Kurdové

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Místní výbory v Sýrii v neděli volily část členů přechodného parlamentu. Kritici ale proces považují za nedemokratický, uvedla agentura AFP. Prozatímní prezident Ahmad Šará má podle pravidel jmenovat 70 poslanců 210členného parlamentu, zatímco zbylé dvě třetiny poslanců mají vybrat právě místní výbory. Ty však určila volební komise, kterou jmenoval opět Šará.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.

V Sýrii v pondělí začínají první parlamentní volby od doby, co loni v prosinci povstalci svrhli diktátorský režim prezidenta Bašára Asada. Volby potrvají do soboty, ale nejsou přímé. Dvě třetiny zákonodárců nového parlamentu v nich vyberou sbory volitelů, třetinu jmenuje přímo prezident Ahmad Šara. A hlasování se koná pouze v 11 ze 14 syrských provincií.

Syrská vláda stále častěji spoléhá při řešení krizí na zástupce kmenů v regionech. Jejich síla se naplno projevila během nedávného sektářského násilí v Suvajdě, kde dokázaly během pár dnů mobilizovat kolem sta tisíc bojovníků, napsal web The New Arab. Paktu mezi kmeny a Damaškem se obávají Kurdové, kteří se odmítli začlenit do syrského státu a čelí hrozbě vojenské ofenzivy.

Sýrie se nachází v zuboženém stavu, je ovšem před obrovskou konjunkturou. Musí jen zvládnout přerod z totalitárního státu, řekl český chargé d’affaires v Sýrii Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Za důležitý úkol diplomacie na místě označil pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Dlouhodobou přítomnost českých diplomatů v blízkovýchodní zemi považuje Pivoňka za opodstatněnou. „Naplnění diplomacie je být i v místech, která možná morálně neodpovídají ideologii vlastního státu, ale naše práce je neideologizovat zahraniční politiku,“ uvedl.

Vliv Turecka v Sýrii roste. S režimem Ahmada Šaráa podepsalo bezpečnostní dohodu o vojenském výcviku či dodávkách zbraní. Země jednají i o nasazení tureckých sil na třech hlavních syrských základnách, píše web The Middle East Eye (MEE). Ankara už řadu let okupuje pásmo na severu země. Nyní chce podpořit vojenskou operaci Damašku, pokud se kurdské síly nezačlení do státních struktur.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) se znovu probouzí. Na východě Konga povraždili radikálové přes padesát civilistů. V Sýrii pak opět zaútočili na checkpoint ovládaný kurdskými milicemi. Před hrozbou pro mezinárodní bezpečnost varovala i Rada bezpečnosti OSN.

Třicet ozbrojenců ze Strany kurdských pracujících (PKK) včetně čtyř velitelů v pátek ráno při slavnostním ceremoniálu v jeskyni u severoiráckého města Sulajmáníja spálilo své zbraně a symbolicky tak zahájilo proces odzbrojování, píše agentura AFP. Ceremoniálu se zúčastnily delegace politických stran iráckých Kurdů, které vládnou v irácké autonomní oblasti Kurdistán, ale také delegace tureckých prokurdských stran DEM a DBP, píše agentura Firat, která je blízká PKK. Podle AFP byli přítomni i zástupci tureckých tajných služeb.

Čtyři velitelé a dalších 26 ozbrojenců ze Strany kurdských pracujících při slavnostním ceremoniálu u severoiráckého města Sulajmáníja spálilo své zbraně. Symbolicky tak zahájili proces odzbrojování.

V prvním video vzkazu od svého zatčení v roce 1999 promluvil z tureckého vězení na doživotí odsouzený vůdce kurdského partyzánského hnutí, Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan. Lídr PKK, která desetiletí bojovala se silami turecké vlády a figuruje na seznamu teroristických organizací EU i USA, znovu vyzval své příznivce ke složení zbraní. Už dříve během letošního roku Öcalan oznámil rozpuštění organizace.

Ulice Gharbíja, Západní, byla uzavřená čtrnáct let. Zátaras zabraňoval vstup autům i civilistům a za ním ukryté vojenské a policejní základny ochromily část kurdského města Kámišlí. V prosinci armáda zmizela a Gharbíjí projela první auta. Majitelé obchodů a podniků s radostí sundali obrázky Asada, vnucené jim vojáky, a doufali v lepší zítřky. Minulost jim však nepřipomínají jen rozpadající se barikády, ale i přetrvávající strach, ve kterém žijí.

Někteří členové Strany kurdských pracujících (PKK) se chystají začátkem července ukončit činnost. Vyzval je k tomu jejich historický lídr, který je ve vězení. Organizace už 40 let bojuje proti Turecku za práva Kurdů.

Čtyřiačtyřicetiletý Lukáš Paškuliak stanul ve středu přes pražským městským soudem, kde čelí obžalobě z podpory a propagace terorismu a ze služby v cizích ozbrojených silách. Podle spisu se chtěl přidat k teroristické organizaci PKK, posléze bojoval na Ukrajině proti ruským okupantům, ovšem bez povolení.

Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí si vzhledem k probíhající válce s Izraelem nemůže být jistý životem. Kdyby ho ale Izrael nebo USA zabily, není vůbec jisté, že by ho nahradil někdo přátelštější.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Islámský stát v Sýrii po svržení režimu Bašára Asada zvyšuje své aktivity. Upozornil na to mluvčí syrského ministerstva vnitra Núr ad Dín Baba. Podařilo se mu získat z armádních skladů zbraně a nyní se pokouší verbovat do svých řad příslušníky ozbrojených složek bývalého režimu. Ozbrojené složky současné vlády proti IS musely od 17. května podniknout tři velké zásahy.

Strana kurdských pracujících (PKK) rozhodnutí oznámila několik dní po sjezdu v Iráku. PKK věří, že kurdské politické strany splní své povinnosti, její vůdce Abdullah Öcalan stranu v únoru vyzval, aby rozhodla o svém rozpuštění.

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.

Po předchozí výzvě vůdce kurdské strany pracujících o ukončení krvavých bojů strana v pátek oznámila, že na jejím sjezdu padlo „historické rozhodnutí“. Další informace o něm brzy zveřejní.

Navzdory vizi syrského prezidenta Ahmada Šary o centralizovaném státu syrští Kurdové budou požadovat federativní zřízení země. To by umožnilo regionální autonomii a bezpečnostní složky, které se prezident pokusil rozpustit.

„Potřebujeme záruky a změny ústavy. Vždyť jsme s nimi ve válce,“ zní od stoupenců Strany kurdských pracujících (PKK), která 1. března uzavřela příměří s tureckou vládou. Mezi Kurdy v Turecku panují obavy, ale i naděje.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Syrská vláda učinila další krok ke sjednocení země. Aliance Syrských demokratických sil (SDF) vedená Kurdy podepsala dohodu s Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu, oznámil prezidentský úřad. Dohoda znamená konec bojů a návrat severovýchodu země pod vládu Damašku. Kurdům by měla zajistit jejich práva.

Syrská vláda v Damašku podepsala dohodu s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy o začlenění do institucí syrského státu.

Napětí mezi Ankarou a Teheránem roste poté, co šéf turecké diplomacie Hakan Fidan kritizoval regionální politiku Íránu a komentoval jeho vazby na Kurdy v Sýrii. Obě země si poté „pozvaly“ velvyslance na schůzku. Pád režimu Bašára Asada změnil rovnováhu sil v Sýrii ve prospěch Turecka, které tlačí na nový režim, aby začlenil kurdské síly do svých struktur a vyhostil jejich velitele.

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informovala v sobotu agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila mimo jiné PKK, která přes 40 let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr strany Abdullah Öcalan ve čtvrtek vyzval ke složení zbraní.

Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila mimo jiné PKK, která přes 40 let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů.

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes čtyřicet let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.

Ankara - Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje dnes agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila mimo jiné PKK, která přes 40 let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr strany Abdullah Öcalan ve čtvrtek vyzval ke složení zbraní.

Vězněný vůdce kurdského partyzánského hnutí, Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan své následovníky vyzval ke složení zbraní. PKK po desetiletí bojuje se silami turecké vlády, která je, stejně jako USA a další země, považuje za teroristickou organizaci.

Čtyři desítky let trvající konflikt mezi Tureckem a Stranou kurdských pracujících (PKK) si vyžádal tisíce lidských životů. Uvězněný vůdce kurdských separatistů nyní vyzval své stoupence ke složení zbraní.

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Rusko si s největší pravděpodobností udrží v Sýrii část svých základen a budou tam moci působit jeho vojáci. Moskva je podle zdrojů agentury Bloomberg blízko uzavření dohody s novou syrskou vládou, která by mu to umožnila výměnou za zatím neupřesněné výhody. Rusko už poslalo Sýrii peníze.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Kurdští představitelé varují, že by rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa na 90 dní zmrazit zahraniční pomoc mohlo vést k tomu, že se příznivci Islámského státu dostanou na svobodu. Finance poskytované americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) totiž umožňují provoz táborů na severu Sýrie, kde jsou drženy desetitisíce lidí, včetně jedinců podezřelých z členství v teroristické organizaci a jejich rodin. Trumpův příkaz vchází v platnost v pondělí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve středu vyzval všechny země, aby „daly ruce pryč“ od Sýrie. Turecko má podle něj kapacity a schopnosti „rozdrtit“ všechny teroristické organizace v této zemi, a tak žádná další cizí intervence není potřeba. Za největší nebezpečí přitom označil kurdské milice, ačkoliv v Sýrii působí množství sil spjatých s islamistickým terorismem.

Damašek - Dalších nejméně 37 lidí včetně pěti civilistů zemřelo dnes na severu Sýrie v bojích mezi místními povstalci podporovanými Tureckem a jednotkami syrských Kurdů. Informovala o tom podle agentury AFP Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii.

V bojích na severu Sýrie mezi kurdskými jednotkami a Tureckem podporovanými ozbrojenými frakcemi za poslední dva dny padlo přes sto lidí, informoval v neděli ředitel Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) Rami Abdulrahman. Kurdští bojovníci hlásí, že zatím odrazili „všechny útoky tureckých žoldáků podporovaných drony a tureckým letectvem“.

Boje se odehrávají na severu Sýrie kolem města Manbidž. O život přišlo 85 povstalců skupiny Syrské národní armády (SNA), kterou podporuje Ankara a 16 členů arabsko-kurdské aliance Syrské demokratické síly (SDF).

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o vánočním vývoji v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada. Syrská vládnoucí islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS) se snaží vyvolat dojem jednoty, ale vypadá to na přípravu na eliminaci kurdské SDA. Pokud k tomu dojde, bude to mít vliv na migraci. Navzdory tomu, že sousední Turecko nemá zájem o žádnou další vlnu. V současné době je patrná spíš snaha dostat 3,1 milionů Syřanů zpět do vlasti, zatím se to podařilo u pětadvaceti tisíců z nich. Nicméně to není v rozporu s dalším tureckým strategickým cílem: eliminace kurdské PKK, tedy SDA.

Ankara - Turecká armáda při operacích v severní Sýrii a Iráku zabila 21 členů kurdských milic, oznámilo dnes podle agentury Reuters turecké ministerstvo obrany. Od pádu syrského prezidenta Bašára Asada na začátku prosince se hlavně v severovýchodní oblasti Sýrie vyostřily ozbrojené střety mezi protureckými povstalci a kurdskými silami.

Šéf turecké diplomacie Hakan Fidan se v neděli v Damašku setkal s faktickým vládcem Sýrie a vůdcem islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmadem Šarou. Oznámilo to ministerstvo zahraničí v Ankaře.

Na severu Sýrie vypukly potyčky mezi Kurdy a Tureckem podporovanými milicemi. Bojovníci Syrské národní armády zabili pět členů kurdských jednotek SDF. Na východě země pak turecký dron zabil pět civilistů. Nové syrské vedení mezitím jmenovalo další členy přechodné vlády – a to do funkcí ministrů zahraničí a obrany. Má jít o další krok v procesu navazování vztahů nového syrského režimu s mezinárodním společenstvím.

Na rozdíl od Ukrajiny se v Sýrii pořád střílí a člověka může zabít i oslavná kulka, řekla v Interview ČT24 zpravodajka ČT Darja Stomatová, která se bezprostředně po pádu vlády Bašára Asada dostala do syrského Kurdistánu. Nikomu z místních svržený režim nechybí, Kurdové ale mají obavy jak z Turecka, tak i z přístupu nové vlády v Damašku – vydobýt si nezávislost ale nechtějí, tvrdí novinářka. Silný zážitek v ní vyvolal rozhovor s jedním ze zajatých ruských bojovníků Islámského státu (IS) střežených Kurdy. „Měla jsem pocit, že jsem se dotkla zla,“ uvedla Stomatová.

Turecko a islamisté ze skupiny Hajat Tahrír aš-Šám (HTS), která svrhla režim Bašára Asada, se snaží donutit kurdské Západem podporované síly SDF, aby odevzdaly zbraně a staly se součástí jednotek HTS. Jinak jim hrozí, že budou čelit mohutnému útoku sil soustředěných v Turecku. Kvůli bojům s protureckou syrskou milicí už SDF musely upustit od protiteroristických operací proti Islámskému státu (IS). Ten podle SDF posiluje a mohl by se pokusit osvobodit své zajaté bojovníky.

Sýrie se po pádu diktátorského režimu Bašára Asada nachází na historické křižovatce. Naděje tamních obyvatel se však mísí s chaosem – devadesát procent z nich žije pod hranicí chudoby, polovině populace schází základní potraviny. Život v zemi se ale i tak vrací k normálu. Otevřely se školy, z Damašku se vydal první civilní let.

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.

Turecko shromažďuje vojáky u hranic se Sýrií. Podle Kurdů, kteří sever země kontrolují, může Ankara v nejbližších dnech na oblast zaútočit. Vedení syrských Kurdů varuje, že by konflikt mohl posílit takzvaný Islámský stát (IS). Štáb ČT navštívil tábor žen islamistů i věznici, kde jsou členové této teroristické organizace drženi v naprosté informační izolaci.

Velitel kurdské koalice SDF Mazlúm Abdí navrhl vytvoření demilitarizované zóny v Kobani, kde se očekává turecký útok. USA prodloužily příměří mezi protureckými a kurdskými silami v Manbidži.

Turecko chystá vojenskou ofenzivu proti kurdským milicím v Sýrii. S odkazem na několik nejmenovaných amerických zdrojů to píše deník The Wall Street Journal. Spojené státy se podle deníku snaží Turecko přesvědčit, aby pozemní operaci nespustilo. Špičky kurdské samosprávy napsaly dopis budoucímu americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi, ve kterém varují před katastrofálními dopady případné turecké invaze. Před boji mezi protureckými oddíly a kurdskými milicemi varoval i zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Geir Pedersen.

Turecko soustřeďuje své síly a jednotky jemu věrných syrských milic SNA u syrského města Kobani. Podle amerických představitelů roste nebezpečí, že se Turecko připravuje na rozsáhlý vpád na severovýchod Sýrie do míst, která kontrolují Kurdové a jejich milice. U Kobani jsou nejen příslušníci Syrské národní armády, což je Tureckem vyzbrojená a řízená syrská milice, ale i příslušníci tureckých speciálních sil a dělostřelectvo. Kurdové navrhují vytvoření demilitarizované zóny.

Nová syrská administrativa vyslala konstruktivní signály a měla by dostat šanci vládnout. Uvedl to podle agentury Reuters turecký ministr obrany Yaşar Güler s tím, že Turecko je nové syrské vládě povstalců připraveno poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. Turecko, které je členským státem NATO, podpořilo syrské rebely, kteří minulý týden svrhli režim prezidenta Bašára Asada. V sobotu Turecko znovuotevřelo svou ambasádu v Damašku poté, co hlavní město navštívil šéf turecké zpravodajské služby.

Turecký ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země je nové syrské vládě povstalců připravena poskytnout vojenský výcvik, pokud o to požádá. OSN, Katar i Velká Británie navázaly styky s novým režimem v Damašku, už dříve stejný krok avizovaly také Spojené státy. V neděli se v zemi znovu otevřely školy. Nevládní organizace HALO Trust vyzvala k urychlenému odstranění nášlapných min a nevybuchlé munice.