Kůrovci

Velkou bitvu svedli před patnácti lety na Šumavě zelení aktivisté s policejními těžkooděnci. V lese Na Ztraceném v lokalitě Ptačí potok nedaleko Modravy aktivisté blokovali svými těly stromy napadené kůrovcem. Bránili tak jejich pokácení. Protestní akci ukončil razantní zásah policistů, kteří aktivisty připoutané ke stromům vynášeli z lesa.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Lesní ochranná služba s podporou Ministerstva zemědělství pořádá Kůrovcářské kolokvium - Různé přístupy ke studiu kůrovců a ochraně lesa. Zaměření seminářeSeminář je zaměřen na představení nejnovějších poznatků z bionomie kůrovců, jejich invazního potenciálu, životních a potravních vazeb, a to v kontextu jejich využití v praktické ochraně lesa. Přednášející patří v oboru studia kůrovcovitých k lídrům na světové úrovni (představení jednotlivých přednášejících je dostupné níže). Mnozí z Vás, většina, o kůrovcích již někdy něco slyšela, ostatní se naopak mohou nově seznámit s touto skupinou hmyzu a jejím způsobem života právě na tomto semináři. Jistě bude přínosné si poslechnout nejžhavější novinky z výzkumu přímo z úst přizvaných odborníků a seznámit se s nimi osobně. Celý článek najdete zde.

Zkuste odhadnout, co zachycuje fotografie v našem fotokvízu. Správnou odpověď a krátké odborné vysvětlení přineseme v následujícím měsíci. Fotokvíz pro tento měsíc: Foto: Petr Pokorný Odpověď z minulého měsíce:        Každý čtenář Lesnické práce asi uhádne, že brouk napravo...

Před několika lety přišla do Jeseníků kůrovcová kalamita. Lýkožrout po stovkách hektarů likvidoval smrčiny na Zlatohorsku a severovýchodním okraji Hrubého Jeseníku. Nyní zde lesy znovu ožívají. Pestřejší a snad i odolnější.

Zachovat lesy pro budoucí generace, zabezpečit jejich stabilitu a zaručit trvalou produkci kvalitního dříví. To jsou hlavní cíle připravované novely lesního zákona. Na tu je podle jejích navrhovatelů nejvyšší čas, současný zákon totiž pochází z poloviny devadesátých let a je více než zastaralý. Po církevních restitucích se zásadně změnily majetkové poměry a vlastnictví lesů a nová doba také přinesla mnohé zásadní enviromentální požadavky.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, které se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, tzv. tajgu, jež jsou pro planetu podobně cenné jako prales v jihoamerické Amazonii, píše agentura AFP.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, které jsou pro planetu podobně cenné jako amazonský prales, píše agentura AFP.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, které jsou pro planetu podobně cenné jako amazonský prales, píše agentura AFP.

Ministerstvo zemědělství (MZe) rozšířilo oblast lesů nejvíce zasažených kůrovcem. V takzvaných červených zónách nemusí lesníci dodržovat některá opatření. Prodlužuje se v nich například lhůta pro zalesnění ze dvou na pět let. Podle ministerstva je rozšiřování zón potřeba, i když kůrovcová kalamita zpomaluje.

Za šíření požáru v Českém Švýcarsku podle prezidenta Miloše Zemana může bezzásahová ideologie, a tedy konkrétně bývalý předseda Strany zelených Martin Bursík. Hlava státu to řekla během své pondělní návštěvy v Ústí nad Labem. Zeman také potvrdil, že s koncem jeho současného mandátu skončí počátkem příštího roku také jeho mnohaleté působení v politice.

Nejen zkušení lesáci, ale také dobrovolníci z řad studentů a veřejnosti pomohli obnovit lesy na Ondřejníku. Jedny z posledních sazenice dubů, jedlí a borovic byly vysazeny o uplynulém víkendu.

V Mariánském údolí na okraji Brna se v sobotu sešli dobrovolníci s pracovníky Lesů ČR na Dni za obnovu lesa. Rostliny vysadili na několika hektarech, kde zůstala holina po kůrovcové kalamitě umocněné několika suchými roky. Do práce se dal i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který uvedl, že se sázejí lesy, které lépe odolají klimatické změně.

V brněnském Mariánském údolí se včera sešli dobrovolníci s pracovníky Lesů ČR na Dni za obnovu lesa. Sázeli stromky na několika hektarech, kde zůstala holina po kůrovcové kalamitě umocněné několika suchými roky. Několik stromků vysázel i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), který řekl, že se sázejí lesy, které lépe odolají klimatické změně. V celorepublikovém měřítku se na holinách vysazují zhruba dvě třetiny listnatých stromů a třetina jehličnanů.

V brněnském Mariánském údolí se sešli dobrovolníci s pracovníky Lesů ČR na Dni za obnovu lesa. Sázeli stromky na několika hektarech, kde zůstala holina…

Proč politici neřeší to, co nás skutečně pálí Je tu opravdu velká hromada suchého dřeva. Je extrémní sucho. Je velký problém k té hromadě dostat vodu. V blízkém okolí bydlí lidé. Hodně se diskutuje, zda to nezačne hořet. Diskutuje se léta. Neudělá se nic. Začne to hořet. Zjednodušeně a trochu cynicky převyprávěná podstata sporu o požár v Českém Švýcarsku. A aktuální příspěvek k úvahám o „české národní povaze“. Ne, nejde nám o spor o národní parky. O to, zda se v nich mají těžit padlé stromy a kácet ty zasažené kůrovcem. Nechceme ani soudit, zda mají pravdu starostové, či ekologové….

Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví.Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy.  Evropské lesy jsou v ohrožení, trápí je sucho, požáry nebo kůrovec.

Před necelým rokem byl Jiří Groda pověřen řízením státního podniku Lesy ČR. S ním rodák z Vítkova na Opavsku spojil téměř celou svoji kariéru. Ve své pozici chce nejenom zlepšit ekonomiku podniku, který poslední roky bojoval s kůrovcem, ale také lesy více otevřít mladé generaci.

Největší horské středisko západočeské Šumavy Ski&Bike Špičák, které funguje každý den do 15. září a do konce října pak o víkendech, zažilo letos v létě tři různé návštěvnické etapy. Nejlepší byla druhá polovina července, naproti tomu nejhorší je vinou kůrovcové kalamity měsíc srpen. Z celkového počtu letních návštěvníků připadá zatím 61 procent na pěší turisty a zbytek na bikery.

Plameny v Českém Švýcarsku jsou minulostí, ale vášně nechladnou.

Požár, který se před měsícem rozhořel v národním parku České Švýcarsko, se podle prezidenta Miloše Zemana rozšířil hlavně kvůli tisícům uschlých stromů napadených kůrovcem,…

Prezident Miloš Zeman vyzval na výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích ke stanovení maximálních cen energií na evropské úrovni, případně i na úrovni národní. O krocích EU chce jednat vláda v rámci předsednictví. Podle Zemana je nebezpečné a škodlivé nedělat nic. Ceny energií jsou nyní na rekordní výši.

Částkou jeden a půl milionu korun podpoří i v letošním roce Olomoucký kraj obnovu lesů několika majitelů. O dotaci na výsadbu se přihlásilo celkem jedenáct žadatelů, hejtmanství chce tento dotační titul do budoucna nahradit jinou formou podpory.

"Smrky v nižších nadmořských výškách budou mít v budoucnu problém. V důsledku extrémního počasí jsou oslabené a náchylné," říká Aleš Erber.

Požár v Českém Švýcarsku již přes týden ničí tamní přírodu. Dvě třetiny zasažené oblasti ale již před požárem zničil kůrovec. Podívejte se na satelitní snímky od vědců z ČZU, které ukazují rozsáhlé škody požáru i kůrovce.

Rekognoskační lety, tedy nízké přelety letadlem nad lesními porosty pomáhají lesníkům monitorovat aktuální situaci s kůrovcem i plošně vyhodnotit zdraví stromů. Po optimistickém loňském roce však přišlo tvrdé vystřízlivění, extrémní sucho se ve vybraných regionech podepsalo nejen na náchylnějších smrkových porostech, ale hromadně sesychat začaly i listnaté porosty.

Klimatická změna, kůrovcová kalamita, lidský faktor včetně možného úmyslného žhářství a také pozdní a pomalý zásah příslušných orgánů. Požár v Národním parku České Švýcarsko trvá již od neděle a začíná další fáze, hledání viníka. Zmíněné argumenty využívají občané i politici k tomu, aby svalili vinu na to, či ono. Policie přitom uvádí, že sice má určité indicie, jak požár mohl vzniknout, zatím jí ale chybí svědectví, které by objasnilo příčinu. A tak lidé spekulují.

V lesích v okolí Železné Rudy se usilovně pracuje na odstranění kůrovcového dříví. Lesy ČR nechtějí oblast uzavřít, ale žádají návštěvníky o opatrnost a aby raději pro své výlety volili jiné destinace a trasy. Na území se pohybuje těžká technika a často tamtudy projíždí kamiony naložené dřevem. Práce v této lokalitě potrvají až do září.

Kvůli požáru v národním parku České Švýcarsko muselo opustit domovy na 450 lidí. Tři domy plameny zničily úplně. O tom, jak situace ovlivní podnikatelskou činnost okolních obcí a že na nebezpečí požárů spojené s kůrovcovou kalamitou obce opakovaně upozorňovaly, promluvil v ranním vysílání Radiožurnálu senátor a předseda Obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko a místostarosta Krásné Lípy na Děčínsku Zbyněk Linhart (STAN).

Díky speciálnímu nízkému přeletu mohli pracovníci Arcibiskupských lesů a statků zmapovat stav lesů v Olomouckém a Zlínském kraji, které má organizace ve vlastnictví. Pohled na porost ztrápený suchem a škůdci nebyl pro odborníky nijak příjemný. Před suchem varuje také Správa CHKO Jeseníky a zdůrazňuje dodržování opatření pro zamezení vzniku požáru.

Děsně jsem se nakrknul. Děsně. České Švýcarsko je krajina, kam jsem, jako vesnický chlapec, vyrážel na první rande. Kde jsem na pytlačku chytával pstruhy a pak si je pod převisem pekl, kde jsem se koupával nahatý s mou nastávající v Kamenici. No báječné. Před čtrnácti dny jsem do pískovců vzal své dva mladší haranty. Že si pobloudíme krásnou přírodou. No to byl zážitek za všechny peníze.

V Národním parku České Švýcarsko v současné době hoří plocha o zhruba 30 hektarech. Silný pach kouře je cítit i v Praze. Čeští experti už nyní mluví o požáru století. Co jej ale způsobilo? Pravděpodobně šlo o lidské zavinění. Katastrofu však umocnily vysoké teploty, sucho i přítomnost poražených stromů napadených kůrovcem.

Majitele lesů na Náchodsku znovu trápí kůrovec. Objevuje se i na různých místech Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Zastavit ho je podle správců lesů i ochranářů téměř nemožné. A to jednak kvůli těžko přístupnému terénu a jednak i proto, že v polských Stolových horách lesníci napadené stromy neodstraňují.

V posledních letech lidé při procházkách po lesích mohou často vidět pokácené, větvemi přikryté, jakoby zapomenuté kmeny smrků. Ale lesníci na ně nezapomněli, jsou to totiž přírodní lapáky na kůrovce, které pomáhají monitorovat či snižovat stavy lýkožroutů v lese. Kůrovci jsou nejvážnějšími hmyzími škůdci v evropských lesích. V posledních desetiletích se škody neustále zvyšuji. Rozsah poškození bude pravděpodobně narůstat i nadále, zejména v důsledku změny klimatu.

Chladnější počasí a dostatek srážek pomáhá lesům v boji s kůrovcem. Během posledních let se kvůli tomuto dřevokaznému broukovi kácí v Městských lesích Opava mnohem méně. Pomáhá také fakt, že se do zdejší lesích vysazují odolnější listnaté stromy.

Silná vichřice a řádění kůrovce si vybralo svou daň na lesním porostu na hojně navštěvovaném vrchu Chlum na severovýchodním okraji Plzně. Těžba polomů a dřevin napadených lýkožroutem měla začít již 1. července. Nastaly však technické komplikace, a tak se s pracemi začne příští pondělí. Ve vymezených lokalitách bude platit zákaz vstupu do lesa.

Domácnosti, které mohou vytápět dřevem, se jím už teď v nebývalé míře předzásobují na příští topnou sezonu. Zároveň se ale dřevo vytěžené kvůli kůrovci nadále ve velkém vyváží do zahraničí. Cena dřeva tak proti situaci před třemi lety vzrostla na více než trojnásobek.

Obyvatele Tučap na Táborsku připravil o pitnou vodu kůrovec. Lesníci vykáceli část napadeného lesa, pod kterým leží prameny, a voda se teď bez stromů v půdě neudrží. Vedení obce řeší, co bude dělat dál.

Po ročním úsilí, podání odvolání k ministerstvu a po stížnosti na nečinnost Správy CHKO Jeseníky dosáhli ekologové klíčového vítězství pro další osud divoké přírody v oblasti Pradědu, Sněžníku a Keprníku. Během května tak ekologové doslova donutili Správu CHKO vydat nová rozhodnutí ohledně výjimek na zásahy proti kůrovci. Tato rozhodnutí jsou přelomová v rámci České republiky. Výsledkem je totiž vytvoření v podstatě bezzásahových území o celkové rozloze 2 424 hektarů v oblastech s nejcennější přírodou na Moravě. Vzhledem k tomu, že se proti kůrovci zasahuje na více než 90 % plochy CHKO Jeseníky, je velmi důležité, aby alespoň na několika procentech území byl ponechán prostor pro přirozený vývoj divoké přírody. Zásahy proti kůrovci jsou nyní možné jen na menšinové ploše rezervací.

V obci Tučapy na Táborsku chybí kvůli suchu pitná voda, obec ji poslední dva víkendy musela lidem vozit v cisternách. Poté, co byl kvůli kůrovci vykácený kus lesa, mají Tučapy z hlavního zdroje vody třetinu potřebného stavu. Naplno teď využívají i všechny náhradní zdroje. Obec se chce do několika měsíců připojit k soustavě, kterou provozuje Jihočeský vodárenský svaz, řekl ČTK starosta Pavel Novák (SDH Dvorce). O víkendech je v obci asi s 800 stálými obyvateli kvůli rekreantům až o 300 lidí víc. Vedení obce doporučilo, aby si lidé nenapouštěli bazény. Upozornila na to Česká televize. Jihočeský kraj nebude vyhlašovat stav nedostatku vody, uvedli jeho zástupci na dotaz ČTK.

V obci Tučapy na Táborsku chybí kvůli suchu pitná voda, obec ji poslední dva víkendy musela lidem vozit v cisternách. Poté, co byl kvůli kůrovci vykácený kus lesa, mají Tučapy z hlavního zdroje vody třetinu potřebného stavu. Naplno teď využívají i všechny náhradní zdroje.

V obci Tučapy na Táborsku chybí kvůli suchu pitná voda, obec ji poslední dva víkendy musela lidem vozit v cisternách. Poté, co byl kvůli kůrovci vykácený kus lesa, mají Tučapy z hlavního zdroje vody třetinu potřebného stavu.

Ekologové a Správa CHKO Jeseníky se přou o rozsah nově vydaných výjimek pro kůrovcovou těžbu v některých oblastech národních přírodních rezervací Praděd, Králický Sněžník…

Na téměř dva a půl tisíce hektarů se nyní v nejcennějších oblastech Jeseníků rozšířily podle ekologů klidové a bezzásahové zóny. Ochránci přírody tvrdí, že je to jen díky vytrvalé kritice špatných rozhodnutí správy chráněné krajinné oblasti. Její vedení by mělo okamžitě odejít. Správa to odmítá.

Ve smrkových lesích okolo Žďáru nad Sázavou jsou tisíce stromů napadených kůrovcem, vlastníci by je měli zpracovat do půlky června. Kůrovcová kalamita nekončí, další…

Ve smrkových lesích okolo Žďáru nad Sázavou jsou tisíce stromů napadených kůrovcem. Jejich vlastníci by je měli zpracovat do půlky června, ale někteří je chtějí kvůli zdražování energií zpracovávat postupně na topení. Protože by ale kalamitu tento postup posouval do dalších lesů, hrozí za něj pokuta.

Ve smrkových lesích okolo Žďáru nad Sázavou jsou tisíce stromů napadených kůrovcem, vlastníci by je měli zpracovat do půlky června.

Kůrovcová kalamita je hlavně lidská chyba a řešením tohoto problému je zapojení více lidí do práce v lesích, kteří by mohli rychleji reagovat na lokální úrovni. Udržitelnému hospodaření s lesy by také pomohla novela zákona, která umožní snadnější obnovu lesů. ČTK to řekl člen republikového výboru Sdružení vlastníků soukromých, obecních a církevních lesů v ČR (SVOL) Constantin Kinský.

Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů trend pokračovat. Rizikem je ale pokračující sucho.

Beskydy už 6 let bojují s kůrovcem. Ten se podepsal zejména na lesích v jeho předhůří. Nejvíce stromů muselo být pokáceno na Radhošti, Javorníku a Ondřejníku. A právě tam se už podruhé sázely stromy. S obnovou lesů pomohli studenti i dobrovolníci.

Klub českých turistů (KČT), který má v naší zemi aktuálně více než 33 tisíc členů, si v těchto dnech připomíná významné výročí. 11. května uběhlo 133 let ode dne, kdy vznikla z jejich iniciativy vůbec první značená turistická trasa. Takzvaní značkaři fungují dodnes, i když jim jejich dobrovolnou práci komplikuje kůrovec.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020. Uvedla to mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Státní podnik Lesy České republiky loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020. Hlavním důvodem bylo zvýšení cen dřeva. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) loni podle auditovaných výsledků zvýšil čistý zisk na 2,74 miliardy korun ze 44 milionů korun v roce 2020. V pondělí to řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Hlavním důvodem růstu zisku bylo zvýšení cen dřeva. Podnik také od státu získal dotace na obnovu kůrovcem zničených lesů. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v ČR.

Jedna z nejlepších sezón čeká podle odhadů lesníky Mendelovy univerzity v Brně. V univerzitních lesích, které z většiny tvoří listnaté dřeviny, vysadí letos čtvrt milionu mladých stromků. To je zhruba o polovinu méně než v roce loňském.

Šumavské lesy kolem Lipna za posledních pět let už potřetí změnily svého majitele. Po lednovém rozhodnutí Ústavního soudu mohou na 2048 hektarech lesů v katastrech Vyššího Brodu a Frymburku znovu začít hospodařit cisterciáci z kláštera Vyšší Brod.

Dosavadní chladnější jaro brzdí rozvoj kůrovce. Lesníci očekávají, že se lýkožrout letos vyrojí v obvyklých dvou dceřiných generacích a na horách v jedné. Chladnější jaro není pro kůrovce příznivé, ještě se nevyrojil. Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, loni již ustupovala.