Kristalina Georgievová

Britská centrální banka se ve své nejnovější zprávě o finanční stabilitě zaměřila na fenomén, který momentálně hýbe nejen technologickým světem, ale i peněžními trhy – umělou inteligenci (AI). Podle bankéřů se kolem firem, které s AI pracují, vytvořilo prostředí, kde jsou hodnoty tlačeny nebezpečně vysoko, což začíná představovat problém pro celý finanční systém.

Firmy investují do umělé inteligence vysoké částky a návratnost je zatím nejistá. Britská centrální banka varuje, že by vysoké ohodnocení firem mohlo vést k pádu trhu.

V důsledku příliš vysokého ohodnocení firem investujících do umělé inteligence (AI) a rovněž kvůli rizikovým úvěrům velkým společnostem narůstají rizika pro stabilitu britského finančního systému.

Už 100 miliard dolarů si půjčili partneři americké společnosti OpenAI, které investují do projektů datových center na rozvoj umělé inteligence této firmy.

Ceny zlata a stříbra se dnes prudce snižují. Zlato ztrácí přes pět procent a stříbro dokonce přes sedm procent. Investoři vybírají zisky, které jim přineslo dřívější zdražování těchto kovů. Ceny tlačí dolů rovněž silnější kurz amerického dolaru, napsala agentura Reuters.

Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová vyzvala členské země, aby zachovaly obchod jako motor růstu světové ekonomiky, navzdory novým vysokým clům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Varovala zároveň, že rozsáhlejší obchodní válka by mohla mít negativní dopady.

Umělá inteligence dnes slibuje technologickou revoluci, ale experti jako Jon Bell z BNY Investments Newton v ní vidí jasné znaky investiční bubliny. Masivní investice do AI přesahují stovky miliard dolarů, zatímco mnoho projektů selhává v praxi. Jak se to dotkne české ekonomiky, kde AI pomalu proniká do firem, ale rizika jsou stále veliká?

1) Globální finanční trhy by se mohly propadnout, pokud investoři dojdou k závěru, že akcie firem navázaných na odvětví umělé inteligence (AI) jsou nadhodnocené. Varovala před tím výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová a také britská centrální banka.

Globální finanční trhy by se mohly propadnout, pokud investoři dojdou k závěru, že akcie firem navázaných na odvětví umělé inteligence (AI) jsou nadhodnocené. Varovala před tím výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová a také britská centrální banka.

Globální finanční trhy by se mohly propadnout, pokud investoři dojdou k závěru, že akcie firem navázaných na odvětví umělé inteligence (AI) jsou nadhodnocené. Varovala před tím výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová a také britská centrální banka.

Globální finanční trhy by se mohly propadnout, pokud investoři dojdou k závěru, že akcie firem navázaných na odvětví umělé inteligence jsou nadhodnocené. Varovala před tím výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová a také britská centrální banka.

Globální ekonomika je zatím odolnější, než se čekalo, přestože v posledních letech čelila řadě šoků. Uvedla to dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Fond podle ní teď na letošní i příští rok předpovídá pouze mírné zpomalení růstu, což naznačuje, že světové hospodářství si udržuje relativní stabilitu navzdory napjatým geopolitickým i obchodním podmínkám.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová dnes navrhla na pozici druhého nejvyššího představitele Fondu muže blízkého ministrovi financí Spojených států Scottu Bessentovi. Dan Katz je šéfem jeho štábu a zároveň hlavním vyjednavačem pro Čínu. Bessent požaduje, aby MMF opustil projekty zaměřené na klima a na genderovou rovnost, zaujal tvrdší postoj vůči Číně a soustředil se výhradně na svou základní misi, kterou je finanční stabilita.

Americké útoky na Írán mohou mít potenciálně širší dopady nad rámec problémů s dostupností a zdražováním energií, jelikož se stupňuje globální nejistota, varuje šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Konflikt vnáší další nejistotu do výhledu inflace a ekonomické aktivity, upozorňují pak agentury Bloomberg a Reuters na začátku týdne plného nových ekonomických dat a komentářů centrálních bankéřů.

Nízké investice, roztříštěný trh práce, geopolitické hrozby, obchodní napětí, energetika. To vše trápí Evropskou unii a její ekonomiku a může se jí to vymstít, varuje Mezinárodní měnový fond. Ten navrhl prioritní oblasti, kde by měli Evropané udělat reformy.

Francie lobbuje mezi evropskými institucemi včetně Evropské centrální banky za „prozkoumání kroků k posílení mezinárodní role eura“. Podnětem je úprk investorů z aktiv nominovaných v americkém dolaru.

Šéf NATO Mark Rutte navrhuje, aby členské země aliance zvýšily své výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP dávaly na položky s obranou související, čímž by se vyhovělo požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa na pětiprocentní výdaje na obranu. Uvedla to v pátek agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s Rutteho návrhem.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová dnes vyzvala vlády k rychlému ukončení obchodních sporů, které ohrožují růst světové ekonomiky. Varovala, že nejistota spojená s agresivní celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa vede k tomu, že firmy odkládají investice a spotřebitelé omezují výdaje.

Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne. Předpověděla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním MMF a Světové banky (SB), které se koná příští týden.

Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne. Předpověděla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne, předpověděla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním fondu a Světové banky, které se koná příští týden.

Argentina si v noci z pátku na sobotu zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) v celkové výši 32 miliard dolarů (707,8 miliardy Kč). Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka (IDB), informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.

Argentina si v noci na dnešek zajistila nové financování od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) v celkové výši 32 miliard dolarů (707,8 miliardy Kč). Dalších 10 miliard dolarů pomoci pro Argentinu oznámila Meziamerická rozvojová banka (IDB), informovaly tiskové agentury s odkazem na prohlášení obou institucí. Světová banka označila nový podpůrný balík za "významné vyjádření důvěry" vládě. Argentinská centrální banka spolu s tím po letech částečně uvolní kurz pesa.

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Podle agentur Reuters a AFP to ve čtvrtek prohlásila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Podle agentur Reuters a AFP to ve čtvrtek prohlásila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.

„Apelujeme na Spojené státy a jejich obchodní partnery, aby společně konstruktivně pracovali na vyřešení obchodního napětí a omezení nejistoty,“ vyzvala dotčené země Kristalina Georgievová.

Pokud některé země přijdou s „fenomenální“ nabídkou, mohou USA vyjednávat o úpravě oznámených dovozních cel, prohlásil americký prezident Donald Trump. Před eskalací obchodní války důrazně varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Podle agentur Reuters a AFP to ve čtvrtek prohlásila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu, prohlásila ve čtvrtek podle agentur Reuters a AFP šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.

Washington/Brusel/Peking - Čína od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na Čínu se bude vztahovat 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent. Trump uvedl, že Čína zvolila nevhodnou reakci na americká cla.

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Washington - Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení rozsáhlých cel vyvolává velikou nejistotu a snižuje důvěru. Není však pravděpodobné, že by v blízké budoucnosti vyvolala recesi. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Největší singapurská banka DBS očekává, že v příštích třech letech zruší 4000 pracovních pozic. Počítá s tím, že umělá inteligence (AI) převezme více práce, kterou v současnosti vykonávají lidé, uvedl web stanice BBC. Banka měla předloni kolem 40.000 zaměstnanců, o rok dříve asi 36.000, uvádí ve své výroční zprávě.

Cena zlata (XAU/USD) se na 4hodinovém grafu obchoduje v rostoucím trendu a nyní v rámci korekce předchozího růstu se přibližuje zpět směrem k supportu rostoucí trendové linie, která koresponduje s úrovní 61,8 % Fibonacciho retracementu a také s klouzavým průměrem SMA 100. Bude zlato pokračovat v oslabování k již zmíněné trendové linii, kde by se následně mohli ke slovu dostat opět býci?

Světová banka (SB) varuje, že americká cla mohou snížit globální hospodářský růst. Odhaduje, že světová ekonomika poroste letos a příští rok o 2,7 procenta. Byl by to stejný růst jako v letech 2023 a 2024, což je o 0,4 procentního bodu pod průměrem let 2010 až 2019. Banka o tom píše ve včera zveřejněném výhledu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) počítá v letošním roce se stabilním růstem světové ekonomiky a pokračujícím poklesem inflace. Uvedla to podle agentury Reuters šéfka MMF Kristalina Georgievová. Dodala, že americká ekonomika, která je největší na světě, si vede o něco lépe, než se předpokládalo. Poukázala nicméně na velkou nejistotu kolem obchodní politiky nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, která podle ní má negativní vliv na světovou ekonomiku a tlačí vzhůru dlouhodobé úrokové sazby.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dokončila šestou revizi úvěrového programu pro Ukrajinu, což umožňuje vyplacení dalších zhruba 1,1 miliardy dolarů (asi 26,5 miliardy Kč). MMF o tom informoval v dnešní tiskové zprávě. Zároveň zlepšil odhad letošního růstu ukrajinské ekonomiky na čtyři procenta. V říjnovém globálním ekonomickém výhledu letošní hospodářský růst na Ukrajině odhadoval na tři procenta.

Typy podniků, které nejčastěji využívají umělou inteligenci (AI), zaznamenávají téměř pětkrát rychlejší růst produktivity pracovníků než ty, které ji příliš nevyužívají.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu [MMF] 12.4. zvolila do funkce generální ředitelky na druhé pětileté období Bulharku Kristalinu Georgievovou [70]. Kristalina Georgievová na funkci kandidovala jako jediná.

Šéfka MMF pro americkou stanici CNBC popsala, co podle ní pohání růst Ruska a proč jeho prognóza nekoresponduje s celkovou situací.

Mezinárodní měnový fond (MMF) je přesvědčen, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání, tedy že se jí podaří vrátit se k nižší inflaci, aniž by se objevila recese. Úrokové sazby se pak začnou snižovat přibližně v polovině roku. Na Světovém summitu v Dubaji to v pondělí řekla šéfka MMF Kristalina Georgievová.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová přirovnala současné Rusko k Sovětskému svazu. Alespoň co se týče struktury ruské ekonomiky, která se stále silněji orientuje na válečnou výrobu a snižuje spotřebu. Jinak však vyhlídky globální ekonomiky vidí pozitivně. Je přesvědčena, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání.

I přes optimismus, který v poslední době zavládal při zprávách o růstu ekonomiky Ruska, čekají rozlohou největší zemi světa těžké časy. Pro server CNBC to uvedla generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.

Podle nové analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) by umělá inteligence (AI) mohla zasáhnout až 60 procent pracovních míst ve vyspělých ekonomikách. Může to ovlivnit mzdy a zhoršit nerovnost.

Nová zpráva MMF: Umělá inteligence razantně mění trh práce – nejvíce ve vyspělých zemích. Někomu bude AI při práci asistovat, jiní lidé o svá místa nevratně přijdou.

Umělá inteligence (AI) ovlivní asi 40 procent všech pracovních míst, vyplývá z nové analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ve většině scénářů také zhorší nerovnost, uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová, která to označila za znepokojivý trend. Lidé zodpovědní za vývoj politiky a ekonomiky by to podle ní měli brát v úvahu, aby zabránili zhoršení sociálního napětí.

Singapur plánuje v příštím roce v rámci pilotního programu vydat a používat velkoobchodní digitální měnu centrální banky (CBDC). Uvedl to podle zpravodajského serveru CNBC Ravi Menon, výkonný ředitel singapurského měnového úřadu (MAS), který zastává funkci centrální banky a finančního regulátora.

Izraelská armáda v noci na čtvrtek uskutečnila poměrně rozsáhlý pozemní zásah v Pásmu Gazy, při němž útočila na pozice palestinského radikálního hnutí Hamás. Podle izraelského vojenského rozhlasu šlo zatím o největší takový zásah od začátku války. Armáda akci označila za cílenou razii v rámci příprav pohraničí na „další fáze války“. Po dokončení noční akce se izraelské pozemní jednotky stáhly zpět do Izraele.

Válečný konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy už má negativní dopady na ekonomiky sousedních zemí. Na investorském fóru v Rijádu to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Varovala také, že vyhlídky globální ekonomiky se mohou dál zhoršit.

Rijád/Tel Aviv - Válečný konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy už má negativní dopady na ekonomiky sousedních zemí. Na investorském fóru v Rijádu to řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Varovala také, že vyhlídky globální ekonomiky se mohou dál zhoršit.

Válka v Izraeli s sebou kromě ztrát na životech přináší také obavy z celé řady potenciálních ekonomických a geopolitických rizikDopad by násilný konflikt mohl mít třeba na cenu energií či potravin. V ohrožení je také izraelská startupová scénaPodle šéfa americké banky JP Morgan Chase je možné, že má svět před sebou nejnebezpečnější období za poslední desítky let Dost možná nejnebezpečnější období za několik posledních desetiletí. Přesně tak šéf největší americké banky JP Morgan Chase Jamie Dimon popsal blízkou budoucnost. Ta by dle něj mohla být výrazně ovlivněna rostoucím geopolitickým napětím, jež může vyústit v celou řadu ekonomických problémů. „Válka na Ukrajině a útoky na Izrael z minulého týdne mohou mít dalekosáhlé dopady na trhy s energií a potravinami, globální obchod i geopolitické vztahy,“ cituje Dimona televize BBC.

Ženy učinily v dnešním světě obrovský pokrok v různých oblastech, prolomily bariéry a prosadily se v odvětvích, v nichž dříve dominovali muži. Tyto ženy nejenže dosáhly skvělých úspěchů ve své kariéře, ale inspirovaly a vydláždily cestu pro další generace následovnic.

Jedna z největších investičních bank na světě JPMorgan se rozhodla spustit pro své klienty platby ve vlastní digitální měně JMP Coin místo v eurech. V minulém týdnu se uskutečnila první taková platba. Upozornila na to agentura Bloomberg.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by umožnilo financovat boj proti chudobě a klimatickým změnám. Řekl to v rozhovoru s francouzskými médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který dnes skončil v Paříži. Podle Macrona přineslo setkání zástupců zhruba 40 zemí například shodu na přenechání 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) z rezerv Mezinárodního měnového fondu (MMF) rozvojovým státům. Francouzský prezident rovněž uvedl, že mezi zeměmi panuje souhlas na hluboké reformě světového finančního systému, napsala AFP.

Centrální banky by měly mít vlastní platformu pro digitální měny. Práce na ní jsou již v plném proudu a probíhají pod taktovkou Mezinárodního měnového fondu (MMF). Informovala o tom výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová.

Zatímco HDP eurozóny nejspíš čeká revize výkonu za letošní 1. čtvrtletí směrem dolů, statistici revidovali výkon ekonomiky USA směrem nahoru. Důvod pro úpravu vývoje ekonomiky v eurozóně jsou horší zpřesněné výsledky ekonomiky Německa.