agresivního sovětsko-ruského impéria.

Vladimir Putin se chce zuby nehty udržet u moci. Vsadil proto na osvědčenou kartu: na verbální militarismus a nostalgii o skvělém včerejšku.

Rusko má, jak tvrdí, obavy z propagace nacismu v Česku. Ruská diplomacie takto reagovala na nedávné debaty kolem kalendáře z nakladatelství Naše vojsko a dalších předmětů s fotografiemi předních nacistů. Zdánlivé znepokojení Kremlu tuzemským extremismem však působí paradoxně; česká extremistická scéna totiž právě k Putinovu Rusku často vzhlíží a také je jím podporována.

Ústavní změny by mohly prodloužit Putinovo setrvání v čele státu až do roku 2036.

Bělorusům dochází trpělivost. Tisíce lidí se vydaly do ulic hlavního města kvůli zadržení Lukašenkova konkurenta v nadcházejících prezidentských volbách.

Ruský prezident Vladimir Putin nevyloučil kandidaturu v příštích prezidentských volbách v případě, že mu to v nadcházejícím referendu o ústavních změnách Rusové umožní.

Ruský prezident Vladimir Putin nevyloučil kandidaturu v příštích prezidentských volbách v případě, že mu to v nadcházejícím referendu o ústavních změnách Rusové umožní. Hlava státu to v neděli podle agentury TASS řekla v přenosu státní televize Rossija 1.

Ruský prezident Vladimir Putin nevyloučil kandidaturu v příštích prezidentských volbách v případě, že mu to v nadcházejícím referendu o ústavních změnách Rusové umožní. Hlava státu to dnes podle agentury TASS řekla v přenosu státní televize Rossija 1.

Ruský prezident Vladimir Putin nevyloučil kandidaturu v příštích prezidentských volbách v případě, že mu to v nadcházejícím referendu o ústavních změnách Rusové umožní. Hlava státu to podle agentury TASS řekla v přenosu státní televize Rossija 1.

Bývalý gubernátor autonomního Čuvašska Michail Ignaťjev, který bezprecedentně zažaloval ruského prezidenta Vladimira Putina za ztrátu své pozice, zemřel jen několik dní před prvním soudním stáním. O úmrtí osmapadesátiletého Ignaťjeva informoval na webu čuvašský parlament a ačkoliv nezveřejnil příčinu smrti, podle ruských médií se však v posledním měsíci léčil v nemocnici se zápalem plic a jeho průběh byl velmi vážný, píše server Rádia Svobodná Evropa (RFE).

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Napsal to ruský prezident Vladimir Putin v rozsáhlém článku, který otiskl ruský deník Rossijskaja Gazeta a americký magazín The National Interest. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Ve světle všech nových „odhalení ruských vlivů“, kdy se jednomu často vkrádá pochybnost o jejich reálné existenci, se není od věci také podívat, jak vlastně funguje podobná politika z ruské strany. Výborný studijní materiál se objevil v ruském týdeníku Argumenty i fakty. Rozhovor s generálním tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace a ex-šéfem ruské tajné služby FSB Nikolajem Patruševem názorně ukazuje, jak myslí současní představitelé silových složek v nejbližším okolí Kremlu.

Dvojice Čechů vyhoštěných z Ruska už opustila zemi a je na cestě do Česka. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Moskva vyhostila dva Čechy v reakci na stejný český krok z počátku června. Oba měli čas k opuštění ruského území do dnešní půlnoci.

Rusko spustilo mobilní aplikaci Sociální monitoring, která pomáhá zamezit šíření koronaviru. Vláda tvrdí, že je aplikace bezpečná. Tisíce Rusů si ale na aplikaci stěžují.

Bylo nebylo, v carství dalekém mnohými bájemi a tajemstvími opředeném, narodil se jednou jeden málčik. Pojmenovali ho Váňa.

Nic nemá být promyšlenější a pevnější než zahraniční politika. Zvláště vůči agresivnímu Východu. Rozvalené Česko ale přímo láká k provokacím.

Probíhající nepokoje vyvolané smrtí neozbrojeného Afroameričana George Floyda svým dopadem dalece přesahují hranice samotných Spojených států amerických. Demonstrace se odehrávají i v dalších zemích světa a současně s nimi se rovněž čile spekuluje o tom, co je jejich opravdovou příčinou a zda náhodou se jich některé mocnosti nesnaží využít ve svůj vlastní prospěch. Nejčastěji je v tomto ohledu zmiňováno Rusko, to však ústy mluvčího prezidenta Vladimira Putina něco takového zásadně odmítá.

Lenin je věčný, hlásala svého času sovětská ideologie, a nemínila to jen v přeneseném smyslu. Tělo někdejšího vůdce bolševické revoluce je sice nehybné, chybí mu mozek i vnitřní orgány, ale navenek pořád vypadá zachovale. Na jeho údržbě se podílí celý tým odborníků a rozhodně nejde o levnou záležitost.

Stalin zemřel před necelými sedmdesáti lety, ale dokument Státní pohřeb teprve teď ukazuje řadu nikdy neviděných záběrů, které událost dokreslují. Plačící lidé, řečníci soudruzi, spousta ocele a betonu. Skoro jako by se pohřeb stal mikrokosmem celého Sovětského svazu.

Na rychlejší řešení netlačilo ani ministerstvo zemědělství. Podle kontrolorů podnik také prodával dřevo méně výhodným způsobem.

Cílem práce tajných kremelských agentů v „akci ricin“ je nejspíš pošpinit české bezpečnostní složky, jim nepřátelskou tajnou službu BIS.

Nynější kroky českých představitelů ve vztahu k Ruské federaci neodpovídají zájmům České republiky. V souvislosti s vypovězením dvou ruských diplomatů to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Praha diplomaty vyhostila kvůli kauze údajné hrozby českým komunálním politikům. Toto jednání podle mluvčí odpovídá vnitropolitickým poměrům v Česku. Vztahy mezi oběma zeměmi záměrně poškozuje část českých elit, řekla Zacharovová v ruské státní televizi Rossija-1.

Po úniku 20 tisíc tun paliva v sibiřském Norilsku pracují na místě záchranáři, kterým se podařilo únik zastavit. Začalo vyšetřování i první zatýkání. Kreml se o havárii dozvěděl pozdě, což rozčílilo prezidenta Vladimira Putina.

Kreml obvinil ukrajinskou firmu vyvíjející počítačové hry z glorifikace nacismu. Rozzlobila jej totiž hra, která zobrazuje vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, jak z mauzolea na moskevském Rudém náměstí přihlíží fiktivní vojenské přehlídce na počest vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura Reuters s tím, že kyjevská firma nařčení z oslavování nacismu odmítla.

Rusko chce podmořský plynovod do Německa dokončit za každou cenu. Proti jsou Spojené státy, podle kterých přísun ruského plynu zvyšuje v Evropě politický vliv Kremlu.

Kreml dnes obvinil ukrajinskou firmu vyvíjející počítačové hry z glorifikace nacismu. Rozzlobila jej totiž hra, která zobrazuje vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera, jak z mauzolea na moskevském Rudém náměstí přihlíží fiktivní vojenské přehlídce na počest vítězství ve druhé světové válce. Uvedla to agentura Reuters s tím, že kyjevská firma nařčení z oslavování nacismu odmítla.

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Oslavy 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem letos narušila koronavirová pandemie. Ruský prezident Vladimir Putin byl nucen odložit vojenskou přehlídku, respektive její pozemní část (letecká proběhla plánovaného 9. května i za cenu rozhánění mraků za 450 milionů rublů) na 24. června. Zda přehlídka skutečně proběhne, je i tak nejisté. Její konání může zhatit špatná epidemiologická situace, v opačném případě by ale mohla být pojata jako oslava vítězství nad koronavirem. Zajímavou je také otázka, proč vlastně Kreml na konání přehlídky tak moc trvá.

Americký prezident Donald Trump dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o pokroku při přípravách na summit hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 a o nezbytnosti účinné kontroly zbrojení, uvedl Bílý dům podle tiskových agentur. Kreml dříve o telefonátu prozradil, že Trump seznámil Putina se svou myšlenkou uspořádat summit G7 s účastí Ruska, jakož i Austrálie, Indie a Jižní Koreje. Rusko bylo ze skupiny vyloučeno po anexi ukrajinského Krymu na jaře 2014. Kanada a Británie má k účasti Ruska výhrady.

Sibiřský šaman Alexander Gabyšov, který chtěl vyhnat ruského prezidenta Vladimira Putina z Kremlu, byl v Jakutsku opět zatčen.

Starosta městské části Sofie prosazuje odstranění komuistického památníku v jednom z parků bulharské metropole, který oslavuje údajné „sovětské“ osvoboditele Bulharska z roku 1944.

V pátek uplyne 30 let od chvíle, kdy Boris Jelcin stanul v čele Ruska.

KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | V posledních měsících se stále častěji objevují spekulace o tom, že je Rusko nespokojené se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Moskva pokračuje v utrácení obrovských prostředků na jeho podporu, ačkoliv už několikrát deklarovala, že se ze syrského konfliktu stahuje. Dobojováno však stále není.

Asi dvě desítky lidí se v pátek 22. května sešly před velvyslanectvím Ruské federace, aby daly najevo své rozhořčení nad stále se stupňujícími výroky, jimiž Rusko reaguje na rozhodnutí samosprávy Prahy 6 přesunout sochu sovětského maršála Koněva do depozitáře. Občanská skupina Covidens protest pojednala jako happening, kdy účastníci před budovu přinesli konve doplněné protestními nápisy.

Ruský premiér Michail Mišustin se po vyléčení z nemoci covid-19 vrací do práce. Jeho návrat do čela vlády vyplývá z nařízení prezidenta Vladimira Putina, které bylo v úterý zveřejněno na webu Kremlu.

Spolu s lidmi na generálních konzulátech v Brně a v Karlových Varech má ruský stát v České republice aktuálně celkem 138 lidí. Jde o suverénně personálně nejsilnější velvyslanectví v Česku. Vysoké počty diplomatického a administrativního personálu na ruské ambasádě v Praze se dlouhodobě příliš nemění.

Ruští zákonodárci schválili narychlo paragrafy, které umožňují postihnout kohokoliv za nepravdivé zprávy o koronaviru. Za šíření hrozí vysoká pokuta, nebo dokonce několikaleté vězení.

Čtyřiadvacetiletá ruská lékařka Marija očekávala prezidentem slíbené prémie za kontakt s pacientem s pozitivním testem na koronavirus. Místo toho se jí dubnová výplata zmenšila, napsala agentura AFP.

Rusko vykazuje nezvykle nízký počet zemřelých na nemoc covid-19 v poměru k počtu nemocných.

Vladimir Putin možná lituje, že koronavirus nelze bombardovat. Nákaza ohrožuje jeho režim víc než celá Severoatlantická aliance.

Rusko již rok a půl žádá Česko, aby mu vydalo ke stíhání k Putinovu režimu kritického podnikatele Vitalije Ginzburga. Ten z české cely poskytl Seznam Zprávám rozhovor, ve kterém varuje český stát před provokacemi ruských úřadů.

Nová zpráva z ruského vojenského výzkumného střediska naznačuje, že Kreml je blízko k realizaci armády terminátorských robotických vojáků, kteří by mohli brzy nahradit vojáky v bitvě.

Nový pravoslavný chrám ruských ozbrojených sil se měl stát jednou z dominant pompézních letošních oslav 75. výročí sovětského vítězství nad nacisty. Slavnostní otevření se však muselo odložit kvůli koronavirovým opatřením stejně jako vojenská přehlídka 9. května. Nečekanou komplikací přitom způsobila i vnitřní výzdoba ohromné katedrály v obci Kubinka poblíž Moskvy, kterou armáda označuje za svůj „hlavní chrám“.

Když Rusové stojí při sobě, tak jsou nepřemožitelní. Podle agentury AFP to dnes prohlásil v Moskvě prezident Vladimir Putin při příležitosti oslav 75. výročí porážky nacistického Německa a konce druhé světové války. Kvůli pandemii způsobené koronavirem jsou však oslavy velice komorní, plánovanou vojenskou přehlídku úřady odložily na pozdější, dosud neurčené datum.

Komentátor deníku Právo se vrací k více než vlažné reakci nejvyšších představitelů státu na ruskou agresi vůči českým politikům.