Kurdové

V lednu 2011 proběhlo v Jižním Súdánu referendum o nezávislosti, které mělo jednoznačný výsledek. 7. února 2011 bylo oznámeno, že 98,83 % obyvatel Jižního Súdánu chce žít v samostatném státě. 9. července toho roku se Jižní Súdán oficiálně odtrhl od Súdánu, 14. července se stal členem OSN.

Na francouzském letišti Charlese de Gaulla se ve středu odehrál incident mezi letištní ochrankou, Národní jednotkou pro doprovod, podporu a intervenci (UNESI) a protestujícími, kteří se pokusili zabránit vyhoštění kurdského aktivisty Firaze Korkmaze do Turecka.

Při útoku dronu na americkou základnu ve východní Sýrii bylo v neděli večer zabito nejméně šest příslušníků tamních kurdských sil podporovaných Spojenými státy. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na své zdroje mezi kurdskými bojovníky, podle nichž byl úder veden z oblasti syrského města Dajr az-Zaur, které je pod kontrolou syrské vlády. Nevládní Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) informovala o sedmi obětech z řad Kurdů.

Rozšíření vojenských operací proti kurdským ozbrojencům v sousedním Iráku a Sýrii slíbil v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Oznámení přišlo několik dní poté, co útok na tureckou vojenskou základnu v Iráku zabil devět tureckých vojáků.

Íránské revoluční gardy uvedly, že zaútočily na „špionážní centra a shromáždění protiíránských teroristických skupin“ v iráckém Irbílu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala íránská státní média. Letiště v metropoli iráckého Kurdistánu zastavilo provoz poté, co byly nad městem slyšet exploze, sdělily Reuters irácké bezpečnostní zdroje.

Podle tureckého soudu se Rusen Firatová před několika lety dopustila teroristických aktivit, když na sociálních sítích sdílela například fotky s kurdskou vlajkou. Nyní tam musí na svých účtech každý den po dobu jednoho měsíce sdílet vlajku tureckou.

Turecko bude v Iráku a Sýrii pokračovat v úderech na kurdské organizace, které Ankara považuje za teroristické, do doby, než přestanou představovat ohrožení bezpečnosti země. Ve čtvrtek to prohlásil prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten dříve přirovnal počínání izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v Pásmu Gazy k zvěrstvům napáchaným nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem. Představitel židovského státu tehdy Erdoganovi v reakci vyčetl, že páchá genocidu Kurdů.

Když bude silný Írán, nelze počítat se stabilitou regionu, který Západ potřebuje kvůli energetice, poznamenává v rozhovoru pro Seznam Zprávy kurdský analytik Ziryan Rojhilati. Za vítěze útoku považuje vedle Íránu a Hamásu i Rusko.

Na východě válkou rozvrácené Sýrie se rozhořely boje mezi bývalými spojenci. Etnicky motivované střety mezi Kurdy a Araby vyvolalo zatčení arabského klanového vůdce, v pozadí je i boj o kontrolu nad bohatými nalezišti ropy.

Zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko, USA a EU považují za teroristickou organizaci, ohlásila konec jednostranného příměří vyhlášeného po únorovém katastrofálním zemětřesení na jihovýchodě Turecka.

Turecké prezidentské volby vrcholí druhým kolem, v němž vítězství připadne buď dlouholeté hlavě státu Erdoğanovi, anebo opozičnímu kandidátovi Kılıçdaroğluovi. Co vede lidi k preferenci jednoho či druhého? To se do míst zasažených zemětřesením a mezi Kurdy vydal zjišťovat reportér Voxpotu. Právě tyto oblasti mohou hlasování rozhodnout. The post I po ničivém zemětřesení je Erdoğan za stavitele. Kurdský východ Turecka ale patří opozici appeared first on VOXPOT

V syrských internačních táborech Kurdové drží ženy a děti džihádistů. Když ale chlapci dosáhnou puberty, musí je od matek oddělit. Kurdská správa v Sýrii to zdůvodňuje tím, že tam chlapcům vymývají mozky nebo je zneužívají.

Od smrti Mahsy Amíni v policejní vazbě už uběhlo více než půl roku, ale protivládní protesty, jež v Íránu rozpoutala, pokračují. A i když zeslábly, nikam hned tak nezmizí. Jejich motorem totiž není pouze tragický osud mladé ženy, ale obrovské problémy, které tamní společnost rozdělují. Nahlédněte s reportérem Voxpotu do tohoto pozoruhodného koutu světa. The post „Chceme žít, a to se v naší zemi nedá.“ Íránské protesty jako vzpoura periferie appeared first on VOXPOT

Jejich strana čelí možnému zákazu, v květnových parlamentních volbách proto kandidují pod jiným názvem. Právě hlasy voličů prokurdské Lidově demokratické strany (HDP) mohou volby rozhodnout.

Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), jež má v tureckém parlamentu druhý nejsilnější opoziční klub, pro květnové volby veřejně podpořila Kemala Kiliçdaroglua, vyzyvatele prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jenž usiluje o třetí mandát.

Během úterní „protiteroristické“ operace skončilo za mřížemi nejméně 126 lidí, podezřelých z údajného napojení na zakázanou Stranou kurdských pracujích (PKK). Mezi zatčenými jsou i právníci, novináři a politici.

Středeční hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku přerušila přibližně na tři hodiny desítka kurdských aktivistů. Protestovali proti uvěznění vůdce Kurdské strany pracujících a vykřikovali hesla proti tureckému prezidentovi Erdoganovi. Jednací sál byl krátce nato z důvodu bezpečnosti evropských zákonodárců vyklizen. Zatím není jasné, kdo aktivisty i s transparenty do přísně střežené budovy pustil.

V prosinci prezident Erdogan ocenil plnění tureckých podmínek ze strany Švédska a Finska. Rozhodné „ano“ však nikdo z jeho úst opět neslyšel. Zatím se tak mezinárodní jednání o rozšíření NATO podobá vznešeným námluvám. Švédsko a Finsko přinášejí turecké princezně dary, o které si řekla, nicméně její reakce je nadále: „Děkujeme za dary, ještě si to rozmyslíme.“ The post Turecké mezinárodní námluvy. Proč se Ankara tak dlouho rozmýšlí nad vstupem Finska a Švédska do NATO? appeared first on VOXPOT

Turecký prezident Erdogan chce po Švédsku vydání kurdských aktivistů, které obviňuje z terorismu. Ankaru podráždila i demonstrace, na níž symbolicky oběsili Erdoganovu figurínu.

Turecké požadavky komplikují hladké přistoupení Švédska a Finska do NATO. Sobotní protesty ve Stockholmu na podporu Kurdů vnímá Ankara velmi citlivě.

Švédský premiér Ulf Kristersson je přesvědčený, že Turecko schválí vstup jeho země do NATO. A to i přesto, že nesplní všechny podmínky, které si Ankara stanovila: Stockholm například odmítá vydat některé Kurdy.

Turecko je spojencem Západu v Severoatlantické alianci, za vlády prezidenta Erdogana to tak ale mnohdy nevypadá. Země sklouzává víc a víc k autoritářství. Změnit kurz může až s letošními volbami.

Protesty kurdské menšiny v Paříži pokračovaly i po Štědrém dni. V ulicích byly zapáleny auta i popelnice. Protestující na policisty házeli různé předměty, ti použili slzný plyn. Demonstranti se střetli s policií také v Marseille. Protest se uskutečnil v reakci na páteční střelbu u kurdského komunitního centra, při kterém útočník zabil tři Kurdy. Útočníka na Štědrý den kvůli špatnému zdravotnímu stavu propustili z vazby, píše AFP.

Nejméně 11 zraněných policistů a jeden zadržený. To je prozatímní bilance prudkých potyček, které vypukly v centru Paříže na místě, kde odpoledne střelec náhodně pálil do lidí. Incident se totiž stal nedaleko kurdského komunitního centra a kurdská menšina ho chápe jako útok na sebe, uvádí server televize BFM TV. Zda měla střelba rasistické pozadí, se bude ale teprve vyšetřovat.

V Paříži po páteční střelbě, kdy 69letý muž střelnou zbraní útočil v kurdském komunitním centru Ahmeta Kayi, vypukly v ulích metropole nepokoje. Na místě probíhajícího vyšetřování roste napětí, zhruba stovka Kurdů tam demonstruje. Vykřikují hesla jako "Erdogan, terorista" nebo " Turecký stát, vrah". Podle jednoho z kurdských aktivistů se komunita nyní necítí v zemi bezpečně. Informují například servery Le Figaro nebo France24.

Turecké vojenské síly oznámily, že jsou připraveny zahájit v Sýrii pozemní ofenzivu proti kurdským silám podporovaným USA. Ankara Kurdy viní z útoků na Turecko. Počet lidí, kteří Sýrii opouštějí, i kvůli tomu roste.

Násilné protesty, při nichž lidé zapálili vládní budovu a strhávali portréty diktátora Bašára Asada, propukly i v jinak poklidné provincii Suvajda, kde žijí syrští drúzové.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan potřebuje před červnovými volbami občanům ukázat, že má pod kontrolou dvě věci: upadající ekonomiku a syrské uprchlíky. To jsou zatím nejzásadnější témata, která turecké voliče tíží a Erdogan ví, že by mu obě mohla zlomit vaz. Obří inflaci turecké liry se teď snaží zachránit půjčkami z Kataru a Saúdské Arábie, uprchlíky

„Proti íránskému režimu jsou všichni, ať už Kurdové, Peršané, Arabové, ženy, nebo další skupiny,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy mladá žena z Íránu. Povahu teokratického režimu přirovná k teroristickému Islámskému státu.

Jednotky Syrských demokratických sil (SDF) varují, že přestanou střežit tábory, kde drží teroristy z řad Islámského státu. Musely by to udělat v případě turecké pozemní invaze, kterou pohrozila Ankara.

Turci se chystají ukázat světu praktické cvičení z létající anatomie. Názorně světu ukázat, že i střeva, ač nemají peří, létat umí, když se k jejich rozletu použije dostatečně silná výbušnina typu vzduch-vzduch nebo země-vzduch. Turecký sultán Erdogan se v reakci na teroristické výbuchy v Ankaře rozkatil nad Kurdy a oznámil, že je vezme šturmem. Jak v Sýrii, tak i v Iráku. Bude válka. Bude se střílet. Zabíjet. Mordovat. Znásilňovat. Svět zaplaví dojemné fotky dětí bez nohou, bez rodičů, případně bez života. To bude paráda, že? Jako by se těch z donucení mrtvol po světě neválelo i tak dost.

Teroristický útok na istanbulské nákupní třídě Istiklal se může stát startovním výstřelem k rozsáhlé eskalaci násilí v sousední Sýrii. Po víkendových náletech turecké armády hrozí prezident Erdogan i pozemní invazí.

Napětí na turecko-syrské hranici sílí. Důvodem je turecká reakce na atentát v Istanbulu, z kterého byla obviněná kurdská strana. Rusko, které podporuje syrský Asadův režim, se obává eskalace, a tak vyzývá Turecko k umírněnosti.

O víkendu hned ve třech zemích Blízkého východu probíhaly vojenské operace proti Kurdům. V Sýrii čelili Kurdové bombardování turecké armády, íránský režim dusil protesty vlastních Kurdů v Mahábádu a útočí na ně i v Iráku.

Irácká vláda dnes důrazně odsoudila íránské a turecké útoky na severu Iráku v oblasti autonomního Kurdistánu. Teherán útoky provádí už několik týdnů a tvrdí, že cílí na íránskou exilovou opozici, která podporuje protivládní protesty v Íránu. Ankara nejnovější útoky na kurdské cíle v Iráku podle médií zdůvodnila bombovým útokem v Istanbulu z předminulého víkendu, který připisuje kurdským radikálům, ti ale zodpovědnost za něj odmítají.

Přelidněný uprchlický tábor al-Húl, v němž žijí už roky v zajetí rodiny bojovníků Islámského státu, se stále rozrůstá. Na místě, kde zůstává stále 8000 žen a dětí mnoha národností, převládá zhoubná ideologie chalífátu.

Jak se oblečení původně vytvořené s důrazem na maximální užitkovost mohlo stát unikátním symbolem výsadního postavení lidí stojících v čele ozbrojených skupin, korporací, nebo dokonce celých států? Po statusových zbraních si budeme povídat o přerodu původně vysoce funkčního oděvu na symbol velitelského statusu.

Turecký raketový útok namířený proti Kurdům na severu Iráku zabil osm iráckých turistů, kteří do regionu přijeli v době veder za chladnějším počasím.

Amineh Kakabavehová, která se považuje za socialistku, patří ve Švédsku k silným hlasům na podporu práva na sebeurčení Kurdů a také ke kritikům prezidenta Recepa Erdogana.

Dnes, v neděli 29. května 2022, je to 85 let, co se narodil velký český antropolog a etnolog Jiří Štyrský (1937-2020), který procestoval celý svět a specializoval se nejen na kontakty s přírodními národy, ale i na oblast obecných politicko-geografických otázek. Dvojdílný, velmi aktuální rozhovor o problémech současného světa a jejich řešení, který tento víkend vydáváme k jeho výročí, je výborem z rozhovorů, které tento nositel titulu Učitel roku vedl se svým žákem, autorem rubriky Svět TK.

Turecko bude vetovat vstup Finska a Švédska do NATO, přemlouvat nás nezkoušejte. Takový vzkaz vyslal do světa turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Už tehdy přitom věděl, že k Finsku a Švédsku rozhodně neřekl poslední slovo. Jen si vylepšil vyjednávací pozice.

Turecko požaduje, aby Švédsko a Finsko zastavily aktivity Strany kurdských pracujících (PKK) na svém území a ukončily zbrojní embargo. Volá také po vydání lidí podezřelých z členství v této zakázané straně.

Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF) dnes obnovily plnou kontrolu nad věznicí v severovýchodní Sýrii, na kterou před týdnem zaútočili teroristé. Oznámil to mluvčí SDF Farhád Šámí. Kurdským oddílům se podle něj na místě vzdali všichni zbývající bojovníci teroristické skupiny Islámský stát (IS).

Není žádná náhoda, že většinu lidí mrznoucích u hranic s Polskem tvoří Kurdové ze severu Iráku. Přestože tamní autonomie bývala po léta v blízkovýchodním regionu ostrovem prosperity a lákadlem pro investory, realita se postupně mění. Mocenské klany Barzání a Talabání berou lidem životní standard i naděje a samy za noc prohýří miliony dolarů.

Druhá skupina Iráčanů se v noci na pátek vrátila domů do severního Iráku poté, co se jim nepodařilo z Běloruska dostat do Evropské unie. Řada z nich poukázala na špatné zacházení ze strany běloruských úřadů.

Na území severovýchodní Sýrie pod správou Syrských demokratických sil čekají ve vězení tisíce bývalých příslušníků tzv. Islámského státu. Někteří z nich mají podle nejmenovaných zdrojů možnost se za tisíce dolarů vyplatit.

O Kurdech se říká, že jsou největším národem bez vlastního státu. Jejich dlouhá historie je utkaná po staletí přetrvávajícím svárem s islámskými radikály.

„Pokud jde o přístup k barevným, mezi názory Churchilla a Hitlera je těžko vidět velký rozdíl“ (Leo Amery, ministr pro Indii a Burmu v Churchillově vládě 1940 - 45). Západ, zejména ten evropský, má neujasněný vztah ke kolektivní vině. Třicet let od doby, kdy žezlo vlády nad naší východní Evropou převzala Evropa západní, se nám stále ze západu dostává poučky, že KOLEKTIVNÍ vina je nepřijatelná – a zároveň pohnutky se KOLEKTIVNĚ omluvit 15 milionům Němců, které jsme navíc ne my, ale naši dědečkové vyhnali z Východní Evropy jako kolektivní odplatu za nějakých 30 milionů východoevropských mrtvých v německé ‘totální válce‘.

Syrský prezident Bašár Asad znovu zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle oficiálních výsledků pro něj hlasovalo 95,1 procenta voličů. Opozice, OSN a mnoho států hlasování nepovažují za demokratické ani legitimní

Evropské země se ke „svým“ bojovníkům Islámského státu nehlásí, některé jim dokonce odebraly občanství. Džihádisté jsou tak stále v zajetí kurdských sil v Sýrii. Vezměte si je domů, žádají USA spojence.

Turečtí vojáci podnikli dnes na severu Iráku pozemní ofenzivu proti bojovníkům Strany kurdských pracujících (PKK). S odvoláním na turecké ministerstvo obrany o tom informovaly zahraniční agentury. Už v pondělí Turecko na kurdské milice v severním Iráku zaútočilo ze vzduchu.

Strana kurdských pracujících (PKK) figuruje na seznamu teroristických organizací v Turecku i v Evropské unii. Pouhá účast na pohřbu dvou jejích členů tureckému poslanci vynesla devítileté vězení.

Islámský stát (IS) možná zastavil svůj úpadek a po reorganizaci se vrátí silnější a nebezpečnější. Shodli se na tom představitelé Kurdů, kteří hovořili s britskou televizí BBC. Dle nich IS v Iráku výrazně posiluje v oblasti, kterou nikdo nekontroluje. Obsazovat města a území však již znovu nechce, ale údajně se nyní chce soustředit na rychlé přepady následované stažením se do bezpečí.

Nezávislé zpravodajství o Turecku prakticky neexistuje a ti, kteří mají o situaci přehled, už o ní ani nechtějí moc mluvit. Veřejné mínění na Západě je jednostranné zaměřené a zdráhá se uvěřit čemukoli pozitivnímu Erdoğanovi. Je Turecko ještě vůbec spojenec? Politoložka Lucie Tungul se domnívá, že spojenectví s Tureckem se pořád vyplatí.

Nejméně 20 lidí zemřelo při pondělních útocích na severu Sýrie. Nálet na dvě tržiště poblíž Idlibu, ovládaného povstalci a extremisty, zabil nejméně 11 lidí a další desítky zranil, cituje Reuters syrskou civilní obranu. Jiný útok provedlo Turecko ve městě Tall Rifaat ovládané syrskými Kurdy. Při ostřelování zemřelo 9 lidí, včetně osmi školáků, kterým nebylo ani 15 let.

Po turbulentních říjnových událostech na Blízkém východě a několika otočkách Spojených států přicestuje ve středu do Washingtonu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.