Kristalina Georgievová

Obyvatelé Srí Lanky se dočkali zahájení záchranného balíčku od Mezinárodního měnového fondu. Čtyřletý program zahrnuje půjčku téměř tří miliard dolarů a přístup k dalšímu financování ve výši až sedm miliard dolarů. Pomoci má zemi vypořádat se s její dosud nejhorší finanční krizí v historii. Stát ale musí pokračovat v daňových a sociálních reformách.

V Číně začal nový lunární rok. Je to rok králíka. V loňském roce tygra dostaly trhy hodně zabrat, proto doufám, že letošek přinese novou energii.

Zambie obdržela návrh na „výměnu dluhu za přírodu“ ve výši 13 miliard dolarů jako součást svých restrukturalizačních diskusí. Jedná se o krok, který je sice složitý na zajištění a není součástí současných rozhovorů, ale mohl by vytvořit ekologický precedens pro další dluhové krize.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak přirovnal boje mezi ukrajinskou armádou a ruskými invazními jednotkami o města Soledar a Bachmut v Doněcké oblasti k „verdunskému mlýnku na maso“. Situace je zde extrémně složitá, řekl v rozhovoru pro francouzský deník Le Monde.

Mezinárodní měnový fond (MMF) pravděpodobně nezhorší svou říjnovou prognózu, podle které světová ekonomika v letošním roce vykáže růst o 2,7 procenta. Uvedla to šéfka fondu Kristalina Georgievová. Upozornila přitom, že situace na trzích práce zůstává příznivá a že se nenaplnily obavy z výrazného růstu cen ropy.

Ceny ropy klesají kvůli slabé poptávce z Číny a obavám o výhled čínské a globální ekonomiky. Dolů je tlačí i silnější dolar, který ropu zdražuje držitelům jiných měn.

Česko v letošním roce zasypou solární panely na střechách domů a firem. Pomůže tomu nová legislativa, ale i snaha domácností a firem o větší energetickou soběstačnost.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva prohlásila, že rok 2023 bude mnohem „těžší“ než ten předchozí. Třetina světových ekonomik by proto mohla upadnout do recese. Takovému scénáři se podle ní nevyhne ani polovina Evropské unie. Nebývale silná je ovšem podle předpovědí ekonomika Spojených států.

Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.

Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.

Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.

Rok 2023 bude obtížnější než loňský rok, protože ekonomiky Spojených států, Evropské unie a Číny zpomalují. Třetina světové ekonomiky pak bude letos v recesi. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová to řekla zpravodajské televizi CBS.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se má zvýšit o 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal v červencové aktualizaci výhledu. Pro letošní rok MMF ve svém podzimním výhledu potvrdil předchozí odhad, podle kterého čeká růst HDP o 3,2 procenta.

Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.

Evropská komise (EK) navrhuje členským státům Evropské unie dohodu s Ázerbájdžánem o zvýšení dovozu zemního plynu a podpoře rozšíření plynovodu, které by toto zvýšení umožnilo. Vyplývá to z návrhu memoranda o porozumění, k němuž získala přístup agentura Reuters.

Evropská komise (EK) navrhuje členským státům Evropské unie dohodu s Ázerbájdžánem o zvýšení dovozu zemního plynu a podpoře rozšíření plynovodu, které by toto zvýšení umožnilo. Vyplývá to z návrhu memoranda o porozumění, k němuž získala přístup agentura Reuters.

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová připustila, že světová ekonomika může brzy upadnout do recese. Situace se podle ní od dubna razantně zhoršila, inflace trápí větší část světa a centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb. „Riziko výrazně vzrostlo, takže recesi nelze vyloučit,“ řekla Goergievová. Nevyhne se jí zřejmě ani české hospodářství.

Výhled světové ekonomiky se od dubna "výrazně zhoršil" a vzhledem ke zvýšeným rizikům nelze v příštím roce vyloučit globální recesi. Agentuře Reuters to dnes řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. MMF podle ní v příštích týdnech již potřetí v tomto roce sníží svou prognózu globálního hospodářského růstu pro rok 2022. V dubnu MMF odhad letošního růstu světové ekonomiky snížil na 3,6 procenta z předchozí prognózy 4,4 procenta.

Státy by měly lidem z nejchudších částí společnosti pomoci vypořádat se s rostoucími cenami potravin a energií. V rozhovoru pro BBC to o víkendu oznámila ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva. Podle ní by vlády měly začít s dotacemi především kvůli zvyšující se inflaci způsobené jak trvající světovou pandemií, tak válkou na Ukrajině.

Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším.

Ve stínu dopadů pandemie nemoci covid-19 a invaze Ruska na Ukrajinu dnes začíná ve Washingtonu každoroční jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Očekává se, že hlavními tématy budou boj s inflací, růst světové ekonomiky, boj s pandemií a prevence nové potravinové krize v chudších zemích, uvedla agentura DPA.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhorší odhady růstu světové ekonomiky pro letošní i příští rok, protože válka na Ukrajině tlačí vzhůru ceny potravin a energií, což přináší další zátěž pro již tak křehkou hospodářskou situaci. Uvedla to ve čtvrtek šéfka MMF Kristalina Georgievová. Varovala, že svět se nyní nachází ve „velmi nebezpečné době“ a že vysoká inflace představuje „jasné a přítomné nebezpečí“ pro světovou ekonomiku.

Ukrajinská ekonomika může letos klesnout až o 40 procent. Tak zní odhad, který v sobotu zveřejnilo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí roku.

S krutým odhadem přišlo ministerstvo hospodářství Ukrajiny, které zároveň uvedlo, že za první čtvrtletí ukrajinská ekonomika propadla o 16 procent. Stát vedený prezidentem Volodymyrem Zelenským chystá programy na podporu vybraných sektorů, zejména těch klíčových pro fungování armády. Již dříve prezident ohlásil částečnou ekonomickou reformu, například zrušení daně z přidané hodnoty.

Ukrajinská ekonomika může letos kvůli válce klesnout až o 40 procent. Podle agentury Interfax-Ukrajina o tom informovalo ministerstvo hospodářství v Kyjevě, které zároveň ohlásilo pokles výkonu ukrajinské ekonomiky o 16 procent za první čtvrtletí tohoto roku.

Ruská ekonomika se musí připravit na zásadní redukční dietu. V žebříčku světových ekonomik se bude dále propadat kvůli oslabování rublu vůči dolaru, ale i reálné možnosti, že Rusko od bolševické revoluce potřetí zbankrotuje.

Rusko je na cestě k hospodářskému kolapsu, který se vyrovná nebo dokonce předčí propad z roku 1998, jenž následoval po nesplacení dluhu. Finanční dopady ale mohou být podle ekonomů menší než tehdy.

Ruské ministerstvo financí schválilo dočasný postup pro splácení dluhu v cizí měně, ale varovalo, že platby budou prováděné v rublech, pokud sankce zabrání bankám hradit dluhy v jejich původní měně. Ministr financí Anton Siluanov současně popřel, že by Rusko nebylo schopno plnit své dluhové závazky.

Dva týdny, po které Západ uplatňuje sankce vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, stačily, aby se Putinovo Rusko dostalo na ekonomické dno, píše agentura Bloomberg.

Podle Mezinárodního měnového fondu čeká letos Ukrajinu hluboká ekonomická recese. Z toho důvodu pro válkou zasaženou zemi fond ve středu schválil nouzový balíček ve výši 1,4 miliardy dolarů. Ten si bude moct Ukrajina vybrat bez většiny podmínek, které jsou běžně s půjčkami spojené. Informoval o tom server BBC.

Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) v úterý oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (skoro 70 miliard Kč), z nichž by prvních 350 milionů mohlo být uvolněno už tento týden. Informovala o tom agentura AFP. Instituce zároveň varovaly, že ruská invaze může v konečném důsledku podpořit růst inflace a že turbulence na finančních trzích mohou pokračovat.

Vysoké ceny energie by neměly sloužit jako omluva pro zpomalení přechodu k čistým energetickým zdrojům v rámci boje proti klimatickým změnám. Uvedla to švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová, která je předsedkyní Mezinárodního měnového a finančního výboru (IMFC). Ten určuje strategii Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí vyjádřila plnou podporu výkonné šéfce MMF Kristalině Georgievové, jež se v posledních týdnech potýkala se skandálem kolem své údajné role ve falšování údajů o Číně ve zprávě Světové banky (SB) Doing Business. Georgievová obvinění z nekalých praktik popírá. Americká ministryně financí Janet Yellenová po rozhodnutí výkonné rady prohlásila, že obvinění vzbuzují legitimní obavy, vzhledem k chybějícím přímým důkazům podle ní však není důvod na výměnu vedení MMF.

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že letošní růst světové ekonomiky mírně zaostane za jeho červencovou prognózou, podle které měl činit šest procent. Uvedla to dnes výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Poukázala přitom na rizika spojená s dluhy, inflací a rozdílnými hospodářskými vyhlídkami v jednotlivých zemích. Upozornila, že nový odhad letošního růstu globálního hospodářství fond představí příští týden v úterý.

Vyšetřování dospělo k závěru, že vedení klíčové světové instituce tlačilo na zaměstnance, aby vlivná zpráva vyzněla pozitivně pro Peking.

Podle Mezinárodního měnového fondu je možné koronavirovou pandemii do roka ukončit. Záleží hlavně na přístupu rozvinutých zemí k pomoci s očkováním v těch chudších. Účet za covidovou tečku přitom není nijak astronomický. Pouhých 50 miliard dolarů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) dnes představil plán, jak ukončit nynější pandemii covidu-19. Je na to podle něj potřeba vynaložit asi 50 miliard dolarů (1,05 bilionu Kč), což je cena za dostatečné očkování. Pokud má pandemie skončit, je podle měnového fondu potřeba do konce letošního roku naočkovat minimálně 40 procent světové populace a do konce prvního pololetí roku příštího mít naočkováno alespoň 60 procent lidí v celém světě.

Vlády po celém světě již na boj s šířením koronaviru a s jeho ekonomickými dopady vynaložily v rámci rozpočtových opatření zhruba deset bilionů dolarů (234 bilionů Kč). Budou však zapotřebí ještě další rozsáhlé výdaje, uvedla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Mezinárodní měnový fond odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT). Tyto země tak budou mít více finančních zdrojů na boj s koronavirem. Oznámila to výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová.

V době pandemie způsobené novým koronavirem, která uvrhla svět do recese, jež může rozpoutat chaos v rozvojových zemích, se bulharská ekonomka Kristalina Georgievová jeví jako silný hlas pro chudé. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyrostla za železnou oponou a často vzpomíná, jako bolestivé pro ni bylo vidět, jak její matka během měnové krize v 90. letech přes noc přišla o životní úspory, píše agentura Reuters.

Mezinárodní měnový fond odpustí na šest měsíců splácení dluhu 25 nejchudším členským zemím v rámci svého programu Catastrophe Containment and Relief Trust (CCRT). Tyto země tak budou mít více finančních zdrojů na boj s koronavirem. Oznámila to výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová.

Krize podle MMF zasáhne zejména rozvíjející se země, které budou potřebovat zahraniční pomoc v řádu stovek miliard dolarů.

Koronavirus má na ekonomiku mnohem horší dopad, než měla globální finanční krize z let 2008 a 2009. Uvedla to dnes podle serveru televize CNBC šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Podle Mezinárodního měnového fondu by recese mohla být horší než finanční krize v letech 2008 až 2009.

Mezinárodní ratingová agentura S&P dnes kvůli koronaviru snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na půl procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta. V Itálii, která je zatím v rámci Evropy koronavirem nejvíce zasažená, čeká agentura pokles ekonomiky o 0,3 procenta.

Dosavadního šéfa Evropské centrální banky pátkem nahradila francouzská politička Christine Lagardeová.

Nová šéfka Mezinárodního měnového fondu, Bulharka Georgievová, má za sebou první velké vystoupení. Kritizovala spory, jakými je ten, který vedou Spojené státy a Čína.

Společnost SAP, lídr na trhu s podnikovým aplikačním softwarem, a UNICEF oznámily tento týden nové globální partnerství. Jeho cílem je podle tiskové zprávy poskytovat mladým lidem ze znevýhodněných komunit kvalitní vzdělání a odbornou přípravu v oblasti pracovních dovedností a osvojování základních dovedností potřebných pro život.

Od příštího týdne povede Mezinárodní měnový fond (MMF) nová šéfka, Bulharka Kristalina Georgievová. Po předchůdkyni Christině Lagardeové je druhou ženou v čele instituce, založené v roce 1945. Vůbec poprvé však bude fond mít hlavu pocházející z takzvané rozvíjející se ekonomiky.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu dnes podle očekávání zvolila Bulharku Kristalinu Georgievovou novou výkonnou ředitelkou této instituce. Do funkce nastoupí 1. října na pět let, oznámil dnes MMF.

Apple jako již tradičně v půli září představil před vánoční sezonou nové výrobky a služby.

Země Evropské unie po více než 12 hodinách jednání vybraly za svou kandidátku do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) Bulharku Kristalinu Georgievovou. Ta ve druhém kole hlasování zvítězila nad Nizozemcem Jeroenem Dijsselbloemem, který jí už k vítězství gratuloval na twitteru. Uvedla to agentura Reuters.