Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin obdržel od Donalda Trumpa pozvánku k účasti v nové Radě míru pro Gazu – orgánu, který má dohlížet na přechodnou správu a obnovu Pásma Gazy, a jehož ambice sahají i mimo Blízký východ. Putinovo zapojení vyvolalo mezinárodní pozornost a sérii pochybností o roli USA v globální diplomacii.

Ruský státní rozpočet vstupuje do letošního roku se silným tlakem na schodek. Příjmy z ropy a plynu podle odhadů dál výrazně klesají, což komplikuje snahu Kremlu udržet deficit pod kontrolou i financování války na Ukrajině.

Kabinet Andreje Babiše vládne necelý týden a podařilo se mu už dosáhnout mezinárodního ocenění. Nikoli však u západních spojenců, před nimiž předvádí zbabělý alibismus a přikrčené čecháčkovství, ale v Kremlu.

Írán posouvá limity svého raketového programu. Nový typ střely Khorramshahr-4 má dolet 10 000 km a zasahuje daleko za hranice regionu.

Steve Witkoff, zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, se ve čtvrtek setká se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Ve středu to potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Schůzky se zúčastní také Trumpův zeť Jared Kushner. O jednání požádala ruská strana, uvedl Witkoff v rozhovoru pro televizi CNBC.

Mám dojem, že už nás Babiš dotáhnul na východ. Babiš zkritizoval Evropu za to, že dosud nebyla ochotna jednat s válečným zločincem Putinem.

Vladimir Iljič Lenin zemřel přesně před 102 lety. Jeho konec nebyl klidný. V sídle Gorki ho hlídali lidé věrní Stalinovi. Odhalujeme pozadí mocenského boje.

Fyzické škody způsobil zřejmě malé, ale signál směrem k Evropě byl jasný: éra bezpečného odstupu končí. Ruský úder balistickou střelou Orešnik na západní Ukrajinu byl především geopolitickou ukázkou demonstrací.

Raketa Orešnik dokáže zasáhnout cíl během vteřin a nese více jaderných hlavic. Polsko proto buduje obranu schopnou čelit útoku z výšky.

Kombinace silného rublu a nízkých cen ropy nadále drtí příjmy Ruské federace z exportu ropy a zemního plynu. Ty mají v lednu letošního roku meziročně spadnout téměř o polovinu. Ty přitom tvoří zhruba…

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do své Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.

GLOSA / Mizerný naturel s převahou mstivosti a absencí pokory je s vládními funkcemi vysvlékl do naha. Namísto kýžených státnických rozměrů odkryly sněmovní kamery jen nevábné partie ubohé malosti. Ne…

Donald Trump opět dokazuje, že politika je pro něj především reality show. Jeho nejnovější nápad – přizvat Vladimira Putina do nově vznikající „Rady míru“ – není jen diplomatickým faul. Je to čiré zoufalství a hřebíček do rakve mezinárodního řádu.

Ruské dezinformace nejsou pouhým vedlejším produktem digitálního prostoru — představují dlouhodobou a koordinovanou strategii ovlivňování veřejného mínění prostřednictvím sociálních sítí včetně Facebooku. Tato strategie se odráží v řadě taktik, které společně vytvářejí komplexní informační operace,

Ruský prezident Vladimir Putin byl pozván do takzvané „Rady míru“, kterou americký prezident Donald Trump vytvořil s deklarovaným cílem dohlížet na demilitarizaci a poválečnou obnovu Pásma Gazy. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova Moskva účast zvažuje. Zároveň uvedl, že Rusko očekává od americké strany další podrobnosti ohledně fungování tohoto uskupení.

KOMENTÁŘ / Česko a Slovensko toho mají nepochybně mnoho společného. Máme společnou historii v jednom státě, podobný jazyk a kromě mnoha jiného nyní bohužel sdílíme také jeden veliký problém. Jak…

Moskva - Americký prezident Donald Trump vstoupí do dějin, pokud se Spojené státy rozhodnou zabrat Grónsko. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovo tvrzení o ruské hrozbě ostrovu odmítl mluvčí komentovat.

Ruský nezávislý investigativní portál Agentstvo podle záběrů z vánoční bohoslužby identifikoval, že ruský prezident Vladimir Putin strávil pravoslavné Vánoce 7. ledna na vojenské základně Senež v Solněckogorsku, severně od Moskvy.

Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.

Někdo použil nejhorší jed z éry Agent Orange, aby zlikvidoval ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka. Následné vyšetřování odhalilo stopy vedoucí přímo do Kremlu.

„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.

Zatímco Paříž a Řím naznačují, že by Evropa měla zvážit přímý dialog s Moskvou, Londýn to razantně odmítá. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová jasně vzkázala: pokud Putin neprokáže skutečný zájem o mír, žádné rozhovory nepřipadají v úvahu. Rozdílné postoje tří klíčových evropských hráčů ukazují, jak složité je najít společnou strategii vůči Rusku po téměř čtyřech letech války na Ukrajině. Článek Británie zůstává tvrdá: s Putinem se nemluví se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Adam Kadyrov, syn čečenského diktátora Ramzana Kadyrova, je po autonehodě, která se stala nedaleka města Groznyj, v kritickém stavu. Byl převezen do nemocnice, informoval server Ukrajinska Pravda. Se…

KOMENTÁŘ / Představa, že vydání části Doněcké oblasti na Ukrajině uspokojí Putinovy ambice, je naprosto zcestná. Mají totiž globální charakter. Kreml se nijak netají tím, že jeho cíle se od roku 2022…

Pokud válka na Ukrajině bude pokračovat, za rok či dva udeříme jadernými zbraněmi na Německo, Polsko a Británii, prohlásil v rozhovoru s americkým propagandistou Tuckerem Carlsonem poradce Kremlu Sergej Karaganov. Podle něj by Rusové nejprve měli zaútočit na Německo, které je prý v Evropě zdrojem největšího zla. Dodal, že Spojené státy by nijak nereagovaly.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko bedlivě sleduje mimořádnou situaci ohledně Grónska a že Moskva ostrov považuje za dánské území. Poznamenal však, že americký prezident Donald Trump mezinárodní právo tolik neřeší. Informuje o tom ruská agentura Interfax.

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov se ve čtvrtek objevil v údajném živém vysílání svého asistenta na sociálních sítích a popřel, že by měl jakékoliv zdravotní problémy. Ohlásit se veřejnosti měl z vysokohorské čečenské vesnice Benoj. Cestu tam Kadyrov podle hlasu mimo záběr sám odřídil.

Když Evropská komise v roce 2022 zavedla cenový strop na ruskou ropu, chtěla tím ochromit příjmy Kremlu a omezit jeho schopnost financovat válku proti Ukrajině. „Cílem je omezit příjmy Ruska a jeho schopnost vést válku,“ uvedla tehdy předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. Po třech letech je jasné, že opatření zabrala – jen to chvíli trvalo. Vladimir Putin si mezitím vypěstoval vlastní způsob, jak se sankcím vyhnout: nasadil do akce takzvanou stínovou flotilu.

Další vysoce postavený ruský exúředník byl nalezen mrtvý ve své vile v Moskvě. Státní tisková agentura TASS s odkazem na předběžné informace záchranných složek uvedla jako příčinu smrti vlastní zavině…

Proniknout obrannými liniemi na sever od druhého největšího města Charkov na východě Ukrajiny se pokusily vyšší desítky ruských vojáků. Šli po svých, v malých skupinkách a zcela bez krytí. Video, kter…

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.

Rychlý výsadek stál ruskou stínovou flotilu ropný tanker, a i když Kreml jistě zuří, nemá sílu proti tomu nijak zasáhnout. Dopady jsou přitom pro státní kasu citelné.

Orešnik je velkým hitem ruské propagandy. Opravdové nebezpečí pro svět ale představují i jiné zbraně z jeho výzbroje – hlavně raketa, od níž se Orešnik odvíjí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k výroku amerického protějšku Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války.

Trump v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že Vladimir Putin je „připraven uzavřít mírovou dohodu“.

Vztahy Ruska s některými evropskými zeměmi by mohly být lepší, uvedl ve čtvrtek podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při slavnostním přebírání pověřovacích listin od velvyslanců tří desítek zemí. Ceremonie se zúčastnil mimo jiné nový český ambasador v Moskvě Daniel Koštoval.

Vztahy Ruska s některými evropskými zeměmi by mohly být lepší, uvedl dnes podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při slavnostním přebírání pověřovacích listin od velvyslanců tří desítek zemí, včetně nový českého ambasadora Daniela Koštovala. Ten řekl, že představil přístup nové české vlády k zahraniční politice, včetně důrazu na diplomaticko-politické řešení situace na Ukrajině. Kreml na svém webu zveřejnil video z události, kde je vidět (04:50), jak Koštoval předává ruskému vůdci své…

Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.

Moskva - Vztahy Ruska s některými evropskými zeměmi by mohly být lepší, uvedl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při slavnostním přebírání pověřovacích listin od velvyslanců tří desítek zemí. Ceremonie se zúčastnil mimo jiné nový český ambasador v Moskvě Daniel Koštoval. Ten ve svém vyjádření, které má ČTK k dispozici, uvedl, že představil přístup nové české vlády k zahraniční politice, včetně důrazu na diplomaticko-politické řešení situace na Ukrajině. Kreml na svém webu zveřejnil video z události, kde je vidět (04:50), jak Koštoval předává ruskému vůdci své pověření.

Rusko souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v názoru, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, a ne ruský vůdce Vladimir Putin zdržuje dosažení potenciální mírové dohody, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Současně varoval, že se Kyjevu „každým dnem“ zužuje prostor pro rozhodování o ukončení války.

Válka na Ukrajině pohlcuje veškerou pozornost i zdroje Kremlu a zanechává ruské spojence po celém světě opomíjené. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na vysoce postavené úředníky jednotlivých zemí. Od Blízkého východu po Latinskou Ameriku se podle nich ukazuje, že spojenectví s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přestává být zárukou bezpečí a vlivu.

I přes účinnost západních sankcí chce Moskva v letošním roce významně posílit Ruské letecké síly (VKS). Včetně Su-57, Su-35S, Su-34 nebo Tu-160M2.

Možnou mírovou dohodu na Ukrajině brzdí Kyjev a nikoli Rusko, míní americký prezident Donald Trump. Zatímco ruský šéf Kremlu Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je prý k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle něj zdrženlivější. Trump to uvedl v rozhovoru s agenturou Reuters.

Že Rusko během probíhající války na Ukrajině prostřednictvím internetu a plateb v kryptoměnách verbuje napříč Evropou levné a postradatelné sabotéry, je už dlouhodobě známo. Britský think tank Royal United Services Institute (RUSI) ale v nové zprávě uvádí, že se ruské vedení v současnosti soustředí hlavně na chudé ukrajinské uprchlíky, kteří si možná ani neuvědomují, že plní úkoly Kremlu. Rusko se tímto způsobem snaží podkopat zahraniční podporu Ukrajiny.

Ruská invaze na Ukrajinu už trvá déle než Velká vlastenecká válka, tedy obrana Sovětského svazu před nacistickou invazí (22. června 1941) a pak vítězné tažení Rudé armády do Berlína (9. května 1945). Smutné výročí uplynulo v neděli, kdy mnozí Ukrajinci trávili noc v krytech a přemýšleli, jestli jim po ruských náletech bude ve velkých mrazech fungovat topení či elektřina.

Muniční iniciativa je velmi užitečná a Ukrajina bude České republice extrémně vděčná, že u ní zůstala, domnívá se ukrajinistka Lenka Víchová. Upozorňuje ale i na skutečnost, že zatímco Česko hodlá na této iniciativě dál bohatnout, odmítá cokoliv dávat. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) je dokonce zcela proti, čímž se podle ní naprosto zjevně staví na stranu Kremlu.

Ačkoliv se jedná o bohatou zemi, je poměrně malá a obyvatel má méně než ČR. Její strategická poloha je cílem kampaní dvou jaderných supervelmocí.

Ráznost, s jakou odmítl Andrej Babiš minulý týden účast českých vojáků na případných mezinárodních mírových silách pro Ukrajinu, není překvapivá, jakkoliv břitkost onoho odmítnutí zůstává dechberoucí. Byť se jeho postoj i postoj celé vládní koalice nijak zvlášť neliší od přístupu vlády předcházející. Pouhá úvaha či zmínka o vyslání českých vojáků směrem na východ vyvolává napříč politickým spektrem přinejmenším zdrženlivost.

Elektronky z dob Jurije Gagarina v Orešniku leccos vypovídají o ruské technologické vyspělosti, ale nesnižují nebezpečnost této balistické střely.

Bylo časné ráno 13. ledna roku 1991. Tisíce Litevců se vydaly k televizní věži ve Vilniusu, kde se chtěly s holýma rukama postavit sovětským vojákům poslaným do Litvy potlačit její snahu o nezávislost. Při následném masakru zemřelo 14 lidí a další stovky byly zraněny. Po více než 30 letech od událostí se objevují snahy Kremlu přepsat historii.

Kreml sice Evropu straší Orešnikem, ale při nedávném útoku na Ukrajinu ukázal, že s nesprávnými hlavicemi způsobí jenom směšné škody.

Zdravotní stav čečenského vládce Ramzana Kadyrova je podle informací německých a ukrajinských médií výrazně horší, než se dosud oficiálně přiznávalo. Podle německých médií, která se odvolávají na ukrajinskou rozvědku, se 49letý Kadyrov nachází ve velmi vážném stavu a má trpět selháním ledvin. Údajně je napojen na dialyzační přístroj a léčí se v soukromé nemocnici na území Čečenska. Informuje Bild či RBC Ukraine. O tom, že je Kadyrov blízko smrti se píše již několik let, nyní ale údajně v Moskvě…

Ruské drony v pondělí zasáhly poblíž jihoukrajinského přístavu Čornomorsk dvě plavidla plující pod zahraničními vlajkami, napsala agentura Reuters s odvoláním na svůj zdroj. Podle něj jedna z lodí mířila do Itálie. Moskva se k této informaci nevyjádřila. Ruské ministerstvo obrany mezitím na Telegramu uvedlo, že minulý týden zasáhlo balistickou střelou Orešnik závod na opravu letadel v ukrajinské Lvovské oblasti, který vyřadilo z provozu.

Prezidentu autonomní Čečenské republiky Ramzanu Kadyrovovi selhaly ledviny. Kreml hledá nového vůdce Čečenska, uvedl pro Ukrinform zdroj z tajné služby ukrajinské armády (HUR).

Vláda Andreje Babiše získá ve sněmovně důvěru a protlačí svou verzi státního rozpočtu. Čeho se ovšem nezbaví, bude vnitřní pnutí, které panuje v poslaneckém klubu SPD. Ten tvoří čtyři strany a operuje v něm i několik radikálů, jejichž názory zní libě uchu putinovských mizerů. Vyniká v tom zejména Jindřich Rajchl, který opakuje, že jeho strana PRO má svůj vlastní program, že se nebude řídit vždy tím, co chce vláda a Okamurova SPD. Problém to můžeme být nejenom pro Babiše, ale zejména pro šéfa sněmovny Tomia Okamuru, kterého zdivočelý Rajchl tlačí ke ještě radikálnějším postojům.

Nejen řadoví vojáci umírají ve válce proti Ukrajině. Ruská armáda ztratila od začátku plnohodnotného konfliktu již nejméně devatenáct generálů. Úmrtí některých z nich Kreml nepotvrdil. Podařilo se je…

Ruská válka proti Ukrajině dosáhla v neděli 11. ledna délky 1418 dní. Přesně tolik trvala i tzv. Velká vlastenecká válka, jak Kreml označuje sovětsko-německý konflikt v letech 1941–1945. Ruská státní…