Krkonošský národní park

O třetinu snížený rozpočet ministerstva životního prostředí ohrožuje ochranu přírody, obnovitelné zdroje i veřejné zdraví.

Vrchlabí (Trutnovsko) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obdržela dopis od svého zřizovatele, ministerstva životního prostředí, který ji informoval, že ministerstvo financí správě parku navrhlo snížit počet pracovních míst o 14. ČTK to potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správa KRNAP má 238 kmenových zaměstnanců. Škrty připadají v úvahu v činnostech spojených s turistickou infrastrukturou a cestovním ruchem, vzděláváním či pořádáním akcí pro veřejnost. Péče o přírodu zůstává prioritou správy parku.

Prioritou Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) při rozpočtových úpravách ministerstva životního prostředí (MŽP) pro národní parky je zachování péče o přírodu a návštěvnický servis. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle správy parku byla loni provozní dotace od zřizovatele 145,3 milionu korun, pro letošek očekává 111,1 milionu. Loni měla rozpočet 472 milionů a pro letošek je poslední verze plánu dosud neschváleného rozpočtu 464 milionů korun.

Vláda Andreje Babiše předložila návrh státního rozpočtu, v němž nejvíce škrtá výdaje na ochranu přírody a zdravého životního prostředí. Rozpočet ministerstva životního prostředí klesá o 2,7 miliardy korun. Škrty jsou částečně způsobeny změnami v čerpání dotací z evropských fondů, bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík ale upozornil, že základní rozpočet ministerstva na běžnou agendu je o 500 milionů nižší než v minulých letech. To znamená přímé škrty v provozu úřadu a jím zřizovaných organizací.

Není tak známý jako jeho populární soused, přesto stojí Labský vodopád za návštěvu. A to zejména v zimě, kdy se k němu nehrnou davy turistů. Můžete k němu podniknout výšlap na běžkách nebo sněžnicích, a nasát tak skvělou atmosféru té pravé zimní turistiky.

Večerní procházka, která nadchne děti i dospělé. Světlo, příroda a pohyb se v Krkonoších spojují v zážitek, na který se nezapomíná.

Dvouhektarový areál bývalé textilky leží v krkonošském středisku jen zhruba 100 metrů od Dolního náměstí mezi krajskou silnicí druhé třídy a Huťským potokem. Je…

Léta opuštěný areál textilní továrny Rotextile v centru Rokytnice nad Jizerou má znovu šanci na oživení. Investiční skupina Trigema tam plánuje vybudovat hotelový, rekreační a rezidenční komplex s kapacitou zhruba 1350 lůžek. Projekt, který je v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), město podporuje. Měl by nabídnout služby, které v Rokytnici chybí, řekl starosta Petr Matyáš (Starostové pro Liberecký kraj).

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.

Ledopád v Labském dole u Špindlerova Mlýna láká týdně desítky lezců. Je jediný v Krkonoších, který lze zlézat legálně po předchozí registraci na webu Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Podmínky jsou velmi dobré vzhledem k průběhu současné zimy bez větších teplotních výkyvů, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Projekt horské chalupy Na Kukačkách demonstruje moderní, avšak citlivý přístup k regionální architektuře. Přestože návrh navenek respektuje tradiční výraz horských stavení s kamenným soklem a dřevěnou fasádou, projekt přináší zcela nové prostorové a funkční uspořádání interiéru.

Návštěvnost Krkonoš opět roste. Více než 4,1 milionu lidí tu během necelého roku strávilo přes 12,7 milionu návštěvodnů. V drtivé většině se jedna o české turisty, i když těch zahraničních přibývá.

V Krkonošském národním parku začala platit nová pravidla pro cyklistiku, splouvání a horolezectví. Změny zahrnují prodloužení časů pro cyklisty na trasách se zvláštním režimem, přidání nového úseku pro splouvání Klínového potoka a zjednodušení registrace pro horolezce v Labském dole.

Správa Krkonošského národního parku v roce 2025 pokračovala ve výkupech pozemků na území národního parku a jeho ochranného pásma. Díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí se podařilo vykoupit více než 13 hektarů luk a lesních pozemků. Celková investice dosáhla 7,8 milionu korun.

I když jsou v posledních měsících nejhlasitějšími odpůrci Správy Krkonošského národního parku majitelé Luční a Labské boudy, mnohem delší spor s ochranáři vede František Zálešák. Zemědělec hospodařící na desítkách hektarů horských luk v nejcennějších místech pohoří a provozovatel Klínové boudy v pondělí dorazil k trutnovskému soudu. Vygradoval tak konflikt o dlužné pachtovné.

Horská služba v Krkonoších kvůli silnému větru, mlze a navátému sněhu nedoporučuje hřebenové túry. Silný vítr opět zastavil horní úsek kabinové lanovky na Sněžku,…

Původně byla založena jako seník, později začala sloužit turistům a dodnes je naprosto unikátní. Vosecká bouda v západní části Krkonoš je totiž poslední turistickou chatou v Česku, která není napojena na elektrickou síť. S výrobou energie nyní nově pomohou solární panely.

Správa Krkonošského národního parku má jasno. Tento rok bude patřit Theodoru Lokvencovi, lesníkovi, vědci a legendárnímu znalci historie Krkonoš. Připomene si tak sto let od narození muže, který dokázal propojit les, vědu i příběhy hor v jedinečný celek.

Pokud by se mělo krkonošské město Vrchlabí něčím pochlubit, má na výběr hned z několika možností. Narodil se zde například ochránce Anny Frankové Victor Kugler. Nebo v roce 1967 ve zdejším Kulturním domě Střelnice natáčel Miloš Forman svůj slavný film Hoří, má panenko. Místní závod Škoda Auto vyrábí přímo řazené automatické převodovky DQ200 pro celý koncern Volkswagen. Pak tu samozřejmě sídlí Správa Krkonošského národního parku, která před třemi lety otevřela na české poměry špičkové muzeum mapující Krkonoše ze všech úhlů pohledů. Ale nyní je přece zima, tedy i ta letošní již konečně ráčila dorazit... A i během zimy se může Vrchlabí pochlubit něčím, co nikde jinde v Česku nemají. Je to lyžařský běžecký areál Vejsplachy.

V Krkonoších od neděle platí zejména na severních svazích hor druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Na hřebenech je 30 až 70…

ABSTRAKT: Úbytek biodiverzity v národních parcích je stále častěji způsoben soukromým vlastnictvím ekologicky cenných pozemků. Tento článek se zabývá zásadním, avšak často opomíjeným problémem: jak chránit stanoviště s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin tam, kde je pozemek v rukou soukromých vlastníků. Zaměřujeme se na české národní parky, analyzujeme legislativní rámec, praktické překážky a příklady směn pozemků jako nadějné, avšak komplikované strategie. Úspěšné příklady – například ze Šumavy – ukazují, že vyjednané směny mohou zabránit ničení cenných lokalit. Jiné případy, včetně dlouhotrvajícího konfliktu na Jeleních loukách v Krkonošském národním parku, odhalují systémové slabiny od administrativních nedostatků až po zavádějící tvrzení, která oslabují ochranu rostlin. Zdůrazňujeme potřebu proaktivních politik, důsledného vymáhání práva a mezinárodní výměny zkušeností. Na základě poznatků navrhujeme cesty k dialogu a otevíráme prostor pro globální debatu o vyvažování rozvoje a ochrany přírody.

Krkonošské muzeum Správa KRNAP v Jilemnici rozšířilo na konci minulého roku své sbírky o cenný soubor kreseb významné osobnosti české kultury Jiřího Šlitra. Kolekce pochází z pozůstalosti jeho známého, germanisty Rudolfa Tomana.

Pec pod Sněžkou se chystá přetvořit jednu ze svých největších turistických atrakcí – nástupní stanici lanové dráhy. Cílem modernizace je nabídnout návštěvníkům nejen komfortní zázemí, ale i hlubší zážitek z cesty na nejvyšší českou horu. Pražský ateliér Hipposdesign představil koncept, který by měl vytvořit moderní horský areál pro všechny generace.

Silvestr v Krkonoších může být krásný i bez petard. Správa KRNAP apeluje na návštěvníky i místní, aby do hor pyrotechniku nevozili, a to kvůli přírodě, zvířatům, lidem i platnému zákazu.

Ochránci přírody před koncem roku znovu upozorňují na rizika spojená s používáním zábavní pyrotechniky. Správa Krkonošského národního parku apeluje na návštěvníky hor i místní obyvatele, aby oslavy přelomu roku proběhly bez petard, rachejtlí a ohňostrojů, které do chráněné krajiny nepatří.

Podzimní rána na Rýchorách vracejí vzpomínky. Vzpomínky na dětství. Vůně lesa, studená voda ze studánky a ticho hor připomínají dobu, kdy byl svět pomalejší a čistší.

Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí se letos může pochlubit novinkou, která výrazně obohatila jeho fotografickou sbírku. Muzeu se podařilo získat rozsáhlou kolekci historických fotografií, skleněných negativů a stereonegativů zaměřených na krkonošskou tematiku.

Projekt horské chalupy Na Kukačkách od studia edit! architects představuje příklad současné architektury, která se snaží citlivě reagovat na přísná pravidla chráněného území Krkonošského národního parku. Exteriér stavby vychází z tradičního tvarosloví místních horských chalup – s kamenným soklem, dřevěnou fasádou a klasickým řešením štítů – zatímco vnitřní uspořádání se od regionálních stereotypů záměrně odklání.

O post šéfa pražské zoo je velký zájem, přihlásilo se přes 30 lidí. Jména nejsou veřejná. Seznam Zprávám se ale podařilo některá jména uchazečů zjistit. Je mezi nimi třeba šéf Krkonošského národního parku či bývalý ministr.

S příchodem prvního sněhu a mrazivého počasí Správa národního parku (KRNAP) každoročně uzavírá některé turistické trasy. Důvod je prostý a klíčový pro přežití největšího savce našich nejvyšších hor, jelena. Stovky jelenů se v tomto období přirozeně stahují do přezimovacích obůrek, které pro ně fungují jako nezbytný zimní azyl. Proč k tomu dochází a jaký to má smysl? Je to souhra tří hlavních faktorů: ochrana lesa, zajištění potravy a nutnost klidu.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) otevřela informační centrum, které se přestěhovalo z původních prostor pod Medvědínem přímo do centra Špindlerova Mlýna. Nové umístění centra se nachází v těsné blízkosti Městského úřadu a je zaměřeno na zajištění snadnější dostupnosti pro místní obyvatele i turisty.

Jeleni potřebují klid, v Krkonoších se stahují do zimních obor a to je důvod, proč Správa KRNAP ode dneška uzavřela 19 turistických tras, aby měla jelení zvěř potřebný klid na zimní období.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) myslí na to, aby jeleni a laně mohli v pohodě přezimovat a nebyli rušeni turisty. Proto je až do 30. dubna nadcházejícího roku uzavřena celá řada jinak přístupných tras.

Projekt Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku, který v loňském roce získal 1. místo v kategorii Krajina v soutěži Adapterra Awards, pokračuje díky získané finanční odměně dalšími kroky. Ocenění honorované částkou 100 000 Kč Správě KRNAP umožnilo realizaci dalších opatření na podporu zadržování vody v krajině.

Tak nám skončila sezóna kol a začíná sezóna běžek. Ty, kteří mají běžky rádi, ale nechce se jim jezdit v davech jako ve Špindlu nebo v Bedřichově a místo Jizerské magistrály preferují spíš klidnější místa, bych chtěl pozvat do Kořenova.

V malebné oblasti Horních Albeřic se rozkládají Albeřické lomy, které jsou součástí obce Horní Maršov v Krkonoších. Toto území představuje největší

Správci Krkonošského národního parku připravují rozsáhlou uzavírku turistických tras, která začne platit od prvního prosince a potrvá až do konce dubna příštího roku. Omezení…

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) uzavřou od 1. prosince několik turistických tras kvůli ochraně zvěře. Omezení bude platit na 19 lesních cestách do 30. dubna. Důvodem je přezimování jelení zvěře v oborách a krmelištích, které jsou většinou na odlehlých místech v údolích. ČTK to řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na české straně Krkonoš žije okolo 650 jelenů lesních. Přezimovací obory, kam se jeleni na zimu stahují, provozuje Správa KRNAP více než 25 let.

Vrchlabí (Trutnovsko) - Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) uzavřou od 1. prosince několik turistických tras kvůli ochraně zvěře. Omezení bude platit na 19 lesních cestách do 30. dubna. Důvodem je přezimování jelení zvěře v oborách a krmelištích, které jsou většinou na odlehlých místech v údolích. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na české straně Krkonoš žije okolo 650 jelenů lesních. Přezimovací obory, kam se jeleni na zimu stahují, provozuje Správa KRNAP více než 25 let.

Silnice z Vítkovic na Horní Mísečky patří k nejvytíženějším horským komunikacím v Krkonoších. Právě proto na ní nyní probíhá velmi náročná rekonstrukce, která zasahuje prakticky do celé její konstrukce. Nejde jen o nový asfaltový povrch. Dělníci zasahují i do podloží, budují nové opěrné zdi a upravují odvodnění tak, aby silnice zvládla přívalové deště i zimní podmínky.

Před třemi týdny došlo k nečekané události, kdy se rozlomila dřevěná lávka přes Huťský potok nad stejnojmenným vodopádem, který je součástí oblíbené modře značené turistické cesty z Rokytnice nad Jizerou na Dvoračky. S příchodem zimy a sněžením se zdálo, že oprava bude muset počkat až do jara příštího roku. Počasí ale překvapivě poskytlo pár týdnů navíc, a tak se oprava podařila dokončit ještě letos.

ROZHOVOR: Na server PrahaIN.cz se obrátila skupina turistů z hlavního města, která pravidelně tráví zimní i letní dovolenou na českých horách. O víkendu 15. a 16. listopadu chodila po Krkonoších a jak vyplynulo z našeho rozhovoru, rozhled a příroda jsou prý k nezaplacení.

Dřevěná lávka přes Huťský potok na cestě z Rokytnice nad Jizerou na Dvoračky dosloužila. Nebyla v dobrém stavu a dílo zkázy dokončil kůň, který přes ni přešel a probořil se. Jeho jezdec se při pádu zranil. KRNAP ale stihl ještě před zimou starou lávku nahradit novou, navíc vyztuženou ocelovými nosníky.

S příchodem zimy zmizí z krkonošských stezek dřevěné panely a mapy, které by jinak zimní podmínky těžko přežily. Správa KRNAP každoročně investuje do oprav a obnovy vybavení, které na jaře zase přivítá turisty v plné parádě.

Velká část tuzemských horských středisek prochází proměnou. Apartmány přibývají třeba v Peci pod Sněžkou, podhorská obec Čeladná v Beskydech se stala významným turistickým centrem. Proměnami v průběhu let procházela i Labská bouda v Krkonoších, která slavila o víkendu půlstoletí. V některých oblastech se zase přestavují i některé nepoužívané a zchátralé horské boudy. Místní podnikatelé se připravují na nadcházející lyžařskou sezonu, ceny skipasů zvyšují podle Asociace horských středisek zhruba dvě třetiny areálů.

Zapomeňte na kompromisy. Nová horská bouda v Krkonoších nabízí nejen útulný interiér z přírodních materiálů, ale i malé wellness s venkovní kádí. Vše zasazené do malebné krajiny, která připomíná, proč jsou Krkonoše tak jedinečné.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) se dlouhodobě zaměřuje na ekologickou výchovu, vzdělávání a osvětu jako klíčové nástroje v ochraně unikátní horské přírody. Oddělení ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) organizuje řadu akcí zaměřených na zvyšování environmentálního povědomí dětí, mládeže i dospělých. Každoročně Správa KRNAP osloví přibližně dvacet tisíc účastníků při více než sedmi stech vzdělávacích akcích.

Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je neodmyslitelnou součástí Krkonoš.

Pec pod Sněžkou (Trutnovsko) - Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes před zimou uzavřeli Památník obětem hor mezi Luční a Studniční horou. Zároveň odstraňují dřevěné panely naučných stezek, panoramatické mapy či sezonní značky, které by počasí mohlo poškodit. Na jaře je vrátí, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Po celých Krkonoších je více než 3200 kusů takzvané návštěvnické infrastruktury, před zimou správci pravidelně sundávají zhruba třetinu.

Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je i po padesáti letech provozu oblíbenou zastávkou turistů na hřebenech Krkonoš. Zájem o ni v posledních letech roste. V extrémních horských podmínkách se osvědčila a dokázala, že má v Krkonoších své místo, řekla spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je podle ní neodmyslitelnou součástí Krkonoš, který si nachází své příznivce.

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) - Labská bouda v nadmořské výšce 1340 metrů severozápadně od Špindlerova Mlýna je i po padesáti letech provozu oblíbenou zastávkou turistů na hřebenech Krkonoš. Zájem o ni v posledních letech roste. V extrémních horských podmínkách se osvědčila a dokázala, že má v Krkonoších své místo, řekla v rozhovoru s ČTK spolumajitelka Labské boudy Klára Sovová. Mnohými kritizovaný železobetonový kolos ve tvaru klínu je podle ní neodmyslitelnou součástí Krkonoš, který si nachází své příznivce.

Když se majitel pozemku v Peci pod Sněžkou v roce 2021 rozhodl vybudovat dům, přístřešek pro auta a příjezdovou cestu, netušil, že ani po letech soudních sporů nezíská stavební povolení. Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě KRNAP, že na pozemku, jehož podloží tvoří moréna, stavět nelze. Ve čtvrtek o tom informovali zástupci Správy.

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu…

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. Podle ředitele národního parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody.

Vrchlabí (Trutnovsko) - Nejvyšší správní soud dal za pravdu Správě Krkonošského národního parku (KRNAP) ve sporu se stavebníkem, který plánoval v Peci pod Sněžkou stavbu rodinného domu v místě, kde podloží pozemku tvoří moréna ledovce. ČTK o tom dnes informovali zástupci Správy KRNAP. Podle ředitele národní parku Robina Böhnische jde o přelomovou kauzu pro ochranu neživé přírody. Moréna je kamenný val vytvořený ledovcovou činností.

Modrý Důl. Pro milovníka a znalce Krkonoš je to jméno, které evokuje ticho, impozantní okolní kopce, známé sněhové pole Mapa republiky na Studniční hoře a malebné roubené chalupy v luční enklávě, která si v roce 2004 zasloužila statut vesnické památkové zóny. Jen málokdo však tuší, že tento divoký kout hor měl být v polovině 20. století proměněn k nepoznání a stát se velkolepým centrem mezinárodního sjezdového lyžování.

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos v Krkonoších vysadí 8630 čtyř až pětiletých sazenic jedle bělokoré. Byly vypěstované ze semen sebraných stromolezci z…