Kurdové

Sofistikované bombardování může sice vládní zřízení oslabit, nikoliv však svrhnout. Změna vlády prostě není možná bez fyzické přítomnosti na Zemi. Tento scénář je tak nepravděpodobný i v Íránu, kde se spojenci Izrael a Spojené státy na pozemní operaci s největší pravděpodobností nechystají.

V tyto dny Kurdové v Sýrii definitivně ztrácejí svoji autonomii. Na jejich území začaly přijíždět stovky aut plných militantů nové syrské armády Ahmada Šary. Je mezi nimi mnoho bývalých bojovníků syrské al-Káidy a ISIS. Proti nim Kurdové dlouho bojovali a v bojích ztratili 13 tisíc lidí. Teď s nimi mají žít a vše jim předat. Pro Kurdy potupa a prohra. Poté, co je ale opustily USA, nezbylo jim nic jiného, protože bojovat proti Šarově armádě, která dostává zbraně od Turecka, Kataru a Saúdské Arábie, by byla sebevražda. Zároveň ale vědí, že si na své území pouští trojského koně. Podepsali sice dohodu, která Kurdům zaručuje spoustu práv, ale dohoda nemá žádného mezinárodního garanta.

Pád režimu a útěk Bašára Asada do Moskvy přinesly Rusku komplikace. A objevily se pochybnosti o tom, zda si Kreml dokáže udržet spolupráci i s novou syrskou přechodnou vládou.